Trimeles / Nezařazené / Jezevčí Tlapka 3.místo – Gilnien Fólear: Příběh malého Fouska
Vajcolov začíná Březnový deskoherní sraz Mrzimorský slavnostní večírek Love Office – Konec a zvonec Počátky: Žlutá je barva naše Packa za packou aneb Z domácího chlívku Zápisník jednoho dinosaura VII. – Dinosaurus a KOZA Březnová knižní šifra Žlutého Trimela 2025 Love Office – 2. kolo Kecy z nory znovu na scéně! Love Office – 1. kolo Valentýn? NE! Raději knihu! Co si pustit na (Ne)Valentýna? Jak odrbat Valentýna aneb Ušetři a nenaštvi svou drahou polovičku s Trimelem Love Office – Zachraň láskou zkroušené Sametová láska DIY – 10. díl Náborová propagační kampaň aneb kdyby byly náborové kampaně upřímné Petronela Uječená: „Druhé místo můžu přijmout se vztyčenou hlavou a nebudu o nic míň Petronela, stejně jako bych nebyla o nic víc Petronela, kdybych Snaživce roku vyhrála.“ Knižní klub u Trimela – Dobrá znamení Deskohráčův stolek: Kaskádie Perníčkový sraz U Přemotivovaného Poličkáře O sežraných perníčcích a kolektivní obřadní písni Adventní pohádkování IV. – Typískovy první Vánoce Televizní Vánoce V. – Vánoční seriály Televizní Vánoce IV. – Vánoční filmy z jiných zemí Vánoce: Stále svátek, nebo obchodní příležitost? Televizní Vánoce III. – Vánoční americké filmy Vánoční tvoření DIY – 9. díl Televizní Vánoce II. – Vánoční české filmy Adventní pohádkování III. – Starouš Tobias a jeho nečekané Vánoce Vánoční playlist aneb průlet vánočním hradem Televizní Vánoce I. – Vánoční animáky Adventní pohádkování II. – Zázraky nejen o Vánocích Vánoční věnce Vše, co jste kdy chtěli vědět o omalovánkách I. Adventní pohádkování I – Kouzelný vánoční zvoneček Adventní pohádkování – vše o soutěži Trimeles na cestách – magická Šumava Cesta za pokladem Kam i králové chodí sami aneb 19. listopad jako MDT Emoji na Hradě VII. Cesta za jiskrou Ohnivce Hog v kocke 20 a 2/2 – Neviditelný speciál Zápisník jednoho dinosaura VI. – dinosauří šatník Za plamenem svíčky Halloween is coming Odznáčky – všechny chytit máš! Aneb minisoutěže Žlutého Trimela Podzimní luštění Hog v kocke 20 Jak vyzrát na podzimní depku Skořicoví šneci DIY – 8. díl Tradiční nováčkovský turnaj – shrnutí Nováčkovská výprava Šokující záhada: Hrad zmizel! Konspirační teoretici (ne)mají jasno! Jejej, něco se pokazilo! Tenkrát na Západě – shrnutí 4. a 5. kola Příčná kombinatorika IV – Zpátky do školy Knižní klub u Trimela – Šikmý kostel TNT2024: Třetí úkol Bertranda Hooki: „Očividne sú na škole mocné kúzla, čo menia plány.“ Ohlédnutí za Tenkrát na Západě – Statistiky, body a střípky ze zákulisí TNT2024: Druhý úkol Školní rok Léto 2024 Tenkrát na Západě – shrnutí 3. kola Mrzispárský večírek II. aneb Kterak jsme ztratili Tesáka TNT2024: První úkol Tradiční nováčkovský turnaj 2024 Emoji na Hradě VI. Tenkrát na Západě – Epilog Pět odstínů léta – zážitky Pět odstínů léta – seriály Tenkrát na Západě – shrnutí druhého kola Tenkrát na Západě – Kde domov můj Tři soudky radí 11 Pět odstínů léta – filmy Tenkrát na Západě – Po bouři Viridis Am Reevesová: „Měla jsem systém, krásně fungoval, dokud se nerozpadl.“ Pět odstínů léta – Letní laskominy Tenkrát na Západě – shrnutí prvního kola Tenkrát na Západě – Do boje! Vlzivolský večílek Hemzy vol. 3 Pět odstínů léta – knihy Tenkrát na Západě – Morální dilema PON – Pod Osm Nejdu Zápisník jednoho dinosaura V – Dinosaurus na koštěti Petronela Uječená: Na jeden den duchem Tenkrát na Západě – Na cestě Tenkrát na Západě Za hranice kouzelného světa – II. část Kagíkování – Alchymista I. a II. Za hranice kouzelného světa – I. část Kagíkování – Bystrozor II. Knižní beseda Příčná kombinatorika III – Famfrpál Amanda Wright: „Nevyhrožuju, neslibuju, neuplácím.“ Dungeons&Dragons aneb Každý může být hrdinou I. Tři soudky radí 10 Magické podniky I.

Nezařazené

Jezevčí Tlapka 3.místo – Gilnien Fólear: Příběh malého Fouska

Bylo mrazivé ráno, když Fousek rozlepil svoje očička a rozhlédl se po sklepě, ve kterém pobýval. Deka, na které ležel, byla ještě teplá, jak na ní před chvílí leželo jeho sedm bratrů a maminka krysa. Nyní ovšem byl celý sklep pustý a po jeho rodině nebylo nikde ani památky.
Fousek se začínal cítit osamělý. Že by ho opustili? Začal do hlubokého ticha tiše pískat. Jeho pištění se rozléhalo po celém sklepení, ale nikdo mu neodpovídal. Byl sám a nikdo už se neměl vrátit, aby mu dělal společnost.
Zanedlouho začal mít Fousek hlad. Byl ovšem ještě malá krysa a nevěděl, co vlastně má jíst a jak si potravu obstarat. Postavil se na svoje pacičky a rozhodl se, že se trochu porozhlédne po něčem k snědku.
Co se to mihlo za jeho zády? Fousek se lekl a rychle se otočil, ale spatřil jen letmo jakýsi stín. Najednou se Fouska zmocnil panický strach. Že by ho někdo chtěl sníst? Znovu svého vetřelce letmo zahlédl, ale než se otočil, už tam nebyl. Byl dlouhý a kulatý. Fousek se ohnal, aby konečně zachytil svůj vlastní ocásek. Když zjistil, že ten tajný vetřelec vlastně patří k němu, viditelně se mu ulevilo. Dostal novou odvahu a vydal se konečně pro něco k snědku.
Fousek došel až do rohu místnosti a uviděl zvláštní věc. Na dřevěném prkénku s kovovým drátkem leželo něco velkého, žlutého a voňavého. Fouskovi se chvěly fousky nedočkavostí a blažeností. Tak krásnou vůni ještě necítil. Vždyť byl ale na světě teprve jen pár hodin. Že by to žluté a voňavé bylo k snědku?
Fousek se přiblížil a opatrně našlapoval. Čím více se blížil ke svému cíli, tím více se mu sbíhaly sliny. Najednou ale…
„Slečno Frobisherová,“ ozval se jasný ženský hlas. „Přineste mi z toho sklepa ještě nějaké hrníčky. Budeme věštit z čajových lístků.“
„Ano, paní Sutherland. Už je nesu.“
Fousek se rozhlédl, odkud ten zvuk přichází. Do sklepení vpadly velké tlapky, které si to rázovaly až k němu. Fouskovi se moc líbily. Byly obalené něčím hezkým, že nebyla vidět kůžička. Fousek si chtěl přičichnout, jestli i tak hezky voní, jako hezky vypadají. Ale tlapky se najednou otočily a vzdalovaly se. Fousek neváhal, rozpohyboval svoje vlastní tlapičky a tryskem vyběhl po nějakých zvláštních stupínkách do jiné místnosti.
V této místnosti nebylo takové ticho. Naopak. Všude zněl podivný šum. A kolik tu bylo tlapek! Jéje. Fousek se začal rozhlížet, aby spatřil ty hezké. Zastavily se nedaleko něho. Fousek k nim přišel. A byly voňavoučké!
Najednou ale Fouska vyrušil další zvuk. Bylo to jako nepřetržité pískání. Vzbudilo to rozruch a všechny tlapky v místnosti začaly odcházet kamsi pryč. Dokonce i ty Fouskovy oblíbené se rozhodly odejít.
Fousek se bál, že by mohl zase zůstat sám. Vyběhl tedy za tlapkami a držel se jich v těsném závěsu. A najednou kouká – ocitl se v místnosti, kde všechno krásně vonělo!
„Co je asi dneska k obědu?“ ozvalo se někde nahoře nad tlapkami.
Tlapky se zastavily, uvelebily se u něčeho velkého a dřevěného.
Fousek byl bez sebe slastí. Najednou kouká, že seshora tlapek padá cosi, co podivuhodně voní.
„Nedrob na zem, Felicitas.“
Spadlo to těsně vedle Fouska. Ten se trochu lekl, ale lákavá vůně ho přiměla, aby se k tomu přiblížil. Bylo to tak slastné, že se odvážil a kousek si uždibl, aby okusil, jakou to má chuť. A ouha, bylo to lahodné!
Fousek se rozhlédl a zjistil, že nejen jeho tlapky produkují tyto dobroty. Spousta tlapek kolem sebe měla přímo hodovní plochu.
Tohle bylo to, co Fousek hledal. Netrvalo dlouho a zvykl si pobývat v rohu síně a vždy, když se do místnosti nahrnula kopa tlapek, chodil papat, co se kolem nich napadalo.
Fousek rostl a sílil a byl šťastný, že má co jíst. Postupem času se odvažoval chodit pořád víc a víc a neschovávat se pod velkými dřevěnými věcmi s nějakou látkou, ale i na více prosvětlená místa.
A stalo se, že najednou uviděl něco velkého a žlutého s obzvlášť velkými tlapami.
„Hele, co tady děláš, kryso?“
To mluví na mě?, podivil se Fousek.
„Tady nemůžeš zůstat. Pojď, vezmu tě do společenský místnosti a něco s tebou vymyslím.“ A to žluté a velké ho sevřelo do velkých tlap a někam ho odneslo.
Fousek se najednou ocitl v jakémsi drátkovém pokoji. Trochu mu vadilo, že nemá moc kam chodit, ale zjistil, že mu různé žluté tlapky nosí lahodná jídla a starají se, aby se měl dobře.
A tak se Fousek ocitl v mrzimorské společenské místnosti a je rád, že má konečně kolem sebe tolik tlapek, které ho mají rády, hladí ho a nosí mu jídlo.

1 komentáře

  1. Letitia 5. 3. 2009 10:29

    Vážne krásne príbehy… jeden krajší ako druhý :)

Napište k tomuto příspěvku komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*