Trimeles / Co se kde šustne / Žádný skandál, samá pozitiva! aneb Závěrečná slavnost Léto 2011
Zhodnocení Mrziaukce Zima 2022 Hog v kocke – 10. část – Tahali jste? Žluté duše ve fialovém hábitu – Tadäus Trottertickler 13 otázek pro filmové fajnšmekry Kytice- vyhodnocení a shrnutí Co se to kolem, ve světě mudlů, děje? Emoji na Hradě IV. Kytice- úkol osmý 13 otázek pro (ne)knihomoly Emoji na hradě III. Kytice- úkol sedmý Pohádka od Soptíka: O děsivém drakovi Emoji na hradě II. Kytice- úkol šestý Celohradní dražba 2022 Emoji na hradě Kytice- úkol pátý Tery Poe, Ben Gobha: „Trénink je společenská událost.“ Kytice- úkol čtvrtý Hog v kocke – 9. část – Ještěže jsou prázdniny Kytice- úkol třetí Jak si stojí jezevci na poli hradní novinařiny? Kytice- úkol druhý Hog v kocke – 8. část – Máme rádi famfrpál Jezevci a soutěže Kytice- úkol první Udílení novinářských cen – Šťastný galeon a Sázky Kytice – prázdninové soutěžení Hog v kocke – 7. část – Žlutý humor S jezevci o patronaci Susanino překladové okénko, díl 1. Cassiopea Zmklká: „Sklenici mám vždy napůl plnou!“ Deskohráčův stolek: Tajuplné Říše Cassiopea Zmlklá a návrhařina Lososi na hradě Jak se (ne)ztratit v rybím těle Deskohráčův stolek speciál – Harry Potter: Boj o Bradavice Závěrečná slavnost – modní policie Záblesky z Letňáku 21: Střelci a odrážeči Záblesky z Letňáku 21: Zachraň se, kdo nemůžeš Žlutý koutek Petromily – Červen Elfové a šmelfové Deskohráčův stolek: Draftosaurus V čem trénují žlutí? Kouzelné HOG Velikonoce Žlutý koutek Petromily – DUBEN Vzpomínáme na Velikonoce Švihnout a mávnout Deskohráčův stolek: Arboretum Dubnová usměvavá výzva Rok ve fialové Zápisky Tlustého Mnicha Velikonoční vybarvování Famfrpálová profiliga bude. Ale… Nejlepší jezevčí „kolejňáky“ Žlutý koutek Petromily – Březen Helen Miltonová: Oddělala jsem dvě šéfredaktorky! Vyhlášení soutěže ke Dni Mazlíčků Závěrečný kolejní večírek Žluté duše ve fialovém hábitu – Marylin Cuthbert Žlutý koutek Petromily – únor Zimní nováčkovská záchranná mise SELINA GARCIA: Budu tu strašit tak dlouho, dokud nezískáme Famfrpálový pohár!  Soutěž ke Dni mazlíčků! Vzpomínáme na Letňáček…. Tři soudky radí 9 THEODOR MUDD – Co dává v noci pod postel svým svěřencům? Nováčkovská tipovačka aneb co si představuji pod…. TST – 8. úkol Halloweenský večírek TST – 7. úkol TST – 6. úkol Halloweenská výprava za bezhlavým jezdcem TST – 5. úkol TST – 4. úkol TST – 3. úkol TST – 2.úkol TST – 1. úkol Netradiční rozhovor s profesory TNT je zpět a přináší sebou Bratříčka Není jezevec jako jezevec Korunami stromů a ještě dál aneb nováčkovská výprava do lesa je za námi Chvilka s jezevčími nováčky Cesta žlutých jednorožců Stezka prdících obrů Letní seminář počtvrté: Písmena, číslice, čáry a máry Letní seminář potřetí: Kouknu a vidím Letní seminář podruhé: Obětujte mi kus… Letní seminář poprvé: Hopity hop Jak jsem poprvé zakotvila na ošetřovně Večírek na závěr roku S kapesníčkem v ruce aneb budete nám chybět… Má první kolejní výprava aneb jak se pojídají škrny Tučňákoland Básnička věnována Mrzimorské koleji k Mezinárodnímu dni skřítků Rozhovor se studentkami B4 – 2.díl Holky, držíme vám palce! Rozhovor se studentkami bojujícími v B4 Do západu slunce na křídlech Gryfů Mrazivá výprava ze teplem

Co se kde šustne

Žádný skandál, samá pozitiva! aneb Závěrečná slavnost Léto 2011

Poslední červnový den nebyl v mudlovském světě vůbec pěkný a slunečný, jak by se slušelo, zato v hogwartské Velké síni bylo příjemně a útulno jako vždy.

Síň byla slavnostně vyzdobena a i když to vypadalo, že venku začne každou chvíli pršet, na stropě byl vidět téměř dokonalý západ slunce, jehož zlatavé paprsky oblévaly ředitelské křeslo. A ještě k tomu byly všechny stoly pokryty vybranými lahůdkami – takže jaký div, že zde byla hlava na hlavě! Jen ten pan ředitel na sebe nechal čekat, ovšem to, že čas zahájení slavnosti je třeba brát plus mínus kachnička, to bylo oznámeno předem – takže nic překvapivého. Stejně některé slečny na poslední chvíli teprve sháněly něco pořádného na sebe, a tak ještě štěstí, že to pan ředitel neviděl – možná by byl musel udělit i nějakou tu ředitelskou důtku za veřejné pohoršení.

Mrzimorský prefekt Paul Brewer měl co dělat, aby se nekoukal na nahou Emmu Smithovou, ale nakonec to šťastně dopadlo a Emma získala ne jen jedny šaty, ale hned dvoje, a tak se dobrosrdečně podělila i se spolužačkou Esperanzou, která se smutně rozhlížela, jak jsou všichni naparádění a ona má jen roztrhanou uniformu. A tak to přece jen slušelo oběma!
Samozřejmě taková závěrečná slavnost je příležitostí ukázat se opravdu v těch nejkrásnějších večerních róbách, co kdo má, takže jsem se hned rozhlížela – tak copak si na sebe vzaly třeba primusky jednotlivých kolejí? Zmijozelskou Barbaru jsem na slavnosti neviděla, ale jinak je tu máte pěkně pohromadě i s jmenovkami, namísto Barb se můžete podívat na zelenou prefektku Cerri, žlutou primusku Vicky pak najdete na následujícím snímku v hloučku  mrzimorských spolužáků.

Většina slečen si tedy oblékla dlouhé šaty, byly tu ale i výjimky. Noxy Silversson, která se před pár dny vrátila do Zmijozelu, však nakonec „vyměkla“ a pytel od brambor vyměnila za  zelené hedvábí…

Samozřejmě největší pozornost se upínala na přítomné profesory a profesorky (či jiné zaměstnance/kyně) v jejich nákladných módních kreacích. Mnozí dokonce schválně „zapomněli“ na rukávu či jinde visačku s logem prestižního butiku a mnohacifernou cenovkou… A já tu mám úkol pro pozorné čtenáře:  kdo mi jako první napíše správně kompletní  jména všech dvanácti  „fialových“ z fotografie, dostane zajímavou odměnu! Pište nejprve zleva doprava horní řadu, pak zleva doprava tu spodní.

Nu, patrně už si říkáte, tak tohle má být seriózní zpravodajství ze závěrečné slavnosti?! Nebojte, pan ředitel už je tu a teď se dozvíte všechno důležité – vždyť koho by zajímaly nějaké hadříky, že?

Tak tedy, kde se vzal, tu se vzal pan ředitel Nimrandir Elenére a hned začal významně bušit holí do podlahy, aby si zjednal klid a pozornost.

Na úvod slavnosti nás pan ředitel ohromil několika rekordy:

Tento rok byl pokořen dosavadní rekord v celkovém počtu bodů ve školním poháru jak jednotlivou kolejí, tak i jednotlivcem, a možná i největší počet současně studovaných předmětů jednou osobou… Ovšem možná ještě zajímavější je následující rekord, s body a výukou nesouvisející:

Nimrandir Elénére > A tímto rekordem je dosud největší množství žádostí o obnovení studijního statutu na naší školy, během posledního týdne žádost o obnovení podalo rovných 34 lidí, – usměje se – což skoro vydá na samostatnou kolej.

Toho nápadu na novou kolej se někteří hned chytli a už padaly návrhy, jakou by měla barvu (růžovou, khaki, lososovou, oranžovou, bílou?). A jaká by byla typická vlastnost této nové koleje?

Mark Petersvood > A byli by tam všichni no… Moment, musím to vymyslet, máme odvahu, moudrost, Zmijozel na scestí zla, Mrzimor, kde se berou všichni… no a tak do další koleje by se mohli brát bojácní lidi..
Naštěstí na návrhy názvu už nedošlo, protože pan ředitel všem zamotal hlavu hádankovitým oznámením:

Nimrandir Elénére > Dovolte mi letos začíti vyhlášením výsledků, jenž se týkají celé koleje…
…tedy spíše celých kolejí či mezikolejního klání, i když boje se účastnili jen ti… kteří neváhali, nebáli se výzev, výšek, ran, deště, bláta a nepohodlí…

Mnozí jen nechápavě třeštili oči, o čem že to pan řídící mluví… Ale nakonec jsme se dočkali…

Nimrandir Elénére > výsledků školního famfrpálového mistrovství Léto 2011!
A tak jsme se konečně oficiálně dověděli, že letošní rok obhájil svou pozici „vítěz mnoha předešlých utkání, družstvo, které se očividně deště ani bláta nebojí, družstvo, které je ve vzduchu více než doma“ – NEBELVÍR! Červení tak získali prémii 1000 bodů do školního poháru (které ale pořadí v něm nijak neovlivnily) a 10 galeonů na kolejní konto (a to se hodí vždy).

Místo druhé vybojoval Mrzimor, na jehož adresu použil pan ředitel pěkná slova pochvaly, která jsem si ale pro samé dojetí nestihla zapsat.

Místo třetí tentokrát obsadil Zmijozel, který tak „oproti létům minulým zavítal i do příček, které zas tak dobře nezná“.

Místo čtvrté připadlo Havraspáru, který navzdory své havraní či orlí podstatě (vyberte si) na famfrpálovém hřišti letos moc nezabodoval – to ale nikomu vrásky nedělalo, protože Havraspárští dobře věděli, že jim za chvilku připadne jiný pohár, ten školní. A tak uznale a nadšeně tleskali všichni všem a Havraspárští si hrdě rozebrali bramborové medaile, které pro ně pohotově vyřezala jejich spolužačka Monny (ještě přitom stihla tleskat a mávat transparentem „Havraspár, ve vzduchu je pán!“).

Následovala další část programu. „Každým rokem se v tento den předávají prestižní ocenění pradávných zakladatelů všech čtyř kolejí. Každý rok toto ocenění získává pouze jeden jediný student každé koleje, jako připomínku odkazu dávných dob a zakladatelů hradu.“

Kdo tedy ve školním roce Léto 2011 obdržel ceny zakladatelů?

Z rukou havraspárského ředitele p.p. Johna Werewolfa převzala Cenu Roweny z Havraspáru studentka Katelyn Austerová, která je populární zejména jako vynikající ilustrátorka havraspárského časopisu Corvinus Declaratio. Profesor Werewolf ale zdůraznil, že ve velmi úspěšném modrém roce by rád vyzdvihl „celý kolektiv Havraspáru, protože to je něco, na co jsme se všichni těšili, když jsme večer, unaveni z mudlovského života, vstoupili do prostorů kolejní místnosti“. A tak to má být!

Ředitelka Mrzimoru p.p. Letitia te Tiba předala Cenu Helgy z Mrzimoru studentce 5. ročníku a famfrpálové kapitánce Ellce Willowé – ta tak dostala nejkrásnější dárek ke svým dnešním narozeninám.

(Letitia te Tiba > Tento rok by som chcela udeliť najprestížnejšiu kolejní cenu – cenu Helgy z Mrzimoru študentke, ktorá po celé svoje štúdium vždy a všade roznášala priateľstvo a dobrú náladu. Je to slečna, ktorá prejavovala vždy – i tento rok všestrannú aktivitu.
Okrem naozaj veľkému výkonu pri zbieraní bodov ale predovšetkým v roznášaní dobrej nálady, urovnávaní problémov, spoľahlivej práci všade kde to bolo treba…)

Nebelvírská ředitelka p.p. Betelgeuse Orionis prohlásila, že letošní Cenu Godrika Nebelvíra chce udělit studentovi, který si ji zaslouží již několikátým rokem, pouze to na něj vždy „tak nějak“ nevyšlo. Letos se tedy rozhodla, že to prostě vyjde, i kdyby si cenu zasloužilo ještě nevím kolik dalších lidí… a tak bylo všem jasné, že potlesk patří Nebelbrachu Mechachovi.

(Betelgeuse Orionis > Pane Nebelbrachu Mechacho, je mi ctí připnout vám na hruď tento nejvýznamnější řád, který mohu udělit, protože za svou nikde nekončící laskavost a podporu, jež koleji každodenně po pět let přinášíte, nevidím nikoho, kdo by si ho zasloužil více. Jako famfrpálový kapitán jste Nebelvír ani jednou nezklamal, jako spolužák jste ani jednou neodmítl vyslechnout problémy kohokoliv z koleje, jako student jste se za Nebelvír vždy pral s takovou vervou a energií, jakou mohla většina z nás pouze obdivovat. Děkuji vám za to a pevně doufám, že nás budete svou přítomností těšit ještě dlouhá léta.)

Jen pan ředitel se nějak zakoktal:

Nimrandir Elénére > Děkuji taktéž profesorce Orionis a gratuluji panu Mechacha…a…o… ehm, panu Nebelbrachovi.

Zmijozelská kolejní ředitelka Ked Looben se závěrečné slavnosti nezúčastnila, a tak Cenu Salazara Zmijozela předával sám pan nejvyšší:

Nimrandir Elénére > Cenu Salazara Zmijozela za letošní rok získává…
osoba, která se nachází sice na předních příčkách bodování, ale přesto nikoli na příčkách nejvyšších…
která po celý rok byla velkou oporou celé Zmijozelské koleje…
a která s ochotou pomohla všem, kteří pomoc potřebovali, i když nikomu nedala nic zadarmo
Tydynka Flyová.

Že síní zněl pro každého oceněného bouřlivý potlesk, to se rozumí samo sebou. Mnohým už ruce umdlévaly, a to ještě zdaleka nebyl konec vyhlašování.

Nimrandir Elénére > Z rukou inspektora výuky se na konci každého roku dostává ocenění několika těm opravdu nejlepším a nejvíce zasloužilým profesorům sboru, prosím tedy inspektorku výuky, profesorku Elle Sutherland, o zhodnocení roku a předání prestižního Picatrixova řádu čarodějů

Elle Sutherland > Nejprve chci poděkovat všem profesorům za výtečnou práci v uplynulém školním roce, některým více, některým méně, jak moc komu se brzy drazí kolegové dozvíte každý zvlášť, ale nyní k hlavnímu bodu.
Tento rok udělím řád za výuku pouze jeden.
A to fialové osobě, která vždy včas hodnotila úkoly, a to i přesto, že měla studentů opravdu požehnaně, navíc na pergameny s úkoly nenapsala jen známku, ale i komentář, který byl často delší než samotné vypracování, a ve kterém se tak studentům opravdu důkladně věnovala.Přidejme k tomu práci navíc v rámci seminářů, ale hlavně online hodin a můžeme tak gratulovat Mintace Orionis!

Poté vystoupila supervizorka soutěží, profesorka Petula Laskavá, aby udělila Řád kouzelného pera nejlepšímu zadavateli soutěží. Vzhledem k letošní větší aktivitě vyhlašovatelů a zvednuvší se kvalitě soutěží se letos rozhodla udělit řády hned tři!

Petula Laskavá > První řád bych ráda udělila za velmi kvalitně a rychle hodnocené příspěvky do soutěží… rychlost jakou tato osoba opravovala všechny své soutěže mě občas velmi zarážela a množství pergamenů, které opravila se počítá na stovky…

První Řád kouzelného pera si tak odnesla Mintaka Orionis, a to s okřídlenými slovy:

Mintaka Orionis > Děkuji vám, paní má, teď budu mít řády dva! (to ještě netušila, co přijde dál!)

Petula Laskavá > A jsem u řádu druhého… nebývá mým zvykem brát jako hlavní měřítko pro udělení řádu počet vypsaný soutěží… ale osoba, které bych ráda udělila druhý řád jich letos vypsala opravdu nadbytek. Některé kvalitnější, některé sice méně, ale nikdy se nestalo, že by kvalita byla horší než na dvojku… Stejně tak i rychlost opravování byla udivující, ani jednu pokutu či napomenutí ode mě neobdržela, což se letos dá říci o málokom…

Druhou nositelkou Řádu kouzelného pera se stala Elizabeth Lextrová.

Petula Laskavá > No a máme tu řád třetí… pro který jsem se rozhodla vcelku nedávno… Tato třetí osoba nevypsala ani zdaleka nejvíce soutěží v tomto roce, ale především svými nedávnými soutěžemi mě přesvědčila, že soutěže jsou pro ni opravdu spíše zábavou a umí si u jejich zadávání vyhrát…

Třetí nositelkou Řádu kouzelného pera se stala p.p. Elle Sutherland.

Po této „fialové přehlídce“ slíbil pan ředitel „chvíli oddechu“.

Nimrandir Elénére > Dámy a pánové, přivítejte šéfa Příčné ulice, profesora Johna Werewolfa a výsledky čaropřehlídkytleská

Letošní Čaropřehlídka nesla téma „otrhanosti“ a tuláctví, což patrně nebylo dostatečně lákavé, a tak se do soutěže přihlásilo pouhých 18 modelů, proto ani nebyl prováděn žádný výběr a hlasování se účastnilo všech 18 adeptů. Naděje na získání jednoho z pěti originálních Tuláckých plášťů tak byla docela vysoká!

John Werewolf
> Nebudu to nijak protahovat, na pořadu večera je ještě několik dalších vyhlášení :) Proto pojďme rovnou k vyhlášení nových držitelů pěti Tuláckých plášťů a nějaké té drobné zlaté navíc :)

Nebudu to tedy protahovat ani já! Zde stručně výsledky:

3. místo se shodným počtem 16 hlasů obsadily Barbara Arianne Lecter (model č. 3), Jean Molliacová (model č. 14) a Elizabeth Lextrová (model č. 11). Kromě pláště ještě získaly každá po jednom galeonu.

2. místo s celkovým počtem 25 hlasů získala Nerys Heliabel Ghostfieldová (model č. 6), která k unikátnímu plášti dostala finanční odměnu 3 galeony.

1. místo s celkovým počtem 27 (tuším) hlasů pak obsadila Sophia Glis Glisová (model č.17). Odměnou pro vítěze byla vedle Tuláckého pláště ještě prémie 5 galeonů.

Protože jsem poté radostí na chvíli omdlela, nepodařilo se mi zaznamenat všechna jména těch, které v následujícím bodu programu zmínila školní zdravotnice Letitia te Tiba. Byla jich celá řada a několik z nich obdrželo Věneček dobré víly, myslím, že mezi nimi byla třeba Larrie Larstonová… madam Leti ale srdečně poděkovala všem, kdo jí pomáhali během velké epidemie úplavice, která naši školu postihla, s léčením nemocných – ať už pomáhali najít vhodný lék, nebo poté pátrali po potřebné léčivé bylině, nebo „jen“ pravidelně navštěvovali nemocné.

V tuto chvíli byl čas, kdy obvykle představitelé Studentské rady uděluji řád Spiritus Magicus, určený pro toho, kdo se nejvíce podílel na „rozvoji magické atmosféry školy“. Tentokrát ale přišlo překvapení:

Larrie Larstonová > Studentská rada se letos shodla na tom, že řád Spiritus Magicus udělovat nebudeme. Přicházíme ovšem s řádem novým, k jehož vytvoření nás přivedla význačná aktivita a působení jedné z členek profesorského sboru.
Jde o řád nanejvýš prestižní, který bude udělovaný velice výjimečně.

Cerridwen Lowra Antares > Udělován bude tomu členovi profesorského sboru, jehož působení, co se výuky týká, bude v ten daný školní rok výjimečné; profesorovi či profesorce, kteří budou dělat výrazně více pro své studenty, než „by měli“. Tomu, kdo nás, jakožto studentstvo, obohatí – pomocí „staré dobré výuky“, ale v unikátním slova smyslu.
Věříme, že náš názor či hlas – tedy Vox Scholaris – bude brán vážně a že potěší nejméně stejně tolik jako by potěšil jakýkoliv jiný oprávněný a již starší řád – tento ovšem přichází „zespoda“, nikoliv ze strany nadřízeného, nýbrž ze strany těch, kteří výuku navštěvují, plní úkoly a mají tak trochu jinou perspektivu pohledu.

Larrie Larstonová > Letos jsme se tedy shodli, že takto výjimečná osoba se v našem profesorském sboru našla.

Cerridwen Lowra Antares > Jde o profesorku, která nás všechny – napříč ročníky a kolejemi – termín co termín ujišťovala o tom, že její předměty za to stojí – nemusela to říkat, vyplývalo to z toho, jak se nám věnovala, jak četla naše úkoly a v komentářích nám dávala najevo, že nejenže je četla, ale i se nad nimi zamyslela a opravdu jim věnovala dostatek pozornosti. Zpětná vazba byla vždycky k nezaplacení, ale v tomto případě šla mnohdy ještě o dost dál, aby si opravdu student – pokud chtěl – mohl odnést z předmětu ještě něco navíc.

Larrie Larstonová > Vyplývalo to i z toho, jak nám radila, když jsme si s něčím nevěděli rady, z jejích výkladů, které měla – a má – vskutku mistrně poskládané. A také z nadrámcové výuky, které se s námi věnovala – početné online hodiny, které do výuky mnohdy umí přinést tu správnou atmosféru, kterou si rádi zažijeme

Která že profesorka je takto skvělá? Samozřejmě, Mintaka Orionis, která tak za jediný večer dostala tři řády a protože píši tuto zprávu s odstupem několika dní, tak mohu dodat, že 3. července získala rovněž titul Osobnost Hogwarts. Je to opravdu úžasné, že máme na naší škole tak výbornou vyučující! Gratulujeme! (I když možná takto zůstali trochu zastíněni i mnozí další výborní profesoři, kteří by si nějaké ocenění také zasloužili – roku Léto 2011 ale zkrátka kralovala madam Mintaka!)

Po vystoupení představitelek Studentské rady mnozí čekali, že už nás čeká jen předání Školního poháru a bude konec, ale stalo se něco jiného.

Na pódium vystoupila další členka SR, Esperanza Milagrosa, třímající dva stočené pergameny převázané fialovou stuhou a s důležitým výrazem ve tváři:

Esperanza Milagrosa > Studentská rada se rozhodla udělit ještě dvě ocenění. Ačkoliv se nejedná o řády, určitě budou stejně hodnotné, jako všechna jiná ocenění – usměje se na celou Síň –

Vážení páni profesoři, naši velcí magičtí architektové, dovolte mi, abych Vám jménem studentů, v zastoupení Studentské rady, velmi poděkovala za vaše úsilí a píli, kterou do našeho hradu vkládáte. Uvědomujeme si a oceňujeme báječné věci, kterými nás obklopujete Vy, naši arcimágové Elénére a Werewolf, a které jinde ani nenajdeme. Živým příkladem je toho fakt, že jsme k tomuto poznání došli také v mezinárodním TWT, kde jsme mohli vidět, že na ostatních cizokrajných školách, ač jsou světového formátu, nemají neustále toliko zajímavých novinek a překvapení, kterých se dostává nám…

Slovy vděčné úcty, kterou Vám tímto skládáme, Vám chceme hrozně moc poděkovat za to všechno, co pro nás děláte. Do budoucna Vám přejeme otevřenou mysl pro další z novinek a nápadů, které by se mohly naskytnout a které by se staly skutečností. Nechť vaše umění magické architektury jen a jen jiskří nápady a nechť stále hogwartské pozemky vzkvétají pod vašimi kouzelnými hůlkami.

Profesoři John Werewolf a Nimrandir Elénére byli očividně překvapeni, potěšeni a dojati, když rozbalili nádherné diplomy. Upřímně řečeno nechápu, kdy je děvčata ještě stihla tak krásně namalovat!

Za celý večer nedošlo vůbec k žádné hádce ani skandálu (pokud nebudeme počítat nahatou Emmu před začátkem slavnosti), všichni ocenění a pochválení si užili zaslouženého aplausu a nikdo žádné ocenění nezpochybňoval. Byla to asi nejkrásnější závěrečná slavnost, jakou jsem za svých šest školních let na Hogwarts zažila!

Že to ještě určitě není všechno? No není! Ale už je to tak dlouhé!

Tak tedy: Červený(!) diplom  obdržela jediná absolventka OVCÍ v tomto školním roce, havraspárská Monny von Schatz.

Snaživcem roku Léto 2011 se stala s neuvěřitelnými 13 082 body Cerridwen Lowra Antares. Získala tento titul již počtvrté!

A samozřejmě také bylo vyhlášeno to, kvůli čemu se hlavně taková závěrečná slavnost koná.

Výsledky školního poháru!

Ačkoli studenti Mrzimoru po celý rok nejen nosili odznaky „Loni druzí, letos první!“, ale také odvedli obrovský kus práce jak na poli studia, tak v soutěžích, nakonec na nejvyšší příčku nedosáhli. Pozitivní ovšem je, že odznaky můžeme využít i příští rok! A teď už víme jistě, že to opravdu můžeme dokázat. Vždyť nás od vítězů dělily pouhé dva tisíce bodů.

Tentokrát se ale zcela právem radovali studenti Havraspáru. Předvedli opravdu fascinující výkon a bylo zřejmé, že tato kolej umí nejenom „hrabat body“, ale také má svou kamarádskou a jedinečně ulítle modrou atmosféru. Když jsem tak tleskali, zatímco se Velká síň pokrývala modrými havraspárskými vlajkami, zařekli jsme se, že tohle chceme alespoň jednou zažít také…

Pro milovníky statistiky přidávám několik čísel:

1. Havraspár 83 907 bodů

2. Mrzimor 81 871 bodů

3. Nebelvír 76 421 bodů

4. Zmijozel 73 070 bodů

A pro milovníky Mrzimoru – takhle by to mohlo vypadat třeba už příště!
Sophia Glis Glisová

Jeden komentář

  1. Grapi 6. 7. 2011 21:50

    Nejlepší článek, co jsem v poslední době četla :) Naše šéfka prostě umí psát! Všechny palce nahoru Sophi :)

Napište k tomuto příspěvku komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

*