Trimeles / Archiv 2005–2009 / 03. číslo (2. 1. 2006) / * V zemi Harryho Pottera
Vánoční dekorace DIY – 1.díl Copak by jen kluběnky nosily? Jak se v Mrzimoru nosí Halloween? Halloween zaneprázdněné čarodějnice Famfrpálové tréninky v plném proudu 13 otázek pro seriálové fanatiky Magie kaštanů Zhodnocení Mrziaukce Zima 2022 Hog v kocke – 10. část – Tahali jste? Žluté duše ve fialovém hábitu – Tadäus Trottertickler 13 otázek pro filmové fajnšmekry Kytice- vyhodnocení a shrnutí Co se to kolem, ve světě mudlů, děje? Emoji na Hradě IV. Kytice- úkol osmý 13 otázek pro (ne)knihomoly Emoji na hradě III. Kytice- úkol sedmý Pohádka od Soptíka: O děsivém drakovi Emoji na hradě II. Kytice- úkol šestý Celohradní dražba 2022 Emoji na hradě Kytice- úkol pátý Tery Poe, Ben Gobha: „Trénink je společenská událost.“ Kytice- úkol čtvrtý Hog v kocke – 9. část – Ještěže jsou prázdniny Kytice- úkol třetí Jak si stojí jezevci na poli hradní novinařiny? Kytice- úkol druhý Hog v kocke – 8. část – Máme rádi famfrpál Jezevci a soutěže Kytice- úkol první Udílení novinářských cen – Šťastný galeon a Sázky Kytice – prázdninové soutěžení Hog v kocke – 7. část – Žlutý humor S jezevci o patronaci Susanino překladové okénko, díl 1. Cassiopea Zmklká: „Sklenici mám vždy napůl plnou!“ Deskohráčův stolek: Tajuplné Říše Cassiopea Zmlklá a návrhařina Lososi na hradě Jak se (ne)ztratit v rybím těle Deskohráčův stolek speciál – Harry Potter: Boj o Bradavice Závěrečná slavnost – modní policie Záblesky z Letňáku 21: Střelci a odrážeči Záblesky z Letňáku 21: Zachraň se, kdo nemůžeš Žlutý koutek Petromily – Červen Elfové a šmelfové Deskohráčův stolek: Draftosaurus V čem trénují žlutí? Kouzelné HOG Velikonoce Žlutý koutek Petromily – DUBEN Vzpomínáme na Velikonoce Švihnout a mávnout Deskohráčův stolek: Arboretum Dubnová usměvavá výzva Rok ve fialové Zápisky Tlustého Mnicha Velikonoční vybarvování Famfrpálová profiliga bude. Ale… Nejlepší jezevčí „kolejňáky“ Žlutý koutek Petromily – Březen Helen Miltonová: Oddělala jsem dvě šéfredaktorky! Vyhlášení soutěže ke Dni Mazlíčků Závěrečný kolejní večírek Žluté duše ve fialovém hábitu – Marylin Cuthbert Žlutý koutek Petromily – únor Zimní nováčkovská záchranná mise SELINA GARCIA: Budu tu strašit tak dlouho, dokud nezískáme Famfrpálový pohár!  Soutěž ke Dni mazlíčků! Vzpomínáme na Letňáček…. Tři soudky radí 9 THEODOR MUDD – Co dává v noci pod postel svým svěřencům? Nováčkovská tipovačka aneb co si představuji pod…. TST – 8. úkol Halloweenský večírek TST – 7. úkol TST – 6. úkol Halloweenská výprava za bezhlavým jezdcem TST – 5. úkol TST – 4. úkol TST – 3. úkol TST – 2.úkol TST – 1. úkol Netradiční rozhovor s profesory TNT je zpět a přináší sebou Bratříčka Není jezevec jako jezevec Korunami stromů a ještě dál aneb nováčkovská výprava do lesa je za námi Chvilka s jezevčími nováčky Cesta žlutých jednorožců Stezka prdících obrů Letní seminář počtvrté: Písmena, číslice, čáry a máry Letní seminář potřetí: Kouknu a vidím Letní seminář podruhé: Obětujte mi kus… Letní seminář poprvé: Hopity hop Jak jsem poprvé zakotvila na ošetřovně Večírek na závěr roku S kapesníčkem v ruce aneb budete nám chybět… Má první kolejní výprava aneb jak se pojídají škrny

03. číslo (2. 1. 2006), Archiv 2005–2009

* V zemi Harryho Pottera

Letos v září jsem se zúčastnil mezinárodního kempu v Anglii, kde se sjeli mladí lidé z celého světa a řešili témata týkající se sportu a rozdílných kultur. Tak jsem si řekl, že by vás, milí čtenáři našeho Žlutého Trimela, třeba zajímalo, jak to v té zemi Harryho Pottera vypadá.
 
Bylo to poprvé, co jsem měl letět letadlem, tak jsem se pochopitelně hrozně moc těšil. A nezklamal jsem se, let byl úžasný-být nad mraky, to by si měl každý alespoň jednou v životě vyzkoušet. Hned po příletu jsme byli dopraveni mikrobusem do univerzitního městečka v Loughborough (naši výpravu tvořilo šest studentů z ČR). Já chodím do školy ve Šlapanicích u Brna, to je město s asi 10 000 obyvateli. A ta univerzita byla dvakrát tak velká jako celé naše Šlapanice. Mají tam vlastní hřiště na úplně všechno, diskotéku a hospody.
 
Hlavní náplní bylo zdokonalení se v angličtině a seznámení se s jinými národy a kulturami. Dokonce jsem se seznámil s jedním jihoafrickým kouzelníkem. Půjčil mi i svůj hábit. Africké hábity jsou úplně jiné než ty naše-tlusté, barevné a chlupaté jako nějaké deky a místo čapky nosí takovou těžkou proutěnou poklici na hrnec.
 
Po skončení kempu jsme se rozjeli každý do jiné části Anglie. Byli jsme ubytovaní v rodinách a chodili do školy. Takže jak vypadá anglický život?
 
První, co mě ohromilo (a co jsem vždy vídal ve filmech), bylo, že se po vstupu do domu skutečně nevyzouvají. Neptal jsem se na to, ale nejspíš prostě koberec za chvíli vyhodí a koupí nový.
 
Každý den snídají to stejné (alespoň za ty čtyři dny, co jsem bydlel u Ernesta)-kukuřičné lupínky, toasty, slaninu, vejce a kafe.
 
Mají doma všechno-krb, tři počítače, playstation…
 
Jsou to bordeláři. Ve škole se chovají jako dobytek. Ernest (to je ten, u kterého jsem bydlel) si bez problémů v hodině říhl na celou třídu a bez okolků to svedl na mě. Během hodin spí, házejí po sobě učebnice nebo nedělají nic.
 
Vypadají starší, než ve skutečnosti jsou. Ernestovi a jeho spolužákům bylo 15 let a všichni vypadali starší než já, sedmnáctiletý.
 
Anglické holky nejsou vůbec pěkné. Naopak, jsou ošklivé. Jednou jsem šel s Charliem (taky kamarád z Anglie) po městě a potkali jsme jednu jeho kamarádku. Řekl mi o ní „She is beatiful.“ A u nás byste si takové holky snad ani nevšimli.
 
Mají restauraci Burger King, naprosto dokonalou. Je to to stejné jako McDonald´s a KFC, ale jídlo je tam božské. U Maca si musíte dát alespoň tři cheeseburgery, abyste se zasytili. Ale když si dáte jeden sendvič v Burger Kingu, jste plní.
 
Neumí hrát bowling, ačkoli ho hrají často. Já jsem ho tam hrál poprvé a všechny jsem porazil:-)
 
Mají rádi brambůrky s octovou příchutí. Ochutnal jsem je a je to humus. Kdo by jedl něco, co chutná jako ocet?
 
V Angli jsou úžasné hospody. Jídlo nic moc, angličané jsou známí svou nedobrou kuchyní. Ale ty bary-sto druhů pití a stáčí tak deset druhů piv.
 
Párty anglických teenagerů jsou nevázané a divoké. Kluci jsou opilí po třech pivech, holky chodili po domě s čokoládovým krémem, mázli ho na nějakýho kluka a pak to z něj slízali. Párty je vždy u někoho doma a končí kolem třetí hodiny ranní rozehnáním policisty.
 
Bydlel jsem ve městečku Windermere, skoro u skotských hranic. Nádherná příroda a spousta jezer. Vyzkoušel jsem si kanoení po jezeře-připadal jsem si jako úprváci plavící se přes Bradavické jezero. Také jsem viděl starodávnou školu, kde se Harry Potter natáčel. A večer před spaním jsem se díval na Harryho Pottera a vězně z Azkabanu:-)
 
Anglii jsem si zamiloval.

Napište k tomuto příspěvku komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

*