Dnes odpoledne, aniž by veřejnosti bylo cokoli vysvětleno,
byla z Azkabanu propuštěna Kristie Smithová. Několik dnů ji vyšetřovatelé drželi ve výslechové místnosti, a to dokonce bez jídla (!) a v příšerné zimě, ačkoli je s největší pravděpodobností zcela nevinná.
Zastihla jsem ji ve Velké síni kupodivu v docela dobré náladě, jen si dělala velké starosti o to, co řekne její přítel na dlouhý plnovous, který jí vyrostl na bradě.

Sophia: Ahoj Kristie, jsem ráda, že už tě pustili, mohla bych se tě zeptat na tvé zážitky z Azkabanu?

Kristie: Ahoj, můžeš (usmívá se)

S.: Co tam s tebou tak dlouho prováděli? To tě celou dobu vyslýchali? Nebo co jsi tam dělala?
K.: No, něco ze mně vydolovali teprve včera, chápeš, byla jsem trochu v šoku. Taky kdo by nebyl, když jde večer spát do postele se zelenými nebesy a vzbudí se v Azkabanu.
Pokaždé, když jsem se jim odhodlala něco říct, někdo mi protivně svítil do očí lampičkou, takže v té tmě to bylo trochu, no jak to říct…protivné.

S.: Byla tam hodně zima?
K.: Zima tam byla neskutečná, možná za to mohla přítomnost mozkomorů, kdo ví, ale připadala jsem si, jako bych měla každou chvíli umřít, nebo umrznout.

S.: Co jsi dostávala k jídlu?
K.: K jídlu?No já si ani nepamatuji,že bych tam jedla.Naposledy jsem večeřela ve Velké síni.

S.: Co vlastně řekli, když tě pustili? Co si o celé této záležitosti myslíš ty? Budeš žádat odškodnění?
K.: „Můžete jít…“….“A dejte si pozor na oči….“ – to jsou poslední dvě věty,které jsem slyšela.
Odškodnění…možná… (zatváří se tajemně)

S.: Chtěla bys ještě něco říct veřejnosti?
K.: Veřejnosti řeknu jen tohle: V Azkabanu by se mohli o svědky líp starat.

S.: Díky! A přeju brzké zotavení. Co vousy? Už víš, jak se jich zbavit?
K.: Děkuju :) Pracuje se na tom :D

S.: Můžeš mě pak informovat, jak to dopadlo a jaký je to pocit, když se ten lektvar použije?

K.: Divný, lektvar štípe a pálí. Ale funguje, vousy byly hned pryč. Pocit to byl úžasný, mít zase normální obličej.

Pro Kristie tedy celé „dobrodružství “ skončilo šťastně.

Průvodce p. Veldrin Midgard a patnáctiletý zmijozelský
student Halmar de Kato zůstávají i nadále v azkabanské cele… Co bude dál? Nikdo neví.