Trimeles / Soutěže / PODZIM - článek
Tři soudky radí 10 Magické podniky I. Jezevci na cestách aneb Žlutý sraz v Praze Hog v kocke 19 a 3/4 – Protože smíchu není nikdy dost Hog v kocke 19 – Kagíci? Kagíci! Jak jste tvořili frázevoloviny, a jak to s nimi dopadlo Jak to dopadlo s Březnovou knižní šifrou Rose Daninatali: „Jezevci, těšte se, až vás zase proberu ze zimního spánku.“ Cesta za pokladem LS2024 Mrzimorské výstřelky aneb co všechno z nás zase vypadlo Sebechvála nám nesmrdí aneb Jak dopadly trimelesí ódy Žlutá, kam se podíváš… Teda pardon, zelená?! Měsíc knihy DIY – 7. díl Zápisník jednoho dinosaura IV – Ať žijí technologie (aneb při čem všem jste byli zároveň na hradě) Malé, Malej, Malučký… Princ Hog v kocke 18 – Nový školní rok Březnová knižní šifra Žlutého Trimela Nováčkovská výprava pro Magíka Připravit k luštění – Březnová knižní šifra Žlutého Trimela na obzoru! Příčná kombinatorika II – Vetešnictví u Kšeftaře Deskohráčův stolek speciál – Harry Potter Vzestup Smrtijedů Valentýnské menu DIY – 6. díl Zápisník jednoho dinosaura 3 – Výzva tajemného kloboukového semináře 13 otázek pro profíky Enid Bloom: „Musím říct, že mi to otevřelo oči.“ Hog v kocke 17 – Kagíci Sprosté slovo na šest? Příčná kombinatorika 2024 – Co nás čeká a nemine I. Silvestrovské hemzulky Hog v kocke 16 – Vánoční smíchmajstr Vánoce, Vánoce, přicházejí Vánoční pohyblivé obrázky II – seriály Mrzimorský vánoční playlist Trimeles na cestách – kam za vánoční atmosférou? Vánoční pohyblivé obrázky Hog v kocke 15 – Školní rok v plném proudu Velká vánoční stávka Zápisník jednoho dinosaura 2 – Paměť není, co bývala Mrzimor získal magíka s názvem „Veselá kopa“ Vánoční dárky za hubičku DIY – 5. díl Cesta za pokladem ZS24 Pohřešuje se! Pomoz zatoulaným strašidlům najít cestu domů Last minute halloweenský kostým v Hog stylu Halloweenská křížovka plná (nejen) strašidel Moudra z čarostavů Podzimní tvoření DIY – 4. díl Luna Goshawk: „Očakávania boli, zatiaľ sa mi plnia a možno aj prevyšujú.“ Zápisník jednoho dinosaura – Rozmrazená, ale plešatá Rekapitulace Celoletní úkoly Prokletí termínové neděle Hog v kocke – 14. část – Zpátky do lavic! Ohlédnutí za TNT Rekapitulace Nisqa TNT: Úkol třetí Olivia Wines: „O Mrzimor se nebojím, my si poradíme.“ Směnárna na planetě Meeraha TNT: Úkol druhý TNT: Úkol první Rekapitulace Umubumbe Tradiční nováčkovský turnaj je zpět! Planeta Nisqa Rekapitulace Gezegen Prázdninové pohodové poslouchání: Potterovský podcast Emoji na Hradě V. Rekapitulace Domicilium Planeta Umubumbe Planeta Gezegen Jak probíhalo slavnostní ukončení školního roku u jezevců? Domovská planeta Domicilium Vesmírná odysea – mise začíná Vesmírná odysea Hog v kocke – 13. část – Souboják vol. 2 Harry Potter storkát jinak aneb jak očaroval mudlovskou literaturu Potter opustil ministerstvo, je teď ragbista Hog v kocke – 13. část – Souboják Souboj se stylem Famfrpálové perličky Jak se v Mrzimoru nosí NiT? Hogwarts Legacy Stále vzpomínám na Albínku Rozhovor s Ivy Emersonovou: „Mrzimor je moje srdeční záležitost.“ Rozporuplné pocity aneb jak se těšíme na nový HP seriál Remake, o který nikdo nestál – co se ví o novém seriálu Harry Potter Hog v kocke – 12. část – Umíme se sobě zasmát Tom Felton: Beyond the Wand Jarní dekorace DIY – 3. díl Deskohráčův stolek: Takenoko a rozšíření Panďátka Mrzimor napříč jazyky Jaké je býti nejbohatší v Mrzimoru? Žluté duše ve fialovém hábitu – Oresta McCollin Vianueva Hog v kocke – 11. část – Hradní novinky 13 otázek nejen pro shopaholiky Deskohráčův stolek: Architekti Západního království Novoroční vybarvování – vyhlášení Zimní dekorace DIY – 2. díl Famfrpálová sezóna zima 2023 Novoroční vybarvování Novoroční přání 2023 13 vánočních otázek pro Grinche i Kdovíky 2/2

Soutěže

PODZIM – článek

Soutěžní příspěvek do vnitrokolejky.

Pozn.: Do příspěvku nebylo nijak zasahováno, aby byla zajištěna férovost kolejní soutěže.

Podzim. Sychravý a stejný jako vždy. Pochmurné roční období, kdy člověk netuší, co dělat. A pro mě pokaždé takové přelomové období. Kdy něco skončí, letní energie vyprchá a člověk se musí poprat se vším možným. Únavou, smutnou náladou, se školou, která je rok od roku těžší a náročnější.

Strašně ráda o podzimu chodím ven. Popadnu si brašnu s pergameny, brkem a zápisky z hodin, vyjdu na pozemky a najdu nějaký zastrčený strom. Usadím se do barevného listí a v tichosti píšu, naslouchám šustění větru v korunách stromů a užívám si toho, že venku už nikdo není, že většina spolužáků se choulí v kolejce u tepla krbu.

Bývá mi zima, to přiznávám. A to i přesto, že na sebe navléknu oblečení z nejnovější kolekce na Příčné ulici. Severní vítr je krutý a ani tady tomu není jinak. Nevadí mi to. Píši, občas vzhlédnu ke krajině, když mi dojdou slova a já je chytám z větru. Nevšímám si, že se už stmívá, že už je čím dál tím větší zima, že nedohlédnu na slova, která píšu.

Stmívá se. Ne tak brzy jako v zimě, ale v tom tichu mi to přijde až moc brzy. Nechci se vracet do hradu. Usmívat se, bavit se s lidmi, se kterými se bavit nechce, ale přece mě osloví, chci se bavit jen s několika svými přáteli, zalézt si s nimi do Komnaty nejvyšší potřeby, smát se podivným vtipům, nemyslet na úkoly, házet po sobě polštáře. A taky bych chtěla být sama, někam si zalézt s pořádnou dávkou čokolády a na nic nemyslet.

Je podzim. Zase. A já si připadám jako vlak. Jako osamocený vlak jezdící barevnou krajinou. Všichni jsme jako vlaky. Jezdící a zase se vzdalující dálce, v ranní podzimní mlze. Okolo barevných lesů, luk s ranní jinovatkou.

Jsem sama, jen brázdím osamělou krajinu. Nevím kam, nevím proč. Jen jedu, pohybuji se po kolejích. Občas mě nějaká výhybka hodí někam jinam, změní mi směr. Vracím se. A pak přijde zatáčka a já jdu už jen dopředu. Jako vždy. Co jiného bych měla čekat. Nezastavím, nemohu. Máte určenou rychlost. Vyberte si směr. A dojeďte do cíle. Do konečné zastávky. A přitom nevíte, kde bude, kdy ji potkáte.

Miluji podzim. Mohu přemýšlet o tom, kdo jsem. Všechno mě k tomu pobízí. Abych přemýšlela proč. Jak. Co to vlastně dělám. Jestli to chci dělat. Měním si život naruby, vybírám si směr jako vlak. Jako vlak, který vám neutkví v paměti, když jeho cesta skončí. I mně se to stane. Jednou, jednoho dnekdy se ozve zaskřípání trhající ušní bubínky. Kdy se můj vlak zastaví. Jednoho dne… a zase budu jen jedna z mnoha. Jen jedna osoba, která kdysi seděla pod stromem. A psala.

vlak

4 komentáře

  1. Samantha Ulvenová 20. 10. 2013 11:22

    Spíše takové zamyšlení, ale není to špatné. Za mě bych připadala trošku více pozitiva, ale tak každý se každý den cítí jinak, že ano…

  2. Andrew 21. 10. 2013 22:31

    Taková menší zpověď… Vnímám z ní hořkost ne nostalgii. Podzim může nosit podobné pocity, ale nemyslím si, že v tomhle případě je na vině právě on :o)

    Text je dost dobrý, příště bych si snad dal větší pozor na opakování slov a u otázek (Abych přemýšlela proč. Jak. Co to vlastně dělám. Jestli to chci dělat.) bych dal otazník :o)

  3. Naya Rochelle Abernathy 23. 10. 2013 09:12

    Zamyšlení jako takové se mi líbí, nedá se tu moc řešit, jak to autorka cítila, protože každý to cítí jinak. Ale sem tam jsem se malinko ztrácela v podstatě věci, sice jsem pointu snad nakonec pochopila ale chvíli mi to připadalo trošku zmatkové :) Jinak hezké, líbí se mi ta vlna pocitů zasazená uvnitř :)

  4. Lena Mary Brownová 26. 10. 2013 21:05

    Ze začátku jsem z tohoto článku měla celkem dobrý pocit, ale postupem času jsem se trochu dostala do chmur. I přesto, že je podzim sychravý a občas jsou pocity na zamyšlení, ne každý den je takový.

Napište k tomuto příspěvku komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*