Trimeles / Co se kde šustne / Kaklperushvaaraat
Vánoční dekorace DIY – 1.díl Copak by jen kluběnky nosily? Jak se v Mrzimoru nosí Halloween? Halloween zaneprázdněné čarodějnice Famfrpálové tréninky v plném proudu 13 otázek pro seriálové fanatiky Magie kaštanů Zhodnocení Mrziaukce Zima 2022 Hog v kocke – 10. část – Tahali jste? Žluté duše ve fialovém hábitu – Tadäus Trottertickler 13 otázek pro filmové fajnšmekry Kytice- vyhodnocení a shrnutí Co se to kolem, ve světě mudlů, děje? Emoji na Hradě IV. Kytice- úkol osmý 13 otázek pro (ne)knihomoly Emoji na hradě III. Kytice- úkol sedmý Pohádka od Soptíka: O děsivém drakovi Emoji na hradě II. Kytice- úkol šestý Celohradní dražba 2022 Emoji na hradě Kytice- úkol pátý Tery Poe, Ben Gobha: „Trénink je společenská událost.“ Kytice- úkol čtvrtý Hog v kocke – 9. část – Ještěže jsou prázdniny Kytice- úkol třetí Jak si stojí jezevci na poli hradní novinařiny? Kytice- úkol druhý Hog v kocke – 8. část – Máme rádi famfrpál Jezevci a soutěže Kytice- úkol první Udílení novinářských cen – Šťastný galeon a Sázky Kytice – prázdninové soutěžení Hog v kocke – 7. část – Žlutý humor S jezevci o patronaci Susanino překladové okénko, díl 1. Cassiopea Zmklká: „Sklenici mám vždy napůl plnou!“ Deskohráčův stolek: Tajuplné Říše Cassiopea Zmlklá a návrhařina Lososi na hradě Jak se (ne)ztratit v rybím těle Deskohráčův stolek speciál – Harry Potter: Boj o Bradavice Závěrečná slavnost – modní policie Záblesky z Letňáku 21: Střelci a odrážeči Záblesky z Letňáku 21: Zachraň se, kdo nemůžeš Žlutý koutek Petromily – Červen Elfové a šmelfové Deskohráčův stolek: Draftosaurus V čem trénují žlutí? Kouzelné HOG Velikonoce Žlutý koutek Petromily – DUBEN Vzpomínáme na Velikonoce Švihnout a mávnout Deskohráčův stolek: Arboretum Dubnová usměvavá výzva Rok ve fialové Zápisky Tlustého Mnicha Velikonoční vybarvování Famfrpálová profiliga bude. Ale… Nejlepší jezevčí „kolejňáky“ Žlutý koutek Petromily – Březen Helen Miltonová: Oddělala jsem dvě šéfredaktorky! Vyhlášení soutěže ke Dni Mazlíčků Závěrečný kolejní večírek Žluté duše ve fialovém hábitu – Marylin Cuthbert Žlutý koutek Petromily – únor Zimní nováčkovská záchranná mise SELINA GARCIA: Budu tu strašit tak dlouho, dokud nezískáme Famfrpálový pohár!  Soutěž ke Dni mazlíčků! Vzpomínáme na Letňáček…. Tři soudky radí 9 THEODOR MUDD – Co dává v noci pod postel svým svěřencům? Nováčkovská tipovačka aneb co si představuji pod…. TST – 8. úkol Halloweenský večírek TST – 7. úkol TST – 6. úkol Halloweenská výprava za bezhlavým jezdcem TST – 5. úkol TST – 4. úkol TST – 3. úkol TST – 2.úkol TST – 1. úkol Netradiční rozhovor s profesory TNT je zpět a přináší sebou Bratříčka Není jezevec jako jezevec Korunami stromů a ještě dál aneb nováčkovská výprava do lesa je za námi Chvilka s jezevčími nováčky Cesta žlutých jednorožců Stezka prdících obrů Letní seminář počtvrté: Písmena, číslice, čáry a máry Letní seminář potřetí: Kouknu a vidím Letní seminář podruhé: Obětujte mi kus… Letní seminář poprvé: Hopity hop Jak jsem poprvé zakotvila na ošetřovně Večírek na závěr roku S kapesníčkem v ruce aneb budete nám chybět… Má první kolejní výprava aneb jak se pojídají škrny

Co se kde šustne

Kaklperushvaaraat

Právě začínal další podzimní večer a ve Velké síni se začalo ochlazovat, i když v krbu plápolalo několik kusů dřeva. Okna byla pokryta abstraktními obrazci, které se jednou za chvíli jakoby kouzlem změnily, a oživily tím atmosféru síně. Bylo zde přítomno několik lidí různých barev, mezi nimi i profesor McBrave.

Do zcela neškodného pozdního odpoledne přišel do síně i mrzimorský student Nicholas McElen, který právě tudy procházel, aby se dostal do kuchyně, kde si chtěl uvařit kafe (nechce totiž přidávat práci skřítkům, když je to jen pro jeho osobní potřebu) a odněkud se zjevil i Samael Raukowicz, Dc., známý to průvodce a přítomným obyvatelům síně nabídl možnost procházky v lese. Časy, kdy se za výpravu „muselo“ zaplatit jsou, díky Merlinově plešce, pryč, tudíž proč tuto lákavou nabídku nepřijmout?

Před vstupem do lesa se shromáždil profesor McBrave – samozřejmě, že na nás tam už čekal průvodce – a ze studentských řad to byli Charlotte von Emotion, Kristie Smithová, Linn Rose Lairová a Nicholas McElen, který si ještě před odchodem stihl přivolat kafe pomocí kouzla (* přileťus kafus se šlehačkus, skořicus a cukrum! *) a přelít si jej do termosky.

Jakmile jsme všichni prošli bránou, s profesorem McBravem v čele, některým z nás – hlavně tomu prvnímu – se podařilo nasbírat bylinky. Pan průvodce vystupoval slušně i zodpovědně a sdělil nám účel výpravy: vylézt na horu Kaklperushvaaraat za blíže nespecifikovaným účelem. Mnozí si zapomněli v tom spěchu přibalit zimní oblečení i obuv, tak si stěžovali na zimu. Avšak jakmile profesor George McBrave našel děravou ponožku, měl tendenci si ji navléknout na botu či nohu. Tento učitel a průvodce chvíli hlasitě diskutovali na téma, čí že je to vlastně ponožka, ale hned když se k ní někdo přiblížil a ucítil tu krásnou „vůni“, průvodce okamžitě usoudil, že to jeho není.

Šli jsme pěšinou a poznávali různé druhy bylin, které p. p. McBrave velmi ochotně a s láskou sbíral (tudíž jen dvě byliny se podařilo ukořistit jinému, než tomuto pánu). Už jsme se doplazili na mýtinu, co leží na začátku kopce, když odněkud začaly padat kamínky – pravděpodobně z nebe. Když se průvodce podíval podrobněji svým zvídavým zrakem, spatřil na skále skupinu rarachů házejících kamínky po naší výpravě. Zprvu jsme se snažili je ignorovat, ale jak na nás začali házet větší šutry (nic proti profesorce Elle Šutrlend), což se nám zrovna dvakrát ani třikrát nelíbilo, tudíž jsme byli nuceni zakročit.

Všichni studenti si lámali hlavu, která kletba je ta nejvhodnější; padaly návrhy od *Žer slimáky!*, přes *Netopýří kouzlo!* až po *Sulcové zaklínadlo!*, avšak profesor McBrave usoudil, že kouzlo *Avis!*, které vyvolá hejno krásných barevných ptáčků, je ta nejlepší ochrana. Jakmile jsme se pokochali krásou ptáčků a užili si pocit padajících šutrů, začali jsme přemýšlet dál, jak se uchránit před kameny. Pan profesor nás dokonce obšťastnil kouzlem *Salvio hexia!*, známé ochranné kouzlo, dále *Diffindo!*, co mělo útočníka roztrhnout, a dokonce nás potěšil i kouzlem *Deletrius!*, které se zajisté nelíbilo rarachům, protože ona obrovská lavina kamenů se pod posledním kouzlem rozsypala na jemný, ale těžký prach. Všichni na ni zůstali hledět jak na kachničku v ohni a přemýšleli, co s tím budeme dělat. Nejlépe zdrhla Kristie Smithová, která si stihla přivolat koště a zdrhnout letecky, jiní utíkali do kopce popřípadě na stromy. Nejhůře dopadl pan profesor – napůl zavalen kameny při pokusu ochránit sebe i studenty. Po ustálení prachu se studenti k němu sběhli, vlastními silami vyhrabali a vysvobodili jej.

Na zbytek cesty jsme se vykašlali – raraši nás očividně nechtěli pustit dál – a snažili se společnými silami dostat zpět do hradu, což se nám nakonec povedlo pomocí portálu.

Celkové hodnocení výpravy je velmi pozitivní a akční, jsem rád, že jsem měl po dlouhé době opět možnost se projít po lese.
Nicholas McElen

Napište k tomuto příspěvku komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

*