Trimeles / Nezařazené / Deník Mrzimorčátka / 1.
Vánoční dekorace DIY – 1.díl Copak by jen kluběnky nosily? Jak se v Mrzimoru nosí Halloween? Halloween zaneprázdněné čarodějnice Famfrpálové tréninky v plném proudu 13 otázek pro seriálové fanatiky Magie kaštanů Zhodnocení Mrziaukce Zima 2022 Hog v kocke – 10. část – Tahali jste? Žluté duše ve fialovém hábitu – Tadäus Trottertickler 13 otázek pro filmové fajnšmekry Kytice- vyhodnocení a shrnutí Co se to kolem, ve světě mudlů, děje? Emoji na Hradě IV. Kytice- úkol osmý 13 otázek pro (ne)knihomoly Emoji na hradě III. Kytice- úkol sedmý Pohádka od Soptíka: O děsivém drakovi Emoji na hradě II. Kytice- úkol šestý Celohradní dražba 2022 Emoji na hradě Kytice- úkol pátý Tery Poe, Ben Gobha: „Trénink je společenská událost.“ Kytice- úkol čtvrtý Hog v kocke – 9. část – Ještěže jsou prázdniny Kytice- úkol třetí Jak si stojí jezevci na poli hradní novinařiny? Kytice- úkol druhý Hog v kocke – 8. část – Máme rádi famfrpál Jezevci a soutěže Kytice- úkol první Udílení novinářských cen – Šťastný galeon a Sázky Kytice – prázdninové soutěžení Hog v kocke – 7. část – Žlutý humor S jezevci o patronaci Susanino překladové okénko, díl 1. Cassiopea Zmklká: „Sklenici mám vždy napůl plnou!“ Deskohráčův stolek: Tajuplné Říše Cassiopea Zmlklá a návrhařina Lososi na hradě Jak se (ne)ztratit v rybím těle Deskohráčův stolek speciál – Harry Potter: Boj o Bradavice Závěrečná slavnost – modní policie Záblesky z Letňáku 21: Střelci a odrážeči Záblesky z Letňáku 21: Zachraň se, kdo nemůžeš Žlutý koutek Petromily – Červen Elfové a šmelfové Deskohráčův stolek: Draftosaurus V čem trénují žlutí? Kouzelné HOG Velikonoce Žlutý koutek Petromily – DUBEN Vzpomínáme na Velikonoce Švihnout a mávnout Deskohráčův stolek: Arboretum Dubnová usměvavá výzva Rok ve fialové Zápisky Tlustého Mnicha Velikonoční vybarvování Famfrpálová profiliga bude. Ale… Nejlepší jezevčí „kolejňáky“ Žlutý koutek Petromily – Březen Helen Miltonová: Oddělala jsem dvě šéfredaktorky! Vyhlášení soutěže ke Dni Mazlíčků Závěrečný kolejní večírek Žluté duše ve fialovém hábitu – Marylin Cuthbert Žlutý koutek Petromily – únor Zimní nováčkovská záchranná mise SELINA GARCIA: Budu tu strašit tak dlouho, dokud nezískáme Famfrpálový pohár!  Soutěž ke Dni mazlíčků! Vzpomínáme na Letňáček…. Tři soudky radí 9 THEODOR MUDD – Co dává v noci pod postel svým svěřencům? Nováčkovská tipovačka aneb co si představuji pod…. TST – 8. úkol Halloweenský večírek TST – 7. úkol TST – 6. úkol Halloweenská výprava za bezhlavým jezdcem TST – 5. úkol TST – 4. úkol TST – 3. úkol TST – 2.úkol TST – 1. úkol Netradiční rozhovor s profesory TNT je zpět a přináší sebou Bratříčka Není jezevec jako jezevec Korunami stromů a ještě dál aneb nováčkovská výprava do lesa je za námi Chvilka s jezevčími nováčky Cesta žlutých jednorožců Stezka prdících obrů Letní seminář počtvrté: Písmena, číslice, čáry a máry Letní seminář potřetí: Kouknu a vidím Letní seminář podruhé: Obětujte mi kus… Letní seminář poprvé: Hopity hop Jak jsem poprvé zakotvila na ošetřovně Večírek na závěr roku S kapesníčkem v ruce aneb budete nám chybět… Má první kolejní výprava aneb jak se pojídají škrny

Nezařazené

Deník Mrzimorčátka / 1.

Úryvek z deníku malého Mrzimorčátka

1. den

Tak a je to … Zařazovací slavnost je u konce a má školní uniforma se zbarvila do černožluté – barvy Mrzimoru. Dalších pár dní mám trochu podivně zamlžené.

Není to tím, že bych nějak extra pila Máslový ležák, který bych vlastně ještě ani pít neměla, ale bylo to celé plné emocí a nových lidí, věcí a zážitků.

buku-tamu

Vše to začalo tím, kdy jsem se vzpamatovala z toho, jak mne Moudrý klobouk poslal do této koleje. Zastavila jsem se před vchodem do kolejní místnosti a chvíli jen tiše poslouchala. Vše, co jsem slyšela, byl jen tlumený křik a hlasy, které zněly podivně zkresleně. Zhluboka jsem se nadechla a vešla dovnitř.

Sotva jsem prostrčila svojí hlavu vchodem, ihned se kolem seběhlo několik známých i neznámých studentů. Někteří mi gratulovali a další mě vítali. S některými staršími studenty jsem si potřásla rukou, už ani nevím, s kým vším. Jak se sluší a patří … asi … v místnosti probíhala skoro stejná hostina jeho ve Velké síni. Na stolech bylo jídlo, pití a to nemluvím o tom nadšení, které téměř doslova řvalo ze všeho okolo.

Ano … pár Mrzimorských jsem již potkala během mých lososových chvilek, ale nebylo to takové … přívětivé. Doslova jsem cítila, jak ke mně někteří vysílají zářivé úsměvy. Z toho všeho jsem musela jít někam na čerstvý vzduch.

Vyšla jsem ven na chodbu a dala se do menší procházky. Chodba byla nezvykle tichá a nepotkala jsem nikoho. Všichni slavili. Ve vzduchu se vznášel slabý náznak nedočkavosti, kterou všichni chovali kvůli nadcházejícím dnům. Zastavila jsem se u jednoho otevřeného okna na chodbě a vyhlédla ven na školní pozemky. Obloha byla příjemně potemnělá a já se poprvé po dlouhých dvou měsících cítila doma. Moudrý klobouk vybral dobře. Byla jsem konečně doma mezi svými.

 

7. den

Uběhl týden od mých prvních okamžiků mezi jezevci. A mé dojmy? Jsem nadšená! Nejen z toho, že mezi Mrzimorskými se cítím opravdu příjemně. Mé nadšení se pozvedlo na úplně jinou úroveň, když začala výuka. Ten stres při zápisech na první předměty nikdy nezapomenu. V třídách a na chodbách se bojovalo všemi možnými způsoby, jen aby si vychytali to jedno místečko pro svojí maličkost.

I přes několik modřin a odřených kolen jsem se zapsala na několik předmětů a nyní již pilně studuji. Och a zapomněla jsem zmínit, že jako nové Mrzimorčátko jsem dostala svého Patrona? Stal se ním Chris. Docela podivný kluk, prej dokonce kapitán famfrpalového týmu, ale myslím si, že nám to spolu klape … samozřejmě tím myslím vztah jakožto mezi Patronem a Patrončátkem. Prý mu dělám radost a furt mě chválí … tak asi dělám všechno správně. Dokonce jsem mu nakreslila obrázek!

 

11. den

Dnešek byl velmi vyčerpávající. U Mrzimorských se konal Rituál pro nováčky. Docela dost dobrá podívána! Jestli jsem do teď z toho všeho byla vyjukaná, tak teprve po této události bych řekla, že jsem snad už viděla všechno. Což samozřejmě není pravda, ale myslet si to mohu!

Pomalu se zabydluji, spřátelila jsem se s některými novými i staršími studenty mé koleje a celkově si troufám dokonce drze tvrdit, že mě někteří z nich mají i rádi. Z toho mám ohromnou radost!

Počet předmětů se mi nepatrně zvednul, ale myslím si, že to zvládám dobře. Nejhlavnější je, že již vím, že jezevci mě podrží a že mi hlídají záda, když bych potřebovala. Jsem hrdá na to, že patřím mezi ně!

Tak … pro tento okamžik je to vše. Já se zase za pár dní ozvu, milý deníčku.

 

Lestrencis Argoni Blaire

4 komentáře

  1. Chris Jericho 18. 9. 2016 21:02

    Nádherný článek :) a jinak…to je přeci jasné že tě máme rádi, jsi jedna z nás :)

  2. Lestrencis Argoni Blaire 18. 9. 2016 21:40

    Děkuji za zveřejnění článku! :) A díky Chrisi, jsem ráda, že se líbí ^^

  3. Andrew 18. 9. 2016 22:04

    Souhlasím s Chrisem. Hezký článek. Jezevci jsou přátelská stvoření, to ví každý ;o))

  4. Tess 22. 9. 2016 13:32

    Jůů! Tak to je bomba článek! Jsem nadšená! :)) super! :)

Napište k tomuto příspěvku komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

*