Trimeles / Co se kde šustne / Nováčkovská výprava – V doupěti švábí matky 6
Hog v kocke – 7. část – Žlutý humor S jezevci o patronaci Susanino překladové okénko, díl 1. Cassiopea Zmklká: „Sklenici mám vždy napůl plnou!“ Deskohráčův stolek: Tajuplné Říše Cassiopea Zmlklá a návrhařina Lososi na hradě Jak se (ne)ztratit v rybím těle Deskohráčův stolek speciál – Harry Potter: Boj o Bradavice Závěrečná slavnost – modní policie Záblesky z Letňáku 21: Střelci a odrážeči Záblesky z Letňáku 21: Zachraň se, kdo nemůžeš Žlutý koutek Petromily – Červen Elfové a šmelfové Deskohráčův stolek: Draftosaurus V čem trénují žlutí? Kouzelné HOG Velikonoce Žlutý koutek Petromily – DUBEN Vzpomínáme na Velikonoce Švihnout a mávnout Deskohráčův stolek: Arboretum Dubnová usměvavá výzva Rok ve fialové Zápisky Tlustého Mnicha Velikonoční vybarvování Famfrpálová profiliga bude. Ale… Nejlepší jezevčí „kolejňáky“ Žlutý koutek Petromily – Březen Helen Miltonová: Oddělala jsem dvě šéfredaktorky! Vyhlášení soutěže ke Dni Mazlíčků Závěrečný kolejní večírek Žluté duše ve fialovém hábitu – Marylin Cuthbert Žlutý koutek Petromily – únor Zimní nováčkovská záchranná mise SELINA GARCIA: Budu tu strašit tak dlouho, dokud nezískáme Famfrpálový pohár!  Soutěž ke Dni mazlíčků! Vzpomínáme na Letňáček…. Tři soudky radí 9 THEODOR MUDD – Co dává v noci pod postel svým svěřencům? Nováčkovská tipovačka aneb co si představuji pod…. TST – 8. úkol Halloweenský večírek TST – 7. úkol TST – 6. úkol Halloweenská výprava za bezhlavým jezdcem TST – 5. úkol TST – 4. úkol TST – 3. úkol TST – 2.úkol TST – 1. úkol Netradiční rozhovor s profesory TNT je zpět a přináší sebou Bratříčka Není jezevec jako jezevec Korunami stromů a ještě dál aneb nováčkovská výprava do lesa je za námi Chvilka s jezevčími nováčky Cesta žlutých jednorožců Stezka prdících obrů Letní seminář počtvrté: Písmena, číslice, čáry a máry Letní seminář potřetí: Kouknu a vidím Letní seminář podruhé: Obětujte mi kus… Letní seminář poprvé: Hopity hop Jak jsem poprvé zakotvila na ošetřovně Večírek na závěr roku S kapesníčkem v ruce aneb budete nám chybět… Má první kolejní výprava aneb jak se pojídají škrny Tučňákoland Básnička věnována Mrzimorské koleji k Mezinárodnímu dni skřítků Rozhovor se studentkami B4 – 2.díl Holky, držíme vám palce! Rozhovor se studentkami bojujícími v B4 Do západu slunce na křídlech Gryfů Mrazivá výprava ze teplem Připomeňte si s námi Albu Jacquelin Velikonoční pondělí na hradě Mrzimorští nováčci a famfrpál Patricia, Klotylda, Susan a Cassiopea : Čtyři mrzimorské bojovnice Filmový večírek Mrzimorský rituál pro nováčky Tři soudky radí 8 Bomba na hradě! Přišla osobnost, kterou nikdo nečekal!! Představujeme nováčky Nástrahy soubojového klubu Na tom není nic vtipného! V. Závěrečný večírek šíleného roku Na tom není nic vtipného! IV. Jaká byla cesta za pohárem? Na tom není nic vtipného! III. Selina Garcia o postu kapitánky: Nebyla jsem si jistá, zda se na tu funkci vůbec hodím Záchranná jezevčí mise Z deníku adoptovaného jezevce …. II. část Zima 2020 : Pohľad z druhého miesta Rekord sezony: Trénink, který trval tři hodiny! Cirque du magique – očami návštevníkov Vianočná výprava do lesa Móda Ohnivého dne Výprava očima nováčků: Na bobří hráz a ještě dál Tři soudky radí 7 Jezevci na tripu… do lesa Krátké příběhy 1 Na tom není nic vtipného! II.

Co se kde šustne

Nováčkovská výprava – V doupěti švábí matky 6

“Kolik je tu asi tak dubů?” přemýšlela Juli. “Juli, než se dopočítáš, už bude pozdě,” odvětil jsem pohotově a díval se, co dělá Inouš. Ta začala lucernou prohledávat okolí. “Nevíte, odkud jste přišel? To by nám to usnadnilo,” zeptala se jezevce. “Byl jsem nabírat nějaké žaludy a myslel jsem si, že dál budou větší a lepší. Nebyly,” poznamenal jezevec a mlsně se olízl.


“Tady to ale vypadá spíš na smrky a tak,” vmísila se Ash. Vítr šuměl v korunách bukového hvozdu (to ne já, to vypravěč! =D). “Dobře no, tak smrky to teda nejsou,” odtušila Ash a začala se smát. (já taky =D). “Hm, to abychom začali hledat,” navrhla Juli. “Madam Monny, v které části lesa rostou duby, tady je to samej buk!” zeptal jsem se. Inouš opět poodešla, nevím, co to má za mánii pořád trhat útvar. Začala hledat duby na vlastní pěst, ale pořád dávala pozor, aby nás měla na dohled – aspoň to tvrdí. “Několik dubů je támhle,” pronesla madam průvodkyně a ukázala na sever.

Jezevec náhle silně zavětřil a zběsilým tempem se vydal na sever. “Za ním!” vykřikl jsem a vyběhl za jezevcem. Za mnou se vydaly i dámy, i když Inouš tiše vyhrožovala, co všechno nám provede, jestli jí utečeme. To má z toho, že leze do lesa v lodičkách. Byl jsem to ale zase já, kdo si zamotal nohy do hábitu a pěkně sebou říznul, a to jsem měl na nohách bytelnou obuv. Theia mi pomohla vymotat a snažili jsme se dohonit ostatní. Lena byla pozadu s náma, jen se snažila neztratit. Není žádným tajemstvím, že doma musí s kompasem i do koupelny =)

Po několika minutách běhu se před námi náhle objevil veliký dub. Jakoby vyrostl v tu chvíli ze země. “Ha, dub!” poznal jsem ihned s vrozenou bystrostí. “Vypadá to, že jsme u cíle,” zhodnotila situaci Theinka. “Jsme tu všichni?” ujišťovala se Inouš a počítala nás. “Hledejte kolem dubu tu noru a bacha, ať do ní nešlápnete,” řekl jsem. Jezevec usilovně čichal okolo stromu, nalezl noru a bleskově v ní zmizel. “Tak to bylo rychlé!” utrousila Juli a naštvaně koukala za jezevcem. “Potřeboval nás vůbec?” nahodila do prostoru. “Von si tu noru najde klidně sám! Hlavně, že nás zatáh hluboko do lesa!” cedil jsem mezi zuby a podupával po pasece. “To byl takový fofr, že jsme ani nestihli natrhat tu kytku,” pronesla Theinka smutně. “Jasně, neměl kytku! Tak to se s nim zas velmi rychle shledáme, jestli jeho družka umí pořádně kopat!” odtušil jsem a škodolibě se ušklíbl.

Z nory se začal linout zvláštní zvuk. “Tiše, slyšíte to?” špitnul jsem. “Nějaká hudba nebo co. A jde to z té nory,” dodal jsem. Zaposlouchali jsme se. Kdyby to nebyla právě jezevčí nora, dalo se vážně hovořit i o hudbě. “Jej!” shýbl jsem se a sebral bílou myšku. “To se Vilibald poměje,“ pomyslel jsem si. “No, možná se spíš po****, ale co – smetáček to spraví.” Theia závistivě pozorovala bílou myšku. Nevím, jestli měla hlad ona nebo její sovy. Vzápětí se začala rozhlížet, jestli by tu přece jen nenatrhala nějakou kytku. Ash zatím přemítala, jestli se do té nory vejdeme. Hudba, jenž se z nory linula, zněla pořád lákavěji. Jakoby nás vábila blíž a blíž a …. “Nelezte k té noře! To bude nějaká past!” vykřikl jsem. “Ty se tam stejně nevlezeš, Same,” zhodnotila mě zkušeným okem Inouš. “Díky, Hned se cejtim líp,” odtušil jsem stručně a pomyslel si, že snídaně si kvůli tomu určitě neodepřu.

“Ta hudba je zvláštní,” ozvala se zasněně Lena. Ash se pohupovala do rytmu, vypadala, jakoby si vůbec neuvědomovala, kde je – že jsme v lese. Chtělo se jí tančit. Zlákána vábivou melodií se nahnula nad noru a a okamžitě v ní zmizela. “Ááááá!” její výkřik se nesl tmou. Juli nahlas zalapala po dechu a s vytřeštěnýma očima zírala na místo, kde ještě před chvílí stála naše kamarádka. “Ashaii?” vydechla otřeseně Lena. “Zpátky! Všichni zpátky! Dál od dubu!” vykřikl jsem a snažil se holky odstrčit. Theinka se ale nenechala, vyškubla se mi a prchla na místo, kde před chvílí zmizela Ash. “Ashaii!” křičela zoufale.

~ pokračování příště ~

A.N. Chci poděkovat Ash za poskytnutí jejích screenů z výpravy. Podařilo se díky tomu zacelit „slepá“ místa v mých poznámkách. Takže: DÍKY ASH! =)

3 komentáře

  1. Paul Brewer 2. 11. 2011 14:51

    Ty obrázky jsou vážně super! :)

  2. Anonymous 4. 11. 2011 10:13

    To je super, že píšeš dál :)
    A znáš mě, když můžu, pomůžu :D

    Ash

  3. Anonymous 5. 11. 2011 18:41

    A já tam furt nejsem :D

    Monny

Napište k tomuto příspěvku komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

*