Bradavice se nevyhnuly ani sluníčkovému Mrzimoru. Kdo je měl a na jakém místě? Jak jsme snášeli ty únavné večery na ošetřovně, kde všichni hekali, kýchali a naříkali? Čtěte dál!
Jak jste si jistě všimli, na ošetřovně se objevil téměř celý hrad. Bylo více nemocných než zdravých. Bradavice naskákaly na zástupce úplně všech barev a nevynechaly ani samotného zdravotníka! Ráno jste se probouzeli zvukem kašlání maroda na sousedním lůžku, a dokonce i jídlo z Velké síně se přesunulo na stolečky vedle postelí. A večer? Místo pohádky na dobrou noc zase jen další naříkání a stížnosti.
Zde důkaz:
Zeptala jsem se proto několika žlutých, jaké to je, když v Bradavicích dostanete bradavice. Inteview poskytly tři slečny z prvního ročníku. Další řádky tedy patří jen a pouze těmto jezevcům:
Na obrázku: Nazarea Cuthbert, Honesty Warell Kiksová a Alisa de Monová jako Rouškový klan.
- Zastihly Tě bradavice? Jedna či více?
Nazarea Cuthbert: Ach ano, i já jsem se stala obětí této nepříjemné nemoci +sáhne si přes roušku na nos, aby se přesvědčila, že už je opravdu v pořádku+ Naštěstí jsem měla bradavici jen jednu, ale i to mi přišlo víc než dost +usměje se+
Honesty Warell Kiksová: Ano, měla jsem jednu bradavici. +Vzpomene si na ten hrozný den+ Bylo to utrpení, neboť jsem kvůli nakažlivosti nesměla do Velké síně.
Alisa de Monová: Bohužel ano. Jsem takový typ, který nečte nástěnky. Chtěla jsem si pokecat, došla na ošetřovnu a šup, už to bylo! Měla jsem dvě.
- Jaké největší nepříjemnosti Tě kvůli bradavici zastihly?
Nazarea Cuthbert: Nepříjemnosti? +zamyslí se+ Snad jen nutnost sehnat lektvar – naštěstí v tom byla kolej velmi nápomocná, za což jsem jí nadosmrti zavázána +zbledne při vzpomínce na kopec úkolů, které čekají na vypracování, a článek, který přislíbila nové paní šéfredaktorce+
Honesty Warell Kiksová: Asi nemoci chodit ke Třem Košťatům. Do té doby jsem tam byla skoro každou volnou minutu s kamarádkou, se kterou jsem se jinak nemohla domluvit.
Alisa de Monová: Jelikož jsem nováček, dala jsem si schůzku se svojí patronku u Tří Košťat. Z důvodu nemoci jsem tam tedy nemohla jít. Dále mi strašně chyběla Velká síň, i když na ošetřovně bylo živo.
- Jak jsi strávila čas v ošetřovně?
Nazarea Cuthbert: Velmi příjemně – jídlo, spánek a četba patří mezi mé oblíbené činnosti, takže jsem byla celkem spokojená. Navíc jsem tam byla v dobré společnosti +usměje se+
Honesty Warell Kiksová: Tak většinou jsem se snažila povídat si s ostatními, ale stejně jsem trávila čas v Příčné ulici. +usměje se+ Pro nákupy mám slabost.
Alisa de Monová: Většinou jsem prohodila pár slov a odešla, jelikož nemám teď moc času.
- Jsi už vyléčená? Jestli ano, co by jsi teď zlé bradavici vzkázala?
Nazarea Cuthbert: Vyléčená už jsem, dokazovat to sundaváním roušky ale raději nebudu +mrkne na Tess+ Vzkaz nemám a doufám, že už s bradavicemi nebudu mít čest ani osobně.
Honesty Warell Kiksová: Ano jsem, za což děkuji panu Nichovi. +přes tvář jí přelétne náznak úsměvu+ A vzkázala bych jí, ať se jde bodnout a už neotravuje mě, ani jiné studenty.
Alisa de Monová: Ano, lektvar mi namíchala kamarádka ze Zmijozelu, Lisa von Gebhile, tímto jí moc děkuji!! Rozhodně ať už se nevrací!! :D
* * *
Tak všem slečnám děkuji za odpovědi. Přeji jim a všem žlutým, ať už je žádná zákeřná bradavice nenapadne.
A jak jste prožívali své bradavice vy?
Pac a čumák, Tess
děkuju, že tu máme článek, jak jsme s bradavicemi v bradavicích zápasili, ale dovolte mi říct, že většina žlutých by se z bradavic tak brzo nevyvlékla, kdyby nebylo pomoci slečny oříšky, slečny reevesové, pana andyho a také slečny od roztodivných! míchali lektvary – pro nás :)
a také chci moc poděkovat všem, kteří nám pomohli sbírat suroviny (fazolky, vzpomínáme, že? :)), protože bez té obrovské hromady by to také nešlo :)
tak tedy děkuji úplně všem, i těm, které jsem nezmínil, protože bez vás by mnozí ještě tam leželi :)
Teda já žasnu! Prváci a nejvíc jim vadí, že nemohly vysedávat u Tří! To jsou poměry :oD
Tak rouškám zdar a B(b)radavicím zvlášť!