Druhý úkol máme za sebou! Samozřejmě ne my, ale účastníci Sedmiboje. Jak úspěšně či méně úspěšně, to si naši Sedmiborci už mohli přečíst. Doufejme, že nikdo tentokrát nedonutil žádného z porotců, aby musel zaujmout ambivalentní postoj. Ono je totiž potom nadmíru složité se v sobě vyznat. 

Ale nechme výsledky výsledky a mrkněme se na pocity soutěžících. 

Otázka zněla téměř stejně jako u prvního kola a byla pro všechny stejná: 

A jako minule, jdu poprosit o názory na druhé kolo Sedmiboje. Jak se Ti soutěžilo. Jaké pocity si z tohoto kola odnášíš a myslíš, že první kolo bylo lehčí nebo naopak?

První odpověď dorazila od Susan Cookové

Ahoj Andy,

druhé kolo. Co bych tak o druhém kole řekla? Pro mě osobně tohle kolo bylo hodně těžké. Nejdřív tedy praktický úkol, v němž jsem si zavinila dost sama, že jsem dopadla, jak jsem dopadla. Trochu mě to rozhodilo, jelikož jsem ze začátku moc nechytala, co mám vlastně dělat. Za což si teď upřímně dost nadávám, ale tak nebylo to zase tak hrozné, když už jsem věděla, jak na to. Jen jsem ztratila zbytečně moc času. Snad si v příštím kole trochu vylepším reputaci.

Kreativní úkol pro mě byl rozhodně také těžší, než první, protože básnění je něco, co mi vážně není zrovna blízké a nejde mi to. Dá se to v podstatě nazvat mou slabinou, takže jsem si nad tím docela zavařila závity. Také jsem tedy měla na úkol míň času, než minule, jelikož jsem ho musela odevzdat nejpozději v pátek ráno, protože jsem odjížděla pryč. Což mi taky práci zrovna neusnadňovalo. Nakonec si ale myslím, že to nedopadlo tak hrozně a jsem zvědavá, co na můj výtvor řekne porota. Tentokrát ale příliš pozitivní hodnocení neočekávám, protože v tvoření básniček si moc nevěřím, snad to trochu zachrání ty obrázky :D

Pro mě tedy první kolo rozhodně lehčí, ale myslím si, že to mohlo být ještě mnohem horší, jsem zvědavá, co přijde dál.

Měj se krásně,

Susan.

(naše Susan si sáhla hodně hluboko do rezerv a já pevně věřím, že si to vybrala i na další kola a teď už se jí bude bojovat pohodově. Ze srdce jí to přeju, protože její optimismus mi skutečně imponuje)

Chris Jericho byl stručnější.

Musím se přiznat, že praktickou částí, jsem byl hodně překvapen. Vím, že tu něco podobného bývalo v soutěžích, vždy jsem se tomu hodně velkým obloukem vyhnul, proto je pro mne 4. místo opravdu obrovský úspěch.

Kreativní část, již tak úspěšná nebyla. Básničky byly v pohodě, z těch mám i dobrý pocit, ale ty obrázky, to bylo peklo. Kreslení mi nikdy nešlo, ani tentokrát tomu nebylo jinak. Snad aspoň nápad porota ocení.

(budeme doufat spolu s Chrisem a držet mu palce)

Kim Sarah Reevesová odpovídala tentokrát trochu posmutněle.

Do tohoto kola jsem vstupovala s nadějí. Soutěžní úkol nebyl jeden z těch jednoduchých a tenhle typ šifer jsem zrovna v lásce příliš neměla, ale i tak jsem se do toho pustila. Nevěřila jsem, že dokáži projít první i druhý stůl bez chyby a byla jsem na sebe opravdu pyšná.
Když došlo na třetí stůl, vyjeveně jsem na něj koukala a přemýšlela, kde je chyba. Měla jsem okénka rozházená a čísla vůbec neseděla. Okamžitě jsem psala madam Kate a snažila se nějak vyřešit nastalý problém. Čas ubíhal…Když jsem poté zjistila, jaký je problém, byla jsem naštvaná, zklamaná a smutná.
Ráda bych tu poděkovala madam Kate a panu Olíkovi, byli velmi ochotní a snažili se vzniklý problém řešit. Šlo o technickou závadu, kterou jsem nakonec vyřešila sama s přispěním madam Kate. Radím všem Sedmiborcům, aby měli při úkolech Zoom na 100%, jinak promrháte svůj čas, který vám už nikdo nevrátí. Nápravu nečekejte…
Byla bych moc ráda, aby se tato „chyba“ příště uvedla do pravidel Sedmiboje a nikdo tak neměl problém při úkolech. Ono ne všichni pracují na 100% zoomu, že… – mrkne –
Jinak jsem si úkol celkem užila a jsem ráda, že ho mám za sebou. Snad se ten příští obejde bez komplikací, které budu muset řešit – usměje se –

(medvěd, budoucnost a technika jsou nevypočitatelní. Nikdy netušíme, co v příští chvíli přijde, jen škoda, když se jeden, druhý nebo třetí postaví proti nám)

Tak zase příště (za dva dny)  u 2. kola v bareveném.

Hezký den

Andy