Trimeles / Soutěže / Fouskovy příhody: Jak Fousek o fousky přišel
Hog v kocke – 7. část – Žlutý humor S jezevci o patronaci Susanino překladové okénko, díl 1. Cassiopea Zmklká: „Sklenici mám vždy napůl plnou!“ Deskohráčův stolek: Tajuplné Říše Cassiopea Zmlklá a návrhařina Lososi na hradě Jak se (ne)ztratit v rybím těle Deskohráčův stolek speciál – Harry Potter: Boj o Bradavice Závěrečná slavnost – modní policie Záblesky z Letňáku 21: Střelci a odrážeči Záblesky z Letňáku 21: Zachraň se, kdo nemůžeš Žlutý koutek Petromily – Červen Elfové a šmelfové Deskohráčův stolek: Draftosaurus V čem trénují žlutí? Kouzelné HOG Velikonoce Žlutý koutek Petromily – DUBEN Vzpomínáme na Velikonoce Švihnout a mávnout Deskohráčův stolek: Arboretum Dubnová usměvavá výzva Rok ve fialové Zápisky Tlustého Mnicha Velikonoční vybarvování Famfrpálová profiliga bude. Ale… Nejlepší jezevčí „kolejňáky“ Žlutý koutek Petromily – Březen Helen Miltonová: Oddělala jsem dvě šéfredaktorky! Vyhlášení soutěže ke Dni Mazlíčků Závěrečný kolejní večírek Žluté duše ve fialovém hábitu – Marylin Cuthbert Žlutý koutek Petromily – únor Zimní nováčkovská záchranná mise SELINA GARCIA: Budu tu strašit tak dlouho, dokud nezískáme Famfrpálový pohár!  Soutěž ke Dni mazlíčků! Vzpomínáme na Letňáček…. Tři soudky radí 9 THEODOR MUDD – Co dává v noci pod postel svým svěřencům? Nováčkovská tipovačka aneb co si představuji pod…. TST – 8. úkol Halloweenský večírek TST – 7. úkol TST – 6. úkol Halloweenská výprava za bezhlavým jezdcem TST – 5. úkol TST – 4. úkol TST – 3. úkol TST – 2.úkol TST – 1. úkol Netradiční rozhovor s profesory TNT je zpět a přináší sebou Bratříčka Není jezevec jako jezevec Korunami stromů a ještě dál aneb nováčkovská výprava do lesa je za námi Chvilka s jezevčími nováčky Cesta žlutých jednorožců Stezka prdících obrů Letní seminář počtvrté: Písmena, číslice, čáry a máry Letní seminář potřetí: Kouknu a vidím Letní seminář podruhé: Obětujte mi kus… Letní seminář poprvé: Hopity hop Jak jsem poprvé zakotvila na ošetřovně Večírek na závěr roku S kapesníčkem v ruce aneb budete nám chybět… Má první kolejní výprava aneb jak se pojídají škrny Tučňákoland Básnička věnována Mrzimorské koleji k Mezinárodnímu dni skřítků Rozhovor se studentkami B4 – 2.díl Holky, držíme vám palce! Rozhovor se studentkami bojujícími v B4 Do západu slunce na křídlech Gryfů Mrazivá výprava ze teplem Připomeňte si s námi Albu Jacquelin Velikonoční pondělí na hradě Mrzimorští nováčci a famfrpál Patricia, Klotylda, Susan a Cassiopea : Čtyři mrzimorské bojovnice Filmový večírek Mrzimorský rituál pro nováčky Tři soudky radí 8 Bomba na hradě! Přišla osobnost, kterou nikdo nečekal!! Představujeme nováčky Nástrahy soubojového klubu Na tom není nic vtipného! V. Závěrečný večírek šíleného roku Na tom není nic vtipného! IV. Jaká byla cesta za pohárem? Na tom není nic vtipného! III. Selina Garcia o postu kapitánky: Nebyla jsem si jistá, zda se na tu funkci vůbec hodím Záchranná jezevčí mise Z deníku adoptovaného jezevce …. II. část Zima 2020 : Pohľad z druhého miesta Rekord sezony: Trénink, který trval tři hodiny! Cirque du magique – očami návštevníkov Vianočná výprava do lesa Móda Ohnivého dne Výprava očima nováčků: Na bobří hráz a ještě dál Tři soudky radí 7 Jezevci na tripu… do lesa Krátké příběhy 1 Na tom není nic vtipného! II.

Soutěže, Studentská tvorba

Fouskovy příhody: Jak Fousek o fousky přišel

První historka ze soutěže Fouskovy příhody! Zatím ji vydáváme bez jména autora, až se nám nashromáždí příběhů více, budeme hlasovat pro nejlepší a dotyčný pisatel dostane odměnu. Pak teprve jména zveřejníme – kvůli nestrannosti hlasování:)
Malý dárek ale obdrží každý, kdo se do soutěže zapojí! První kolo končí v neděli 21.3.

Byl nebyl jeden hrad, který se jmenoval Bradavice a v tom hradě kolej, která se jmenovala Mrzimor a v tom Mrzimoru primuska, která se jmenovala Lucy a chovala kolejní zvířátko, které se jmenovalo Fousek. A teď jsem tu taky já. Každý máme rádi něco jiného. Lucy má ráda Fouska a Fousek má rád všemožné věci, které se dají sníst, vlastně oprava, měl rád. Od té doby, co se to stalo, si dává pěkný pozor na to, co mu kdo nabídne za jídlo, nebo si dává pozor alespoň na mě.
Zajímá vás, co se to vlastně stalo, že o ničem nevíte a ničeho jste si nevšimli? No tak se tedy přiznám, trošku za to můžu možná i já, ale opravdu jenom minimálně. Stalo se to takto. Jednou v noci, když už všichni pokojně spali ve svých kolejních ložnicích, jsem se vydala strašit. Různě po hradě, kde se dá. A protože už za ten čas, co jsem tady, jsem se tak vžila do své role kouzelníka, tak mě ani ve snu nenapadlo si vzít baterku. Ne, nějakým takovým pochybným mudlovským vynálezem si přeci nebudu svítit, po chodbách hradu se musí chodit, jak se patří – se svíčkou.
Potíž ale byla možná v tom, že já normální svíčky nevlastním, jenom ty jasmínové, jejichž vůně působí příznivě při depresích, vyčerpanosti a při pocitu psychického napětí a mírní bolest hlavy atd., a bez kterých (ještě spolu se zvlhčovačem vzduchu a relaxační hudbou) večer nemůžu usnout.
Napadlo mě totiž, že bych mohla trošku postrašit i Fouska, když nic netušící Lucy spí hlubokým spánkem a nedívá se, a tak jsem šla. Fousek ale vůbec nepochopil (stejně tak asi jako všichni ostatní), že straším a asi si myslel, že mu nesu nějakou dobroučkou jasmínovou mrkvičku, a tak se na ni hned vrhl a chtěl ji sníst. A býval by ji i snědl.
Merlinžel však ta svíčka pořád ještě hořela. To by mu ale ani zas tak moc nevadilo, Fousek v sobě totiž objevil skrytého polykače plamenů, jako jedí oheň ti v cirkusech. Jak se tak ale ládoval tou mojí nebohou jasmínovou svíčkou, která pořád hořela, a vůbec se jí nelíbilo, že ji někdo chce sežrat, tak se nešťastnou náhodou a nedopatřením od toho jejího plamínku zapálily Fouskovi jeho fousky a tak nějak samy od sebe začaly hořet (moji svíčku z toho ale neobviňujte, ona se jen chudák malá bránila).
No ale větší chudáček Fousek se tak strašně leknul, že mu ta svíčka, kterou jedl, zaskočila a začal se ještě navíc dusit. A já jsem taky nemohla děsem dýchat a jenom jsem se dívala, jak Fouskovi hoří fousky a přemýšlela, jak zítra ráno najde Lucy místo Fouska hromádku popela. Naštěstí pro nás pro všechny to ale nakonec všechno dobře dopadlo, jak můžete vidět, protože Fousek je pořád živ a zdráv a nikdo z nás nevzbudil na nikoho žádné podezření. Den před tím totiž Paul s Teem v kolejce něco slavili a popíjeli při tom dýňovou šťávu. Prefektka Chris sice navrhovala něco tvrdšího, naštěstí to ale nakonec nezrealizovala, protože se nám s Fouskem ty plné korbele s dýňovou šťávou, které tu zbyly, den poté moc hodily. Ještě že v nich nebyl žádný alkohol!
Protože já sama mám v krizových situacích zástavu myšlení v mozku, tak tuto milounkou, chytrou a neuvěřitelně statečnou krysečku (totiž jak tak hořela) napadlo, do jednoho s těch zbylých korbelů s dýňovou šťávou skočit, aby se uhasila. Dýňová šťáva ale neposloužila bohužel až zas tak úplně na 100% svému účelu, protože Fousek sice už nehořel, to bylo jednoznačná výhoda pro něho, zato se ale teď topil, protože to byly opravdu velké soudky, které Teo s Paulem pili. A jak se tak topil, protože se topil dlouho, tak jsem zvládla rozdýchat tuto nejvyšší krizovou situaci, a doslova za nasazení svého vlastního života jsem ho zachránila tak, že jsem mu do toho jeho soudku hodila pomocné lano, kterého se chytil a pak za vynaložení značné síly (je to přeci jenom značně vykrmená krysa) jsem ho z toho korbele s dýňovou šťávou vytáhla ven.
A tak jsem mu zachránila život, a on to ví a je mi vděčný, takže jsou z nás teď nejlepší kamarádi. Fousek je totiž takový dobrák, že si neuvědomuje, že nebýt mě, tak by se jeho život v ohrožení asi nikdy ani neocitnul, na druhou stranu ale on mi zase snědl tu moji svíčku a posuďte sami, co je horší, jestli když vás někdo sní, nebo vám trošičku ohoří fousky tak, že si toho nikdo ani pořádně nevšimne.
Ale protože mě mrzí, jak se situace pro nás docela nepříznivě vyvíjela, tak jsem mu na oplátku slíbila, že mu to nějak vynahradím a slíbila jsem mu, že může jít někdy v noci strašit se mnou, a zažít tak další úžasná dobrodružství, když se z nás teď stali takoví opravdoví kamarádi. Jsou z nás úžasní přátelé doslova na život a na smrt.
Nejprve na to ale musím koupit novou svíčku. Levandulovou nebo zázvorovou?

3 komentáře

  1. Anonymous 10. 3. 2010 18:31

    No teda, to jsem nevěděl, že jsou tu až taková dramata :)
    Milé a povedené :)
    Paul

  2. Alanise 10. 3. 2010 19:28

    To je krásnééé!! :))

  3. Sophia Glis Glisová 10. 3. 2010 19:38

    Sirky nepatří prvňáčkům do ruky:D

Napište k tomuto příspěvku komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

*