Trimeles / Archiv 2005–2009 / 07. číslo (20. 2. 2006) / Utrpení mladého mudly
Vánoční dekorace DIY – 1.díl Copak by jen kluběnky nosily? Jak se v Mrzimoru nosí Halloween? Halloween zaneprázdněné čarodějnice Famfrpálové tréninky v plném proudu 13 otázek pro seriálové fanatiky Magie kaštanů Zhodnocení Mrziaukce Zima 2022 Hog v kocke – 10. část – Tahali jste? Žluté duše ve fialovém hábitu – Tadäus Trottertickler 13 otázek pro filmové fajnšmekry Kytice- vyhodnocení a shrnutí Co se to kolem, ve světě mudlů, děje? Emoji na Hradě IV. Kytice- úkol osmý 13 otázek pro (ne)knihomoly Emoji na hradě III. Kytice- úkol sedmý Pohádka od Soptíka: O děsivém drakovi Emoji na hradě II. Kytice- úkol šestý Celohradní dražba 2022 Emoji na hradě Kytice- úkol pátý Tery Poe, Ben Gobha: „Trénink je společenská událost.“ Kytice- úkol čtvrtý Hog v kocke – 9. část – Ještěže jsou prázdniny Kytice- úkol třetí Jak si stojí jezevci na poli hradní novinařiny? Kytice- úkol druhý Hog v kocke – 8. část – Máme rádi famfrpál Jezevci a soutěže Kytice- úkol první Udílení novinářských cen – Šťastný galeon a Sázky Kytice – prázdninové soutěžení Hog v kocke – 7. část – Žlutý humor S jezevci o patronaci Susanino překladové okénko, díl 1. Cassiopea Zmklká: „Sklenici mám vždy napůl plnou!“ Deskohráčův stolek: Tajuplné Říše Cassiopea Zmlklá a návrhařina Lososi na hradě Jak se (ne)ztratit v rybím těle Deskohráčův stolek speciál – Harry Potter: Boj o Bradavice Závěrečná slavnost – modní policie Záblesky z Letňáku 21: Střelci a odrážeči Záblesky z Letňáku 21: Zachraň se, kdo nemůžeš Žlutý koutek Petromily – Červen Elfové a šmelfové Deskohráčův stolek: Draftosaurus V čem trénují žlutí? Kouzelné HOG Velikonoce Žlutý koutek Petromily – DUBEN Vzpomínáme na Velikonoce Švihnout a mávnout Deskohráčův stolek: Arboretum Dubnová usměvavá výzva Rok ve fialové Zápisky Tlustého Mnicha Velikonoční vybarvování Famfrpálová profiliga bude. Ale… Nejlepší jezevčí „kolejňáky“ Žlutý koutek Petromily – Březen Helen Miltonová: Oddělala jsem dvě šéfredaktorky! Vyhlášení soutěže ke Dni Mazlíčků Závěrečný kolejní večírek Žluté duše ve fialovém hábitu – Marylin Cuthbert Žlutý koutek Petromily – únor Zimní nováčkovská záchranná mise SELINA GARCIA: Budu tu strašit tak dlouho, dokud nezískáme Famfrpálový pohár!  Soutěž ke Dni mazlíčků! Vzpomínáme na Letňáček…. Tři soudky radí 9 THEODOR MUDD – Co dává v noci pod postel svým svěřencům? Nováčkovská tipovačka aneb co si představuji pod…. TST – 8. úkol Halloweenský večírek TST – 7. úkol TST – 6. úkol Halloweenská výprava za bezhlavým jezdcem TST – 5. úkol TST – 4. úkol TST – 3. úkol TST – 2.úkol TST – 1. úkol Netradiční rozhovor s profesory TNT je zpět a přináší sebou Bratříčka Není jezevec jako jezevec Korunami stromů a ještě dál aneb nováčkovská výprava do lesa je za námi Chvilka s jezevčími nováčky Cesta žlutých jednorožců Stezka prdících obrů Letní seminář počtvrté: Písmena, číslice, čáry a máry Letní seminář potřetí: Kouknu a vidím Letní seminář podruhé: Obětujte mi kus… Letní seminář poprvé: Hopity hop Jak jsem poprvé zakotvila na ošetřovně Večírek na závěr roku S kapesníčkem v ruce aneb budete nám chybět… Má první kolejní výprava aneb jak se pojídají škrny
Žlutý Trimeles získal exklusivně pro Vás, milí čtenáři, originální zápisky jisté mudly, která si nepřála být jmenována. Její rukopis je jasným svědectvím pro nás magiče, že mudloživot vskutku není žádný med. Proto čtěte! Chtějte být informováni!
 
Co mě štve
 
Na zešeřelé vlakové nástupiště jsem dosupěla nadávaje na nefunkční budík-už zase zaspal. Nicméně mě potěšilo překonání osobního rekordu na trase domov-nádraží bez utrpení jakékoliv újmy na zdraví i přes obtížný zledovatělý terén. Proto jsem si v relativně dobrém rozmaru přisedla na lavičku k mým spolužákům, když se z tlampačů začal linout ospalý hlas: „Vážení cestující, omluvte prosím zpoždění vlaku ze stanice Veselí nad Lužnicí, který dále pokračuje ve směru…“ Při představě, že jsem se ani nestihla nasnídat se moje nálada brzy vyrovnala teplotě okolního vzduchu.
 
Do Tábora jsme dorazili pět minut po zvonění. Vystála jsem frontu na zpožděnku a spolu s kámoškou z obchodky se hnala ke škole. Už předem jsem se připravovala na nevrlé pohledy profesorů, které mě téměř každé ráno ve škole vítaly-„už zase jde pozdě!“
 
Po úspěšném přetrpění několika hodin zoufale nudných a několika takových, které bychom ve školním měřítku mohli označit za zábavné, po napsání několika testů, odevzdání několika úkolů a po přesvědčivém tváření se nenápadně, když si profesoři vybírali své oběti několika zkoušení jsem s pocitem dobře vykonané práce vypadla ze školy. Mrkla jsem na hodinky a přepnula do režimu úprk na druhou.
 
Na červené vlakové sedadlo jsem se sesula s pocitem štvance Českých Drah, který nemá absolutně žádnou šanci na záchranu.
 
Pro Žlutého Trimela
mudla

Napište k tomuto příspěvku komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

*