Trimeles / Nezařazené / Moje první výprava do Zakázaného lesa
Hog v kocke – 7. část – Žlutý humor S jezevci o patronaci Susanino překladové okénko, díl 1. Cassiopea Zmklká: „Sklenici mám vždy napůl plnou!“ Deskohráčův stolek: Tajuplné Říše Cassiopea Zmlklá a návrhařina Lososi na hradě Jak se (ne)ztratit v rybím těle Deskohráčův stolek speciál – Harry Potter: Boj o Bradavice Závěrečná slavnost – modní policie Záblesky z Letňáku 21: Střelci a odrážeči Záblesky z Letňáku 21: Zachraň se, kdo nemůžeš Žlutý koutek Petromily – Červen Elfové a šmelfové Deskohráčův stolek: Draftosaurus V čem trénují žlutí? Kouzelné HOG Velikonoce Žlutý koutek Petromily – DUBEN Vzpomínáme na Velikonoce Švihnout a mávnout Deskohráčův stolek: Arboretum Dubnová usměvavá výzva Rok ve fialové Zápisky Tlustého Mnicha Velikonoční vybarvování Famfrpálová profiliga bude. Ale… Nejlepší jezevčí „kolejňáky“ Žlutý koutek Petromily – Březen Helen Miltonová: Oddělala jsem dvě šéfredaktorky! Vyhlášení soutěže ke Dni Mazlíčků Závěrečný kolejní večírek Žluté duše ve fialovém hábitu – Marylin Cuthbert Žlutý koutek Petromily – únor Zimní nováčkovská záchranná mise SELINA GARCIA: Budu tu strašit tak dlouho, dokud nezískáme Famfrpálový pohár!  Soutěž ke Dni mazlíčků! Vzpomínáme na Letňáček…. Tři soudky radí 9 THEODOR MUDD – Co dává v noci pod postel svým svěřencům? Nováčkovská tipovačka aneb co si představuji pod…. TST – 8. úkol Halloweenský večírek TST – 7. úkol TST – 6. úkol Halloweenská výprava za bezhlavým jezdcem TST – 5. úkol TST – 4. úkol TST – 3. úkol TST – 2.úkol TST – 1. úkol Netradiční rozhovor s profesory TNT je zpět a přináší sebou Bratříčka Není jezevec jako jezevec Korunami stromů a ještě dál aneb nováčkovská výprava do lesa je za námi Chvilka s jezevčími nováčky Cesta žlutých jednorožců Stezka prdících obrů Letní seminář počtvrté: Písmena, číslice, čáry a máry Letní seminář potřetí: Kouknu a vidím Letní seminář podruhé: Obětujte mi kus… Letní seminář poprvé: Hopity hop Jak jsem poprvé zakotvila na ošetřovně Večírek na závěr roku S kapesníčkem v ruce aneb budete nám chybět… Má první kolejní výprava aneb jak se pojídají škrny Tučňákoland Básnička věnována Mrzimorské koleji k Mezinárodnímu dni skřítků Rozhovor se studentkami B4 – 2.díl Holky, držíme vám palce! Rozhovor se studentkami bojujícími v B4 Do západu slunce na křídlech Gryfů Mrazivá výprava ze teplem Připomeňte si s námi Albu Jacquelin Velikonoční pondělí na hradě Mrzimorští nováčci a famfrpál Patricia, Klotylda, Susan a Cassiopea : Čtyři mrzimorské bojovnice Filmový večírek Mrzimorský rituál pro nováčky Tři soudky radí 8 Bomba na hradě! Přišla osobnost, kterou nikdo nečekal!! Představujeme nováčky Nástrahy soubojového klubu Na tom není nic vtipného! V. Závěrečný večírek šíleného roku Na tom není nic vtipného! IV. Jaká byla cesta za pohárem? Na tom není nic vtipného! III. Selina Garcia o postu kapitánky: Nebyla jsem si jistá, zda se na tu funkci vůbec hodím Záchranná jezevčí mise Z deníku adoptovaného jezevce …. II. část Zima 2020 : Pohľad z druhého miesta Rekord sezony: Trénink, který trval tři hodiny! Cirque du magique – očami návštevníkov Vianočná výprava do lesa Móda Ohnivého dne Výprava očima nováčků: Na bobří hráz a ještě dál Tři soudky radí 7 Jezevci na tripu… do lesa Krátké příběhy 1 Na tom není nic vtipného! II.

Nezařazené

Moje první výprava do Zakázaného lesa

Zakázaný les – ta dvě slova nahání hrůzu a zvědavost zároveň. Působí to tak nejspíš na všechny, včetně mě. A když se mi dostalo možnosti zúčastnit se výpravy, hned jsem se po ní vrhla, i když jsem se malou chvilku musela přemlouvat. Přiznám se, že jsem se trochu bála.

Když náš nejžlutější primus oznámil, kdo na výpravu jde, těšila jsem se ještě více. Měla jsem s sebou Alis, kamarádku z prvního ročníku. Sin, Pat a hlavně Tessí znám a je s nimi legrace. Nutno podotknout, že Tess se nevzdala svého famfpálového roucha a famfrc plavek, se kterými obvykle dělá parádu na koštěti. Andy je pro každou legraci, a jelikož mi s Pat dělali náhradní patrony na Rituálu pro nováčky, tak jsem věděla, že by mě možná i zachránili, kdyby mě v lese někdo chtěl sežrat. Neznala jsem Ines, ale moc jsem se těšila, že se seznámím. A nakonec se tak stalo. Náhradnicí se nám stala Oresta Vianueva, studentka rozšířeného studia.

Velmi milou a ostražitou průvodkyní nám byla madam Isabella Anne Swan.

Nejprve jsme se sešli ve Velké síni a chyběla nám Ines, která nás k nadšení všech dohonila u brány a madam Isabell byla moc hodná, když ji přibrala i přesto, že se účastnil náš náhradník – Oresta.

Varovali mne, že se v lese nachází spousta nebezpečných zvířat i rostlin. A cestu nám opravdu zkřížil šavlozubý králíček. Nelítostný, dravý a roztomiloučký. Měla jsem s sebou svého kamaráda, šneka Moríska, a ten na něj kulil oči. Tedy, když ho zrovna náš primus nepíchal do oka prstem… Králíček se zachoval velmi agresivně a rozkošně zároveň. Uloupil Orestě kousek mrkve z ruky. Vzala si na výpravu i svačinku a byla okradena.

Jinak cesta za Kentaury proběhla úplně v pořádku a sem tam si někdo něco sebral. Od kytičky až po rozkošného potkánka. Na mýtině bylo nádherně. Ohně planoucí vysoko do nebe a kolem nich nádherní výstavní kentauři s těly mohutných koní a mužů zároveň. Mohli jsme jim položit několik otázek a oni rádi odpovídali.

Nejvíce mě zaujala Ines, která se nám do černého kentaura jménem Arxis asi zamilovala. Bylo to vážně sladké a nakonec se s ním rozloučila tak, že mu dala kamínek… Vzduchem se vznášela romantika a Tess počítala hvězdy na nebi. Pokud vím, bylo jich přes šestset.

Já se musím pochlubit, že jsem se také odhodlala a popovídala jsem si s grošovaným kentaurem, jehož jméno neznám, ale byl mi moc sympatický, protože si vzal Moríska do dlaně a řekl, že je to šťastný šnek. Myslím, že má také rád šneky jako já.

Alis zbožňuje koně, takže se tolik rozhlížela a obdivovala je, až na mýtině zapomněla svou lucernu. A všimla si toho až madam Is, když jsme byli už nějakou chvilku na cestě zpátky k bráně. Naštěstí k nám přicválal grošovaný kentaur a lucernu vrátil. Bylo to od něj moc milé! :o)

Náš milý primus byl cestou zpátky nějaký smutný… Také chtěl sbalit kentaura, ale neměl kamínek, a tak prvenství zbylo sl. Ines, která se vůbec nezlobila, když jsem ji trochu došťuchovala, že je zamilovaná. Naopak s ní byla legrace a bylo rozkošné, jak sem tam zakopla na cestě, protože myslela na Něj. Andyho se nedařilo ozveselit. Zvládla to až našeho kolejní jezevčice, která se na nás přišla podívat. Andy se s Matyldou pomazlil a pořádně ji podrbal a ona mu vykouzlila úsměv na tváři.

K bráně už jsme došli všichni v dobré náladě a já za sebe mohu říci, že jsem si to hrozně moc užila… Toliko k mé první výpravě do lesa.

Moc bych chtěla poděkovat madam Is, která se toho chopila skvěle a uspořádala krásnou výpravu.

A také velké díky všem, se kterými jsem šla, protože s nimi bylo veselo a bylo hrozně zábavné je poslouchat. Celou cestu jsem se díky nim usmívala od ucha k uchu a v lese si krásně odpočinula i přes strach a respekt, který nahání.

Kdo by chtěl na výpravu do Zakázaného lesa a má trochu strach, jako jsem měla já, chci jen vzkázat – nebojte se. Jděte směle do toho. My se všichni vrátili živí a zdraví a stálo by to za to, i kdyby se mi tam divoká veverka zakousla do zadku.

 

2 komentáře

  1. Andrew 4. 11. 2014 16:38

    Pěkně napsané, Ches!
    Máš pravdu. Kdopak by měl z lesa strach, když jsou žlutí na dosah. ;o)
    Takže se nebojte a směle mezi stromy :oD

  2. Chester Mikeyskovitá 7. 11. 2014 18:44

    Hezky řečeno, Andy. :o)) Já si výpravu vážně užila, takže se těším na další, jestli se dostanu. :o)

Napište k tomuto příspěvku komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

*