Trimeles / Archiv 2005–2009 / 03. číslo (2. 1. 2006) / Rozširujúca sa slovenčina
Novoroční vybarvování – vyhlášení Zimní dekorace DIY – 2. díl Famfrpálová sezóna zima 2023 Novoroční vybarvování Novoroční přání 2023 13 vánočních otázek pro Grinche i Kdovíky 2/2 Jezevci přejí Veselé Vánoce Jak se v Mrzimoru nosí Vánoce? 13 vánočních otázek pro Grinche i Kdovíky 1/2 Zase (ne) zkouškujeme! Jak se v Mrzimoru nosí žlutá? Vánoční dekorace DIY – 1.díl Copak by jen kluběnky nosily? Jak se v Mrzimoru nosí Halloween? Halloween zaneprázdněné čarodějnice Famfrpálové tréninky v plném proudu 13 otázek pro seriálové fanatiky Magie kaštanů Zhodnocení Mrziaukce Zima 2022 Hog v kocke – 10. část – Tahali jste? Žluté duše ve fialovém hábitu – Tadäus Trottertickler 13 otázek pro filmové fajnšmekry Kytice- vyhodnocení a shrnutí Co se to kolem, ve světě mudlů, děje? Emoji na Hradě IV. Kytice- úkol osmý 13 otázek pro (ne)knihomoly Emoji na hradě III. Kytice- úkol sedmý Pohádka od Soptíka: O děsivém drakovi Emoji na hradě II. Kytice- úkol šestý Celohradní dražba 2022 Emoji na hradě Kytice- úkol pátý Tery Poe, Ben Gobha: „Trénink je společenská událost.“ Kytice- úkol čtvrtý Hog v kocke – 9. část – Ještěže jsou prázdniny Kytice- úkol třetí Jak si stojí jezevci na poli hradní novinařiny? Kytice- úkol druhý Hog v kocke – 8. část – Máme rádi famfrpál Jezevci a soutěže Kytice- úkol první Udílení novinářských cen – Šťastný galeon a Sázky Kytice – prázdninové soutěžení Hog v kocke – 7. část – Žlutý humor S jezevci o patronaci Susanino překladové okénko, díl 1. Cassiopea Zmklká: „Sklenici mám vždy napůl plnou!“ Deskohráčův stolek: Tajuplné Říše Cassiopea Zmlklá a návrhařina Lososi na hradě Jak se (ne)ztratit v rybím těle Deskohráčův stolek speciál – Harry Potter: Boj o Bradavice Závěrečná slavnost – modní policie Záblesky z Letňáku 21: Střelci a odrážeči Záblesky z Letňáku 21: Zachraň se, kdo nemůžeš Žlutý koutek Petromily – Červen Elfové a šmelfové Deskohráčův stolek: Draftosaurus V čem trénují žlutí? Kouzelné HOG Velikonoce Žlutý koutek Petromily – DUBEN Vzpomínáme na Velikonoce Švihnout a mávnout Deskohráčův stolek: Arboretum Dubnová usměvavá výzva Rok ve fialové Zápisky Tlustého Mnicha Velikonoční vybarvování Famfrpálová profiliga bude. Ale… Nejlepší jezevčí „kolejňáky“ Žlutý koutek Petromily – Březen Helen Miltonová: Oddělala jsem dvě šéfredaktorky! Vyhlášení soutěže ke Dni Mazlíčků Závěrečný kolejní večírek Žluté duše ve fialovém hábitu – Marylin Cuthbert Žlutý koutek Petromily – únor Zimní nováčkovská záchranná mise SELINA GARCIA: Budu tu strašit tak dlouho, dokud nezískáme Famfrpálový pohár!  Soutěž ke Dni mazlíčků! Vzpomínáme na Letňáček…. Tři soudky radí 9 THEODOR MUDD – Co dává v noci pod postel svým svěřencům? Nováčkovská tipovačka aneb co si představuji pod…. TST – 8. úkol Halloweenský večírek TST – 7. úkol TST – 6. úkol Halloweenská výprava za bezhlavým jezdcem TST – 5. úkol TST – 4. úkol TST – 3. úkol TST – 2.úkol TST – 1. úkol Netradiční rozhovor s profesory TNT je zpět a přináší sebou Bratříčka Není jezevec jako jezevec Korunami stromů a ještě dál aneb nováčkovská výprava do lesa je za námi

03. číslo (2. 1. 2006), Archiv 2005–2009

Rozširujúca sa slovenčina

Pondelok,12.decembra a ja vďaka mojej chorobe som nemohla ísť na vyučovanie a ako každého poctivého študenta či žiaka, ma to pravdaže nesmierne potešilo. A tak sa začal deň bez školy. Zobudila som sa a plná očakávania som sa rozhodla že volný deň strávim vo Velkej sieni. Prišla som, sadla som si za krásne žlto-vianočne vyzdobený mrzimorský stôl a pustila sa do chutnej vianočky s maslom, môjho oblúbeného Vianočného jedla.

Akurát dnešný deň sa študenti rozhodli nevynechať školu a tak som tak sama clú pol hodinku sedela a čakala, kým príde nejaká živá duša. Z dialky som počula ťukot topánok. Srdce mi radosťou podskočilo.
„Konečne niekto!“ štastne som si pomyslela.

„Ahoj“ povedala Katka Magická, ktorej patrili tie vzdialené kroky a s velkým tmavými kruhmi pod očami sa posadila za zmijozelský stôl.

„Čauky Kati, prečo niesi na vyučovaní?“ spýtala som sa a pribehla som si sadnúť k ich stolu hoci ma nikto nepozval.

„No, já jsem chorá, takže sem nešla na vyučování, jak koukám, ty taky.“

„No ano, podarilo sa mi to chytiť na tom vašom zápase vo famfrpále keď ste hrali s profesormi.“ Povedala som skoro bez hlasu.

„Ach ten, jo jo, vím…Mám pro tebe dobrou správu! “ Povedala nadšene Katka.

„Čo sa deje? No hovor!“ nedočkavo som chcela počuť novinku.

„Neodcházim ze školy, můžum tu ještě zůstat.“ (Katku chceli rodičia dať na inú školu)

„Jééé, to je úžasné.“ A tak sme ďalej pokračovali v našom rozhovore a až po ďalšej polhodinke sa do velkej siene prihrnulo pár ľudí.

ko vždy, bez pozdravu ale s širokým úsmevom na tvári veselým krokom prišiel pán Werewolf a sadol si za učiteľský stôl.

„Dobrý deň.“zdvorilo som sa s Katkou pozdravila. Pán Werewolf nám na to odpovedal ďalším žiarivým úsmevom. Ďalším človiečikom bola Morgiana Jarwinská, ktorá si k nám prisadla. Začali sme všetci spolu debatovať (až na pána Johna, ktorý na niečom usilovne pracoval) a ani už neviem ako, dostali sme sa k slovenčine.

„Tak já sa pridám a budeme sa učit.“ Povedala s trochu smiešnym prízvukom Morgiana.

„Tak to já se raději nebudu strapňovat. Ja rozumím ale mluvit raději ne.“

„Já sa pridám.“povedal s úsmevom a nie veľmi dobrou slovenčinou pán John.

„Vy viete Slovensky??“ prekvapene som sa spýtala. Dozvedela som sa, že pán Werewolf býval 4 roky na Slovensku poblíž Bratislavy a až potom sa presťahoval do Čiech.

„Základy mám, ale potrboval bych učitelku.“ Povedal, a ja ako pomocichtivá študentka som sa ponúkla:
„Tak ak chcete, ja vám s tým kľudne pomôžem.“

„Ehm…ehmm..“ s odsudzujúcim a prísnym pohladom na nás pozrela Merrisa Newmanová a nesúhlasne pokrútila hlavou(teraz neviem či nad tým, že som sedela pri ich stole, alebo preto, že som chcela pomôcť pánovi Johnovi so slovenčinou).

„Co je slečno Merriso?“ s láskou v očiach sa jej opýtal pán John.

„Ja vám seženu starou, ošklivou doučovatelku.“povedala Merrisa a hneď všetci vedeli čo je vo veci.

„Ale já bych raději mladou a hezkou.“ Povedal so smiechom pán John.

„Tak to já vím!“urazene povedala Merrisa a odpochodovala z Velkej siene.

„Tak, kde sme skončili?“ znova sa otočil pán John s otázkou na mňa.

„No, nemám kvalifikáciu ale niečo vás naučím hádam, budem vás opravovať. Tak a odteraz už len po Slovensky!“zavelila som.

„Tak dobre, ale opravujte mňa.“

„Nevraví sa to „mňa“ ale „ma“.“povedala som.

„Áno, pravdaže.“povedal s vtipným,ale vážne vtipným prízvukom pán John. A tak sme začali všetci traja(ja, Morgiana a pán John) hovoriť rozne vci (niekedy boli dosť odveci) po slovensky. Prerušil nás až príchod žlto-oslnivej fakultnej riaditeľky madam Leti.

Áá, počujem, že učíte kolegov po Slovensky.“ Povedala a venovala mi jeden zo svojich žiarivých úsmevov.
„Áno, aspoň sa o to snažím.“povedala som a pozrela som sa smerom k pánovi Werewolfovi.

A tak sme pokračovali v krásnej, sice niekedy dosť počeštenej slovenčine. Párkrát sa aj madam Leti zasmiala na priveľmi mäkkej výslovnosti Morgiany a pána Johna. V to doobedie som bola hádam najšťastnejší človiečik na Zemi (a nie kvôli tomu,že som nemusela ísť do školy ;)). Celá naša „lekcia slovenčiny“ skončila, keď si pán Werewolf spomenul, že má veľa práce a tak utekal späť k profesorskému stolu a tváril sa smutne a mrzuto. Neskôr sme sa dozvedeli, že sa mu stratili dáke dokumenti od ktorých nemal kópie alebo také niečo a slečna Merrisa sa na tom škodo radostne smiala. Poobede som si porobila pár úloh, pravdaže v slovenčine. Som šťastná, že na českej škole sa môžu robiť úlohy, semináre a súťaže v slovenčine. Asi by som nezvládala robiť všetko v češtine, to by potom asi mňa museli niektorí doučovať. ;)

Napište k tomuto příspěvku komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

*