Trimeles / Archiv 2005–2009 / 17. číslo (30.10.2007) / Jak jsem zachraňovala pan profesora Renina
Rose Daninatali: „Jezevci, těšte se, až vás zase proberu ze zimního spánku.“ Cesta za pokladem LS2024 Mrzimorské výstřelky aneb co všechno z nás zase vypadlo Sebechvála nám nesmrdí aneb Jak dopadly trimelesí ódy Žlutá, kam se podíváš… Teda pardon, zelená?! Měsíc knihy DIY – 7. díl Zápisník jednoho dinosaura IV – Ať žijí technologie (aneb při čem všem jste byli zároveň na hradě) Malé, Malej, Malučký… Princ Hog v kocke 18 – Nový školní rok Březnová knižní šifra Žlutého Trimela Nováčkovská výprava pro Magíka Připravit k luštění – Březnová knižní šifra Žlutého Trimela na obzoru! Příčná kombinatorika II – Vetešnictví u Kšeftaře Deskohráčův stolek speciál – Harry Potter Vzestup Smrtijedů Valentýnské menu DIY – 6. díl Zápisník jednoho dinosaura 3 – Výzva tajemného kloboukového semináře 13 otázek pro profíky Enid Bloom: „Musím říct, že mi to otevřelo oči.“ Hog v kocke 17 – Kagíci Sprosté slovo na šest? Příčná kombinatorika 2024 – Co nás čeká a nemine I. Silvestrovské hemzulky Hog v kocke 16 – Vánoční smíchmajstr Vánoce, Vánoce, přicházejí Vánoční pohyblivé obrázky II – seriály Mrzimorský vánoční playlist Trimeles na cestách – kam za vánoční atmosférou? Vánoční pohyblivé obrázky Hog v kocke 15 – Školní rok v plném proudu Velká vánoční stávka Zápisník jednoho dinosaura 2 – Paměť není, co bývala Mrzimor získal magíka s názvem „Veselá kopa“ Vánoční dárky za hubičku DIY – 5. díl Cesta za pokladem ZS24 Pohřešuje se! Pomoz zatoulaným strašidlům najít cestu domů Last minute halloweenský kostým v Hog stylu Halloweenská křížovka plná (nejen) strašidel Moudra z čarostavů Podzimní tvoření DIY – 4. díl Luna Goshawk: „Očakávania boli, zatiaľ sa mi plnia a možno aj prevyšujú.“ Zápisník jednoho dinosaura – Rozmrazená, ale plešatá Rekapitulace Celoletní úkoly Prokletí termínové neděle Hog v kocke – 14. část – Zpátky do lavic! Ohlédnutí za TNT Rekapitulace Nisqa TNT: Úkol třetí Olivia Wines: „O Mrzimor se nebojím, my si poradíme.“ Směnárna na planetě Meeraha TNT: Úkol druhý TNT: Úkol první Rekapitulace Umubumbe Tradiční nováčkovský turnaj je zpět! Planeta Nisqa Rekapitulace Gezegen Prázdninové pohodové poslouchání: Potterovský podcast Emoji na Hradě V. Rekapitulace Domicilium Planeta Umubumbe Planeta Gezegen Jak probíhalo slavnostní ukončení školního roku u jezevců? Domovská planeta Domicilium Vesmírná odysea – mise začíná Vesmírná odysea Hog v kocke – 13. část – Souboják vol. 2 Harry Potter storkát jinak aneb jak očaroval mudlovskou literaturu Potter opustil ministerstvo, je teď ragbista Hog v kocke – 13. část – Souboják Souboj se stylem Famfrpálové perličky Jak se v Mrzimoru nosí NiT? Hogwarts Legacy Stále vzpomínám na Albínku Rozhovor s Ivy Emersonovou: „Mrzimor je moje srdeční záležitost.“ Rozporuplné pocity aneb jak se těšíme na nový HP seriál Remake, o který nikdo nestál – co se ví o novém seriálu Harry Potter Hog v kocke – 12. část – Umíme se sobě zasmát Tom Felton: Beyond the Wand Jarní dekorace DIY – 3. díl Deskohráčův stolek: Takenoko a rozšíření Panďátka Mrzimor napříč jazyky Jaké je býti nejbohatší v Mrzimoru? Žluté duše ve fialovém hábitu – Oresta McCollin Vianueva Hog v kocke – 11. část – Hradní novinky 13 otázek nejen pro shopaholiky Deskohráčův stolek: Architekti Západního království Novoroční vybarvování – vyhlášení Zimní dekorace DIY – 2. díl Famfrpálová sezóna zima 2023 Novoroční vybarvování Novoroční přání 2023 13 vánočních otázek pro Grinche i Kdovíky 2/2 Jezevci přejí Veselé Vánoce Jak se v Mrzimoru nosí Vánoce? 13 vánočních otázek pro Grinche i Kdovíky 1/2 Zase (ne) zkouškujeme! Jak se v Mrzimoru nosí žlutá? Vánoční dekorace DIY – 1.díl Copak by jen kluběnky nosily?

17. číslo (30.10.2007), Archiv 2005–2009

Jak jsem zachraňovala pan profesora Renina

Všechno se odehrálo jednoho mrazivého (ale ne zase tak moc, jak se na zimní počasí patří) lednového dopoledne. S panem profesorem Sergem Reninem, naším zodpovědným dozorcem a pro tento den také vzorem, jsme se společně s Herbertou von Kmínek a Lady Mozkomor vydali do podivného a mnohdy nepochopitelného světa mudlů.
Pan Renine nás neustále napomínal, ať zavřeme pusy a nekulíme tolik oči. To se sice lehko řekne, ale když jste prváček nebo dokonce jako Hery ještě nemáte ani obarvený plášť, jednoduše to na vás silně zapůsobí. Navíc, všichni mudlové tak zvláštně koukali. Asi to bude tím oblečením. Nikdo neměl to, co my. Pan profesor pro naši výpravu vybral trička s neonovými nápisy „Jsem mudla“ na přední straně a „Mám tě moc rád, mudlo!“ na zádech. Dokonce to probral i s panem profesorem Gravediggerem. Tak nevím, proč to moc nefungovalo.

Pan profesor Renine nás učil, jak zacházet s paměťovými kouzly. Vzhledem k našemu nízkému věku všechno zařizoval on. Jako každý kouzelník i my potřebujeme naoko patřit do mudlovské společnosti. Právě to byl účel naší cesty. Pan profesor měnil vzpomínky lidí tak, aby si na nás pamatovali. Tak například ve třídě, ve které jsme se zrovna nacházeli a jejímiž členy jsme se stali, si pamatují Magicu per Voluptas a dokonce ji ten den i viděli. Jedná se o pokročilejší kouzlo, které do mysli vloží vzpomínky i na budoucnost.

Už nevím, jak se to přesně seběhlo, kde se zdržela Hery a Lady, pamatuji si jen, že se panu Reninovi najednou zhoupl svět. Zřejmě se dlouho nenapil lidské krve. Každopádně jeho bledá pleť ještě zesvětlala, což jsem do té chvíle pokládala za nemožné, a jeho pohyby zmalátněly.

Nevím, jestli to byla má žluťoučká část duše nebo čistě zelená vypočítavost, zkrátka jsem ihned panu profesorovi nabídla rámě. Ten vděčně přijal. Pomalu jsme vypochodovali ze zatuchlé školy na čerstvý vzduch (do nosu nás ihned uhodil nechutně páchnoucí smog, který se drží nad mudlovskými městy) a pokračovali ulicí. Bohužel byla málo frekventovaná. Nakonec se ale přece jen zpoza rohu vybatolil jakýsi mudla. Mířil naším směrem. Odvedla jsem pana profesora do bezpečí domovního vchodu, kde jsem ho na moment zanechala opřeného o zeď. Přikrčila jsem se ve stínu a čekala.

Uplynula snad už celá věčnost, když mudla míjel můj úkryt. Pořádně jsem se rozpřáhla a okovaným párátkem ho praštila po hlavě. Dobře to zadunělo. V tu chvíli už byl vedle mě pan profesor Renine a napřáhl se po bezvládném těle. V očích mu hrály jiskřičky jako dítěti, když dostane bonbón. S chutí se zakousl do krku oběti. Poslední doušek převaloval na jazyku, přičemž si mumlal: „Člověk, mudla, dvacet let, bydlištěm dvacet kilometrů od tohoto města…dobré, moc dobré“. Pak zvedl hlavu a podíval se na mě. Na tváři se mu rýsoval úsměv, čímž odkrýval dva delší zoubky mírně ušmudlané od krve, také jeden krvavý potůček panu profesorovi stékal po bradě. „Děkuji vám slečno WildDragon za skvělý oběd. Příště vás zvu já.“

V mudlovské škole jsme vyzvedli ty dvě zelené slečny , Hery se svou zelenou povahou nikterak netají, (mimochodem zrovna cruciem mučily, z bezpečnostních důvodů nejmenovanou, osobu k ohromnému pobavení celého ústavu a pan profesor Renine musel opět upravovat paměť) a přenašedlem v podobě gumové kachničky se šťastně vrátili na Hogwarts. :-)

Napište k tomuto příspěvku komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*