Trimeles / Studentská tvorba / Ako sa (možno) Fousek stal koľajním zvieraťom
Kytice – prázdninové soutěžení Hog v kocke – 7. část – Žlutý humor S jezevci o patronaci Susanino překladové okénko, díl 1. Cassiopea Zmklká: „Sklenici mám vždy napůl plnou!“ Deskohráčův stolek: Tajuplné Říše Cassiopea Zmlklá a návrhařina Lososi na hradě Jak se (ne)ztratit v rybím těle Deskohráčův stolek speciál – Harry Potter: Boj o Bradavice Závěrečná slavnost – modní policie Záblesky z Letňáku 21: Střelci a odrážeči Záblesky z Letňáku 21: Zachraň se, kdo nemůžeš Žlutý koutek Petromily – Červen Elfové a šmelfové Deskohráčův stolek: Draftosaurus V čem trénují žlutí? Kouzelné HOG Velikonoce Žlutý koutek Petromily – DUBEN Vzpomínáme na Velikonoce Švihnout a mávnout Deskohráčův stolek: Arboretum Dubnová usměvavá výzva Rok ve fialové Zápisky Tlustého Mnicha Velikonoční vybarvování Famfrpálová profiliga bude. Ale… Nejlepší jezevčí „kolejňáky“ Žlutý koutek Petromily – Březen Helen Miltonová: Oddělala jsem dvě šéfredaktorky! Vyhlášení soutěže ke Dni Mazlíčků Závěrečný kolejní večírek Žluté duše ve fialovém hábitu – Marylin Cuthbert Žlutý koutek Petromily – únor Zimní nováčkovská záchranná mise SELINA GARCIA: Budu tu strašit tak dlouho, dokud nezískáme Famfrpálový pohár!  Soutěž ke Dni mazlíčků! Vzpomínáme na Letňáček…. Tři soudky radí 9 THEODOR MUDD – Co dává v noci pod postel svým svěřencům? Nováčkovská tipovačka aneb co si představuji pod…. TST – 8. úkol Halloweenský večírek TST – 7. úkol TST – 6. úkol Halloweenská výprava za bezhlavým jezdcem TST – 5. úkol TST – 4. úkol TST – 3. úkol TST – 2.úkol TST – 1. úkol Netradiční rozhovor s profesory TNT je zpět a přináší sebou Bratříčka Není jezevec jako jezevec Korunami stromů a ještě dál aneb nováčkovská výprava do lesa je za námi Chvilka s jezevčími nováčky Cesta žlutých jednorožců Stezka prdících obrů Letní seminář počtvrté: Písmena, číslice, čáry a máry Letní seminář potřetí: Kouknu a vidím Letní seminář podruhé: Obětujte mi kus… Letní seminář poprvé: Hopity hop Jak jsem poprvé zakotvila na ošetřovně Večírek na závěr roku S kapesníčkem v ruce aneb budete nám chybět… Má první kolejní výprava aneb jak se pojídají škrny Tučňákoland Básnička věnována Mrzimorské koleji k Mezinárodnímu dni skřítků Rozhovor se studentkami B4 – 2.díl Holky, držíme vám palce! Rozhovor se studentkami bojujícími v B4 Do západu slunce na křídlech Gryfů Mrazivá výprava ze teplem Připomeňte si s námi Albu Jacquelin Velikonoční pondělí na hradě Mrzimorští nováčci a famfrpál Patricia, Klotylda, Susan a Cassiopea : Čtyři mrzimorské bojovnice Filmový večírek Mrzimorský rituál pro nováčky Tři soudky radí 8 Bomba na hradě! Přišla osobnost, kterou nikdo nečekal!! Představujeme nováčky Nástrahy soubojového klubu Na tom není nic vtipného! V. Závěrečný večírek šíleného roku Na tom není nic vtipného! IV. Jaká byla cesta za pohárem? Na tom není nic vtipného! III. Selina Garcia o postu kapitánky: Nebyla jsem si jistá, zda se na tu funkci vůbec hodím Záchranná jezevčí mise Z deníku adoptovaného jezevce …. II. část Zima 2020 : Pohľad z druhého miesta Rekord sezony: Trénink, který trval tři hodiny! Cirque du magique – očami návštevníkov Vianočná výprava do lesa Móda Ohnivého dne Výprava očima nováčků: Na bobří hráz a ještě dál Tři soudky radí 7 Jezevci na tripu… do lesa Krátké příběhy 1

Studentská tvorba

Ako sa (možno) Fousek stal koľajním zvieraťom

Tento příběh byl napsán na základě inspirace koberečkovým úkolem č. 45. Tak takhle si to představuje Patricia Baloure. 
Musím ale říci, že historická skutečnost je trošinku odlišná. První z letošních nováčků, který vypátrá a napíše nám do redakce co nejpřesněji, jak to bylo doopravdy, získá odměnu:) (pište do sovince šéfredaktorky)

Bol raz jeden krysí tulák bez domova, ktorý sa volal Fousek. Ako sa tak túlal po krajine, nevedome vošiel do Zakázaného lesa blízko školy Hogwarts.
Keď blúdil po lese už niekoľko hodín, začal byť veľmi hladný, a tak sa obzeral po nejakom jedle. Uvidel krík s bobuľami a s veľkou radosťou k nemu bežal. Chvíľu sa na bobule pozeral, ovoniaval ich, a keď uvážil, že sú jedlé, natiahol sa na spodný konár a chcel si jednu odtrhnúť. V momente, keď jeho ústa boli už len pár milimetrov od bobule, z kríku vyletela Černožienka1 a pokúšala sa ho pohrýzť. Krysí tulák začal veľmi rýchlo utekať a Černožienka letela za ním a vykrikovala naňho „Vypadni odtiaľto! Pod tým kríkom sú zahrabané vajíčka mojich detí!“. Ale Černožienka za ním letela len kúsok, aby nestratila krík z očí, takže krysí tulák stihol utiecť. Keď už bol unavený, zastal a chvíľku oddychoval. Vôbec nevedel kde je a stmievalo sa, preto si našiel nejakú dieru v zemi a tam sa chystal na spánok. Tesne predtým, ako zaspal, ho zobudilo tiché syčanie. Krysí tulák prudko otvoril oči, presne vedel, čo to je. Had! Krysí tulák bežal tak rýchlo, ako nikdy predtým. Nemal čas obzerať sa, ale počul, že had sa s divokým syčaním plazí za ním. Bežal ďalej, ale had sa blížil stále viac a viac. Už bol od neho len kúsok, keď zrazu krysí tulák zazrel mihnutie niečoho, čo nevedel rozoznať, a hneď na to pocítil za chrbtom horúco. Vedel, že je to nebezpečné, ale bol príliš zvedavý. Zastavil a otočil sa. Tam uvidel dračie mláďa a hada obkoleseného ohňom. Drak prehovoril „Had, nechcem ti ublížiť. Uhasím ten oheň, ale odídeš a už nikomu neublížiš.“. Had odpovedal len tichým, súhlasným, ale nespokojným zasyčaním. Dračie mláďa rozohnalo krídlami oheň a had sa odplazil preč. Mladý drak prikráčal k tulákovi a povedal mu „Ahoj, volám sa Soptík. Kto si? Ako si sa sem dostal?“. Tulák odpovedal „Ahoj, som tulák. Nemám meno, domov ani rodinu. Zablúdil som sem.“. Soptík sa prekvapil „Nemáš nikoho? Tak to hneď napravíme, len mi vylez na chrbát.“ povedal. Tulák zaváhal „Kam ideme?“ povedal, kým liezol Soptíkovi na chrbát. Soptík sa pousmial „K dobrým ľuďom, ktorý ťa budú ľúbiť a budú ti rozumieť aj bez zvieracej reči. Som tu s nimi na výprave do lesa.“ odpovedal a vzlietol. Po pár minútach dorazili k deťom, oblečeným v žlto-čiernych farbách, sprevádzanými dospelou dámou. „Madam! Tam je! Soptík sa vrátil!“ vykríkla jedna zo slečien. Soptík doletel tesne k deťom a ukázal špičkou chvosta na krysieho tuláka. „Jéj, to je krysa! Necháme si ju?“ potešila sa ďalšia. „Jedno koľajné zviera nám chýba… Páči sa mi. Vymyslite mu meno a necháme si ho.“ s úsmevom oznámila najstaršia slečna. Dievča, ktoré sa očividne nebálo, vzalo do ruky tuláka a povedalo „Má nezvyčajne dlhé fúziky, čo tak Fousek?“.
A tak si mrzimorskí študenti z výpravy vzali nielen nové skúsenosti, ale aj nového koľajného priateľa Fouska.
1 – Běhnice

Napište k tomuto příspěvku komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

*