Někdo z vás si možná řekne: „Hurá, stal se zázrak!“ Někteří si spíš ani nevzpomenete, že jste něco takového skutečně psali… A mnozí z vás ani nebudou vědět, že něco takového proběhlo! Ale ano, proběhlo! Pojďte si spolu se mnou osvěžit paměť a zjistit, jakými způsoby je možno zpracovat poměrně jasné téma  – napiš drabble na slovo, které získáš. Přeneste se teď na pár chvil z horkého léta k zasněženému hradu, tedy vlastně spíš… Městečku Prasinky.  

Jako osobní vzpomínku si toto téma přebrala Vicky, které patří nejen těsné druhé místo v letošním kole (ano, opravdu to bylo letošní zimu, ne loňskou!), ale je i původní autorkou této soutěže.

/“Neumím si představit ráno, bez nakouknutí do Žluté Tlapy. Dohromady mi už vydala přes deset galeonů. Den, bez občasného procházení jámou a vylovení si nějaké té fazolky. S každým průchodem se dostávám blíže ke královně Kate. Den bez špehování nových inzerátů U Chytráka. Stále ještě existují dvě stříbrné žabky, co nemám v majetku! Těžce se mi bez nich žije… Neumím si představit týden, během kterého bych si během zpráv nevyřešila alespoň jedno čaroku. I Oliver zase jednou padne! Týden, ve kterém bych alespoň jednou nezkontrolovala svoji nově vydobytou pozici v tajné terčíkové komnatě. Neumím si představit náš hrad bez Prasinek.“/

Naopak Ywa si odeslání nechala na poslední chvíli. Její drabble na to však opravdu nevypadá, co myslíte?

/“Procházel se zasněženými Prasinkami a v duchu si shrnoval svou situaci. Nejlepší kamarád mu onemocněl. On se sem tedy vydal sám, že mu něco přinese z Medového ráje. Tady ale viděl smějící se koulující se spolužáky a bylo mu do breku.
Když byli s kejmou, další přátele nepotřebovali. Mít jich víc, nebyl by teď sám. Kluci ale nechápali jejich humor. Natož, aby ho pochopila dívka.
I když, jedna by tu byla. Jenže ta chodí s největším grázlem na světě…
V tu chvíli ji uviděl schoulenou na nedaleké lavičce, ramena se jí třásla vzlyky.
„Copak? Neříkej, že tě ten blbeček nechal?!“ /

Kouzelníky z dalekých krajin se svým dílem do Prasinek snažila nalákat Ineska.

/“Nikdo nesmí zanedbat možnost navštívit kouzelnické město Prasinky. Kdo ví, proč zrovna takové jméno nese toto malebné městečko přiléhající z jedné strany k lesu. Studenti nedaleké školy nejsou jedinými častými hosty, ale také členové profesorského sboru si rádi zajdou ke Třem košťatům. Mladí kouzelníci si nejprve nacpou žaludky sladkostmi z Medového ráje a potom je zapijí máslovým ležákem, který jejich střízlivost nijak neohrozí. 
Kdo se nerad bojí, ten by se měl obloukem vyhnout podivně vypadající chýši a pokud si ji přesto nevšimnete, pak ji určitě uslyšíte. Nebo že by to byla jenom halucinace? 
Nechte se unést a navštivte ho hned.“/

A Chester se je rovnou vydala prozkoumat pozornýma očima člověka, který stále vidí jejich kouzlo.

/“Jsem jako stín, když putuju podél hostince U Tří košťat. Slyším veselí, které se odtud nese do noci. Usmívám se a kráčím dál kolem herny U Čmouda. Zpod dveří se line kouř a rachot naznačuje divokou hru Řachavého Petra. Procházím kolem míst, kde beze shonu někteří luští čaroku nebo vyměňují potají U Chytráka. Agentura Žlutá tlapa už mě dneska odměnila. A do Siláckého ringu ani k herně U Dobyté věže si netroufám. Mířím kolem Zakázaného lesa, kam si bez doprovodu nedovolím vstoupit, ale zastavím se na pokraji Ďáblovy jámy. Otáčím se a s úsměvem hledím na ceduli. Vítejte v Prasinkách!“/

Pati nám zase a znovu prokázala, že místo pokladničky je jí souzené a že jí naprosto vyhovuje. Ptáte se, jak může kolejní pokladna souviset s Prasinkami? Přečtěte si.

/“Bol raz jeden chudobný žltý študent, ktorý si od koľaje požičal veľa peňazí, a keďže sa veľmi bál pokladníčky Mrzimoru, odišiel si do Prasiniek hľadať prácu. Lenže v agentúre Žltej tlape platili málo a vždy sa mu tam niečo stalo. Paní Norrisová ho pri česaní poškriabala, pri kúrení v krbe sa spálil a pri odhrabávaní snehu zas omrzol. Chcel ísť teda pracovať K Trom metlám, ale Rosmerta zamestnáva iba plnoletých, čo on nebol. Nedočkavá pokladníčka mu však napokon dala radu. A tak si študent našiel výborne platenú brigádu v Diablovej jame, kde pomáhal Diablovmu osídlu zhadzovať tých, čo neuhádli tajničku.“/

O své cestě na zimní dovolenou nám povyprávěla (a trošku si i postěžovala) nejrychlejší a tudíž vítězka této soutěže, Sinead.

/“Cesta do nedalekého městečka je zasněžená až běda a já se musím závějemi vláčet s velkým kufrem. Zákaz čarování mimo školu. Pche! Kdo to vymyslel? Který tyran?! Propadám se do sněhu až po kolena, prsty mě zebou a přitom by stačilo pár jednoduchých kouzel. Alespoň už vidím první domky. Křach! Noha mi uvízla v jámě. Tak to se může stát opravdu jen mě. Už takhle to mám s časem jen tak tak a teď si tu normálně frajersky zapadnu až po stehno. Hurá! Postarší kouzelník mi podává pomocnou ruku a já svištím před dveře agentury jako vítr. Čeká mě dovolenááá!“/

Dvě slečny se rozhodly vyzkoušet něco nového a využít své básnické střevo. Vznikla z toho velice zajímavá díla.

Časově rychleji to zvládla Kim, která vše stihla na bronzovou příčku.

/“Cestička line se k městečku kouzelnému,
do kterého chodíme přes magickou bariéru.
Městečko Prasinky se mu přezdívá,
co v sobě asi tak ukrývá?
V tom našem„on-linovém“ bradavickém hradě,
můžete v Prasinkách zabodovat v ďáblově jámě.
Pak se u Rosmerty posilníte
 a v Zakázaném lese si zadovádíte.
Žlutá tlapa dá vám trochu peněz,
však k doupěti U dobyté věže raději vůbec nelez.
Chytrák vám zas poví,
co a kolik stojí.
V siláckém ringu hlavně ruce zapoj,
v čaroku číslicím nedávej pokoj.
Malá herna u Čmouda, že tě moc láká? 
Nechceš si raději postavit sněhuláka?

V městečku Prasinky to prostě kouzelně žije!“/

Ale termín v pohodě zvládla i Candy a na svém díle si dala opravdu záležet.

/“Za nekonečným jezerem a za lesem,
kde se tma snoubí se šerem,
jsem spatřil v dáli silnici
 a z oken světla svítící.

Dlouho cestou jsem byl unaven
 a nohy mě zvedly sem.
Stanul jsem před hostincem U Tří košťat,
dveře otevřely se samy
a zařvaly na mě podivné sušené hlavy:

„Mudlům vstup zakázán,
z hostince budeš vykázán!“

Šel jsem tedy dál
 a spatřil Medový ráj.
Tolik sladkostí
a létajících blbostí!

Když jsem zboží zaplatit chtěl,
zasáhlo mě divné kouzlo,
 v hlavě měl jsem pusto-prázdno
 a chtělo se mi spát.
Vzbudil jsem se druhý den
 – škoda, že byl to pouhý sen…“/

Tess trpělivě tvořila. „Trýznivá tragédie! Tápu! Toto ti tvořím týden! Těžké!“  tvrdila také.

/“Prasinky

Právě Prasinky pootevřely pokladnici práceschopným pracantům. Pracuji. Pracuješ. Pracujeme. Pradlenky pravidelně perou prádlo. Praotec píše pradávnou pranostiku. Právník pravděpodobně prchá před prašivci. Pravda. Přetěžká práce!

Utrácíme. Útěchu utváří utěrka, utopenec, útulno. Útrapy utlačujeme. Útržek utápění utajeně utíká. 

Ďábel dával dary. Dávno. Darebák! Dobrý dárek dřepí daleko. Darmožrout! Darmošlap! Darmojeda!

Silák sílí. Sir sípavě simuluje. Srab! Sirovi spánky spaseny. Spěchej! Spoutej! Spal!

Zakázaná zábava začíná zde. Zapojíme zadky, zádíčka. Zaženeme zahálku! Zahlédneme zahrabaného zahrádkáře, zakopeme záhony zahušťovadel. Zajišťujeme zakázky zajíců. Zakroutíme zákeřným zánětem. Začas zapíšeme zachované zápisky. Záhadná záchrana zajatců zahájena! Zajdeme zapít zázrak. Zase začíná zábava. Za zapálené zapíječe!“/

A nakonec tu pro vás mám takovou perličku. Do soutěže se totiž zapojil ještě někdo a dal se úplně jinou cestou než ostatní. Slovo Prasinky z písmenek se mu asi nechtělo seskládat a tak vytvořil slovo úplně jiné a ve svém drabble nám dokonce popsal, kde se s ním setkal. Ano, byl to náš sir Nicholas, kdo se setkal s Pyramiskem.

/“Loni jsem byl na dovolené v Egyptě. Mají tam fakt divné názvosloví, to vám řeknu. Měli jsme výlet do Údolí krámů, že je tam ta slavná pyramida. Veni, vidi, to je v … písku. Průvodce ukázal na úplně malinkatou duničku a řekl, že je pod ní pohřben jakýsi Staroegypťan. (A šeptem dodal, že plus mínus kilometr nebo dva.) Dál jsem nadával jak vzteklý. Mlel tam, že to byl chudák, co chtěl mít vytuněnou pyramidu. Ale že na ni neměl prachy, postavil si ji z písku a přidal sloup. Taky z písku. Jenže pak začalo pršet … a bylo po pyramisku.“/

A s Egyptem a dovolenou jsme se vrátili zase zpět, do letních dní prázdnin. Za mne i za tuto soutěž to bude vše.

Krásné prázdniny!