Trimeles / Co se kde šustne / Jezevec průvodcem
Emoji na hradě II. Kytice- úkol šestý Celohradní dražba 2022 Emoji na hradě Kytice- úkol pátý Tery Poe, Ben Gobha: „Trénink je společenská událost.“ Kytice- úkol čtvrtý Hog v kocke – 9. část – Ještěže jsou prázdniny Kytice- úkol třetí Jak si stojí jezevci na poli hradní novinařiny? Kytice- úkol druhý Hog v kocke – 8. část – Máme rádi famfrpál Jezevci a soutěže Kytice- úkol první Udílení novinářských cen – Šťastný galeon a Sázky Kytice – prázdninové soutěžení Hog v kocke – 7. část – Žlutý humor S jezevci o patronaci Susanino překladové okénko, díl 1. Cassiopea Zmklká: „Sklenici mám vždy napůl plnou!“ Deskohráčův stolek: Tajuplné Říše Cassiopea Zmlklá a návrhařina Lososi na hradě Jak se (ne)ztratit v rybím těle Deskohráčův stolek speciál – Harry Potter: Boj o Bradavice Závěrečná slavnost – modní policie Záblesky z Letňáku 21: Střelci a odrážeči Záblesky z Letňáku 21: Zachraň se, kdo nemůžeš Žlutý koutek Petromily – Červen Elfové a šmelfové Deskohráčův stolek: Draftosaurus V čem trénují žlutí? Kouzelné HOG Velikonoce Žlutý koutek Petromily – DUBEN Vzpomínáme na Velikonoce Švihnout a mávnout Deskohráčův stolek: Arboretum Dubnová usměvavá výzva Rok ve fialové Zápisky Tlustého Mnicha Velikonoční vybarvování Famfrpálová profiliga bude. Ale… Nejlepší jezevčí „kolejňáky“ Žlutý koutek Petromily – Březen Helen Miltonová: Oddělala jsem dvě šéfredaktorky! Vyhlášení soutěže ke Dni Mazlíčků Závěrečný kolejní večírek Žluté duše ve fialovém hábitu – Marylin Cuthbert Žlutý koutek Petromily – únor Zimní nováčkovská záchranná mise SELINA GARCIA: Budu tu strašit tak dlouho, dokud nezískáme Famfrpálový pohár!  Soutěž ke Dni mazlíčků! Vzpomínáme na Letňáček…. Tři soudky radí 9 THEODOR MUDD – Co dává v noci pod postel svým svěřencům? Nováčkovská tipovačka aneb co si představuji pod…. TST – 8. úkol Halloweenský večírek TST – 7. úkol TST – 6. úkol Halloweenská výprava za bezhlavým jezdcem TST – 5. úkol TST – 4. úkol TST – 3. úkol TST – 2.úkol TST – 1. úkol Netradiční rozhovor s profesory TNT je zpět a přináší sebou Bratříčka Není jezevec jako jezevec Korunami stromů a ještě dál aneb nováčkovská výprava do lesa je za námi Chvilka s jezevčími nováčky Cesta žlutých jednorožců Stezka prdících obrů Letní seminář počtvrté: Písmena, číslice, čáry a máry Letní seminář potřetí: Kouknu a vidím Letní seminář podruhé: Obětujte mi kus… Letní seminář poprvé: Hopity hop Jak jsem poprvé zakotvila na ošetřovně Večírek na závěr roku S kapesníčkem v ruce aneb budete nám chybět… Má první kolejní výprava aneb jak se pojídají škrny Tučňákoland Básnička věnována Mrzimorské koleji k Mezinárodnímu dni skřítků Rozhovor se studentkami B4 – 2.díl Holky, držíme vám palce! Rozhovor se studentkami bojujícími v B4 Do západu slunce na křídlech Gryfů Mrazivá výprava ze teplem Připomeňte si s námi Albu Jacquelin Velikonoční pondělí na hradě Mrzimorští nováčci a famfrpál Patricia, Klotylda, Susan a Cassiopea : Čtyři mrzimorské bojovnice Filmový večírek Mrzimorský rituál pro nováčky Tři soudky radí 8 Bomba na hradě! Přišla osobnost, kterou nikdo nečekal!! Představujeme nováčky Nástrahy soubojového klubu Na tom není nic vtipného! V. Závěrečný večírek šíleného roku

Co se kde šustne, O naší koleji

Jezevec průvodcem

Dne 9.11. se konala kolejní výprava Mrzimoru. Já jsem se rozhodla, jelikož měla narozky a už jsem mega dlouho v lese nebyla, že se na výpravu přihlásím. A nelitovala jsem! Utíkali jsme před medvědem, viděli NIMfy (v čem všem to ten náš pan ředitel má prsty), potkali Ježidědkabábu a mnoho dalšího…

Původní lesní ,,dreamteam“ měl být: já – Cil, Amálka, Eliz, náš milovaný a jediný chlap výpravy Andy, Emily a Lils. Skutečná sestava se ale trochu pozměnila – Safirku zastoupila Lilian. 

Poté, co dosprintovala Amálka, přidala se Safirka a já nechala kolovat krabici cukroví v průběhu bradavické půlhodinky, představila nám mdm Monny chlapskou posilu a nového pomocníka v lese – jezevce Aloise. Z Aloise se po minutce stal Lojzík, protože jsme přece kamarádi a Alois je moc formální – usměje se – 


Lojzík nás seznámil s programem,  který zněl velmi zajímavě. Šlo o to, hledat lístečky a podle nich se rozhodovat v dané situaci. Na zahřívačku visel první lístek na prvním stromě v lese a měli jsme si vybrat, kam půjdem… jestli rovně, doprava nebo doleva… Šli jsme rovně a šli a šli. Narazili jsme na velkou díru v zemi a další lísteček, na kterém stálo – prozkoumat okolí díry, jít dovnitř, nevšímat si díry a jít dál. Po valné hromadě jsme se rozhodli jít do jámy lvové, ale sotva jsme stačili udělat jediný krok, vylezl z díry obrovský modrý medvěd a objevily se možnosti: 1. utéct, 2. počkat, co se bude dít. V tu chvíli se kolem medvěda objevily víly a tančily kolem něj. Jednohlasně jsme zvolili možnost utéct. Běželi jsme bezhlavě lesem a narazili na mýtinku, který se hemžil duchy, kteří lákali Nymfy. Rozhodli jsme se pokračovat v útěku nedbajíc krásné podívané.
Běželi jsme dál, přeběhli most přeš potůček, objevili chaloupku na kuří nožce a další lístek – jít do chaloupky nebo ne. Vypadala tak mírumilovně a tak krásně to v ní vonělo, a tak jsme se po velké debatě rozhodli vylézt nahoru a prozkoumat to tam. 

Lojzík šel odhodlaně první a rovnou se pustil do pečínky. My jsme jen mlsně koukali okolo, ale neodvážili jsme se ničeho moc dotýkat, protože jsme se báli, že na nás někde babka Ježibabka vyskočí a nandá nám to.

Zatímco si Lojzík pochutnával na pečínce, my jsme zpozorovali Ježibabku, jak se plouží s nůší jedovatých bylinek na zádech směrem k chaloupce. Zatrnulo nám a rychle jsme hledali nějakou únikovou cestu. Zahlídli jsme cedulku: 1. počkat, co se bude dít, 2. schovat se do přístěnku. Urychleně jsme se vecpali do přístěnku a napjatě čekali, co se bude dít.

Ježibabka třidila své bylinky a vůbec nevěnovala pozornost svému okolí..cosi si pro sebe mumlala.

Dotřídila bylinky a zbystřila. My v tu chvíli spatřili lísteček s možností utéct okýnkem a počkat. Vyhrála možnost dvě a my čekali. Babka pohlédla na okousanou pečínku, přejela očima celou místnost a pohlédla na přístěnek. Vydala se jej prozkoumat. Před našima očima stále visel lístek s možností útěku. My ale vyčkávali. Baba rozrazila dvířka přístěnku a začala mela. Vyhrnuli jsme se ven a mlátili Ježibabu hlava nehlava. Baba měla ale větší štěstí a jedním máchnutím pohrabáčem zlomila Andymu nohu. Všichni jsme nenápadně zdrhali a přitom se Ježibabě omlouvali a vyprávěli, jak jsme utíkali před NIMfami (že, Safirko? =oD) Já jsem taky nenápadně couvala a obkecávala to, jak jen to šlo, a couvala a obkecávala a couvala a padala. Ta Ježibabka tam tu židli určitě nastavila. Já z toho měla pálivé odřeniny.

Safirka mi pomohla na nohy a rychle jsme se spustili po noze dolů a utíkali do lesa. Sedla jsem si na nejbližší pařez, abych si otřela krev z rukou a nohou a zjistila, že mě něco tlačí do zadku. Poposedla jsem si a Safirka si všimla, že sedím na cedulce a odvedla mě na jiný pařez. Část výpravy ošetřovala Andyho, část mě a ten kdo zbyl, přečetl lístek.

Jedna z možností byla vylézt na strom, tak jsem lezla. Viděla jsem tam světla Hradu a ten obrovský dub, o kterém mluvila Ježibaba. Šli jsme ke stromu. Byl óbrovský.

Strom měl spoustu děr a dírek. Jali jsme se ho prozkoumat. Já opět jako největší číslo strkala pracky, kam jsem neměla…najednou cítím, jak mě něco lechtá. Byla to stonožka – vlezla mi pod tričko a nemohla najít cestu ven. Šíleně to lechtalo. Nakonec stonožka našla cestu ven druhým rukávem. Hledali jsme dál a Andy našel v jedné z děr krabici. Safirka se ji snažila vytáhnout, ale skřípla nožku stonožce, která se tam schovala a ta ji kousla. Safirku od ní chytla svědivou vyrážku, ale nedbala toho a rychle jsme otevřeli krabici.

V krabici byl hotový poklad – tři lektvary štěstí a po jednom famfr lektvary. Ale Andy se těšil na galeonky a tím namíchnul Lojzíka. Nicméně jsme se všeci chytli starého škrpálu, který tam byl taky jako přenášedlo a přenesli se k lesní bráně, kde na nás už čekala mdm Monny. Předali jsme jí krabici, aby ji zaslala do kolejního kumbálu a šli si po svých. Někteří na ošetřovnu, někteří do VS, …

Všichni zmrzačení nastoupení v řadě: Andy – zlomená noha, já – pálivé odřeniny, Safirka – svědivá vyrážka.

Ciline Flameová

4 komentáře

  1. Dairine von Cartage 10. 11. 2011 19:09

    Škoda že jsem nešla :(

  2. Ciline 11. 11. 2011 05:47

    Dair, půjdeš příště ;o)

  3. Andrew 11. 11. 2011 17:45

    Já jsem nechtěl přímo galeony, chtěl jsem pokračovat ve výpravě :)))

  4. Ciline 11. 11. 2011 19:18

    Jasně, jasně Andy…my jsme viděli, co se ti blýskalo v očích 0;oD

Napište k tomuto příspěvku komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

*