Každému dítěti je vštěpováno, že donášet na druhé je neetické, nemorální a vůbec celkově špatné a zkažené.
Jistě, to je přeci naprosto výhodný postup! Cílená likvidace bonzáků již od zárodku zajistí bezpečné uschování našich neetických, nemorálních a vůbec celkově špatných a zkažených činů pod pokličkou… Toto je zcela evidentně pravý důvod toho, proč lidé bonzáky tolik zavrhují(nebo se jim naopak neuvěřitelně vtírají a snaží se získat jejich přízeň, což mi přijde snad ještě odpornější). Jejich schopnost dopídit se ke skutečné podstatě věci, jejich přirozená touha nespokojit se s povrchními informacemi, které nám poskytuje okolí, ale naopak snaha získat co nejskrytější – čili nejzajímavější fakta a pak jich také ku prospěchu obvykle svému náležitě využít, jim dává do rukou obrovskou zbraň. Před bonzáky není žádné tajemství dostatečně skryto a proto není divu, že jejich přítomnost je v současném světě plném přetvářky zcela nežádoucí.
Samozřejmě nemohu předpokládat, že se tento dogmatický stav v následující letech nějak rapidně změní bonzáctví ku prospěchu. Vždyť i já jsem byla zastáncem tohoto neobjektivního názoru dokud mi studium bonzologie neotevřelo oči. Každý totiž vidí jen bonzákovu snahu vyvolat nějaký ten konflikt pro své osobní uspokojení a jeho honbu za obohacením se na úkor druhých. Myslím, že mnoho lidí si neuvědomuje, či snad záměrně opomíjí, pozitivní přínos, které bonzáctví pro lidstvo má. Jsou to totiž právě bonzáci, kteří udržují rovnováhu mezi přetvářkou a upřímností. Nebýt bonzáků, každý by mohl lhát, mlžit a mást až na půdu a s trochou hereckého talentu a cviku by to zaručeně prošlo. Ale už pouhé vědomí, že se někde na blízku může vyskytovat zkušený bonzák, hříšníka často znervózní a ten pak není schopen podat tak přesvědčivý matoucí výkon. A až když tato hrozba nepomůže přichází na řadu dobře mířený bonz. Navíc profesionální, študovaní bonzáci jsou mistři taktu, čili dokážou odhadnout, kdy a na koho si mohou dovolit bonzovat a naopak kdy se to nehodí. (Samozřejmě je možné nalézt výjimky, které bonzů pouze hanebně zneužívají, ale to je to riziko podnikání)
Málokdo si také uvědomuje, že být bonzákem nemusí být vždycky med. Každý bonzák se totiž občas na svých výpravách za bonzem dozví něco, co by raději snad ani nevěděl a rozhodně to nebylo to, co chtěl slyšet. Každý dobrý bonzák musí mít silný a vyrovnaný charakter, aby unesl tíhu pravdy. Já osobně jsem se po několika počátečních šocích, které mi moje slídění přineslo, začala řídit heslem: Věř jen svému bonzbločku. To byl samozřejmě extrém, ze kterého jsem se naštěstí rychle zase vzpamatovala. Samozřejmě že věřím svým přátelům, avšak jak praví klasik: Důvěřuj, ale prověřuj.
Vaše Yoko
P.S. Mimochodem, věděli jste, že gumová kachnička pana ředitele smilní s nafukovacím jezevcem madam Leti? Skandáááál!!! =)