Den jako každý jiný. V klidu jsem si psala své úkoly všude možně po hradě, ale jakmile jsem vkročila do kolejky, nestačila jsem se divit!

Když jsem totiž vešla, v kolejce panoval chaos. Vea, Andy, Anet a pár dalších žlutých lítalo po kolejce i po přilehlých chodbách. Kulila jsem oči, a tak jsem se jen zeptala: „Co se stalo?“ Hned vzápětí se mi dostalo odpovědi. Někdo nám unesl našeho milovaného krysáka Fouska. Ricky – náš jezevec – našel černé chlupy, které identifikoval jako kočičí. A protože pár žlutých předtím zahlédlo tmavý stín se zelenýma očima, bylo to jasné – unesla ho černá kočka se zelenýma očima.
Nejprve jsme zkusili přemluvit Rickyho, zda by se tu kočku alespoň nepokusil vystopovat. Nejprve marně, ale když spatřil sušenky a Andy mu trochu domluvil, už se Soptíkem pádil hledat. A my také. Nejprve jsme sice spekulovali, zda by nešlo použít Accio či jiné kouzlo, ale posléze jsme od tohoto nápadu upustili. U Accia jsme si nebyli jisti, zda ho lze použít na živé tvory a Carpe retractum bylo na nás, co jsme tam byli, moc obtížné. Rozhodli jsme se tedy hledat tradičním způsobem. Rozešli jsme se a hledali, ale ze začátku marně. V chodbách k umývárně, Velké síni, kuchyni, zmijozelské kolejní místnosti jsme nic nenašli, stejně tak u učeben či v soubojovém klubu. Začínali jsme už být zoufalí, když se vrátil Ricky s tím, že její stopu zachytil u sklepení. Tam se vydala posléze Vea, která řekla, že ji viděla zmizet v klučičích záchodcích. Tam se vydal Andy i s Rickym, ale neúspěšně.
Do toho se do kolejky přiřítila Grápínka, rozzuřená tím, co se stalo. Navíc nám do kolejky nakoukla paní Norrisová s tím, že bychom tu kočku měli chytit včas… jedné červené studentce totiž údajně snědla morče… Zmocnila se nás panika ještě větší než předtím. Přeci jenom, co bychom si bez Fouska, našeho kolejního mazlíčka, počali? Rozutekli jsme se tedy na všechny strany a hledali. Jenže marně. Už jsme skoro znovu začínali panikařit, když v tom se kočka objevila sama! Proplížila se do kolejky a schovala se pod skříň.
A jak dostat kočku zpod  skříně? Na něco ji nalákejte. Takže jsem jako blázen obětovala svoji ruku a snažila se ji vylákat ven. Nedařilo se, a když mě sekla, tak jsem pod tu skříň prostě šáhla a kočku vytáhla. Jenže ta potvora mě kousla, vysmekla se a zalezla zpátky pod skříň. V ten moment se nám vrátil i náš milovaný Fousek, kterého dovedl Soptík. Ale pořád tu byla kočka.
Co teď, řekli jsme si. Nějak ji ven dostat musíme. Nakonec jsme našli pytel (od brambor… Vendy, pokud to byl ten tvůj, tak se omlouváme =D) a za asistence Soptíka, který trochu fufsnul pod skříň, ji do toho pytle dostali. Následně jsme ji přesunuli do klece a Grápínka se ujala křížového výslechu. Přeci jenom byla hodně rozčílená. Setkala se ale s úspěchem. Dokázala z kočky vypáčit, že patří Borginovi a že mu nosí zvířátka, na kterých on pak zkouší nová kouzla, i to, kde zvířátka aktuálně najdeme. Kočku jsme pak v kleci předali panu Mattovi, aby celou událost přetlumočil na vyšších pozicích. Přeci jenom nechceme, aby nám někdo kradl zvířátka, že? =))