Všichni dobře víme, že profesoři mohou po dosažení určitého stupně vzdělání získat kouzla, která taky povětšinou aplikují na studentech – ba dokonce i na profesorech či na sobě samých – právě ve Velké síni. A nyní přichází otázka, zdali by i studenti měli mít tuto možnost.
Možná nejeden student záviděl profesorům schopnost někoho začarovat v žábu. Pravděpodobně si při této myšlence řekl: proč to nemůžu dokázat taky? Tím se pomalu dostáváme k jádru celého „problému“. Jak by se chovali oprávnění studenti, kteří by mohli živě čarovat? Bylo by to ku prospěchu či více ke škodě? Měli by vůbec mít tuto možnost? Na většinu otázek se pokusím odpovědět, avšak jaký si uděláte názor, to je čistě na vás a já očekávám vaše vyjádření v komentářích.

Kouzlo jako výchovné opatření
Možná by se prefektům i primusům hodilo seslat na někoho kvákací, tečkovací nebo i jakoukoliv jinou kletbu, aby umlčeli studenta, když někteří prefekti nechtějí kopat nebo na kopanec mají malý prohřešek. Proč „plýtvat“ školními tresty nebo si ničit originální boty kopačky, když mám vlastně hůlku? Je hůlka vhodná opravdu jen do soubojového klubu a nikam jinam?
Udělejme si malý nástin příkladu, který může velmi jednoduše nastat v síni. Student zlobí, avšak na jezero ještě nemá dost velkou… drzost nebo – promiňte, že to slovo použiji – blbost. Na výchovné opatření to tedy není a na trest nesahá zdaleka. Taky se může stát, že je to váš dobrý kamarád (popř. dobrá kamarádka) a prostě ji kopnout nechcete, i když byste měli (možná po varování číslo dva). Co teď mám dělat? Dál jí domlouvat? – Ne, použiji kouzlo na umlčení. Jak prosté… Někteří profesoři mají v extrémní oblibě kouzlo *SILENCIUS*, na čemž nevidím nic špatného.

Kouzlo jako oživení RPG
Jak jsme si všimli, škola sice nevyžaduje používání RP pořád, ale je opravdu doporučováno. Také se má dostat do předmětů, na což se někteří studenti těší, zato několik profesorů to nepovažuje za oslňující nápad. A právě z důvodu podpory hraní rolí se zde přímo nabízí možnost, aby například studenti po absolvování Náležité kouzelnické úrovně (NKÚ) získali kouzlo za každou úspěšně sepsanou zkoušku. Avšak nabízí se zde jeden problém: student si dá maximální počet NKÚ, splní jednu či dvě zkoušky a co má potom dělat profesor, který vymýšlel a možná se i těšil na vypracování zájemce? Prostě to odnese profesor.
Další otázka je, jaká kouzla by byli studenti schopni seslat. Byla by to snad kouzla útočná a obranná, jako je tomu v soubojovém klubu? Ba ne, od čeho by pak onen klub byl… Možná by stálo za uvážení použití kouzel na míchání nápojů a džusů, které by studenti měli před sebou (když už máme hradní kuchyň pro jídlo, proč nemůžeme mít i něco na pití? To se musí i na ten čaj chodit k madam Rosmertě do Prasinek?). Přiznejme si, že po absolvování NKÚ jsou studenti o něco rozumnější než v předchozích letech, takže předpokládám, že by svůj kouzelnický um mohli ovládat a držet na uzdě. Pokud by se nedokázali ovládnout, snad by nebyl problém jim říct, že denně mohou seslat až pět „útočných“, popřípadě zábavných kouzel na jakéhokoliv studenta, krom vedení koleje (to aby se péčka mohla bránit stejnou cestou, jakou byli napadeni – samozřejmě, že by mohli použít letenku za Hanibalem, ale jak jej naposled varovat?)

Jak byste vy, čtenáři, přijali schopnost kouzel ve velké síni? Stálo by to za vyzkoušení? Podle mě to nemusí být až tak špatný nápad, stačilo by se nad tímto tématem zamyslet.