Trimeles / Co se kde šustne / Co se skrývá v mrzimorských pokojích V.
Zápisník jednoho dinosaura VIII – Dinosaurus v profilize Jak to dopadlo s Březnovou knižní šifrou 2026 Kouzelníci v mudlovských profesích: Mudlovské nakladatelství Ema Jane Michaels: „Neutrácet – to je asi ta nejlepší rada.“ Kouzelníci v mudlovských profesích: Strašnická Shrnutí školního roku Zima 2026 Kváskohraní 1. díl Březnová knižní šifra Žlutého Trimela 2026 Vtipem ku zdraví Kdo, s kým, co dělali… Valentýnský speciál – Výsledky Valerie Torres: „Bojím se asi úplně všeho, i když to nedávám znát.“ S rampouchem u nosu Kdo, s kým, co dělali… Valentýnský speciál Trimeles na cestách – Španělsko, Andalusie – co lze stihnout za 4 dny Jezevčí desatero líného přežití (nejen) nováčka Když jezevci v zimě nespí Manipuluju, manilujuleš, manipuluje… Aneb o neetických komunikačních technikách Silvestrovské odznáčkové zápolení Vánoce v jezevčí noře Kouzelný vánoční (ne)článek Co pod stromeček po kouzelnicku? Jak jsem (ne)dostala školní trest Mrzimorský vánoční playlist 2025 Jak vyzrát na Vánoce aneb Stres pod stromeček nezabalíš Deskohráčův stolek: Co pod stromeček po česku Podzimní výprava do lesa Deskohráčův stolek: Černý pátek na Planetě her Trimeles na cestách – Edinburgh: Po stopách Harryho Pottera 2. část Trimeles na cestách – Edinburgh: Po stopách Harryho Pottera 1. část Trimeles na cestách: 221B Baker street, London Pohyb? Co takhle běh? A dokonce závod Magické podniky II.: Magic Rooms Hoř, ohénku, plápolej! – Soudný den se blíží Hoř, ohénku, plápolej! – kolo poslední Hoř, ohénku, plápolej! – 8. kolo Hoř, ohénku, plápolej! – 7. kolo Hoř, ohénku, plápolej! – 6. kolo Rozhovor se Snaživcem a Vicesnaživcem roku Léto 2025: „Kalli a strhnout? Ta mě ještě dovyhecovala a bila mě, aby mě popohnala.“ Hoř, ohénku, plápolej! – 5. kolo Hoř, ohénku, plápolej! – 4. kolo Hoř, ohénku, plápolej! – Hurá na tržiště! Hoř, ohénku, plápolej! – 3. kolo Mrzimor hledá Talent – 2. a 3. kolo Hoř, ohénku, plápolej! – 2. kolo Hoř, ohénku, plápolej! – 1. kolo a seznam účastníků Výprava za posly jara – 2. část Hoř, ohénku, plápolej! – Registrace a pravidla Mrzimorský Poklad Miloval bys mě, kdybych byla hydrant? Výprava za posly jara – 1. část Počátky: Moje první fandění Trimeles na cestách – Řím Všechno může být písnička Jak to dopadlo s Březnovou knižní šifrou 2025 Trimeles na cestách – Do Rakouska nejen na lyže Mrzimor hledá talent – 1. kolo Vajcolov začíná Březnový deskoherní sraz Mrzimorský slavnostní večírek Love Office – Konec a zvonec Počátky: Žlutá je barva naše Packa za packou aneb Z domácího chlívku Zápisník jednoho dinosaura VII. – Dinosaurus a KOZA Březnová knižní šifra Žlutého Trimela 2025 Love Office – 2. kolo Kecy z nory znovu na scéně! Love Office – 1. kolo Valentýn? NE! Raději knihu! Co si pustit na (Ne)Valentýna? Jak odrbat Valentýna aneb Ušetři a nenaštvi svou drahou polovičku s Trimelem Love Office – Zachraň láskou zkroušené Sametová láska DIY – 10. díl Náborová propagační kampaň aneb kdyby byly náborové kampaně upřímné Petronela Uječená: „Druhé místo můžu přijmout se vztyčenou hlavou a nebudu o nic míň Petronela, stejně jako bych nebyla o nic víc Petronela, kdybych Snaživce roku vyhrála.“ Knižní klub u Trimela – Dobrá znamení Deskohráčův stolek: Kaskádie Perníčkový sraz U Přemotivovaného Poličkáře O sežraných perníčcích a kolektivní obřadní písni Adventní pohádkování IV. – Typískovy první Vánoce Televizní Vánoce V. – Vánoční seriály Televizní Vánoce IV. – Vánoční filmy z jiných zemí Vánoce: Stále svátek, nebo obchodní příležitost? Televizní Vánoce III. – Vánoční americké filmy Vánoční tvoření DIY – 9. díl Televizní Vánoce II. – Vánoční české filmy Adventní pohádkování III. – Starouš Tobias a jeho nečekané Vánoce Vánoční playlist aneb průlet vánočním hradem Televizní Vánoce I. – Vánoční animáky Adventní pohádkování II. – Zázraky nejen o Vánocích Vánoční věnce Vše, co jste kdy chtěli vědět o omalovánkách I. Adventní pohádkování I – Kouzelný vánoční zvoneček Adventní pohádkování – vše o soutěži Trimeles na cestách – magická Šumava Cesta za pokladem Kam i králové chodí sami aneb 19. listopad jako MDT Emoji na Hradě VII. Cesta za jiskrou Ohnivce Hog v kocke 20 a 2/2 – Neviditelný speciál

Co se kde šustne, O naší koleji

Co se skrývá v mrzimorských pokojích V.

Po delší době se znovu vracím do pokojů svých spolužáků z koleje. Na návštěvu jsem se tentokráte pozvala k Oříšce, Felisce a Nichovi. I oni mě seznámili se svými mazlíčky, a tak já s nimi pro změnu zase seznámím vás.


Oresta Vianueva
Osmák degu je taková miniaturní verze veverky s činčilou v jednom:) Domov nám obývají dva malí osmáci, které již máme rok a půl. Přišli k mé osobě jednou v létě, jelikož jsem si pořád stěžovala, že je přítel věčně v práci nebo lítá někde jinde a já tu jsem přes den pořád sama. Neměla jsem si s kým povídat, ani se ke komu přitulit. A tak jsem dostala tato dvě malá zvířátka.

Byli velcí asi tak jako dlaň. Mohli se tam v pohodě schovat. Nejsou ani nijak zvlášť nároční na chov, jen se musí dodržovat nějaká pravidla, jinak nepřežijí moc dlouho. Hlavní zásada je, jim nedávat nic, co obsahuje cukr. Ten v žádném případě nesmí, jelikož ho jejich tělo neumí odvádět. Jsou tudíž velmi náchylní na cukrovku. Ale již se prodává speciální light zrní pro tento druh zvířat. Taktéž nesmí moc ovoce. Zeleniny mohou dosti, ale třeba jablko mohou jen kousíček jednou za čas. Nejvíc ze všeho ale zbožňují oříšky. Nestydí se ani dostat se do zavřené plechovky s arašídy, jen aby dostali svou pochoutku J tu mohou maximálně jednou, za týden, dva.
Všichni osmáci vypadají stejně. Ale povahy mají různé. Musíme jim doma dopřávat hodně pozornosti, jelikož jsme je museli rozdělit, protože dospěli a začali se rvát, protože jeden byl víc ambiciozní. Osmáci nesmějí být sami, bez pozornosti, jinak jsou náchylní k depresi a mohou si ožrat ocásek. Jeho konec je pěkně střapatý. Toho se nesmíme za žádnou cenu dotknout nebo jim upadne L
Ti naši nejraději běhají po bytě nebo venku ve výběhu. Ale občas je znát, že i byt 2+1 jim je malý J. Taktéž se nechávají hodně drbat. Nejraději mají na bříšku a na tlamičce. Ti naši jsou taktéž dosti žraví. Bohužel nesmí tolik. Ale co nesní, tak si zahrabou. Po bytě mají nejméně 10 různých schovek. Jo. A jmenují se Chip a Dale. Jména dostali po postavičkách z Rychlé roty. Jeden je taky dost zbrklý a druhý je takový ostýchavý. Ale jména jsme omylem prohodili, takže ten divočejší se jmenuje Chip a ten méně divoký je Dale J
1) Tohle je póza, když čeká, zda se bude fotit nebo ne (Dale)









2) Kouká a čmuchá, co mám v ruce (Dale)
3) Takhle panáčkuje, většinou se ještě víc natáhne, když o něco žebrá J
4) Hledá způsob jak se dostat do koše (konečně ostrá fotka a Dale)
5) A tohle je Chip. Zrovna odpočívá
6) Dale si našel nový způsob, jak si ohřát kožich
7) Chodí se ohřát k topení pod hromadu polštářů :D
8) Pracně jsme jim museli udělat novou klec do bytu, tak ji ještě když byli spolu prozkoumávali







9) Chip si zahrabává ořech
Felicitas Frobisherová
Posílám fotku svýho nejúžasnějšího psa Dana, kterýho jsme si přinesli skoro před 17 lety domů jako pětinedělní štěně, které se vešlo do dlaně. Vyrostl z něj krásný pes s neuvěřitelně silnou osobností. Byl neskutečně nesnášenlivý, paličatý a prostě svůj – teriér, no (konkrétně velšteriér). O téhle rase kdysi jeden pán prohlásil, že se klidně porvou s jedoucí lokomotivou, a že když zrovna nevyvádějí žádnou lumpárnu, tak o některé přemýšlí. Můžu to rozhodně potvrdit:) Užili jsme si s ním spoustu legrace a příhod, o kterých by si leckdo myslel, že se prostě nemohly stát. Bohužel na Dandýska už přes čtyři roky jenom vzpomínáme.
Nicholas McElen
Můj jediný, největší, rozměrem nejmenší, pofidérní a líný mazlíček je pes. Ono to mělo být původně černé a měla to být rasa pudla trpasličího, jenže ono to nějak vyrostlo a zesvětlelo… Jmenuje se Syndy a má ráda jak maso – salámy, tak i ovoce a zeleninu – papriku, mrkev, česnek… ;) Ale já chtěl labradora, který ovšem vyžadoval hodně pohybu. Takže naše Syndy pravidelně budí rodiče a přes den hlavně si hraje, spí, odpočívá a nosí papuče (většinou k osobě bez papuče, obráceně to zpravidla nefunguje).
Do budoucna bych velice rád kočku, která nelíná a prostě něco na hraní :D A ano, pudlové taky nelínají, na druhou stranu se musí stříhat, jinak by byli moc zarostlí :)









Napište k tomuto příspěvku komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*