Je to pár dní, kdy bylo spuštěno bodování a tudíž každoroční soutěž o získání školního poháru. Nejnadšeněji se na sběr bodů vrhli nejmladší modří. Nemyslím však, že touha získat pohár je výsadou nováčků a ti starší, by si snad měli klepat na čelo při pohledu na jejich snahu. Myslím, že v každém z nás je touha okusit vítězství nebo být součástí vítězné koleje. Prožít ten pocit zadostiučinění za body, kterými přispěji k vítězství právě já. Co je to tedy ten školní pohár? Určitě je to výsledek píle studentů. Poznáme z toho jací studenti jsou? Jak se chovají k sobě navzájem?
Procházím kolejí a můj pohled padne na naše dvě zlatá vítězství. Je mi trochu líto, že jich není více. Když se však zamyslím, tak zjistím, že jsem obklopena spoustou dobrých lidí. Od okna se na mě usmívá Michelle. Na pohovce lenoší Andy s knížkou. U stolu vidím přemýšlet Nays. Najednou se poháry posunou někde do pozadí a hřeje mě jejich přítomnost. Cítím souznění mezi žlutými. Není tu honba za body, ale přátelskost a přijetí. Vrazí do mě zamyšlená Safirka a s omluvným úsměvem na tváří pokračuje dál. Cítím se tu prostě doma. Myslím, že to je velké vítězství naší koleje a odměnou jsou právě vztahy. Tím ovšem nechci říci, že další poháry nebudou. Naopak. Třeste se všichni až žlutí zaberou.
Zeptala jsem se na názor našich studentů.
1. Jaký má na Tebe vliv, když vidíš dva poháry ve společenské místnosti?
Ciaran Naoghas: Já osobně jsem samozřejmě rád za to, že tam jsou – těší mne pohled na to, že naše kolej byla tak úspěšná a sjednocená, že se jí podařilo zvítězit, takže proto se mi na rtech vždy vyloudí spokojený úsměv, nehledě na fakt, že je to nejméně pohárů ze všech čtyřech kolejí.
Annie Sami Criss: Nu, já když se na to podívám, tak mi hlavou probleskne něco takového: „Tolik nevyužitého místa… Chudáčci, tak sami tam, chtělo by to společnost.“
Vicky Charmant: Jsem na ty dva poháry zvyklá. Za devět školních let, co jsem v Mrzimoru, to nikdy nebylo jinak (tj. nikdy jsem nezažila vítězství školního poháru). Bylo by fajn, kdyby se to prázdné místo vedle osamělých dvou pohárů zaplnilo, ale stojím pevně nohama na zemi, tudíž to v blízké budoucnosti nevidím. No aspoň se tam skřítkům dobře otírá prach. – usměje se –
Elizabeth Gibsonová: Vliv? Mno… Upřímně jsem si za ty roky už zvykla. A také kolejní místnost většinou proletím a jdu dál.
2. Je pro Tebe výhra důležitá a ovlivňuje nějak Tvé každodenní rozhodování ve škole?
Ciaran Naoghas: Výhra pro mne nebyla nikdy zvlášť důležitá – od dětství jsem se beze všeho vzdal vítězství ve prospěch druhých, pokud je to učiní šťastnými. Sám vím, že nemám zrovna moc času na to tu být, ale přesto jsem-li tu, tak se snažím nějak podpořit svou kolej – rád bych dopřál koleji výhru, kterou si zaslouží, ale necítím to jako to nejdůležitější, spíše vnímám jako podstatné klima mezi žáky koleje.
Annie Sami Criss: Upřímně řečeno, byla pro mě důležitá před rokem, poslední ročník jsem strávila povětšinou v ledovém království, protože mi hrozil vyhazov ze školy v posledním ročníku (ne, že bych byla tak blbá, ono je to tak s půlkou ročníku, několik lidí vypadlo už loni), a letos jsem se vrátila spíš jako výpomoc do Trimela. – zasměje se – Nicméně blahé paměti jsem se snažila dělat soutěže i vícero předmětů, teď na to zkrátka nemám vůbec čas. – usměje se – Ale snad příští ročník budu moci zase pokračovat a pomoci tak koleji k zaslouženému vítězství. – zazubí se –
Vicky Charmant: Kdyby pro mě byla tak moc důležitá, asi bych se už dávno přestěhovala do jiné koleje nebo už tu nebyla. Spíš se už na to dívám individuálně, tedy je pro mě důležité vědět, že jsem sama kus práce v bodování odvedla, a že boduju alespoň v průměru, aby když někdo z vedení jednou za uherský rok chytí amok „a co kdybychom zkusili jet VÁŽNĚ!! na pohár,“ že já nejsem ta brzda.
Mé rozhodování to nejspíš neovlivňuje. Zapíšu si tolik předmětů, kolik zvládnu, udělám tolik soutěží, na kolik mám náladu. Dokážu si představit, že kdybychom opravdu nadějně bojovali o první místo, zkusila bych dělat ještě víc, ale optimismus začátku roku ani nadějní nováčci mě už bohužel po tolika letech neúspěchu nevyhecují. – mrkne –
Elizabeth Gibsonová: Bylo by to pro mě důležité, kdyby to bylo prioritou koleje – tedy hlavně vedení – a byly by pro to učiněny nějaké kroky. Což se podle mě neděje, takže pohár nějak moc nevnímám.
3. Co pro Tebe osobně znamená školní pohár?
Ciaran Naoghas: Školní pohár je zlatá trofej – v první chvíli jste nadšeni jejím zlatým leskem a spokojeni s tím, co jste společným úsilím dokázali, postupně vás vždy zahřeje u srdce, když kolem něj projdete, jak stojí na čestném místě na krbové římse, ale s probíhajícím časem se prchavé vzpomínky zanášejí prachem stejně jako lesklý pohár.
Annie Sami Criss: Pohár beru jako určitě zadostiučinění za snahu studentů něco dokázat. – usměje se – Ono to jde i jinak, ale přeci jen ten hmotný důkaz je moc fajn. Na druhou stranu není ani tak důležitá výhra samotná, jako dobrý pocit ze sebe sama. – mrkne –
Vicky Charmant: Když se předává školní pohár, představím si, že to v oné koleji dobře funguje – že mají dobré vedení, které dokáže své svěřence k bodům dobře motivovat. Anebo druhá varianta, že několik lidí šlo do sebe a „zahrotili si.“ Obě varianty lze podle tabulky bodování od sebe dost dobře odlišit.
Elizabeth Gibsonová: Pohár je největší ocenění, čeho může kolej dosáhnout. Ukazuje to podle mě na soudržnost koleje, na schopné vedení, dobrou atmosféru… A kolej ho nemusí ani vyhrát, stačí takové druhé místo či nějaký posun oproti předchozím rokům.
Děkuji dotazovaným za jejich názory. Nabízím jenom takové malé zamyšlení a věřím, že je ještě mnoho názorů, ale pojďme tedy a dejme se do práce ať už na vztazích nebo na získávání bodů. Všem přeji mnoho inspirace a pohody.
Ines Cros Palantýr
Dobře zpracovaný článek, Ines! Jsem se bála, že budu jediná černá ovce, ale koukám, že to Eliz vidí podobně…
A že jak Vicky tak Elíza byly ve vedení hodně dlouho a pohár taky za jejich éry nebyl. Proč nebily na poplach za svou neschopnost motivovat a vést k poháru?
Tady něco smrdí a ryba to není. Kdopak vám šlápnul na kuří oko, holky?
Hezký článek po větu: „Třeste se všichni až žlutí zaberou.“ :) Omlouvám se Ciovi a Anní, super odpovědi :)))
Ines, díky za pěkný článek. :o)
Odpovědi jsou hodny svých „majitelů“ a věděl jsem už předem, že mne nezklamou.
Ci a Anni, za vaše odpovědi, především na třetí otázku, velmi děkuji. :o)
Inesko, článek je naprosto skvěle zpracován. Jsi skvělá! :)
Dámy jsem velice potěšena, že za vašeho vedení jsme ten pohár získali. Dejte si ho na parapet! Jo moment – my vlastně žádný nevyhráli :D Ale tak není nad to, když o sobě člověk prohlásí, že je neschopný, za to palec nahoru :D
No on je rozdíl, když se někdo snažil pozvednout kolej a dělal pro to první poslední a díky tomu kolej neskončila na posledním místě, než když všichni sedí na prdeli, usmívají se a žlutí si na čtvrtém místě.
Sel ale nepovídej :) Ty nám vidíš do kolejky a do zasedačky, že jsi tak přesvědčená, že se tam válíme?
sl. Mag ne, ale jsem ochotná lidem naslouchat
mdm Sel, dávám vám stoprocentně za pravdu!
Skutečně je rozdíl mezi tím, když někdo maká pro kolej přes den, po nocích i na úkor mudl života a kolikrát i na úkor vlastního zdraví (zasvěcení ví) a nestěžuje si, a mezi tím, když někdo jen hledá chyby.
Přeji vám pěkný den :o)
Doufám, že ostatní to vidí trochu víc žlutě, než černě…
Kik-In, mohl by ses prosím nenavážet do Vicky? Mrkni třeba na tabulku z DV http://dennivestec.hogwarts.cz/image/gallery/201402072039_Graf.png. Podívej se, jaká byla situace v Létě 2009, než Vicky nastoupila na hrad. A když Vicky nastoupila jako primuska v Zimě 2011, kolej se odpíchla po čtyřech letech z posledního místa a rok poté jsme měli pohár opravdu na dosah. Z mého pohledu určitě ta nejlepší léta, která Mrzimor měl. Podívej se, kolik Vicky a Eliz celkem nasbíraly bodů.
p. Andy, od. sl. Vicky a sl. Elizabeth jsem taky neslyšela žádné stěžování a přitom dokázali nemožné a to odrazit mrzimor ode dna a jediné čeho se tu od vás v komentářích dočkají je „výsměch“
Mě upřímně zaráží, proč se holky najednou zvedly proti vedení koleje…v každé větě je jen vedení, vedení, vedení… Všichni povídáme, jak je žlutá kolej strašně sluníčková, jak jsou všichni úplně nejhodnější…přitom je to jen snůška lží…
A pokud s tím něco chcete udělat, tak nepomohou jen narážky na vedení… Vím, že jste obě pro Mrzimor hodně udělaly, vím že se Elíze nelíbil přístup k Sam a Vicky byla naštvaná, když jí odšoupli ze zasedačky… ale snad si můžete uvědomit, že když na kolej budete házet ještě více bordelu, tak to tomu neprospěje ani v nejmenším…
Upřímně, letos se mi to za posledních x let, co jsem v koleji, líbí nejvíc… Protože se konečně díváme i na lidi, kteří tu už nějaký ten pátek jsou…
Prosím, nechte toho! Ta debata nemá žádný smysl. Každý má hold právo na svůj vlastní názor…
Inesko, krásně to máš zpracované :)
No, já samozřejmě nevím, jak to je. Ale umístění v poháru se dá posuzovat pouze jako porovnání s ostatními kolejemi. Je rozdíl mezi čtvrtým místem když jsou ostatní koleje mrtvé a čtvrtým místem s akčními soupeři. Je rozdíl být čtvrtý o tisíc bodů a o deset tisíc bodů. Je rozdíl být čtvrtý, když všichni jedou anebo třetí, když čtvrtá kolej mrtví. Zkuste se na to podívat i takhle.
Moc pěkný článek, Innes.
Souhlasím převážně s Ciaranem a Annie, ale i Vicky a Eli mají na svém šprochu pravdy trochu.
Vedení, které jsem doposud poznala, vnímám jako pozitivně motivující, ovšem stále nabízející možnost vlastního rozhodnutí každého studenta. Vážím si toho.
jsem zas v šoku, co se řeší tady v diskusi pod článkem takhle veřejně…takové věi by se měli spíš řešit uvnitř kolejky vážení ;)
vůbec se mi nelíbí negativní přehnané reakce na názory holek, v podstatě souhlasím se Solveig….všichni mají právo vyjádřit svůj názor a holky ho prostě jen nemají tak pozitivní jako jiní a proč by taky měly/musely mít, vidí to zkrátka jinak…
dobře udělaný článek Ines, hlavně dobrá volba lidí, protože je tu krásně zastoupeno ve stejném poměru žluté i černé a tak to má být, ukazuje to pak smýšlení celé koleje a ne jen vybrané skupiny, ukazuje to to pěkné a ukazuje to i to, co hold ideální není, všechny odpovědi jsou pěkné od všech čtyř dotazovaných