Trimeles / Studentská tvorba / Ako sa (možno) Fousek stal koľajním zvieraťom
Zase (ne) zkouškujeme! Jak se v Mrzimoru nosí žlutá? Vánoční dekorace DIY – 1.díl Copak by jen kluběnky nosily? Jak se v Mrzimoru nosí Halloween? Halloween zaneprázdněné čarodějnice Famfrpálové tréninky v plném proudu 13 otázek pro seriálové fanatiky Magie kaštanů Zhodnocení Mrziaukce Zima 2022 Hog v kocke – 10. část – Tahali jste? Žluté duše ve fialovém hábitu – Tadäus Trottertickler 13 otázek pro filmové fajnšmekry Kytice- vyhodnocení a shrnutí Co se to kolem, ve světě mudlů, děje? Emoji na Hradě IV. Kytice- úkol osmý 13 otázek pro (ne)knihomoly Emoji na hradě III. Kytice- úkol sedmý Pohádka od Soptíka: O děsivém drakovi Emoji na hradě II. Kytice- úkol šestý Celohradní dražba 2022 Emoji na hradě Kytice- úkol pátý Tery Poe, Ben Gobha: „Trénink je společenská událost.“ Kytice- úkol čtvrtý Hog v kocke – 9. část – Ještěže jsou prázdniny Kytice- úkol třetí Jak si stojí jezevci na poli hradní novinařiny? Kytice- úkol druhý Hog v kocke – 8. část – Máme rádi famfrpál Jezevci a soutěže Kytice- úkol první Udílení novinářských cen – Šťastný galeon a Sázky Kytice – prázdninové soutěžení Hog v kocke – 7. část – Žlutý humor S jezevci o patronaci Susanino překladové okénko, díl 1. Cassiopea Zmklká: „Sklenici mám vždy napůl plnou!“ Deskohráčův stolek: Tajuplné Říše Cassiopea Zmlklá a návrhařina Lososi na hradě Jak se (ne)ztratit v rybím těle Deskohráčův stolek speciál – Harry Potter: Boj o Bradavice Závěrečná slavnost – modní policie Záblesky z Letňáku 21: Střelci a odrážeči Záblesky z Letňáku 21: Zachraň se, kdo nemůžeš Žlutý koutek Petromily – Červen Elfové a šmelfové Deskohráčův stolek: Draftosaurus V čem trénují žlutí? Kouzelné HOG Velikonoce Žlutý koutek Petromily – DUBEN Vzpomínáme na Velikonoce Švihnout a mávnout Deskohráčův stolek: Arboretum Dubnová usměvavá výzva Rok ve fialové Zápisky Tlustého Mnicha Velikonoční vybarvování Famfrpálová profiliga bude. Ale… Nejlepší jezevčí „kolejňáky“ Žlutý koutek Petromily – Březen Helen Miltonová: Oddělala jsem dvě šéfredaktorky! Vyhlášení soutěže ke Dni Mazlíčků Závěrečný kolejní večírek Žluté duše ve fialovém hábitu – Marylin Cuthbert Žlutý koutek Petromily – únor Zimní nováčkovská záchranná mise SELINA GARCIA: Budu tu strašit tak dlouho, dokud nezískáme Famfrpálový pohár!  Soutěž ke Dni mazlíčků! Vzpomínáme na Letňáček…. Tři soudky radí 9 THEODOR MUDD – Co dává v noci pod postel svým svěřencům? Nováčkovská tipovačka aneb co si představuji pod…. TST – 8. úkol Halloweenský večírek TST – 7. úkol TST – 6. úkol Halloweenská výprava za bezhlavým jezdcem TST – 5. úkol TST – 4. úkol TST – 3. úkol TST – 2.úkol TST – 1. úkol Netradiční rozhovor s profesory TNT je zpět a přináší sebou Bratříčka Není jezevec jako jezevec Korunami stromů a ještě dál aneb nováčkovská výprava do lesa je za námi Chvilka s jezevčími nováčky Cesta žlutých jednorožců Stezka prdících obrů Letní seminář počtvrté: Písmena, číslice, čáry a máry Letní seminář potřetí: Kouknu a vidím Letní seminář podruhé: Obětujte mi kus… Letní seminář poprvé: Hopity hop Jak jsem poprvé zakotvila na ošetřovně Večírek na závěr roku

Studentská tvorba

Ako sa (možno) Fousek stal koľajním zvieraťom

Tento příběh byl napsán na základě inspirace koberečkovým úkolem č. 45. Tak takhle si to představuje Patricia Baloure. 
Musím ale říci, že historická skutečnost je trošinku odlišná. První z letošních nováčků, který vypátrá a napíše nám do redakce co nejpřesněji, jak to bylo doopravdy, získá odměnu:) (pište do sovince šéfredaktorky)

Bol raz jeden krysí tulák bez domova, ktorý sa volal Fousek. Ako sa tak túlal po krajine, nevedome vošiel do Zakázaného lesa blízko školy Hogwarts.
Keď blúdil po lese už niekoľko hodín, začal byť veľmi hladný, a tak sa obzeral po nejakom jedle. Uvidel krík s bobuľami a s veľkou radosťou k nemu bežal. Chvíľu sa na bobule pozeral, ovoniaval ich, a keď uvážil, že sú jedlé, natiahol sa na spodný konár a chcel si jednu odtrhnúť. V momente, keď jeho ústa boli už len pár milimetrov od bobule, z kríku vyletela Černožienka1 a pokúšala sa ho pohrýzť. Krysí tulák začal veľmi rýchlo utekať a Černožienka letela za ním a vykrikovala naňho „Vypadni odtiaľto! Pod tým kríkom sú zahrabané vajíčka mojich detí!“. Ale Černožienka za ním letela len kúsok, aby nestratila krík z očí, takže krysí tulák stihol utiecť. Keď už bol unavený, zastal a chvíľku oddychoval. Vôbec nevedel kde je a stmievalo sa, preto si našiel nejakú dieru v zemi a tam sa chystal na spánok. Tesne predtým, ako zaspal, ho zobudilo tiché syčanie. Krysí tulák prudko otvoril oči, presne vedel, čo to je. Had! Krysí tulák bežal tak rýchlo, ako nikdy predtým. Nemal čas obzerať sa, ale počul, že had sa s divokým syčaním plazí za ním. Bežal ďalej, ale had sa blížil stále viac a viac. Už bol od neho len kúsok, keď zrazu krysí tulák zazrel mihnutie niečoho, čo nevedel rozoznať, a hneď na to pocítil za chrbtom horúco. Vedel, že je to nebezpečné, ale bol príliš zvedavý. Zastavil a otočil sa. Tam uvidel dračie mláďa a hada obkoleseného ohňom. Drak prehovoril „Had, nechcem ti ublížiť. Uhasím ten oheň, ale odídeš a už nikomu neublížiš.“. Had odpovedal len tichým, súhlasným, ale nespokojným zasyčaním. Dračie mláďa rozohnalo krídlami oheň a had sa odplazil preč. Mladý drak prikráčal k tulákovi a povedal mu „Ahoj, volám sa Soptík. Kto si? Ako si sa sem dostal?“. Tulák odpovedal „Ahoj, som tulák. Nemám meno, domov ani rodinu. Zablúdil som sem.“. Soptík sa prekvapil „Nemáš nikoho? Tak to hneď napravíme, len mi vylez na chrbát.“ povedal. Tulák zaváhal „Kam ideme?“ povedal, kým liezol Soptíkovi na chrbát. Soptík sa pousmial „K dobrým ľuďom, ktorý ťa budú ľúbiť a budú ti rozumieť aj bez zvieracej reči. Som tu s nimi na výprave do lesa.“ odpovedal a vzlietol. Po pár minútach dorazili k deťom, oblečeným v žlto-čiernych farbách, sprevádzanými dospelou dámou. „Madam! Tam je! Soptík sa vrátil!“ vykríkla jedna zo slečien. Soptík doletel tesne k deťom a ukázal špičkou chvosta na krysieho tuláka. „Jéj, to je krysa! Necháme si ju?“ potešila sa ďalšia. „Jedno koľajné zviera nám chýba… Páči sa mi. Vymyslite mu meno a necháme si ho.“ s úsmevom oznámila najstaršia slečna. Dievča, ktoré sa očividne nebálo, vzalo do ruky tuláka a povedalo „Má nezvyčajne dlhé fúziky, čo tak Fousek?“.
A tak si mrzimorskí študenti z výpravy vzali nielen nové skúsenosti, ale aj nového koľajného priateľa Fouska.
1 – Běhnice

Napište k tomuto příspěvku komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

*