Vánoční dekorace DIY – 1.díl Copak by jen kluběnky nosily? Jak se v Mrzimoru nosí Halloween? Halloween zaneprázdněné čarodějnice Famfrpálové tréninky v plném proudu 13 otázek pro seriálové fanatiky Magie kaštanů Zhodnocení Mrziaukce Zima 2022 Hog v kocke – 10. část – Tahali jste? Žluté duše ve fialovém hábitu – Tadäus Trottertickler 13 otázek pro filmové fajnšmekry Kytice- vyhodnocení a shrnutí Co se to kolem, ve světě mudlů, děje? Emoji na Hradě IV. Kytice- úkol osmý 13 otázek pro (ne)knihomoly Emoji na hradě III. Kytice- úkol sedmý Pohádka od Soptíka: O děsivém drakovi Emoji na hradě II. Kytice- úkol šestý Celohradní dražba 2022 Emoji na hradě Kytice- úkol pátý Tery Poe, Ben Gobha: „Trénink je společenská událost.“ Kytice- úkol čtvrtý Hog v kocke – 9. část – Ještěže jsou prázdniny Kytice- úkol třetí Jak si stojí jezevci na poli hradní novinařiny? Kytice- úkol druhý Hog v kocke – 8. část – Máme rádi famfrpál Jezevci a soutěže Kytice- úkol první Udílení novinářských cen – Šťastný galeon a Sázky Kytice – prázdninové soutěžení Hog v kocke – 7. část – Žlutý humor S jezevci o patronaci Susanino překladové okénko, díl 1. Cassiopea Zmklká: „Sklenici mám vždy napůl plnou!“ Deskohráčův stolek: Tajuplné Říše Cassiopea Zmlklá a návrhařina Lososi na hradě Jak se (ne)ztratit v rybím těle Deskohráčův stolek speciál – Harry Potter: Boj o Bradavice Závěrečná slavnost – modní policie Záblesky z Letňáku 21: Střelci a odrážeči Záblesky z Letňáku 21: Zachraň se, kdo nemůžeš Žlutý koutek Petromily – Červen Elfové a šmelfové Deskohráčův stolek: Draftosaurus V čem trénují žlutí? Kouzelné HOG Velikonoce Žlutý koutek Petromily – DUBEN Vzpomínáme na Velikonoce Švihnout a mávnout Deskohráčův stolek: Arboretum Dubnová usměvavá výzva Rok ve fialové Zápisky Tlustého Mnicha Velikonoční vybarvování Famfrpálová profiliga bude. Ale… Nejlepší jezevčí „kolejňáky“ Žlutý koutek Petromily – Březen Helen Miltonová: Oddělala jsem dvě šéfredaktorky! Vyhlášení soutěže ke Dni Mazlíčků Závěrečný kolejní večírek Žluté duše ve fialovém hábitu – Marylin Cuthbert Žlutý koutek Petromily – únor Zimní nováčkovská záchranná mise SELINA GARCIA: Budu tu strašit tak dlouho, dokud nezískáme Famfrpálový pohár!  Soutěž ke Dni mazlíčků! Vzpomínáme na Letňáček…. Tři soudky radí 9 THEODOR MUDD – Co dává v noci pod postel svým svěřencům? Nováčkovská tipovačka aneb co si představuji pod…. TST – 8. úkol Halloweenský večírek TST – 7. úkol TST – 6. úkol Halloweenská výprava za bezhlavým jezdcem TST – 5. úkol TST – 4. úkol TST – 3. úkol TST – 2.úkol TST – 1. úkol Netradiční rozhovor s profesory TNT je zpět a přináší sebou Bratříčka Není jezevec jako jezevec Korunami stromů a ještě dál aneb nováčkovská výprava do lesa je za námi Chvilka s jezevčími nováčky Cesta žlutých jednorožců Stezka prdících obrů Letní seminář počtvrté: Písmena, číslice, čáry a máry Letní seminář potřetí: Kouknu a vidím Letní seminář podruhé: Obětujte mi kus… Letní seminář poprvé: Hopity hop Jak jsem poprvé zakotvila na ošetřovně Večírek na závěr roku S kapesníčkem v ruce aneb budete nám chybět… Má první kolejní výprava aneb jak se pojídají škrny

Čas utíká jako voda, a to, co se stát muselo, se také stalo. Stále ztřeštěná Elizabeth (tentokrát jenom o krapet starší, trochu zkušenější a více aktivní) se znovu vydala za Moudrým kloboukem. A to nemohlo jinak než dalším ztřeštěným rozhovorem…


Pozn.: Pokud jste nečetli ty předchozí dva, může se stát, že zjistíte, že mrzimorská prefektka je naprostý blázen.
Pozn. no. 2: Věnováno Andymu a jeho hezkému popichu v zasedačce. =)
Pozn. no. 3. od SGG: Předchozí články o setkání blázna a klobouku najdete v rubrice „hluboké myšlenky – aneb co všechno z nás vypadlo“ – myslím, že tím je opravdu řečeno vše:)


Byl krásný červnový večer. Okna celého hradu byla otevřena dokořán (vyjma pokoje jistého červeného, protože nikdo nechtěl cítit jeho ponožky) a většina jeho obyvatel mrtvá, mírně řečeno. Ve skutečnosti byli všichni znaveni panujícím vedrem, absencí deště, dlouhotrvajícími slavnostmi na oslavu konce školního roku, ale také vyděšeni pocitem, že co nevidět se do hradu nahrnou další nováčci.
Na chodbách jste nezahlédli ani nohu. Vy jste totiž mohli zahlédnout pouze dvě nohy. Možná trochu křivé, schované pod černou sukní, v níž se tak trochu vařily bez vody. Asi si pomyslíte – „Který blázen nosí v tom vedru dlouhou sukni? A ještě černou?“ Tohle totiž může udělat jenom Elizabeth, která se kradla chodbami, až se ocitla v jedné z mnoha nepoužívaných učeben, kde na ni již někdo čekal… a ne, nebyl to kat. Byl to předmět, který nováčkům naháněl mnohem větší strach… Moudrý klobouk!
„Ahojky,“ pozdravila ho a sedla si na stoličku naproti němu. „Podívej, co jsem ti přinesla!“ Z jedné kapsy, která tam vůbec nebyla, vytáhla malý váček.
„Hm, co to je?“ zeptal se klobouk podrážděně a bez pozdravu (jak to při jeho rozhovorech s Eliz ostatně bývalo zvykem).
„No, přece kuře! Hezky uzený, takže ho můžeš sníst i studený!“ vytasila se se svým úlovkem ze školní kuchyně. Klobouk vypadal, že dostane infarkt. Brzo.
Chvíli dělal něco, co by se dalo nazvat uklidňujícími nádechy a výdechy při mudlovském porodu, poté vypadal, že začne hystericky křičet jako žena, když uvidí pavouka. Nakonec se uklidnil.

(obrázek – koláž SGG:)

„Ty si fakt myslíš, že klobouk jí kuře?!“ zeptal se nevěřícným tónem.
„No jasně! Co jiného by asi jedl?“ opáčila se naprosto logicky nelogicky Elizabeth. Klobouk protočil oči, zhluboka si povzdechl a přemýšlel, jak se této žluté zbavit. „Jak to jde u vás v koleji?“ zeptal se, aby zavedl rozhovor někam jinam. 
„Ale jde to. Znáš to, prázdniny – žádný úkoly, eseje, takže docela nuda,“ trochu si postěžovala.
„Mi chceš říct, že máš ráda úkoly a tak?“
„No jasně! Víš jaká je to zábava?“
„Merline, ty seš fakt blázen!“ povzdechl si.
„Blik, cvak, zkrat,“ odvětila. 
„Neříkal jsem ti minule, že na to nemáš autorská práva?“ Hluboce řečnická otázka.
„Nom, nom?“ odvětila. 
„Vždyť jsem ti to říkal!“ Jo, klobouk má taky jenom jedny nervy. 
„Fakt? Kdy?“  Eliz si v životě dokázala zapamatovat jenom věci z knih o Harrym Potterovi. „Když jsi tu byla minule,“ povzdechl si zhluboka. 
„Hm, to je možný. A co je novýho u tebe?“
„Ještě před“ – koukl se na hodiny na stěně„deseti minutami tu byl klid, který tu panoval od tvé poslední návštěvy.“
„Jé, to jsem ráda. Vždyť klid je tak otravný, nemyslíš?“ Zářivě se usmála a klobouk by ji nejradši zabil. Ale to by znamenalo Azkaban a ztrátu občas dobrého, byť neplaceného zaměstnání. V tom hodiny odbily celou a žlutá se postavila.
„Už je večeře, měj se!“ S tímhle vyběhla z místnosti a šílenou rychlostí běžela do Velké síně. Klobouk si oddechl a v duchu doufal, že od ní bude mít pokoj na několik měsiců. To ale nevěděl, že ona si další návštěvu naplánovala již na konec srpna… 

Elizabeth Gibsonová

Napište k tomuto příspěvku komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

*