Trimeles / Nezařazené / Moje první výprava do Zakázaného lesa
Hog v kocke – 10. část – Tahali jste? Žluté duše ve fialovém hábitu – Tadäus Trottertickler 13 otázek pro filmové fajnšmekry Kytice- vyhodnocení a shrnutí Co se to kolem, ve světě mudlů, děje? Emoji na Hradě IV. Kytice- úkol osmý 13 otázek pro (ne)knihomoly Emoji na hradě III. Kytice- úkol sedmý Pohádka od Soptíka: O děsivém drakovi Emoji na hradě II. Kytice- úkol šestý Celohradní dražba 2022 Emoji na hradě Kytice- úkol pátý Tery Poe, Ben Gobha: „Trénink je společenská událost.“ Kytice- úkol čtvrtý Hog v kocke – 9. část – Ještěže jsou prázdniny Kytice- úkol třetí Jak si stojí jezevci na poli hradní novinařiny? Kytice- úkol druhý Hog v kocke – 8. část – Máme rádi famfrpál Jezevci a soutěže Kytice- úkol první Udílení novinářských cen – Šťastný galeon a Sázky Kytice – prázdninové soutěžení Hog v kocke – 7. část – Žlutý humor S jezevci o patronaci Susanino překladové okénko, díl 1. Cassiopea Zmklká: „Sklenici mám vždy napůl plnou!“ Deskohráčův stolek: Tajuplné Říše Cassiopea Zmlklá a návrhařina Lososi na hradě Jak se (ne)ztratit v rybím těle Deskohráčův stolek speciál – Harry Potter: Boj o Bradavice Závěrečná slavnost – modní policie Záblesky z Letňáku 21: Střelci a odrážeči Záblesky z Letňáku 21: Zachraň se, kdo nemůžeš Žlutý koutek Petromily – Červen Elfové a šmelfové Deskohráčův stolek: Draftosaurus V čem trénují žlutí? Kouzelné HOG Velikonoce Žlutý koutek Petromily – DUBEN Vzpomínáme na Velikonoce Švihnout a mávnout Deskohráčův stolek: Arboretum Dubnová usměvavá výzva Rok ve fialové Zápisky Tlustého Mnicha Velikonoční vybarvování Famfrpálová profiliga bude. Ale… Nejlepší jezevčí „kolejňáky“ Žlutý koutek Petromily – Březen Helen Miltonová: Oddělala jsem dvě šéfredaktorky! Vyhlášení soutěže ke Dni Mazlíčků Závěrečný kolejní večírek Žluté duše ve fialovém hábitu – Marylin Cuthbert Žlutý koutek Petromily – únor Zimní nováčkovská záchranná mise SELINA GARCIA: Budu tu strašit tak dlouho, dokud nezískáme Famfrpálový pohár!  Soutěž ke Dni mazlíčků! Vzpomínáme na Letňáček…. Tři soudky radí 9 THEODOR MUDD – Co dává v noci pod postel svým svěřencům? Nováčkovská tipovačka aneb co si představuji pod…. TST – 8. úkol Halloweenský večírek TST – 7. úkol TST – 6. úkol Halloweenská výprava za bezhlavým jezdcem TST – 5. úkol TST – 4. úkol TST – 3. úkol TST – 2.úkol TST – 1. úkol Netradiční rozhovor s profesory TNT je zpět a přináší sebou Bratříčka Není jezevec jako jezevec Korunami stromů a ještě dál aneb nováčkovská výprava do lesa je za námi Chvilka s jezevčími nováčky Cesta žlutých jednorožců Stezka prdících obrů Letní seminář počtvrté: Písmena, číslice, čáry a máry Letní seminář potřetí: Kouknu a vidím Letní seminář podruhé: Obětujte mi kus… Letní seminář poprvé: Hopity hop Jak jsem poprvé zakotvila na ošetřovně Večírek na závěr roku S kapesníčkem v ruce aneb budete nám chybět… Má první kolejní výprava aneb jak se pojídají škrny Tučňákoland Básnička věnována Mrzimorské koleji k Mezinárodnímu dni skřítků Rozhovor se studentkami B4 – 2.díl Holky, držíme vám palce! Rozhovor se studentkami bojujícími v B4 Do západu slunce na křídlech Gryfů Mrazivá výprava ze teplem Připomeňte si s námi Albu Jacquelin

Nezařazené

Moje první výprava do Zakázaného lesa

Zakázaný les – ta dvě slova nahání hrůzu a zvědavost zároveň. Působí to tak nejspíš na všechny, včetně mě. A když se mi dostalo možnosti zúčastnit se výpravy, hned jsem se po ní vrhla, i když jsem se malou chvilku musela přemlouvat. Přiznám se, že jsem se trochu bála.

Když náš nejžlutější primus oznámil, kdo na výpravu jde, těšila jsem se ještě více. Měla jsem s sebou Alis, kamarádku z prvního ročníku. Sin, Pat a hlavně Tessí znám a je s nimi legrace. Nutno podotknout, že Tess se nevzdala svého famfpálového roucha a famfrc plavek, se kterými obvykle dělá parádu na koštěti. Andy je pro každou legraci, a jelikož mi s Pat dělali náhradní patrony na Rituálu pro nováčky, tak jsem věděla, že by mě možná i zachránili, kdyby mě v lese někdo chtěl sežrat. Neznala jsem Ines, ale moc jsem se těšila, že se seznámím. A nakonec se tak stalo. Náhradnicí se nám stala Oresta Vianueva, studentka rozšířeného studia.

Velmi milou a ostražitou průvodkyní nám byla madam Isabella Anne Swan.

Nejprve jsme se sešli ve Velké síni a chyběla nám Ines, která nás k nadšení všech dohonila u brány a madam Isabell byla moc hodná, když ji přibrala i přesto, že se účastnil náš náhradník – Oresta.

Varovali mne, že se v lese nachází spousta nebezpečných zvířat i rostlin. A cestu nám opravdu zkřížil šavlozubý králíček. Nelítostný, dravý a roztomiloučký. Měla jsem s sebou svého kamaráda, šneka Moríska, a ten na něj kulil oči. Tedy, když ho zrovna náš primus nepíchal do oka prstem… Králíček se zachoval velmi agresivně a rozkošně zároveň. Uloupil Orestě kousek mrkve z ruky. Vzala si na výpravu i svačinku a byla okradena.

Jinak cesta za Kentaury proběhla úplně v pořádku a sem tam si někdo něco sebral. Od kytičky až po rozkošného potkánka. Na mýtině bylo nádherně. Ohně planoucí vysoko do nebe a kolem nich nádherní výstavní kentauři s těly mohutných koní a mužů zároveň. Mohli jsme jim položit několik otázek a oni rádi odpovídali.

Nejvíce mě zaujala Ines, která se nám do černého kentaura jménem Arxis asi zamilovala. Bylo to vážně sladké a nakonec se s ním rozloučila tak, že mu dala kamínek… Vzduchem se vznášela romantika a Tess počítala hvězdy na nebi. Pokud vím, bylo jich přes šestset.

Já se musím pochlubit, že jsem se také odhodlala a popovídala jsem si s grošovaným kentaurem, jehož jméno neznám, ale byl mi moc sympatický, protože si vzal Moríska do dlaně a řekl, že je to šťastný šnek. Myslím, že má také rád šneky jako já.

Alis zbožňuje koně, takže se tolik rozhlížela a obdivovala je, až na mýtině zapomněla svou lucernu. A všimla si toho až madam Is, když jsme byli už nějakou chvilku na cestě zpátky k bráně. Naštěstí k nám přicválal grošovaný kentaur a lucernu vrátil. Bylo to od něj moc milé! :o)

Náš milý primus byl cestou zpátky nějaký smutný… Také chtěl sbalit kentaura, ale neměl kamínek, a tak prvenství zbylo sl. Ines, která se vůbec nezlobila, když jsem ji trochu došťuchovala, že je zamilovaná. Naopak s ní byla legrace a bylo rozkošné, jak sem tam zakopla na cestě, protože myslela na Něj. Andyho se nedařilo ozveselit. Zvládla to až našeho kolejní jezevčice, která se na nás přišla podívat. Andy se s Matyldou pomazlil a pořádně ji podrbal a ona mu vykouzlila úsměv na tváři.

K bráně už jsme došli všichni v dobré náladě a já za sebe mohu říci, že jsem si to hrozně moc užila… Toliko k mé první výpravě do lesa.

Moc bych chtěla poděkovat madam Is, která se toho chopila skvěle a uspořádala krásnou výpravu.

A také velké díky všem, se kterými jsem šla, protože s nimi bylo veselo a bylo hrozně zábavné je poslouchat. Celou cestu jsem se díky nim usmívala od ucha k uchu a v lese si krásně odpočinula i přes strach a respekt, který nahání.

Kdo by chtěl na výpravu do Zakázaného lesa a má trochu strach, jako jsem měla já, chci jen vzkázat – nebojte se. Jděte směle do toho. My se všichni vrátili živí a zdraví a stálo by to za to, i kdyby se mi tam divoká veverka zakousla do zadku.

 

2 komentáře

  1. Andrew 4. 11. 2014 16:38

    Pěkně napsané, Ches!
    Máš pravdu. Kdopak by měl z lesa strach, když jsou žlutí na dosah. ;o)
    Takže se nebojte a směle mezi stromy :oD

  2. Chester Mikeyskovitá 7. 11. 2014 18:44

    Hezky řečeno, Andy. :o)) Já si výpravu vážně užila, takže se těším na další, jestli se dostanu. :o)

Napište k tomuto příspěvku komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

*