Trimeles / Co se kde šustne / Co se skrývá v mrzimorských pokojích V.
Zase (ne) zkouškujeme! Jak se v Mrzimoru nosí žlutá? Vánoční dekorace DIY – 1.díl Copak by jen kluběnky nosily? Jak se v Mrzimoru nosí Halloween? Halloween zaneprázdněné čarodějnice Famfrpálové tréninky v plném proudu 13 otázek pro seriálové fanatiky Magie kaštanů Zhodnocení Mrziaukce Zima 2022 Hog v kocke – 10. část – Tahali jste? Žluté duše ve fialovém hábitu – Tadäus Trottertickler 13 otázek pro filmové fajnšmekry Kytice- vyhodnocení a shrnutí Co se to kolem, ve světě mudlů, děje? Emoji na Hradě IV. Kytice- úkol osmý 13 otázek pro (ne)knihomoly Emoji na hradě III. Kytice- úkol sedmý Pohádka od Soptíka: O děsivém drakovi Emoji na hradě II. Kytice- úkol šestý Celohradní dražba 2022 Emoji na hradě Kytice- úkol pátý Tery Poe, Ben Gobha: „Trénink je společenská událost.“ Kytice- úkol čtvrtý Hog v kocke – 9. část – Ještěže jsou prázdniny Kytice- úkol třetí Jak si stojí jezevci na poli hradní novinařiny? Kytice- úkol druhý Hog v kocke – 8. část – Máme rádi famfrpál Jezevci a soutěže Kytice- úkol první Udílení novinářských cen – Šťastný galeon a Sázky Kytice – prázdninové soutěžení Hog v kocke – 7. část – Žlutý humor S jezevci o patronaci Susanino překladové okénko, díl 1. Cassiopea Zmklká: „Sklenici mám vždy napůl plnou!“ Deskohráčův stolek: Tajuplné Říše Cassiopea Zmlklá a návrhařina Lososi na hradě Jak se (ne)ztratit v rybím těle Deskohráčův stolek speciál – Harry Potter: Boj o Bradavice Závěrečná slavnost – modní policie Záblesky z Letňáku 21: Střelci a odrážeči Záblesky z Letňáku 21: Zachraň se, kdo nemůžeš Žlutý koutek Petromily – Červen Elfové a šmelfové Deskohráčův stolek: Draftosaurus V čem trénují žlutí? Kouzelné HOG Velikonoce Žlutý koutek Petromily – DUBEN Vzpomínáme na Velikonoce Švihnout a mávnout Deskohráčův stolek: Arboretum Dubnová usměvavá výzva Rok ve fialové Zápisky Tlustého Mnicha Velikonoční vybarvování Famfrpálová profiliga bude. Ale… Nejlepší jezevčí „kolejňáky“ Žlutý koutek Petromily – Březen Helen Miltonová: Oddělala jsem dvě šéfredaktorky! Vyhlášení soutěže ke Dni Mazlíčků Závěrečný kolejní večírek Žluté duše ve fialovém hábitu – Marylin Cuthbert Žlutý koutek Petromily – únor Zimní nováčkovská záchranná mise SELINA GARCIA: Budu tu strašit tak dlouho, dokud nezískáme Famfrpálový pohár!  Soutěž ke Dni mazlíčků! Vzpomínáme na Letňáček…. Tři soudky radí 9 THEODOR MUDD – Co dává v noci pod postel svým svěřencům? Nováčkovská tipovačka aneb co si představuji pod…. TST – 8. úkol Halloweenský večírek TST – 7. úkol TST – 6. úkol Halloweenská výprava za bezhlavým jezdcem TST – 5. úkol TST – 4. úkol TST – 3. úkol TST – 2.úkol TST – 1. úkol Netradiční rozhovor s profesory TNT je zpět a přináší sebou Bratříčka Není jezevec jako jezevec Korunami stromů a ještě dál aneb nováčkovská výprava do lesa je za námi Chvilka s jezevčími nováčky Cesta žlutých jednorožců Stezka prdících obrů Letní seminář počtvrté: Písmena, číslice, čáry a máry Letní seminář potřetí: Kouknu a vidím Letní seminář podruhé: Obětujte mi kus… Letní seminář poprvé: Hopity hop Jak jsem poprvé zakotvila na ošetřovně Večírek na závěr roku

Co se kde šustne, O naší koleji

Co se skrývá v mrzimorských pokojích V.

Po delší době se znovu vracím do pokojů svých spolužáků z koleje. Na návštěvu jsem se tentokráte pozvala k Oříšce, Felisce a Nichovi. I oni mě seznámili se svými mazlíčky, a tak já s nimi pro změnu zase seznámím vás.


Oresta Vianueva
Osmák degu je taková miniaturní verze veverky s činčilou v jednom:) Domov nám obývají dva malí osmáci, které již máme rok a půl. Přišli k mé osobě jednou v létě, jelikož jsem si pořád stěžovala, že je přítel věčně v práci nebo lítá někde jinde a já tu jsem přes den pořád sama. Neměla jsem si s kým povídat, ani se ke komu přitulit. A tak jsem dostala tato dvě malá zvířátka.

Byli velcí asi tak jako dlaň. Mohli se tam v pohodě schovat. Nejsou ani nijak zvlášť nároční na chov, jen se musí dodržovat nějaká pravidla, jinak nepřežijí moc dlouho. Hlavní zásada je, jim nedávat nic, co obsahuje cukr. Ten v žádném případě nesmí, jelikož ho jejich tělo neumí odvádět. Jsou tudíž velmi náchylní na cukrovku. Ale již se prodává speciální light zrní pro tento druh zvířat. Taktéž nesmí moc ovoce. Zeleniny mohou dosti, ale třeba jablko mohou jen kousíček jednou za čas. Nejvíc ze všeho ale zbožňují oříšky. Nestydí se ani dostat se do zavřené plechovky s arašídy, jen aby dostali svou pochoutku J tu mohou maximálně jednou, za týden, dva.
Všichni osmáci vypadají stejně. Ale povahy mají různé. Musíme jim doma dopřávat hodně pozornosti, jelikož jsme je museli rozdělit, protože dospěli a začali se rvát, protože jeden byl víc ambiciozní. Osmáci nesmějí být sami, bez pozornosti, jinak jsou náchylní k depresi a mohou si ožrat ocásek. Jeho konec je pěkně střapatý. Toho se nesmíme za žádnou cenu dotknout nebo jim upadne L
Ti naši nejraději běhají po bytě nebo venku ve výběhu. Ale občas je znát, že i byt 2+1 jim je malý J. Taktéž se nechávají hodně drbat. Nejraději mají na bříšku a na tlamičce. Ti naši jsou taktéž dosti žraví. Bohužel nesmí tolik. Ale co nesní, tak si zahrabou. Po bytě mají nejméně 10 různých schovek. Jo. A jmenují se Chip a Dale. Jména dostali po postavičkách z Rychlé roty. Jeden je taky dost zbrklý a druhý je takový ostýchavý. Ale jména jsme omylem prohodili, takže ten divočejší se jmenuje Chip a ten méně divoký je Dale J
1) Tohle je póza, když čeká, zda se bude fotit nebo ne (Dale)









2) Kouká a čmuchá, co mám v ruce (Dale)
3) Takhle panáčkuje, většinou se ještě víc natáhne, když o něco žebrá J
4) Hledá způsob jak se dostat do koše (konečně ostrá fotka a Dale)
5) A tohle je Chip. Zrovna odpočívá
6) Dale si našel nový způsob, jak si ohřát kožich
7) Chodí se ohřát k topení pod hromadu polštářů :D
8) Pracně jsme jim museli udělat novou klec do bytu, tak ji ještě když byli spolu prozkoumávali







9) Chip si zahrabává ořech
Felicitas Frobisherová
Posílám fotku svýho nejúžasnějšího psa Dana, kterýho jsme si přinesli skoro před 17 lety domů jako pětinedělní štěně, které se vešlo do dlaně. Vyrostl z něj krásný pes s neuvěřitelně silnou osobností. Byl neskutečně nesnášenlivý, paličatý a prostě svůj – teriér, no (konkrétně velšteriér). O téhle rase kdysi jeden pán prohlásil, že se klidně porvou s jedoucí lokomotivou, a že když zrovna nevyvádějí žádnou lumpárnu, tak o některé přemýšlí. Můžu to rozhodně potvrdit:) Užili jsme si s ním spoustu legrace a příhod, o kterých by si leckdo myslel, že se prostě nemohly stát. Bohužel na Dandýska už přes čtyři roky jenom vzpomínáme.
Nicholas McElen
Můj jediný, největší, rozměrem nejmenší, pofidérní a líný mazlíček je pes. Ono to mělo být původně černé a měla to být rasa pudla trpasličího, jenže ono to nějak vyrostlo a zesvětlelo… Jmenuje se Syndy a má ráda jak maso – salámy, tak i ovoce a zeleninu – papriku, mrkev, česnek… ;) Ale já chtěl labradora, který ovšem vyžadoval hodně pohybu. Takže naše Syndy pravidelně budí rodiče a přes den hlavně si hraje, spí, odpočívá a nosí papuče (většinou k osobě bez papuče, obráceně to zpravidla nefunguje).
Do budoucna bych velice rád kočku, která nelíná a prostě něco na hraní :D A ano, pudlové taky nelínají, na druhou stranu se musí stříhat, jinak by byli moc zarostlí :)









Napište k tomuto příspěvku komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

*