Máme tu podzim – objevuje se spousta soutěží na téma listí, podzimní deprese, stromy, strniště a tak vůbec. Nejsem básník ani nic podobného, ale říkám si, že když to sem prsknu, přidají se třeba další ;)
Podzimní smutek do srdce se vkrádá
a přicházej podvečerní stíny.
A jsou tu pochyby – má tě či nemá ráda?!
Jsou tu. Tvé stále věrné splíny.
Ta podivná neznalost bývá k uzoufání,
tak doufáš, že zítra bude líp.
sám jako strom bez listí tam v stráni,
nic neruší jeho smutný klid.
Nic neruší klid sychravého ticha.
Říkáš si, že štěstí jsi měl místy.
I teď bys pro ni ještě dýchal…
Teď vnímej .. to čarokrásné listí…
Drží tě jak rybář rybu v síti,
když smutný den před nocí se sklání.
Už došlo ti, že je to všechno v …. /háji ;)/
už došlo ti, že láska není k mání.
Podzimní ticho jen lehký vítr ruší
A všechny stromy zas v slunci září
ty vědí dobře, že jim podzim sluší
těší se dlouho na klidné stáří.Nic nepředstíraj, maj jaro v duši.
Už brzo shodí všechno listí.
ty pevné plány jim nic neporuší,
jak paní zima brzo zjistí.
Končí se čas papírových draků,
strniště zejí prázdnotou.
Podzim zmizí s hejnem ptáků,
stromy zavládnou samotou.
Přijde čas, kdy uloží se k spánku,
víš – ukolébá je havraní křik.
Podzim ví, že už má na kahánku,
že je tu děda Mráz na saních.
Použito do soutěží Podzimní poezie
a Podzim (asi).