Trimeles / Nezařazené / Výprava do zakázaného lesa
Kytice – prázdninové soutěžení Hog v kocke – 7. část – Žlutý humor S jezevci o patronaci Susanino překladové okénko, díl 1. Cassiopea Zmklká: „Sklenici mám vždy napůl plnou!“ Deskohráčův stolek: Tajuplné Říše Cassiopea Zmlklá a návrhařina Lososi na hradě Jak se (ne)ztratit v rybím těle Deskohráčův stolek speciál – Harry Potter: Boj o Bradavice Závěrečná slavnost – modní policie Záblesky z Letňáku 21: Střelci a odrážeči Záblesky z Letňáku 21: Zachraň se, kdo nemůžeš Žlutý koutek Petromily – Červen Elfové a šmelfové Deskohráčův stolek: Draftosaurus V čem trénují žlutí? Kouzelné HOG Velikonoce Žlutý koutek Petromily – DUBEN Vzpomínáme na Velikonoce Švihnout a mávnout Deskohráčův stolek: Arboretum Dubnová usměvavá výzva Rok ve fialové Zápisky Tlustého Mnicha Velikonoční vybarvování Famfrpálová profiliga bude. Ale… Nejlepší jezevčí „kolejňáky“ Žlutý koutek Petromily – Březen Helen Miltonová: Oddělala jsem dvě šéfredaktorky! Vyhlášení soutěže ke Dni Mazlíčků Závěrečný kolejní večírek Žluté duše ve fialovém hábitu – Marylin Cuthbert Žlutý koutek Petromily – únor Zimní nováčkovská záchranná mise SELINA GARCIA: Budu tu strašit tak dlouho, dokud nezískáme Famfrpálový pohár!  Soutěž ke Dni mazlíčků! Vzpomínáme na Letňáček…. Tři soudky radí 9 THEODOR MUDD – Co dává v noci pod postel svým svěřencům? Nováčkovská tipovačka aneb co si představuji pod…. TST – 8. úkol Halloweenský večírek TST – 7. úkol TST – 6. úkol Halloweenská výprava za bezhlavým jezdcem TST – 5. úkol TST – 4. úkol TST – 3. úkol TST – 2.úkol TST – 1. úkol Netradiční rozhovor s profesory TNT je zpět a přináší sebou Bratříčka Není jezevec jako jezevec Korunami stromů a ještě dál aneb nováčkovská výprava do lesa je za námi Chvilka s jezevčími nováčky Cesta žlutých jednorožců Stezka prdících obrů Letní seminář počtvrté: Písmena, číslice, čáry a máry Letní seminář potřetí: Kouknu a vidím Letní seminář podruhé: Obětujte mi kus… Letní seminář poprvé: Hopity hop Jak jsem poprvé zakotvila na ošetřovně Večírek na závěr roku S kapesníčkem v ruce aneb budete nám chybět… Má první kolejní výprava aneb jak se pojídají škrny Tučňákoland Básnička věnována Mrzimorské koleji k Mezinárodnímu dni skřítků Rozhovor se studentkami B4 – 2.díl Holky, držíme vám palce! Rozhovor se studentkami bojujícími v B4 Do západu slunce na křídlech Gryfů Mrazivá výprava ze teplem Připomeňte si s námi Albu Jacquelin Velikonoční pondělí na hradě Mrzimorští nováčci a famfrpál Patricia, Klotylda, Susan a Cassiopea : Čtyři mrzimorské bojovnice Filmový večírek Mrzimorský rituál pro nováčky Tři soudky radí 8 Bomba na hradě! Přišla osobnost, kterou nikdo nečekal!! Představujeme nováčky Nástrahy soubojového klubu Na tom není nic vtipného! V. Závěrečný večírek šíleného roku Na tom není nic vtipného! IV. Jaká byla cesta za pohárem? Na tom není nic vtipného! III. Selina Garcia o postu kapitánky: Nebyla jsem si jistá, zda se na tu funkci vůbec hodím Záchranná jezevčí mise Z deníku adoptovaného jezevce …. II. část Zima 2020 : Pohľad z druhého miesta Rekord sezony: Trénink, který trval tři hodiny! Cirque du magique – očami návštevníkov Vianočná výprava do lesa Móda Ohnivého dne Výprava očima nováčků: Na bobří hráz a ještě dál Tři soudky radí 7 Jezevci na tripu… do lesa Krátké příběhy 1

Nezařazené

Výprava do zakázaného lesa

Zápis výpravy do zakázaného lesa

Dne 24. 11. 2015 se konala výprava k Prameništi.

Výpravy se zúčastnili: Andromeda Rose Moonlight, Andy Topher, Eivli SSelene, Sadie Bane, Tadäus Trottertickler (ti dva poslední byli na celé výpravě nejvíce aktivní a asi i nejvíc slyšet)

Bohužel jsme se nesešli na výpravu všichni, ale i přesto jsme vyrazili. Naše cesta nás měla dovést k Prameništi. Jako vždy jsme utvořili dvojce (Andy a Andri, Sadie a Tadäus) a jelikož nás byl lichý počet, tak jsem šla se slečnou Jostein, ale né ruku v ruce. Protože měla prý zas hlad – a kdy nemá :-D? Sadie měla menší problém s oblečením, přesněji řečeno s botami a tak ji musel náš přidělený starší „dozor“ Tadäus nést na zádech. Byl to opravdu pohled k popukání. Ten se dokonce musel posílit lektvarem na sílu, který rychle v průběhu cesty ubýval. Za zmizení bot jsou nejspíše zodpovědné škrkny (jasné, jasné, jen na ně všechno sveďte, bando sklerotická – pozn. Redakce).

Cesta k Prameništi probíhala až děsivě tiše, bylo to takové to ticho, kdy očekáváte, že na vás něco skočí ze křoví neboli ticho před bouří. Najednou z ničeho nic se ozvalo několikrát v poměrně krátkých intervalech hlasité Buuuch nebo to bylo Buuum? -hmm zamyslí se-  No, prostě to bylo hlasité bouchnutí. Po delším podezírání a obviňování, kdo to byl, jsme se shodli na kolektivní vině našeho zažívacího ústrojí :-D, popřípadě se jednalo o nervozitu z toho příšerného ticha a navíc se možná projevily účinky fazolí, které si sebou někdo přinesl. A v tu chvíli se situace obrátila, Tadäus padl vyčerpáním a nést ho musela chudák bosá Sadie. To ale netrvalo dlouho a museli se znovu vyměnit.

I přesto jsme nakonec dorazili k Prameništi, kde byl pramen obklopen úžasnou změtí bujné vegetace. Andromeda se osvěžila zdejší čistou a průzračnou vodou, pak ji i ochutnala a následně nám tvrdila, že tato voda chutná jak fanilková fofola – a mluvila tím hláskem, který známe z reklamy. Tadäus odložil Sadie na mech a chvilku odpočívali. Náhle se zničehonic začal v naší blízkosti ozývat smích. Takový ten krásný, příjemný a zvonivý smích, který nevydával nikdo z nás a dokonce ani slečna Jost.

Nedlouho poté se ze stromů spustilo několik žebříků a my po nich museli vyšplhat až úplně nahoru. A jen co jsme se tam všichni dostali – i když Tadäus z menšími obtížemi – stáli jsme na velké plošině v korunách stromů. Z ní jsme viděli, jak nám nad hlavami poletují pestrobarevní ptáčci a motýli. Až poté nás slečna Jostein upozornila na výhled před námi. Chvilku jsme se kochali pohledem na hrad, užívali si sluníčka, popřípadě se někteří z nás dospávali (jak můžete spát sl. Jostýnce na výpravě??? – pozn. Redakce).

Bohužel brzy poté jsme se vydali nazpět, cesta ale nebyla nijak dlouhá, protože jsme ji absolvovali za pomoci přenášedla. To pohotově vytáhla z kapsy slečna Jostein. Tím přenášedlem byla stříbrná lžíce, se kterou prý nikdy nic a nikoho nesnědla…. – je na čtenářích, jestli tomu opravdu věří.

Všichni jsme se shromáždili u přenášedla, které nás přeneslo na začátek lesa.

Pád byl sice docela tvrdý, ale nikomu se nic nestalo a všichni to dokonce přežili.

Celkově jsme cestou našli šém, potkánky, bílou myš a jednu ponožku (kterou chtěla Andromeda, ale nedostala ji).

Pokud jsem na něco ještě zapomněla, tak se omlouvám. A připomínku můžete napsat do komentářů. ;-)

A prosím, kdo půjde příště na výpravu, zeptejte se na osud štěněte z minulé výpravy. Teď na to jaksi nebyl čas a také jsem na to zapomněla.

Eivli SS

4 komentáře

  1. Andy R. M. 26. 11. 2015 14:17

    No Eivli?! Kde je něco o Tadově tajemné lahvičce? A co se stalo se štěňákem? Kde je štěňátko? +rozhlíží se+

  2. Jos 26. 11. 2015 16:10

    pokud já vám, tak si štěně někdo odnesl tajně do hradu! :) v lese ho určo nemám :)

  3. Eivli SSelene 26. 11. 2015 17:44

    Ten se dokonce musel posílit lektvarem na sílu, který rychle v průběhu cesty ubýval. – je to schované v prvním větším odstavci :-), přece jsem tam nemohla napsat, že si ji někdo „půjčil“ a vyzunkl :-D
    A kdo si štěňátko tajně odnesl? Máme snad nové kolejní zvířátko? :-D

  4. Andy R. M. 27. 11. 2015 13:38

    Štěňátko! Štěňátko! +skanduje+ Dejte mi štěňátko!

Napište k tomuto příspěvku komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

*