Trimeles / Nezařazené / Překlady knih v Trimelovi - The Darkest Minds - prolog
Jak se v Mrzimoru nosí žlutá? Vánoční dekorace DIY – 1.díl Copak by jen kluběnky nosily? Jak se v Mrzimoru nosí Halloween? Halloween zaneprázdněné čarodějnice Famfrpálové tréninky v plném proudu 13 otázek pro seriálové fanatiky Magie kaštanů Zhodnocení Mrziaukce Zima 2022 Hog v kocke – 10. část – Tahali jste? Žluté duše ve fialovém hábitu – Tadäus Trottertickler 13 otázek pro filmové fajnšmekry Kytice- vyhodnocení a shrnutí Co se to kolem, ve světě mudlů, děje? Emoji na Hradě IV. Kytice- úkol osmý 13 otázek pro (ne)knihomoly Emoji na hradě III. Kytice- úkol sedmý Pohádka od Soptíka: O děsivém drakovi Emoji na hradě II. Kytice- úkol šestý Celohradní dražba 2022 Emoji na hradě Kytice- úkol pátý Tery Poe, Ben Gobha: „Trénink je společenská událost.“ Kytice- úkol čtvrtý Hog v kocke – 9. část – Ještěže jsou prázdniny Kytice- úkol třetí Jak si stojí jezevci na poli hradní novinařiny? Kytice- úkol druhý Hog v kocke – 8. část – Máme rádi famfrpál Jezevci a soutěže Kytice- úkol první Udílení novinářských cen – Šťastný galeon a Sázky Kytice – prázdninové soutěžení Hog v kocke – 7. část – Žlutý humor S jezevci o patronaci Susanino překladové okénko, díl 1. Cassiopea Zmklká: „Sklenici mám vždy napůl plnou!“ Deskohráčův stolek: Tajuplné Říše Cassiopea Zmlklá a návrhařina Lososi na hradě Jak se (ne)ztratit v rybím těle Deskohráčův stolek speciál – Harry Potter: Boj o Bradavice Závěrečná slavnost – modní policie Záblesky z Letňáku 21: Střelci a odrážeči Záblesky z Letňáku 21: Zachraň se, kdo nemůžeš Žlutý koutek Petromily – Červen Elfové a šmelfové Deskohráčův stolek: Draftosaurus V čem trénují žlutí? Kouzelné HOG Velikonoce Žlutý koutek Petromily – DUBEN Vzpomínáme na Velikonoce Švihnout a mávnout Deskohráčův stolek: Arboretum Dubnová usměvavá výzva Rok ve fialové Zápisky Tlustého Mnicha Velikonoční vybarvování Famfrpálová profiliga bude. Ale… Nejlepší jezevčí „kolejňáky“ Žlutý koutek Petromily – Březen Helen Miltonová: Oddělala jsem dvě šéfredaktorky! Vyhlášení soutěže ke Dni Mazlíčků Závěrečný kolejní večírek Žluté duše ve fialovém hábitu – Marylin Cuthbert Žlutý koutek Petromily – únor Zimní nováčkovská záchranná mise SELINA GARCIA: Budu tu strašit tak dlouho, dokud nezískáme Famfrpálový pohár!  Soutěž ke Dni mazlíčků! Vzpomínáme na Letňáček…. Tři soudky radí 9 THEODOR MUDD – Co dává v noci pod postel svým svěřencům? Nováčkovská tipovačka aneb co si představuji pod…. TST – 8. úkol Halloweenský večírek TST – 7. úkol TST – 6. úkol Halloweenská výprava za bezhlavým jezdcem TST – 5. úkol TST – 4. úkol TST – 3. úkol TST – 2.úkol TST – 1. úkol Netradiční rozhovor s profesory TNT je zpět a přináší sebou Bratříčka Není jezevec jako jezevec Korunami stromů a ještě dál aneb nováčkovská výprava do lesa je za námi Chvilka s jezevčími nováčky Cesta žlutých jednorožců Stezka prdících obrů Letní seminář počtvrté: Písmena, číslice, čáry a máry Letní seminář potřetí: Kouknu a vidím Letní seminář podruhé: Obětujte mi kus… Letní seminář poprvé: Hopity hop Jak jsem poprvé zakotvila na ošetřovně Večírek na závěr roku S kapesníčkem v ruce aneb budete nám chybět…

Nezařazené

Překlady knih v Trimelovi – The Darkest Minds – prolog

Z ledových krajin školního mrazáku se Vám navracím zase já, Annie Sami Criss, tentokrát s další novinkou – amatérským překladem antiutopické knihy The Darkest Minds od autorky Alexandry Bracken!

Autorkou překladu jsem jen a pouze já, tudíž se nejedná o nic profesionálního. Nicméně na druhou stranu disponuji mudlovským osvědčením znalosti anglického jazyka na úrovni C1 – CAE (Certificate in Advanced English), takže by to přesto mělo disponovat určitou kvalitou. Knihu považuji za výtečnou a přijde mi tragické, že zatím nemá oficiální českou verzi, navíc bych se jednou překládání podobné literatury ráda věnovala v rámci mudlovské profese, takže to beru jako příjemný začátek.

Budu se snažit vydávat kapitolu týdně, záleží na mudlovském vytížení, to víte, maturita je maturita. :D

Nyní již tedy ke knize samotné v podobě první části – prologu. Ocením pochopitelně veškeré reakce! :)

Příjemnou zábavu! ;)

Annie Sami Criss

 

PROLOG

Když se rozezněl Bílý Šum, byly jsme v Zahradě a plely.

Vždycky jsem ho snášela špatně. Nezáleželo, jestli jsem byla venku, jedla v Jídelně nebo byla zavřená ve svém srubu. Když spustil, tak mi ty ječící zvuky vybuchly v hlavě jako bomba. Ostatní holky ve Thurmondu se dokázaly sebrat po pár minutách, setřásly tu nevolnost a dezorientaci, jako vytrhanou trávu lepící se jim na táborové uniformy. Ale já? Uběhly hodiny, než jsem se byla schopná dát zase dohromady.

Ani tentokrát to nemělo být jiné.

Ale bylo.

Neviděla jsem, co vyprovokovalo potrestání. Pracovaly jsme tak blízko elektrickému plotu kolem tábora, že jsem až cítila spálený vzduch a silou napětí mi vibrovaly zuby. Možná se někdo odvážil a překročil hranice pozemků Zahrady. Nebo dokonce, kdybych hodně snila, někdo splnil všechna naše přání a trefil kamenem do hlavy nejbližšího vojáka Psi  Zvláštních Jednotek. To by za to stálo. Jediné, co jsem věděla určitě, bylo, že z reproduktorů nad námi vyšly dvě varovné sirény: jedna krátká, jedna dlouhá. Na krku mi vyskočila husí kůže, zatímco jsem se sehnula vpřed na mokrou hlínu, ruce těsně přitisknuté k uším a ramena napjatá očekávanou bolestí.

Zvuk, co vyšel z reproduktorů, nebyl normální bílý šum. Nebylo to to divné bzučení, co občas dělá vzduch, když sedíte sami v tichu nebo slabý hukot počítačového monitoru. Pro vládu Spojených států a její Ministerstvo Psi mládeže to byl kříženec alarmu u auta a zubní vrtačky, zesílený natolik, aby vám z něj začaly krvácet uši.

Doslova.

Zvuk se vydral z reproduktorů a roztrhal každý nerv v mém těle. Prorval si cestu kolem mých rukou, přehlušil křik stovek dospívajících šílenců a usídlil se uprostřed mého mozku, kam jsem na něj nemohla a nedokázala ho vyrvat ven. Oči se mi zalily slzami. Pokusila jsem se vrazit obličej do země – všechno, co jsem v puse cítila, byla krev a hlína. Vedle mě padla k zemi dívka, ústa otevřená v křiku, co jsem neslyšela. Všechno ostatní se vytratilo ze zřetele.

Moje tělo sebou škubalo v intervalech spolu s návaly nehybnosti, kroutíce se jako starý, žloutnoucí kus papíru. Něčí ruce mi třásly rameny; slyšela jsem někoho říkat mé jméno – Ruby – ale byla jsem příliš vzdálená na odpověď. Daleko, daleko, daleko, topící se dokud už nebylo nic, jako by mě země spolkla v jediném, hlubokém nádechu. Pak tma.

A ticho.

 

Copyright ¤ 2012 by Alexandra Bracken.
All rights reserved. Published by Hyperion, an imprint of Disney Book Group.

Napište k tomuto příspěvku komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

*