Bola to láska na prvý pohľad, alebo skôr na prvé počutie. Hoci Vendy nikdy pytel nevidela, vedela, že je ten pravý pre ňu. Hlboko pohŕda materializmom a smeje sa nad tými, ktorý míňajú veľa srpcov na nové kúsky kolekcie. Svoje odhodlanie demonštruje naozaj výborne, po hrade chodí iba v kolejnom plášti a túžobne stále čaká na svoj pytel. Nezabúda ľudí stále presviedčať, že oblečenie je nepotrebná vec, veď aj nahý sa rodíme, tak čo? :D
Bola to obrovská rana pre Vendy, keď sa Madam Malkinová rozhodla pytel odmietnuť. Do poslednej chvíle sme všetci verili, že sa to podarí, že sa pytel predsa len ukáže a Vendy bude konečne spokojná, ale nestalo sa tak.

Svoj trpký príbeh vám v skratke zhrnie Vendy sama:

Včera v předvečer Nového roku na pultech u Madam Malkinové objevila dlouho očekávaná kolekce. Toho si snad každý všimnul, netřeba se o tom šířit. Když jsem šla dnes kolem, viděla jsem Butik nacpaný k prasknutí. Také já jsem se nechala strhnout a uháněla jsem do obchodu plná očekávání. Kolekce měla totiž obsahovat i extraspeciální kousek oblečení – pytel. Měla jsem ho slíbený od madam návrhářky Niam…. Ale ouha po pytli ani stopy. Rozladěná jsem se vrátila do Velké síně a byla jsem nucena poslouchat takové ty řeči, že bych se měla jít kvapem oblíct. Nebudu se nijak obhajovat, mé oblečení je poněkud střídmé, ale vše má své důvody. Navíc, nahá nejsem!
Lucy mě požádala, abych na stránkách kolejního časopisu vysvětlila můj vztah k tomu úžasnému kousku oblečení, jakým je pytel. Prostě považuji za zbytečné vyhazovat peníze za oblečení. Tady můžete namítnout, že mohu chodit ve školní uniformě. To samo sebou můžu, ale mam ji od 1. ročníku, teď jsem v 9. ročníku, nu a za tu dobu jsem trochu vyrostla a uniforma mi je prostě malá, takže se v ní necítím ani trochu pohodlně. Zato takový pytel, ten pohodlný je. Ani nevíte jak. Pokud vás zajímá odkud to vím, tak z vlastní zkušenosti. U nás doma se oblíbenou látkou různé variace na samet, třeba černý, bordó, tmavě modrý, pak taky černý… a pak také kožešiny a šaty z toho vzniklé jsou uměleckým dílem, v kterých aby se člověk bál uprdnout. Jenže já a moje starší sestra Štěpánksousa jsme řekly dost. Jdeme proti proudu a razíme teorii žádné utrácení za oblečení a v jednoduchosti krása. Naše rodina a dokonce i Vzdělávací institut magického učení v Kopytí Noře, kde sestra učí, tento náš postoj tolerují, narozdíl od školy, kterou navštěvuji já (ano myslím tím Školu čar a kouzel v Bradavicích). Kdykoliv si z domova přivezu pytel, tak mi nějakou záhadou zmizí z kufru… Kolik mi jich už takto zmizelo nejmíň 7! A že to nebyly pytle ledajaké, jeden byl lehký letní, druhý nepromokavý, jemný na spaní, pak jsem měla taky pytel zimní a pytel pro zvláštní příležitosti, dále pytel pro všední den a pytel domácí. A to vše za minimální cenu a z ryze rostlinných materiálů. Na Příčné ulici není žádný obchod s bramborama, kde by mi mohli pytel poskytnout. Navíc na příčnou vozí brambory v přepravkách. Jestli tohle není k vzteku.
Proto se nedivte, že mě nová kolekce, které je lákavá na pohled, to nepopírám, neuspokojuje. Navíc je povětšinou dělaná z kůže a pochybuji o tom, že medvěd brtník svoji kůži dobrovolně odevzdal švadleně a teď běhá nahatý… proto příliš nevěřím ujištění o mírumilovném získávání. Copak vy byste se dobrovolně rozloučili se svojí kůží? Myslela jsem si, že ne. Nežasněte proto, až mě potkáte na chodbě poněkud rozladěnou a podle vás neoděnou a neposílejte mě se oblíct, protože já podle mě oblečená jsem a nemůžu za to, že mi hrad krade pytle, co si dovezu z domova. Zajímalo by mě, co s nimi dělá.

Vendesousa Asio Otusová

Ako dopadne tento príbeh nakoniec? Dosiahne Vendy svoje a uvidí svoj pytel alebo sa ho nikdy nedočká a jej volanie o spravodlivosť nebude vypočuté? Kto vie? Ja verím v Happy End :)

Lucy Koralka

Pozn. redakce: Není nám známo, zda zašifrování textu napsaného Vendy je úmyslné a co to má znamenat, zatím čekáme na vyjádření autorky článku. Případní kryptologové mohou zatím vyzkoušet svůj důvtip:)