Trimeles / O naší koleji / Proč jsem hrdá na to, že jsem v Mrzimoru (2)
Hog v kocke – 10. část – Tahali jste? Žluté duše ve fialovém hábitu – Tadäus Trottertickler 13 otázek pro filmové fajnšmekry Kytice- vyhodnocení a shrnutí Co se to kolem, ve světě mudlů, děje? Emoji na Hradě IV. Kytice- úkol osmý 13 otázek pro (ne)knihomoly Emoji na hradě III. Kytice- úkol sedmý Pohádka od Soptíka: O děsivém drakovi Emoji na hradě II. Kytice- úkol šestý Celohradní dražba 2022 Emoji na hradě Kytice- úkol pátý Tery Poe, Ben Gobha: „Trénink je společenská událost.“ Kytice- úkol čtvrtý Hog v kocke – 9. část – Ještěže jsou prázdniny Kytice- úkol třetí Jak si stojí jezevci na poli hradní novinařiny? Kytice- úkol druhý Hog v kocke – 8. část – Máme rádi famfrpál Jezevci a soutěže Kytice- úkol první Udílení novinářských cen – Šťastný galeon a Sázky Kytice – prázdninové soutěžení Hog v kocke – 7. část – Žlutý humor S jezevci o patronaci Susanino překladové okénko, díl 1. Cassiopea Zmklká: „Sklenici mám vždy napůl plnou!“ Deskohráčův stolek: Tajuplné Říše Cassiopea Zmlklá a návrhařina Lososi na hradě Jak se (ne)ztratit v rybím těle Deskohráčův stolek speciál – Harry Potter: Boj o Bradavice Závěrečná slavnost – modní policie Záblesky z Letňáku 21: Střelci a odrážeči Záblesky z Letňáku 21: Zachraň se, kdo nemůžeš Žlutý koutek Petromily – Červen Elfové a šmelfové Deskohráčův stolek: Draftosaurus V čem trénují žlutí? Kouzelné HOG Velikonoce Žlutý koutek Petromily – DUBEN Vzpomínáme na Velikonoce Švihnout a mávnout Deskohráčův stolek: Arboretum Dubnová usměvavá výzva Rok ve fialové Zápisky Tlustého Mnicha Velikonoční vybarvování Famfrpálová profiliga bude. Ale… Nejlepší jezevčí „kolejňáky“ Žlutý koutek Petromily – Březen Helen Miltonová: Oddělala jsem dvě šéfredaktorky! Vyhlášení soutěže ke Dni Mazlíčků Závěrečný kolejní večírek Žluté duše ve fialovém hábitu – Marylin Cuthbert Žlutý koutek Petromily – únor Zimní nováčkovská záchranná mise SELINA GARCIA: Budu tu strašit tak dlouho, dokud nezískáme Famfrpálový pohár!  Soutěž ke Dni mazlíčků! Vzpomínáme na Letňáček…. Tři soudky radí 9 THEODOR MUDD – Co dává v noci pod postel svým svěřencům? Nováčkovská tipovačka aneb co si představuji pod…. TST – 8. úkol Halloweenský večírek TST – 7. úkol TST – 6. úkol Halloweenská výprava za bezhlavým jezdcem TST – 5. úkol TST – 4. úkol TST – 3. úkol TST – 2.úkol TST – 1. úkol Netradiční rozhovor s profesory TNT je zpět a přináší sebou Bratříčka Není jezevec jako jezevec Korunami stromů a ještě dál aneb nováčkovská výprava do lesa je za námi Chvilka s jezevčími nováčky Cesta žlutých jednorožců Stezka prdících obrů Letní seminář počtvrté: Písmena, číslice, čáry a máry Letní seminář potřetí: Kouknu a vidím Letní seminář podruhé: Obětujte mi kus… Letní seminář poprvé: Hopity hop Jak jsem poprvé zakotvila na ošetřovně Večírek na závěr roku S kapesníčkem v ruce aneb budete nám chybět… Má první kolejní výprava aneb jak se pojídají škrny Tučňákoland Básnička věnována Mrzimorské koleji k Mezinárodnímu dni skřítků Rozhovor se studentkami B4 – 2.díl Holky, držíme vám palce! Rozhovor se studentkami bojujícími v B4 Do západu slunce na křídlech Gryfů Mrazivá výprava ze teplem Připomeňte si s námi Albu Jacquelin

O naší koleji

Proč jsem hrdá na to, že jsem v Mrzimoru (2)

Emily Moonová

Když jsem přišla na Hog, všechny zdejší koleje pro mě byly velkou neznámou a nikdy jsem se nepouštěla do složitých úvah o tom, do které bych chtěla jít. Věděla jsem, že Moudrý klobouk rozhodne za mě a pevně jsem věřila, že rozhodne správně. A mé přání se splnilo, protože o tom, že do Mrzimoru prostě patřím, jsem nezapochybovala nikdy.

Od začátku jsem si tu připadala jako mezi starými známými a všechno mi připadalo úžasné. Velkou zásluhu na tom bezesporu má moje skvělá patronka, která mi pomáhala s prvními nejistými krůčky a možná ani neví, jak moc. Začala jsem tu prostě žít druhý život, ve kterém můžu aspoň na chvíli zapomenout na trable toho skutečného a kde vždycky najdu někoho, komu se budu moct svěřit a kdo mi poradí. Život, kde jsem v zasedačce a dokonce spoluorganizuji večírky, což mi trochu pomáhá i u mudlů. Život ve žlutém světě, kde na každém rohu potkáte usměvavou tvář a pomocnou ruku.

Můžete říct, že nemůžu vědět, jaké to je v jiných kolejích, ale já vím, že naše žlutá rodina je to nejlepší, co mě tu mohlo potkat.
A já jsem hrdá na to, že jsem v Mrzimoru!

Elizabeth Gibsonová

Do Mrzimoru jsem přišla jako malá, nevýrazná dívka, co to tu chtěla jenom zkusit. Nevěděla jsem, do čeho jdu a ani jak to tu funguje, protože i když si přečtete tisíckrát Školní řád, na hodně věcí potřebujete jen a jen zkušenosti.
Ze začátku jsem se do života v koleji moc nezapojovala, spíše jsem tak z povzdálí sledovala. Ale už od pohledu jsem zjistila, že v Mrzimoru jsou strašně přátelští lidé, kteří ale neberou Hog a všechno s ním spojené tak vážně, že pro ně je mnohem důležitější realita, byť je dost krutá.
Popravdě mi chvíli trvalo se prosadit, protože jsem dost těžký introvert. Ale tady mě všichni vlastně uprostřed roku přijali, i když před tím o mě vůbec neslyšeli. Čím déle jsem byla v koleji, tím víc lidí jsem mohla pokládat za přátele. Všichni jsou totiž v Mrzimoru vstřícní, milí, hodní a ochotní, čehož si strašně vážím. Na druhou stranu to chtějí i po vás, a za to jsem ještě radši. Moci někomu pomáhat je pro mě úžasný pocit, protože i já kdysi potřebovala pomoc ostatních, tak teď, později, ji zase mohu nabídnout někomu jinému.
Mrzimor je pro mě opravdu jako rodina, jak kdysi řekla McGonagallová v Kameni mudrců. Dala mi toho tolik a já jí to určitě budu ještě dlouhou dobu splácet. Protože najít si skvělé přátele, mít možnost se někde rozvíjet po všech možných stránkách, učit se zodpovědnosti a porozumění, to je k nezaplacení. A i když si někdo může říci: „Ale vždyť to dělá celý Hog!“, tak já to tak nevnímám, protože nejvíc mi dal právě Mrzimor. A i proto chci do až do konce svého působení tady hrdě nosit žlutou barvu na školní uniformě, má kolej mi totiž dala to nejcennější, co mi dát mohla.
A já jsem hrdá na to, že jsem v Mrzimoru!

Napište k tomuto příspěvku komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

*