Trimeles / Co se kde šustne / Skautský tábor a lovení bobrů, potřetí!
Hoř, ohénku, plápolej! – 1. kolo a seznam účastníků Výprava za posly jara – 2. část Hoř, ohénku, plápolej! – Registrace a pravidla Mrzimorský Poklad Miloval bys mě, kdybych byla hydrant? Výprava za posly jara – 1. část Počátky: Moje první fandění Trimeles na cestách – Řím Všechno může být písnička Jak to dopadlo s Březnovou knižní šifrou 2025 Trimeles na cestách – Do Rakouska nejen na lyže Mrzimor hledá talent – 1. kolo Vajcolov začíná Březnový deskoherní sraz Mrzimorský slavnostní večírek Love Office – Konec a zvonec Počátky: Žlutá je barva naše Packa za packou aneb Z domácího chlívku Zápisník jednoho dinosaura VII. – Dinosaurus a KOZA Březnová knižní šifra Žlutého Trimela 2025 Love Office – 2. kolo Kecy z nory znovu na scéně! Love Office – 1. kolo Valentýn? NE! Raději knihu! Co si pustit na (Ne)Valentýna? Jak odrbat Valentýna aneb Ušetři a nenaštvi svou drahou polovičku s Trimelem Love Office – Zachraň láskou zkroušené Sametová láska DIY – 10. díl Náborová propagační kampaň aneb kdyby byly náborové kampaně upřímné Petronela Uječená: „Druhé místo můžu přijmout se vztyčenou hlavou a nebudu o nic míň Petronela, stejně jako bych nebyla o nic víc Petronela, kdybych Snaživce roku vyhrála.“ Knižní klub u Trimela – Dobrá znamení Deskohráčův stolek: Kaskádie Perníčkový sraz U Přemotivovaného Poličkáře O sežraných perníčcích a kolektivní obřadní písni Adventní pohádkování IV. – Typískovy první Vánoce Televizní Vánoce V. – Vánoční seriály Televizní Vánoce IV. – Vánoční filmy z jiných zemí Vánoce: Stále svátek, nebo obchodní příležitost? Televizní Vánoce III. – Vánoční americké filmy Vánoční tvoření DIY – 9. díl Televizní Vánoce II. – Vánoční české filmy Adventní pohádkování III. – Starouš Tobias a jeho nečekané Vánoce Vánoční playlist aneb průlet vánočním hradem Televizní Vánoce I. – Vánoční animáky Adventní pohádkování II. – Zázraky nejen o Vánocích Vánoční věnce Vše, co jste kdy chtěli vědět o omalovánkách I. Adventní pohádkování I – Kouzelný vánoční zvoneček Adventní pohádkování – vše o soutěži Trimeles na cestách – magická Šumava Cesta za pokladem Kam i králové chodí sami aneb 19. listopad jako MDT Emoji na Hradě VII. Cesta za jiskrou Ohnivce Hog v kocke 20 a 2/2 – Neviditelný speciál Zápisník jednoho dinosaura VI. – dinosauří šatník Za plamenem svíčky Halloween is coming Odznáčky – všechny chytit máš! Aneb minisoutěže Žlutého Trimela Podzimní luštění Hog v kocke 20 Jak vyzrát na podzimní depku Skořicoví šneci DIY – 8. díl Tradiční nováčkovský turnaj – shrnutí Nováčkovská výprava Šokující záhada: Hrad zmizel! Konspirační teoretici (ne)mají jasno! Jejej, něco se pokazilo! Tenkrát na Západě – shrnutí 4. a 5. kola Příčná kombinatorika IV – Zpátky do školy Knižní klub u Trimela – Šikmý kostel TNT2024: Třetí úkol Bertranda Hooki: „Očividne sú na škole mocné kúzla, čo menia plány.“ Ohlédnutí za Tenkrát na Západě – Statistiky, body a střípky ze zákulisí TNT2024: Druhý úkol Školní rok Léto 2024 Tenkrát na Západě – shrnutí 3. kola Mrzispárský večírek II. aneb Kterak jsme ztratili Tesáka TNT2024: První úkol Tradiční nováčkovský turnaj 2024 Emoji na Hradě VI. Tenkrát na Západě – Epilog Pět odstínů léta – zážitky Pět odstínů léta – seriály Tenkrát na Západě – shrnutí druhého kola Tenkrát na Západě – Kde domov můj Tři soudky radí 11 Pět odstínů léta – filmy Tenkrát na Západě – Po bouři Viridis Am Reevesová: „Měla jsem systém, krásně fungoval, dokud se nerozpadl.“ Pět odstínů léta – Letní laskominy Tenkrát na Západě – shrnutí prvního kola Tenkrát na Západě – Do boje! Vlzivolský večílek Hemzy vol. 3 Pět odstínů léta – knihy Tenkrát na Západě – Morální dilema PON – Pod Osm Nejdu Zápisník jednoho dinosaura V – Dinosaurus na koštěti Petronela Uječená: Na jeden den duchem

Jostein Lauierová pokračuje ve vyprávění o svých zážitcích ze skautského tábora s naší kouzelnickou zážitkovou agenturou C.A. PART.

3. 8. 2012

Tak, včera jsem rozhodně nestihla nic napsat! První dva dny tábora byly naprosto vyčerpávající!

Takže mě docela zajímá, co mě čeká dnes!
Ale teď už k prvním dvěma dnům.
První den mě probudila brutální rána do hlavy. Fakt jako tvrdá a bolavá rána! Kopla mě jedna sličná dáma. Ležela jsem totiž mezi jejím a sousedním stanem, kde se hned po ránu, okolo sedmé, potřebovala nutně dostat. Věřte mi nebo ne, o takový budíček jsem rozhodně nestála.
Začala jsem tedy nadávat do všech možných čertů a vysoukala jsem se ze spacáku.
To, že sličná dáma se mi ani neomluvila, snad nemusím říkat!
Když jsem se konečně dostala na nástup, tak nám vedoucí tábora oznámili, že jim odevzdáme své hůlky. Budeme prý v přírodě a budeme se snažit chovat jako kluci od Bobří řeky.
Pěkně jsem se naštvala, protože jsem potichu vytahovala svou hůlku, abych sličné dámě oplatila kopanec! Ale nedalo se nic dělat a hůlku nám všem zabavili.
Poté následovala rozcvička, s bolavou hlavou byla pěkně na nic.
A po rozcvičce snídaně! A to byl teprve problém. Na snídani totiž byla nějaká nelibě vypadající pomazánka s kousky šunky. Brrrr.
Kdo neví, já maso nejím. Ani šunku! Takže jsem se pěkně naštvala, že musím jíst suchý chleba! Zapomněli snad, že budou mít na táboře vegetariána?
Uklidnila jsem se až poté, co jsem zjistila, že do oběda budeme hrát hry. To bylo moc fajn. Hrozně jsem si to užila.
Oběd však byla další pohroma!!! Polévka s kousky kuřete a na oběd rýže s masem a omáčkou. Takže jsem na oběd papala suchou rýži. Tedy, snažila jsem se papat. Přes závoj slz se blbě jí!
Když mě však viděl p. Milka, byl tak smutný, že mi nabídl svá pevná a velká záda. Tam jsem si z radosti hupla! (To, že snědl oběd za mě – právě proto byl tak hodný – jsem se dozvěděla až později toho dne, ale vůbec mi to nevadilo).
Po obědě byl klid a to jsem tedy konečně našla svůj stan. Zjistila jsem však, že jsem ve stanu sama. Jelikož mdm Monny, na kterou jsem zbyla, se rozhodla, že si postaví svůj mini stan mezi stromy v lese u pastviny.
No, aspoň jsem měla víc místa :)
A teď konečně to nejdůležitější. Po odpoledním klidu byl další nástup, kde jsme se dozvěděli, že budeme plnit Bobříky. Měla jsem moooc velkou radost!
A dokonce hned ten první den jsme plnili prvního Bobříka. A to Bobříka odvahy. A jak jinak než procházkou v noci po lese!
Většina tábora se na to dost těšila.
Jakmile nastala hodina Bobříků, všichni se seřadili na místě nástupů a po jednom nás posílali na stezku. Měli jsme jít podle zapálených svíček.
Byla to naprostá pohodička. Já jsem šla čtvrtá a ze začátku vůbec jsem se nebála. Až asi v polovině stezky jsem myslela, že mě trefí Pepka.
Uprostřed cesty někdo ležel a vydával ze sebe příšerné zvuky. Kolem nebyla žádná svíčka, takže jsem viděla velké kulové!
No, co byste dělali vy?
Já jsem začala řvát! A to hodně nahlas a hodně vysoko! Následně jsem se dala do běhu a postavu oběhla asi o tři metry. Rozhodla jsem se totiž, že stezku dokončím!
Naštěstí se mého řevu nikdo nelekl a stezka pokračovala dál. Do teď však nevím, kdo to na cestě ležel.
Další den jsem se už konečně najedla. Nějaký velice hodný člověk sehnal sýry a moc zeleniny a ovoce. A na oběd mi taky udělali spešl jídlo! Hodní :)
Poté se lovil další Bobřík. Bobřík mlčení. Ten, kdo mě zná, tak jistě ví, že jsem neměla šanci ho hned na poprvé ulovit! Jsem prostě ukecaná, až to bolí!
Takže to dnes budu muset zkusit znovu! Aspoň jsem nebyla jediná, kdo toho Bobra neulovil. To už bych se opravdu propadla hambou :)
Takže, dnes mě čeká Bobr mlčení a jeden nový. To zas bude den :)
Pokračování příště!

8 komentáře

  1. Patricia Baloure 22. 8. 2012 11:58

    Pekný článok Jostie! Bojujme za práva zvierat, vegetariáni do toho! :D

  2. Jostein Lauierová 22. 8. 2012 13:29

    Díky Pat :)
    Ano ano vegetariáni do tohooo!

  3. Anonymous 23. 8. 2012 10:49

    Skvělý, Jos, už se těším na další pokračování :o)
    A.

  4. Jostein Lauierová 23. 8. 2012 18:51

    Díky díky… taky se těším :D

  5. Anonymous 26. 8. 2012 23:53

    No, jako skautka jsem nucena sarkasticky podekovat za vyzobrazeni :D Aneb dalsi parodie na skauting, skoda, ze nedotazena – napad a pribeh kazdopadne super ;)

    Ps: bobriky ve skautu neplnime a ani hosi od bobri reky toho s organizaci junaka moc spolecnyho nemaji :P

  6. Anonymous 29. 8. 2012 18:53

    A to ja bych si dovolila oponovat, slečno Anonymní. Léta jsem chodila do skauta, bobříky jsme plnili, hosi od bobří řeky byly náš vzor. Foglar byl velký skaut a tak jsme ho taky brali. Ale to je o tom, v jakém jste oddíle a jak je zaměřené vaše středisko.
    Já se každopádně nemůžu dočkat pokračování:))
    Zdravím, Silvinka

  7. Jostein Lauierová 1. 9. 2012 09:51

    To nemá být žádná parodine :) To je prostě to, co já si pamatuju ze skautů :) taky sem chodila, plus ještě do royal rangers.
    A lov bobříků byl v obojím :) i když v Royalu jen tak ze srandy :)

    Každopádně, díky :)

    Mdm Silvinko, díky díky :) už se pokráčování připravuje, budu ho posílat v pondělí, teď mám brutálně málo času :)

  8. Jostein Lauierová 1. 9. 2012 09:55

    A taky, hlavně to má být sranda! :D
    Ne poučný článek, nebo článek o tom, jak vypadá skaut… a taky to není žádná práce do školy, aby musela být perfektně dotažená :D
    Berte to tak prosím :)

    Jos

Napište k tomuto příspěvku komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*