Trimeles / Co se kde šustne / Drby z výpravy aneb Vzhůru za kokosem!
Jak jste tvořili frázevoloviny, a jak to s nimi dopadlo Jak to dopadlo s Březnovou knižní šifrou Rose Daninatali: „Jezevci, těšte se, až vás zase proberu ze zimního spánku.“ Cesta za pokladem LS2024 Mrzimorské výstřelky aneb co všechno z nás zase vypadlo Sebechvála nám nesmrdí aneb Jak dopadly trimelesí ódy Žlutá, kam se podíváš… Teda pardon, zelená?! Měsíc knihy DIY – 7. díl Zápisník jednoho dinosaura IV – Ať žijí technologie (aneb při čem všem jste byli zároveň na hradě) Malé, Malej, Malučký… Princ Hog v kocke 18 – Nový školní rok Březnová knižní šifra Žlutého Trimela Nováčkovská výprava pro Magíka Připravit k luštění – Březnová knižní šifra Žlutého Trimela na obzoru! Příčná kombinatorika II – Vetešnictví u Kšeftaře Deskohráčův stolek speciál – Harry Potter Vzestup Smrtijedů Valentýnské menu DIY – 6. díl Zápisník jednoho dinosaura 3 – Výzva tajemného kloboukového semináře 13 otázek pro profíky Enid Bloom: „Musím říct, že mi to otevřelo oči.“ Hog v kocke 17 – Kagíci Sprosté slovo na šest? Příčná kombinatorika 2024 – Co nás čeká a nemine I. Silvestrovské hemzulky Hog v kocke 16 – Vánoční smíchmajstr Vánoce, Vánoce, přicházejí Vánoční pohyblivé obrázky II – seriály Mrzimorský vánoční playlist Trimeles na cestách – kam za vánoční atmosférou? Vánoční pohyblivé obrázky Hog v kocke 15 – Školní rok v plném proudu Velká vánoční stávka Zápisník jednoho dinosaura 2 – Paměť není, co bývala Mrzimor získal magíka s názvem „Veselá kopa“ Vánoční dárky za hubičku DIY – 5. díl Cesta za pokladem ZS24 Pohřešuje se! Pomoz zatoulaným strašidlům najít cestu domů Last minute halloweenský kostým v Hog stylu Halloweenská křížovka plná (nejen) strašidel Moudra z čarostavů Podzimní tvoření DIY – 4. díl Luna Goshawk: „Očakávania boli, zatiaľ sa mi plnia a možno aj prevyšujú.“ Zápisník jednoho dinosaura – Rozmrazená, ale plešatá Rekapitulace Celoletní úkoly Prokletí termínové neděle Hog v kocke – 14. část – Zpátky do lavic! Ohlédnutí za TNT Rekapitulace Nisqa TNT: Úkol třetí Olivia Wines: „O Mrzimor se nebojím, my si poradíme.“ Směnárna na planetě Meeraha TNT: Úkol druhý TNT: Úkol první Rekapitulace Umubumbe Tradiční nováčkovský turnaj je zpět! Planeta Nisqa Rekapitulace Gezegen Prázdninové pohodové poslouchání: Potterovský podcast Emoji na Hradě V. Rekapitulace Domicilium Planeta Umubumbe Planeta Gezegen Jak probíhalo slavnostní ukončení školního roku u jezevců? Domovská planeta Domicilium Vesmírná odysea – mise začíná Vesmírná odysea Hog v kocke – 13. část – Souboják vol. 2 Harry Potter storkát jinak aneb jak očaroval mudlovskou literaturu Potter opustil ministerstvo, je teď ragbista Hog v kocke – 13. část – Souboják Souboj se stylem Famfrpálové perličky Jak se v Mrzimoru nosí NiT? Hogwarts Legacy Stále vzpomínám na Albínku Rozhovor s Ivy Emersonovou: „Mrzimor je moje srdeční záležitost.“ Rozporuplné pocity aneb jak se těšíme na nový HP seriál Remake, o který nikdo nestál – co se ví o novém seriálu Harry Potter Hog v kocke – 12. část – Umíme se sobě zasmát Tom Felton: Beyond the Wand Jarní dekorace DIY – 3. díl Deskohráčův stolek: Takenoko a rozšíření Panďátka Mrzimor napříč jazyky Jaké je býti nejbohatší v Mrzimoru? Žluté duše ve fialovém hábitu – Oresta McCollin Vianueva Hog v kocke – 11. část – Hradní novinky 13 otázek nejen pro shopaholiky Deskohráčův stolek: Architekti Západního království Novoroční vybarvování – vyhlášení Zimní dekorace DIY – 2. díl Famfrpálová sezóna zima 2023 Novoroční vybarvování Novoroční přání 2023 13 vánočních otázek pro Grinche i Kdovíky 2/2 Jezevci přejí Veselé Vánoce Jak se v Mrzimoru nosí Vánoce? 13 vánočních otázek pro Grinche i Kdovíky 1/2 Zase (ne) zkouškujeme! Jak se v Mrzimoru nosí žlutá?

Co se kde šustne, O naší koleji

Drby z výpravy aneb Vzhůru za kokosem!

Když nás (Andyho, Elvu, Chaba, Luci, Piper, Veu a Vicky – viz foto níže v uvedeném pořadímdm Monny pustila do lesa, posedali jsme ke stromům, chytali poslední teplo zapadajícího slunce a čekali na opozdilce, především Chaba, kterého se uvolila mdm Monny z čisté dobroty srdce vzít navíc.

Byl jsem jí za to velmi vděčný, protože Sam výpravu časově nestíhal a já bych byl s holkama zase sám. Takhle jsme byli s Chabem sice taky v menšině, ale pořád lepší dva než jeden.
Když jsme byli konečně komplet, dala mdm Monny pokyn a vyrazili jsme do lesa.
„Máte rádi vodu a jízdu na loďkách?“ zeptala se nás jen tak mimochodem.
Všichni jsme jásali a kývali, div nám hlavy neupadaly, jen Elva zezelenala a začala se shánět po pytlíku.
Na cestě jsme dorazili k zajímavým keřům. Byly plné bobulí. Fialových a červených. Většina se k nim hnala, aby ochutnala, ale varoval jsem je, že fialové jsou jistojistě jen pro profesory a červené pro Nebelvír. Kdo ví, co by se stalo nám žluťáskům, že jo?
Navíc mdm Monny objevila u keřů zvláštní stopy. Jak nám vysvětlila, byly od mravenců, kteří z nějakého záhadného důvodu stěhovali královnu. Asi na letní byt. Kdo ví? Třeba se jim už v lese nelíbilo, nebo se do lesa nastěhoval mravenečník. Nebo… zkrátka nebo.
A tak, zatímco jsme zkoumali podivné stopy u keřů, objevila skupinka našich holek o kus dál další keř, tentokrát se žlutými plody, co vypadaly jako malé švestky. Krásně voněly, a tak mnozí z nás neodolali a alespoň na jeden zub vyzkoušeli, jak chutnají (přiznávám, že na ten jeden zub jsem to zkoušel já).
Elva se jimi cpala, jako by vůbec nejedla a Vicky jediná neochutnala. Prý bobule nejí.
Bylo nám divné, proč se mdm Monny culí, ale když jsme se začali jeden po druhém osypávat a drbat se čím dál víc, došlo nám, že tady něco nehraje. Mdm nám prozradila, že jsme na ty bobule nejspíš alergičtí. Ale to je přeci blbost!!! Jak může být žluťásek alergický na něco žlutého?
Šli jsme dál. Brblal jsem, že je to nespravedlivé, že jsem ochutnal sotva na jeden zub a osypal jsem se první, zatímco holky baštily víc a začaly se osypávat až po mně. Chab samozřejmě taky jedl, takže držel partu a usilovně se drbal po celém těle.
Vicky se mne snažila utěšovat a chytla mě za ruku, jenže během chvilky byla kropenatá taky. Doteď nevím, jestli byla alergická na mě, nebo ta alergie byla nakažlivá, nebo se mdm Monny spletla a vůbec to alergie nebyla. Každopádně jsme byli už kropenatí všichni až na mdm Monny, která je nejspíš očkovaná.



Za neustávajícího drbání jsme se dostali až k jezeru, kde na nás už čekaly kánoe. Radostně jsme se do nich vrhli, jen Elva opět zezelenala, dokonce se přestala i drbat a začala vyhrožovat, že jestli do kánoe vleze, rozhodně do jezera přidá něco z bobulí, které snědla.
Bylo legrační vidět, jak se většina z nás odtahovala a dělala, že je zajímá všechno kolem jen ne zelená Elva.
A zatímco mdm Elvu přemlouvala, aby vlezla do kánoe, my ostatní jsme pádlovali kolem a užívali si.
Nakonec, s pomocí kouzla, se nalodila i Elva a mohli jsme vyrazit. Mdm Monny nám pořád nechtěla říct, kam vlastně směřujeme, tvářila se děsně tajemně, a když holky jásaly, že určitě na nějaký tropický ostrov s kouzelnou pláží, jen se uculovala.
Vůbec jsem nepochopil, proč jsme museli pádlovat, když stačila vyslovit kouzelná formule, tím spíš, že po chvíli začaly holky umdlévat a musel jim pomáhat kapustňák Břéťa. Především Veu, která neustále padala do vody a Chab jí pomáhal zpátky, Břéťa dostrkal až do cíle, kterým nakonec skutečně byl ostrov. Elvu dokonce na břeh vytáhli čtyři bobři, protože nechtěli mít z jezera koktejl, jak pořád vyhrožovala.
Pravda byla, že ostrov doopravdy jako tropický ráj vypadal.
Všude samá palma, písečná pláž, a ačkoliv u nás už slunce skoro zapadalo, tady svítilo a hřálo naplno. Doufal jsem, že mi slunce ty puntíky na obličeji trochu vyléčí, ale mdm Monny mne vyvedla z omylu. Prý naopak – bude to ještě horší.
Holky, které se chtěly hned opalovat a koupat, byly tou zprávou doslova zdrcené.
Konečně nám mdm řekla, proč jsme zamířili právě sem. Na vysoké skále rostla ještě vyšší palma a na jejím vrcholu byl kokos. Jeden jediný. Mdm nám řekla, že prý dozrává vždy jen jeden ročně a protože se v místě, kde palma roste, kříží dvě …ehm…něco (zóny či tak nějak), tak ten kokos má léčivé účinky a tudíž by se mohl hodit našemu kolejnímu do výbavy.
Vea se okamžitě vrhla na palmu, že ten kokos pro kolejního utrhne, ale v zápalu nadšení si nevšimla, že šplhá na úplně jinou. Nakonec z ní spadla a pěkně se odřela.
Vydali jsme soutěskou ve skalách k té správné palmě a dohadovali se, jak kokos dostat dolů. Navrhoval jsem lidskou pyramidu a holky souhlasily. Chab se ohrazoval, že on nahoru nepoleze, protože má hrůzu z výšek, ale to byl zbytečný strach, stejně by jako kluk musel zůstat dole.
A mezitím, co jsme se nemohli shodnout, kdo kam půjde, kokos spadl sám. Přímo vedle Piper, kterou dost vylekal. Asi z nás měl hrůzu, nebo už byl akorát zralý. Chvíli jsme byli zklamaní, protože jsme se těšili, jak budeme vyprávět o lidské pyramidě, ale pak holky začaly jásat, že alespoň máme čas na koupání. Úplně zapomněly, že voda je studená a vyrážka jim na sluníčku ještě víc vyleze.
Mdm Monny si na pláži rozložila lehátko a sledovala, jak děvčata ve vodě řádí. Nám s Chabem se tam vůbec nechtělo. Tak jsme postávali na břehu a sledovali to všeobecné cákání.
Ovšem holky nechtěly připustit, že do vody nepůjdeme. Nejdřív tam dotáhly vzpouzejícího se Chaba a pak se vrátily pro mne. To už jsem raději dobrovolně sundal boty a triko a šel do vody sám. Kalhoty jsem si nechal, nakonec…ta voda byla pěkně studená, že?
Ale než nás mohly holky úplně utopit, protože o to jim určitě šlo, tak se začal ve vodě dělat vír… Nasával všechno, co bylo v okolí. Kánoe, pádla, písek, nás i mdm Monny i s lehátkem. (Jen moje boty a triko tam nechal. Smůla.) Vyplivl nás na druhém břehu jezera, kousek od hradu. Mdm Monny pověřila Vicky, aby donesla kokos panu Mattovi a někam se zdejchla. No a my?
Poslušně jsme zamířili do hradu. Sice se nám ještě nechtělo, ale školní trest za neposlušnost nikdo neriskoval.
Andrew Uroboros s přispěním Vey Sophie Williams

Napište k tomuto příspěvku komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*