Ať už se nám to zdá nebo ne, konec roku se už velmi drastickými kroky plíží. Dokonce se plíží tak rychle, jako blížící se Lextrová nakopnutá ropušníkovým dryákem – což je tedy velmi rychle! S tím souvisí otázka: co budeme dělat? Mnohé ze starších ročníků opustilo nováčkovské nadšení (které – upřímně řečeno – nováčkům opravdu závidím) a potulnými myšlenkami bloudí hlavou, čím se během volna zabaví.
Začneme tedy na hradě. Umíte již školní řád nazpaměť? Jestli ne, naučte se jej – samozřejmě přesnou citaci stylu slovo od slova –, protože nikdy nevíte, kdy se vám hodí (krom hodin prefektování a primusování).
Jste-li sami, můžete pročítat knihy v knihovně, narážet hlavou do zrcadla ve starém kumbálu nebo na stejném místě vymetat pavučiny. Nesmíme také opomenout Uršulu, která je ráda za každou milou návštěvu, jež si přišla popovídat.
A co když jste dva? Velmi jednoduše řečeno: soubojový klub. Tam si užijete zábavy téměř jak nikde jinde na hradě. A nemáte-li přístup do soubojáku? Tak to máte fakt zlý :D
Nyní si něco řekněme o aktivitách mimo hrad. Doufám, že snad nemusím připomínat Prasinky, které jsou i nyní velkým zábavným místem kouzelnického života. Jako první se nám nabízí letová plocha, kde si můžete procvičovat vaše famfrpálové schopnosti v chytání terčíků. Každý má co zlepšovat, jen zelená Cerri zůstává za vodou.
Jako další se nám nabízí partie šachů v doupěti U Dobyté věže a samozřejmě známá jáma samotného Ďábla, která je zde s námi už neuvěřitelných… no prostě hodně dlouho.
V neposlední řadě je zde silácký ring otevřený pro všechny obyvatele školy. Když se soustředíte, dosáhnete obdivuhodných výkonů při souboji. Už víte, jak chutná karamela Jazyk jako jelito? Dále zde máme i čaroku. Pro neznalé připomínám, že tato mnohými oblíbená hra je originalitou kouzelnického světa a že se bohužel (nebo snad bohudík?) dostala do mudlovského světa pod jiným jménem.
Jako dvě téměř poslední možnosti zde máme karetní hernu U Čmouda, ve které si přijdete na to pravé kouzelnické. Předposlední možnou nemožností je kreslírna pana Paštičky. A proč právě „možnou nemožností“? Momentálně je mimo provoz, ale my přece máme tolik času, abychom si stihli představit a nakreslit, jak to vevnitř asi nebude vypadat ;)
Závěrečná náhodná pravděpodobnost je taková, že se vám podaří vetřít do lesa, kde budete samozřejmě na zdravotní procházce obdivovat přírodu a zvířátek se ani nedotknete. Jistě půjdete pouze po (ne)značených turistických stezkách a na cedulky s nápisem „Hůlku ven!“ se pouze usmějete a pokračujete s láhví máslového ležáku v ruce dál.
To vše bylo jen tak něco málo k zamyšlení, co vše se dá na hradě i v Prasinkách zažít. Nemluvě o nahánění galeonů za psaní do Denního věštce, Sub Salixu nebo kolejního časopisu, posílání fotek do obrazárny popřípadě vyhotovování a následné odesílání soutěží – o prázdninách jen za srpce.
Tak vám tedy přeji krásnou zábavu a málo času :)