Trimeles / Studentská tvorba / Pohádka o hříbku
Za hranice kouzelného světa – I. část Kagíkování – Bystrozor II. Knižní beseda Příčná kombinatorika III – Famfrpál Amanda Wright: „Nevyhrožuju, neslibuju, neuplácím.“ Dungeons&Dragons aneb Každý může být hrdinou I. Tři soudky radí 10 Magické podniky I. Jezevci na cestách aneb Žlutý sraz v Praze Hog v kocke 19 a 3/4 – Protože smíchu není nikdy dost Hog v kocke 19 – Kagíci? Kagíci! Jak jste tvořili frázevoloviny, a jak to s nimi dopadlo Jak to dopadlo s Březnovou knižní šifrou Rose Daninatali: „Jezevci, těšte se, až vás zase proberu ze zimního spánku.“ Cesta za pokladem LS2024 Mrzimorské výstřelky aneb co všechno z nás zase vypadlo Sebechvála nám nesmrdí aneb Jak dopadly trimelesí ódy Žlutá, kam se podíváš… Teda pardon, zelená?! Měsíc knihy DIY – 7. díl Zápisník jednoho dinosaura IV – Ať žijí technologie (aneb při čem všem jste byli zároveň na hradě) Malé, Malej, Malučký… Princ Hog v kocke 18 – Nový školní rok Březnová knižní šifra Žlutého Trimela Nováčkovská výprava pro Magíka Připravit k luštění – Březnová knižní šifra Žlutého Trimela na obzoru! Příčná kombinatorika II – Vetešnictví u Kšeftaře Deskohráčův stolek speciál – Harry Potter Vzestup Smrtijedů Valentýnské menu DIY – 6. díl Zápisník jednoho dinosaura 3 – Výzva tajemného kloboukového semináře 13 otázek pro profíky Enid Bloom: „Musím říct, že mi to otevřelo oči.“ Hog v kocke 17 – Kagíci Sprosté slovo na šest? Příčná kombinatorika 2024 – Co nás čeká a nemine I. Silvestrovské hemzulky Hog v kocke 16 – Vánoční smíchmajstr Vánoce, Vánoce, přicházejí Vánoční pohyblivé obrázky II – seriály Mrzimorský vánoční playlist Trimeles na cestách – kam za vánoční atmosférou? Vánoční pohyblivé obrázky Hog v kocke 15 – Školní rok v plném proudu Velká vánoční stávka Zápisník jednoho dinosaura 2 – Paměť není, co bývala Mrzimor získal magíka s názvem „Veselá kopa“ Vánoční dárky za hubičku DIY – 5. díl Cesta za pokladem ZS24 Pohřešuje se! Pomoz zatoulaným strašidlům najít cestu domů Last minute halloweenský kostým v Hog stylu Halloweenská křížovka plná (nejen) strašidel Moudra z čarostavů Podzimní tvoření DIY – 4. díl Luna Goshawk: „Očakávania boli, zatiaľ sa mi plnia a možno aj prevyšujú.“ Zápisník jednoho dinosaura – Rozmrazená, ale plešatá Rekapitulace Celoletní úkoly Prokletí termínové neděle Hog v kocke – 14. část – Zpátky do lavic! Ohlédnutí za TNT Rekapitulace Nisqa TNT: Úkol třetí Olivia Wines: „O Mrzimor se nebojím, my si poradíme.“ Směnárna na planetě Meeraha TNT: Úkol druhý TNT: Úkol první Rekapitulace Umubumbe Tradiční nováčkovský turnaj je zpět! Planeta Nisqa Rekapitulace Gezegen Prázdninové pohodové poslouchání: Potterovský podcast Emoji na Hradě V. Rekapitulace Domicilium Planeta Umubumbe Planeta Gezegen Jak probíhalo slavnostní ukončení školního roku u jezevců? Domovská planeta Domicilium Vesmírná odysea – mise začíná Vesmírná odysea Hog v kocke – 13. část – Souboják vol. 2 Harry Potter storkát jinak aneb jak očaroval mudlovskou literaturu Potter opustil ministerstvo, je teď ragbista Hog v kocke – 13. část – Souboják Souboj se stylem Famfrpálové perličky Jak se v Mrzimoru nosí NiT? Hogwarts Legacy Stále vzpomínám na Albínku Rozhovor s Ivy Emersonovou: „Mrzimor je moje srdeční záležitost.“ Rozporuplné pocity aneb jak se těšíme na nový HP seriál Remake, o který nikdo nestál – co se ví o novém seriálu Harry Potter Hog v kocke – 12. část – Umíme se sobě zasmát Tom Felton: Beyond the Wand Jarní dekorace DIY – 3. díl Deskohráčův stolek: Takenoko a rozšíření Panďátka Mrzimor napříč jazyky Jaké je býti nejbohatší v Mrzimoru? Žluté duše ve fialovém hábitu – Oresta McCollin Vianueva Hog v kocke – 11. část – Hradní novinky 13 otázek nejen pro shopaholiky Deskohráčův stolek: Architekti Západního království

Studentská tvorba

Pohádka o hříbku

Na dobrou noc jedna pohádka od Andyho Uroborose.


Jednoho dne se v lese narodil malý hříbek. Máma i táta si ho hrdě prohlíželi a nešetřili
chválou. Brzy k malému hříbku přibyla sestřička a několik bratrů a rodinka se úspěšně
rozrůstala. V lese se jim líbilo. Byl tam klid, ticho, vlhko a teplo.
Kousek od jejich smrku žila rodina klouzků (moc fajn houby) a na druhé straně celá famílie
muchomůrek červených. Ty byly sice maličko nafoukané, ale i tak s nimi byla občas legrace.
Když se hříbek nudil, posílal si s nejmladším klouzkem LESMSky po mravencích nebo
slimákovi. Pravda, když měl doručit zprávu slimák, dostala se od klouzka k hříbkovi třeba
až další den a ještě si z jednoho nebo druhého kousek uždíbl, aby po cestě zpátky neumřel
hlady, ale kluci to brali. Mravenci totiž většinou nadávali a stěžovali si na hromadu práce a
zbytečné otravování ze strany jednonohých. A když kluci zkusili poslat zprávu po komárovi
nebo mouše, zjistili, že komárovi není vůbec rozumět a mouchu zajímají úplně jiné věci.
A tak čas pěkně plynul. Počasí bylo krásné, přímo vybízelo k dalšímu růstu a zakládání
nových rodin. Jednonozí se nenechali přemlouvat a zanedlouho jich na lesním palouku bylo
víc než jehličí (vypravěč trochu přehání).
„Hele, tati,“ pochechtával se nejstarší syn hřib, „brácha má tak mrňavej klobouk, že mu
skoro prší do nohy.“
„Neposmívej se. Taky jsi měl tak malý.“
„To teda neměl, klouzek říkal, že jsem měl mnohem větší.“
„Klouzek si to tak může pamatovat,“ zakýval pobaveně táta – hřib kloboukem. „Narodil se až
po tobě a byl tak slepenej slizem, že týden nic neviděl. Kecá!“ uzavřel debatu.
Hříbkovi se to moc nelíbilo, a tak uraženě zalezl do mechu.
„Jen ho nech,“ usmívala se máma hříbková, „kluk dorůstá do hřibu a chce se cítit co
nejlépe.“
„Tak ať se chová jako dospělý a neposmívá se sourozencům.“ Táta pohladil po maličkém
kloboučku nejmladší ratolest. „Viď, špunte?“
Nejvyšší muchomůrka se jen přezíravě pousmála a načechrala svůj obří, jasně červený
klobouk. Hřib chtějky – nechtějky musel uznat, že je to skutečná krasavice.
Pak ale přilétla lesní včela se zprávou do holubinek, co bydlely za kopečkem, že se v lese
objevilo divné, obrovské, dvounohé stvoření. Okamžitě začaly lítat mravenčí LESMSky
všemi směry. Všichni se shodli na tom, že nic podobného ještě neviděli. Jednonozí znali
čtyřnohé, osminohé i stonohé. Beznozí taky nebyli vzácnost, ale dvounohé?
Smrk jim sice vyprávěl zvěsti o podobných stvořeních, která chodí po lese, olamují větve,
odhazují zvláštní smrduté předměty a – tomu nikdo nechtěl věřit – snad dokonce vytahují
jednonohé z mechu a jehličí a odnášejí je kdo ví kam. Jednonozí pláčou, ale dvounohé to
nezajímá. Snad je dokonce ani neslyší… Jenže kdo by tomu starému morousovi věřil, že?
Kdo ví, co si vymyslel? Ale co potom znamenají zprávy od holubinek?
„Pošleme holubince LESMSku, aby nám to koukala vysvětlit pořádně. Tyhle kusé informace
jen jednoho matou!“ ohrnula dotčeně muchomůrka nos a pánovitě si přivolala jednoho
z velkých mravenců. Vložila mu do kusadel drobné semínko se zprávou a pokývla. „A rychle,
nehodlám tu čekat hodinu.“
Jenže mravenec se nevrátil ani za hodinu, ani za dvě a od holubinek přestaly chodit zprávy
úplně. Jednonozí zaraženě mlčeli, nevěděli, co si o tom myslet.
„Já jsem vám to říkal,“ ozval se smrk. „Dvounohý je všechny do jedné vytahal a odnesl.“
„Kušuj a nestraš nám děti,“ okřikl ho hřib.
Máma hříbková zatím kolem sebe shromáždila všechny děti a ty nejmenší se snažila zatlačit
zpátky do mechu. Co kdyby na tom přeci jen byla trocha pravdy.
Nejstarší hříbek každou chvíli koukl na klouzka a všiml si, že kamarád se čím dál víc leskne,
jak se strachy potil. Debata o velikosti klobouků už nebyla důležitá.
„Myslíš, že ten dědek mluví pravdu?“ kývl hlavou k smrku.
„Nevím, ale nechci, aby mne někdo vytahoval.“
„Posero, třeba ty houby, co dvounohý odnesl, viděly kus světa. My tady pořád sedíme na
jednom místě a nikam nejdeme. Třeba…“
„Nevadí mi sedět na jednom místě!“ okřikl ho klouzek. „A přestaň!“
Muchomůrka se na hříbka káravě zadívala a pak, i když se snažila tvářit povýšeně, s napjatým očekáváním a trochou obav, stočila pohled ke kopečku, zda se přeci jen neobjeví mravenec se zprávou. Neobjevil… Místo něj se vynořil dvounohý obr, o kterém mluvil smrk. A nebyl sám. Vedl s sebou ještě jednoho, mnohem menšího obra a oba v rukách svírali něco, co houby dosud neviděly.
„A je to tady,“ pronesl smrk pochmurně do větru.
Na paloučku zavládlo tísnivé ticho. Houby se krčily v mechu, přihrnovaly na sebe jehličí
a snažily se vypadat co nejnenápadněji. Už nezáviděly muchomůrce krásný, rudý klobouk,
který byl vidět na dálku. A muchomůrka se už netvářila povýšeně. Třásla se od nohy ke
klobouku a s ostatními muchomůrkami napjatě čekala, co bude dál.
„Jé tati, podívej, to je krásná muchomůrka,“ zakřičel v tu chvíli malý obr tak, že houbám
zalehlo v uších a vrhl se k té nejvyšší a nejpyšnější.
„Je krásná, ale dávej pozor!“ velký obr chytil menšího za ruku. „Málem jsi šlápl na hříbka,
koukej.“
Kdyby mohly houby omdlít, asi by v tu chvíli ležel nejstarší hříbkův syn na zemi. „Teď
mne vytáhne z mechu a někam odnese,“ prolétlo mu kloboukem. Najednou se mu už vůbec
nechtělo nikam cestovat a poznávat cizí kraje. Tady byl doma. Byl tu táta a máma a bráškové
a…
„Ten je krásnej,“ zahalekal znovu malý obr. „Tady je mnohem víc hub než u těch holubinek,
tati. Můžu si ho vyfotit?“
Houby netušily, co znamená slovo „vyfotit“ a tak se do jedné zalekly. Klouzkovi samou
hrůzou začal stékat sliz do očí. Možná dokonce i brečel. Kdo ví…
„Můžeš, jen dávej pozor, abys nějakou nerozšlápl.“
A pak začalo světelné divadlo. Malý obr namířil na houby zvláštní blýskavé udělátko, a když
na ně mačkal, vylétávalo z něj světlo jako o bouřce. Brzy houbám došlo, že ani jeden z obrů
je nebude tahat z pohodlí mechu, že se jen chtějí koukat a svítit na ně těmi prapodivnými
blikátky. A tak ochotně pózovaly a mávaly klobouky. Nejvíce se nakrucovaly muchomůrky a
právem sklízely největší obdiv.
Když se pak obři zvedli a vydali se k odchodu, žádná z hub už nevěřila povídačkám starého
smrku. Vždyť dvounozí obři nebyli vůbec strašní.


Poznámka autora: Někteří hnidopiši by mohli namítnout, že houby přeci dvounohé znaly.
Koho? No ptáky! Ptáci mají taky dvě nohy, že? Ale pták se zdržuje ve větvích, a když v lese
sedne na zem, rozhodně (od dob pterodaktyla) není pro houby obrem!

Napište k tomuto příspěvku komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*