Ve Velké síni se malovalo. A proč jste si toho nevšimli? Řekněme, že se to panu školníkovi nelíbilo..
Náš neoficiální kolejní smíšek dostal ztřeštěný nápad – rozveselit naši VS. Samozřejmě já jsem musela hned souhlasit a tak jsem donesla mega velké kýbly barvy.

Modrou, žlutou, oranžovou, fialovou, červenou a zelenou…

Hned co jsem je donesla, šla jsem se převléct.
Po malé „roztržce“ s Baillou (barvu z vlasů jsem umývala hned potom v umyvadle) jsme mohli začít.
Samozřejmě Baillu napadlo vymalovat VS moderním uměním. Cákance, srdíčka, kolečka, ptáčci a otisky Baillina pozadí zdobily stěny. Já jsem malovala srdíčka (když byl ten Valentýn) a spolužákům jsem zpestřovala hábity.
Moc se jim to nelíbilo, ale umění má provokovat. Po chvilce mi Brian sebral štětec. Co mi zbylo – vzala jsem si nový…xD.
A protože Bailla taky zlobila, někdo na ni seslal kouzlo a skončila v mega velkém kýblu žluté barvy.
Co bych to byla za kamarádku…Běžela jsem jí pomoct, zakopla a letěla za ní. Nakonec jsme tam šoupli i Briana. Jsme aspoň správní Jezevci ;). (Jezevci mají ve zvyku skákat do kýblů s barvami? Zajímavé! Pozn. odp. red.)
Dostala jsem strach, že by to panu školníkovi mohlo vadit. Bailla mě uklidňovala, že to je druhá část malování – Uteč školníkovi. Ale nakonec se nekonala.
Zatímco jsme se čvachtali v barvě, ostatní dál malovali. Povedlo se. Velká síň se na nás jakoby usmívala moderním uměním. Ale jak už jsem psala. Panu školníkovi se nelíbilo a protože jsem donesla smývací barvy – bylo po kráse. Snad si to někdy zopakujem.
A jen tak mimochodem: myslím, že by Bailla mohla mít i oficiální funkci kolejního smíška ;).

Christina von Luna