Trimeles / Soutěže / Fouskovy příhody: Jak Fousek o fousky přišel
Souboj se stylem Famfrpálové perličky Jak se v Mrzimoru nosí NiT? Hogwarts Legacy Stále vzpomínám na Albínku Rozhovor s Ivy Emersonovou: „Mrzimor je moje srdeční záležitost.“ Rozporuplné pocity aneb jak se těšíme na nový HP seriál Remake, o který nikdo nestál – co se ví o novém seriálu Harry Potter Hog v kocke – 12. část – Umíme se sobě zasmát Tom Felton: Beyond the Wand Jarní dekorace DIY – 3. díl Deskohráčův stolek: Takenoko a rozšíření Panďátka Mrzimor napříč jazyky Jaké je býti nejbohatší v Mrzimoru? Žluté duše ve fialovém hábitu – Oresta McCollin Vianueva Hog v kocke – 11. část – Hradní novinky 13 otázek nejen pro shopaholiky Deskohráčův stolek: Architekti Západního království Novoroční vybarvování – vyhlášení Zimní dekorace DIY – 2. díl Famfrpálová sezóna zima 2023 Novoroční vybarvování Novoroční přání 2023 13 vánočních otázek pro Grinche i Kdovíky 2/2 Jezevci přejí Veselé Vánoce Jak se v Mrzimoru nosí Vánoce? 13 vánočních otázek pro Grinche i Kdovíky 1/2 Zase (ne) zkouškujeme! Jak se v Mrzimoru nosí žlutá? Vánoční dekorace DIY – 1.díl Copak by jen kluběnky nosily? Jak se v Mrzimoru nosí Halloween? Halloween zaneprázdněné čarodějnice Famfrpálové tréninky v plném proudu 13 otázek pro seriálové fanatiky Magie kaštanů Zhodnocení Mrziaukce Zima 2022 Hog v kocke – 10. část – Tahali jste? Žluté duše ve fialovém hábitu – Tadäus Trottertickler 13 otázek pro filmové fajnšmekry Kytice- vyhodnocení a shrnutí Co se to kolem, ve světě mudlů, děje? Emoji na Hradě IV. Kytice- úkol osmý 13 otázek pro (ne)knihomoly Emoji na hradě III. Kytice- úkol sedmý Pohádka od Soptíka: O děsivém drakovi Emoji na hradě II. Kytice- úkol šestý Celohradní dražba 2022 Emoji na hradě Kytice- úkol pátý Tery Poe, Ben Gobha: „Trénink je společenská událost.“ Kytice- úkol čtvrtý Hog v kocke – 9. část – Ještěže jsou prázdniny Kytice- úkol třetí Jak si stojí jezevci na poli hradní novinařiny? Kytice- úkol druhý Hog v kocke – 8. část – Máme rádi famfrpál Jezevci a soutěže Kytice- úkol první Udílení novinářských cen – Šťastný galeon a Sázky Kytice – prázdninové soutěžení Hog v kocke – 7. část – Žlutý humor S jezevci o patronaci Susanino překladové okénko, díl 1. Cassiopea Zmklká: „Sklenici mám vždy napůl plnou!“ Deskohráčův stolek: Tajuplné Říše Cassiopea Zmlklá a návrhařina Lososi na hradě Jak se (ne)ztratit v rybím těle Deskohráčův stolek speciál – Harry Potter: Boj o Bradavice Závěrečná slavnost – modní policie Záblesky z Letňáku 21: Střelci a odrážeči Záblesky z Letňáku 21: Zachraň se, kdo nemůžeš Žlutý koutek Petromily – Červen Elfové a šmelfové Deskohráčův stolek: Draftosaurus V čem trénují žlutí? Kouzelné HOG Velikonoce Žlutý koutek Petromily – DUBEN Vzpomínáme na Velikonoce Švihnout a mávnout Deskohráčův stolek: Arboretum Dubnová usměvavá výzva Rok ve fialové Zápisky Tlustého Mnicha Velikonoční vybarvování Famfrpálová profiliga bude. Ale… Nejlepší jezevčí „kolejňáky“ Žlutý koutek Petromily – Březen Helen Miltonová: Oddělala jsem dvě šéfredaktorky! Vyhlášení soutěže ke Dni Mazlíčků Závěrečný kolejní večírek Žluté duše ve fialovém hábitu – Marylin Cuthbert Žlutý koutek Petromily – únor Zimní nováčkovská záchranná mise SELINA GARCIA: Budu tu strašit tak dlouho, dokud nezískáme Famfrpálový pohár!  Soutěž ke Dni mazlíčků!

Soutěže, Studentská tvorba

Fouskovy příhody: Jak Fousek o fousky přišel

První historka ze soutěže Fouskovy příhody! Zatím ji vydáváme bez jména autora, až se nám nashromáždí příběhů více, budeme hlasovat pro nejlepší a dotyčný pisatel dostane odměnu. Pak teprve jména zveřejníme – kvůli nestrannosti hlasování:)
Malý dárek ale obdrží každý, kdo se do soutěže zapojí! První kolo končí v neděli 21.3.

Byl nebyl jeden hrad, který se jmenoval Bradavice a v tom hradě kolej, která se jmenovala Mrzimor a v tom Mrzimoru primuska, která se jmenovala Lucy a chovala kolejní zvířátko, které se jmenovalo Fousek. A teď jsem tu taky já. Každý máme rádi něco jiného. Lucy má ráda Fouska a Fousek má rád všemožné věci, které se dají sníst, vlastně oprava, měl rád. Od té doby, co se to stalo, si dává pěkný pozor na to, co mu kdo nabídne za jídlo, nebo si dává pozor alespoň na mě.
Zajímá vás, co se to vlastně stalo, že o ničem nevíte a ničeho jste si nevšimli? No tak se tedy přiznám, trošku za to můžu možná i já, ale opravdu jenom minimálně. Stalo se to takto. Jednou v noci, když už všichni pokojně spali ve svých kolejních ložnicích, jsem se vydala strašit. Různě po hradě, kde se dá. A protože už za ten čas, co jsem tady, jsem se tak vžila do své role kouzelníka, tak mě ani ve snu nenapadlo si vzít baterku. Ne, nějakým takovým pochybným mudlovským vynálezem si přeci nebudu svítit, po chodbách hradu se musí chodit, jak se patří – se svíčkou.
Potíž ale byla možná v tom, že já normální svíčky nevlastním, jenom ty jasmínové, jejichž vůně působí příznivě při depresích, vyčerpanosti a při pocitu psychického napětí a mírní bolest hlavy atd., a bez kterých (ještě spolu se zvlhčovačem vzduchu a relaxační hudbou) večer nemůžu usnout.
Napadlo mě totiž, že bych mohla trošku postrašit i Fouska, když nic netušící Lucy spí hlubokým spánkem a nedívá se, a tak jsem šla. Fousek ale vůbec nepochopil (stejně tak asi jako všichni ostatní), že straším a asi si myslel, že mu nesu nějakou dobroučkou jasmínovou mrkvičku, a tak se na ni hned vrhl a chtěl ji sníst. A býval by ji i snědl.
Merlinžel však ta svíčka pořád ještě hořela. To by mu ale ani zas tak moc nevadilo, Fousek v sobě totiž objevil skrytého polykače plamenů, jako jedí oheň ti v cirkusech. Jak se tak ale ládoval tou mojí nebohou jasmínovou svíčkou, která pořád hořela, a vůbec se jí nelíbilo, že ji někdo chce sežrat, tak se nešťastnou náhodou a nedopatřením od toho jejího plamínku zapálily Fouskovi jeho fousky a tak nějak samy od sebe začaly hořet (moji svíčku z toho ale neobviňujte, ona se jen chudák malá bránila).
No ale větší chudáček Fousek se tak strašně leknul, že mu ta svíčka, kterou jedl, zaskočila a začal se ještě navíc dusit. A já jsem taky nemohla děsem dýchat a jenom jsem se dívala, jak Fouskovi hoří fousky a přemýšlela, jak zítra ráno najde Lucy místo Fouska hromádku popela. Naštěstí pro nás pro všechny to ale nakonec všechno dobře dopadlo, jak můžete vidět, protože Fousek je pořád živ a zdráv a nikdo z nás nevzbudil na nikoho žádné podezření. Den před tím totiž Paul s Teem v kolejce něco slavili a popíjeli při tom dýňovou šťávu. Prefektka Chris sice navrhovala něco tvrdšího, naštěstí to ale nakonec nezrealizovala, protože se nám s Fouskem ty plné korbele s dýňovou šťávou, které tu zbyly, den poté moc hodily. Ještě že v nich nebyl žádný alkohol!
Protože já sama mám v krizových situacích zástavu myšlení v mozku, tak tuto milounkou, chytrou a neuvěřitelně statečnou krysečku (totiž jak tak hořela) napadlo, do jednoho s těch zbylých korbelů s dýňovou šťávou skočit, aby se uhasila. Dýňová šťáva ale neposloužila bohužel až zas tak úplně na 100% svému účelu, protože Fousek sice už nehořel, to bylo jednoznačná výhoda pro něho, zato se ale teď topil, protože to byly opravdu velké soudky, které Teo s Paulem pili. A jak se tak topil, protože se topil dlouho, tak jsem zvládla rozdýchat tuto nejvyšší krizovou situaci, a doslova za nasazení svého vlastního života jsem ho zachránila tak, že jsem mu do toho jeho soudku hodila pomocné lano, kterého se chytil a pak za vynaložení značné síly (je to přeci jenom značně vykrmená krysa) jsem ho z toho korbele s dýňovou šťávou vytáhla ven.
A tak jsem mu zachránila život, a on to ví a je mi vděčný, takže jsou z nás teď nejlepší kamarádi. Fousek je totiž takový dobrák, že si neuvědomuje, že nebýt mě, tak by se jeho život v ohrožení asi nikdy ani neocitnul, na druhou stranu ale on mi zase snědl tu moji svíčku a posuďte sami, co je horší, jestli když vás někdo sní, nebo vám trošičku ohoří fousky tak, že si toho nikdo ani pořádně nevšimne.
Ale protože mě mrzí, jak se situace pro nás docela nepříznivě vyvíjela, tak jsem mu na oplátku slíbila, že mu to nějak vynahradím a slíbila jsem mu, že může jít někdy v noci strašit se mnou, a zažít tak další úžasná dobrodružství, když se z nás teď stali takoví opravdoví kamarádi. Jsou z nás úžasní přátelé doslova na život a na smrt.
Nejprve na to ale musím koupit novou svíčku. Levandulovou nebo zázvorovou?

3 komentáře

  1. Anonymous 10. 3. 2010 18:31

    No teda, to jsem nevěděl, že jsou tu až taková dramata :)
    Milé a povedené :)
    Paul

  2. Alanise 10. 3. 2010 19:28

    To je krásnééé!! :))

  3. Sophia Glis Glisová 10. 3. 2010 19:38

    Sirky nepatří prvňáčkům do ruky:D

Napište k tomuto příspěvku komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*