Trimeles / Studentská tvorba / O Sněhurce, Karkulce a jelenovi se zlatými parohy tak trochu jinak (3)
Hog v kocke – 13. část – Souboják Souboj se stylem Famfrpálové perličky Jak se v Mrzimoru nosí NiT? Hogwarts Legacy Stále vzpomínám na Albínku Rozhovor s Ivy Emersonovou: „Mrzimor je moje srdeční záležitost.“ Rozporuplné pocity aneb jak se těšíme na nový HP seriál Remake, o který nikdo nestál – co se ví o novém seriálu Harry Potter Hog v kocke – 12. část – Umíme se sobě zasmát Tom Felton: Beyond the Wand Jarní dekorace DIY – 3. díl Deskohráčův stolek: Takenoko a rozšíření Panďátka Mrzimor napříč jazyky Jaké je býti nejbohatší v Mrzimoru? Žluté duše ve fialovém hábitu – Oresta McCollin Vianueva Hog v kocke – 11. část – Hradní novinky 13 otázek nejen pro shopaholiky Deskohráčův stolek: Architekti Západního království Novoroční vybarvování – vyhlášení Zimní dekorace DIY – 2. díl Famfrpálová sezóna zima 2023 Novoroční vybarvování Novoroční přání 2023 13 vánočních otázek pro Grinche i Kdovíky 2/2 Jezevci přejí Veselé Vánoce Jak se v Mrzimoru nosí Vánoce? 13 vánočních otázek pro Grinche i Kdovíky 1/2 Zase (ne) zkouškujeme! Jak se v Mrzimoru nosí žlutá? Vánoční dekorace DIY – 1.díl Copak by jen kluběnky nosily? Jak se v Mrzimoru nosí Halloween? Halloween zaneprázdněné čarodějnice Famfrpálové tréninky v plném proudu 13 otázek pro seriálové fanatiky Magie kaštanů Zhodnocení Mrziaukce Zima 2022 Hog v kocke – 10. část – Tahali jste? Žluté duše ve fialovém hábitu – Tadäus Trottertickler 13 otázek pro filmové fajnšmekry Kytice- vyhodnocení a shrnutí Co se to kolem, ve světě mudlů, děje? Emoji na Hradě IV. Kytice- úkol osmý 13 otázek pro (ne)knihomoly Emoji na hradě III. Kytice- úkol sedmý Pohádka od Soptíka: O děsivém drakovi Emoji na hradě II. Kytice- úkol šestý Celohradní dražba 2022 Emoji na hradě Kytice- úkol pátý Tery Poe, Ben Gobha: „Trénink je společenská událost.“ Kytice- úkol čtvrtý Hog v kocke – 9. část – Ještěže jsou prázdniny Kytice- úkol třetí Jak si stojí jezevci na poli hradní novinařiny? Kytice- úkol druhý Hog v kocke – 8. část – Máme rádi famfrpál Jezevci a soutěže Kytice- úkol první Udílení novinářských cen – Šťastný galeon a Sázky Kytice – prázdninové soutěžení Hog v kocke – 7. část – Žlutý humor S jezevci o patronaci Susanino překladové okénko, díl 1. Cassiopea Zmklká: „Sklenici mám vždy napůl plnou!“ Deskohráčův stolek: Tajuplné Říše Cassiopea Zmlklá a návrhařina Lososi na hradě Jak se (ne)ztratit v rybím těle Deskohráčův stolek speciál – Harry Potter: Boj o Bradavice Závěrečná slavnost – modní policie Záblesky z Letňáku 21: Střelci a odrážeči Záblesky z Letňáku 21: Zachraň se, kdo nemůžeš Žlutý koutek Petromily – Červen Elfové a šmelfové Deskohráčův stolek: Draftosaurus V čem trénují žlutí? Kouzelné HOG Velikonoce Žlutý koutek Petromily – DUBEN Vzpomínáme na Velikonoce Švihnout a mávnout Deskohráčův stolek: Arboretum Dubnová usměvavá výzva Rok ve fialové Zápisky Tlustého Mnicha Velikonoční vybarvování Famfrpálová profiliga bude. Ale… Nejlepší jezevčí „kolejňáky“ Žlutý koutek Petromily – Březen Helen Miltonová: Oddělala jsem dvě šéfredaktorky! Vyhlášení soutěže ke Dni Mazlíčků Závěrečný kolejní večírek Žluté duše ve fialovém hábitu – Marylin Cuthbert Žlutý koutek Petromily – únor Zimní nováčkovská záchranná mise SELINA GARCIA: Budu tu strašit tak dlouho, dokud nezískáme Famfrpálový pohár! 

Studentská tvorba

O Sněhurce, Karkulce a jelenovi se zlatými parohy tak trochu jinak (3)

Nicholas McElen
Díl třetí

Karkulka už stihla dojít k babiččinu domu, a tak si vytáhla z košíčku voňavku, aby se převoněla a nebyla cítit. Chaloupka vypadala docela obyčejně, dalo by se říct, že i jak každá jiná, kdyby tady byla nějaká jiná. Byla obdélníkového tvaru, víc protáhlá dozadu. Stěny bílé s modrým rámováním dvou oken. Když usoudila, že to už stačí, zaklepala a hlasitě zakřičela.
„Babičko! Babi?“
„Pojď dál…“ ozvala se unaveným hlasem babička. „Ale není mi nějak dobře. Jsem v posteli.“
Karkulka tedy vešla dovnitř. Interiér chaloupky byl velmi příjemný. Měla tu starobylý nábytek, snad ještě po babiččině mamince. Dům byl rozdělen asi na tři místnosti. Hned při vstupu jste se ocitli v malé chodbě, která vedla do jídelny a kuchyně, a na druhou stranu do ložnice. Karkulka tu nebyla poprvé, tak se nemusela ptát na cestu. Vešla do ložnice a tam potkala něco, co se možná podobalo babičce. To jsem ji neviděla tak dlouho? pomyslela si. Ložnice měla podobný styl jak celý dům. Stěny byly bílé, v každém rohu vybledlý ornament kdysi oranžové barvy. Prostornou dřevěnou skříň měla v pravém rohu místnosti, naproti dveřím menší stolek se židlí a úzkou, ale vysokou knihovničkou. Postel, na které ležela babička, byla nalevo. Uprostřed místnosti byl velký červeno – hnědo – černý ručně šitý koberec, nad nímž visel ohromný skleněný lustr. Naštěstí v domě byla elektřina, takže svíčky nahradily žárovky a jejich stínítka.
Babička ležela zabalená v tlusté dece tak, že jí byla vidět jen její pusa. I když Karkulce bylo jasné, že s babičkou není něco zjevně v pořádku, ignorovala to.
„Copak jsi mi to přinesla?“ zeptala se babička po chvíli ticha, které trvalo déle, než bylo potřeba. Hlas měla hluboký, poznamenaný stářím.
„Ále, mamka mě sem poslala, abych ti dala něco k narozeninám. Taky ji mám omluvit, že nepřišla, protože poslední dobou nestíhá,“ dodala jemným tónem, aby to neznělo moc nápadně.
Babička se zavrtěla nervozitou. „Opravdu? To je škoda…“
Karkulka mezitím vytáhla obsah košíku a začala vyjmenovávat věci, jaké tam viděla.
„Tohle je pravé burgundské, pak tady jsou nějaké tousty se sýrem,“ Karkulka se pousmála nad skutečností, že babička byla donucena přejít na jídlo, které se dá spíše žvýkat a kousat, než trhat, protože jí začínala dosluhovat zubní protéza. „Nějaký ten salám a pak ještě takové ty drobnosti jako je bábovka a tak…“ dodala.
„Všechno nejlepší k narozeninám!“ vykřikla, když si vzpomněla, že jí ještě nepopřála.
Natáhla ruku, aby jí i pogratulovala, avšak se zarazila nad skutečností, že jí babička ignorovala. Tak raději po chviličce dala ruku zpět k tělu a dívala se raději do země a občas se poohlédla za nábytkem.
„To jsi hodná. Je to od vás velice hezké, ale teď už nemám na nic chuť,“ oznámila smutným tónem s náznakem podbarvené radosti. „Přejedla jsem se, víš. Včera jsme byly oslavovat narozeniny s kamarádkami a ještě mi ty chlebíčky a zákusky zůstaly uvnitř.“
Karkulka si dovedla představit tu jejich párty. Zadívala se na babičku a najednou si všimla něčeho, co nikdy neměla. Její oči. I když se vám změní postava, tak vám zůstane jen několik věcí stejných. Otisky prstů, otisky zubů (které z protézy už nebyly tak pravé) a oči. Vzpomněla si, jak někde slyšela, že oči nerostou. To byl pořad o novorozených dětech pro maminy a někdo se tam ptal, proč mají novorozeňata velké oči.
„Tvoje oči. Proč jsou tak velké?“ dodala ze sebe zděšeně.
„A takové velké břicho… Že ty nejsi babička!“
Babička se pohnula a spadla z ní celá přikrývka. Vytáhla nohy a až teprve teď Karkulka pochopila, že se pokouší vstát. Karkulka stála na místě, zděšením neschopná se pohnout.
„Ty jsi vlk! Kde je moje babička?!“ zaječela.
„Dyť ti říkám, že jsem se přejedl… Spolkl jsem nějakýho malýho kluka, pak tu tvoji babičku a…“ pokračoval se zamyšleným výrazem, „a tebe bych nejradši taky spolkl. Ale už nemůžu!“ dodal unaveně.
Karkulka, nyní přimražená k zemi, velmi hlasitě zaječela.

* * *
Pokračování příště

3 komentáře

  1. Anonymous 24. 7. 2009 18:29

    Tak by mě zajímalo, co jí udělá :D

    Al

  2. Anonymous 24. 7. 2009 20:45

    Já bych řekla že Karkulka použije karate :D

    Natalie

  3. Letitia 16. 8. 2009 16:15

    A kedy bude pokračovanie? :D

Napište k tomuto příspěvku komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*