Trimeles / O naší koleji / Jak Mrzimor píše do školní knihovny
Jak se v Mrzimoru nosí žlutá? Vánoční dekorace DIY – 1.díl Copak by jen kluběnky nosily? Jak se v Mrzimoru nosí Halloween? Halloween zaneprázdněné čarodějnice Famfrpálové tréninky v plném proudu 13 otázek pro seriálové fanatiky Magie kaštanů Zhodnocení Mrziaukce Zima 2022 Hog v kocke – 10. část – Tahali jste? Žluté duše ve fialovém hábitu – Tadäus Trottertickler 13 otázek pro filmové fajnšmekry Kytice- vyhodnocení a shrnutí Co se to kolem, ve světě mudlů, děje? Emoji na Hradě IV. Kytice- úkol osmý 13 otázek pro (ne)knihomoly Emoji na hradě III. Kytice- úkol sedmý Pohádka od Soptíka: O děsivém drakovi Emoji na hradě II. Kytice- úkol šestý Celohradní dražba 2022 Emoji na hradě Kytice- úkol pátý Tery Poe, Ben Gobha: „Trénink je společenská událost.“ Kytice- úkol čtvrtý Hog v kocke – 9. část – Ještěže jsou prázdniny Kytice- úkol třetí Jak si stojí jezevci na poli hradní novinařiny? Kytice- úkol druhý Hog v kocke – 8. část – Máme rádi famfrpál Jezevci a soutěže Kytice- úkol první Udílení novinářských cen – Šťastný galeon a Sázky Kytice – prázdninové soutěžení Hog v kocke – 7. část – Žlutý humor S jezevci o patronaci Susanino překladové okénko, díl 1. Cassiopea Zmklká: „Sklenici mám vždy napůl plnou!“ Deskohráčův stolek: Tajuplné Říše Cassiopea Zmlklá a návrhařina Lososi na hradě Jak se (ne)ztratit v rybím těle Deskohráčův stolek speciál – Harry Potter: Boj o Bradavice Závěrečná slavnost – modní policie Záblesky z Letňáku 21: Střelci a odrážeči Záblesky z Letňáku 21: Zachraň se, kdo nemůžeš Žlutý koutek Petromily – Červen Elfové a šmelfové Deskohráčův stolek: Draftosaurus V čem trénují žlutí? Kouzelné HOG Velikonoce Žlutý koutek Petromily – DUBEN Vzpomínáme na Velikonoce Švihnout a mávnout Deskohráčův stolek: Arboretum Dubnová usměvavá výzva Rok ve fialové Zápisky Tlustého Mnicha Velikonoční vybarvování Famfrpálová profiliga bude. Ale… Nejlepší jezevčí „kolejňáky“ Žlutý koutek Petromily – Březen Helen Miltonová: Oddělala jsem dvě šéfredaktorky! Vyhlášení soutěže ke Dni Mazlíčků Závěrečný kolejní večírek Žluté duše ve fialovém hábitu – Marylin Cuthbert Žlutý koutek Petromily – únor Zimní nováčkovská záchranná mise SELINA GARCIA: Budu tu strašit tak dlouho, dokud nezískáme Famfrpálový pohár!  Soutěž ke Dni mazlíčků! Vzpomínáme na Letňáček…. Tři soudky radí 9 THEODOR MUDD – Co dává v noci pod postel svým svěřencům? Nováčkovská tipovačka aneb co si představuji pod…. TST – 8. úkol Halloweenský večírek TST – 7. úkol TST – 6. úkol Halloweenská výprava za bezhlavým jezdcem TST – 5. úkol TST – 4. úkol TST – 3. úkol TST – 2.úkol TST – 1. úkol Netradiční rozhovor s profesory TNT je zpět a přináší sebou Bratříčka Není jezevec jako jezevec Korunami stromů a ještě dál aneb nováčkovská výprava do lesa je za námi Chvilka s jezevčími nováčky Cesta žlutých jednorožců Stezka prdících obrů Letní seminář počtvrté: Písmena, číslice, čáry a máry Letní seminář potřetí: Kouknu a vidím Letní seminář podruhé: Obětujte mi kus… Letní seminář poprvé: Hopity hop Jak jsem poprvé zakotvila na ošetřovně Večírek na závěr roku S kapesníčkem v ruce aneb budete nám chybět…

O naší koleji, Rozhovory, Studentská tvorba

Jak Mrzimor píše do školní knihovny

V koleji máme šikovné a pracovité kouzelníky. Mezi nimi jsou i tací, kteří napsali knihy do školní knihovny. S rozhovorem souhlasili zkušení autoři: Patricia Baloure a Andrew Uroboros.

U Tří košťat s Pati a Andym

„Slečno Baloure, udělejte krok doprava – áááno, tam je vpravo. Ještě kousek, prosím … A teď už snad půjde ten jezevec vidět. Nicholasi, bacha na knihy … pane Uroborosi, stojíte slečně na halence! A teď se na mě podívejte, vyletí kulový blesk…“ a jakmile se ozvalo hlasité PRÁSK! z aparátu pana Paštičky: „…a je to! Vidíte? – Pánové ne? Nevadí, za pár minut to přejde… Na shledanou!“ 

 

 

Nicholas > Tak… – Usměje se na všechny – Dobrý večer, Pati a Andy. Děkuju, že jste přijali pozvání na rozhovor do našeho kolejního časopisu. – Ještě si na něco vzpomene a honem vyloví z brašny čtyři velké knihy

 

Patricia > Dobrý večer. – s úsmevom pozdraví

Andrew > – vstane, udělá pukrle a zase si sedne

Rosmerta > Limonáda pro Andrewa Uroborose

Nicholas > – Trochu opráší knihy a pak blýskne Andyho ještě jednou – Vy dva máte několik věcí společných. Oba rádi čtete, je tak? – Podívá se na Pati

Andrew > – odloží načuřeně sklenku limonády a mračí se jak pondělí

Patricia > Rada je slabé slovo. Priam milujem čítanie. – objíme knižku, ktorú si priniesla

Nicholas > – Snaží se nenápadně nakouknout na její název, ale pak se ještě doptá – A kdy to začalo?

Nicholas > A čím to začalo? – zvídavě nadzvedne obočí

Patricia > Odkedy si pamätám. V predškolskom veku som často listovala knižky o zvieratkách. Pamätám si príbehy o Ovečke Olinke a Lienke Lenke. A neskôr moju čitateľskú vášeň vzbudili historické spisy o Harrym Potterovi.

Nicholas > – Pečlivě si zapisuje Oliheň Lenku a přikyvuje – A vy, Andy, taky milujete čtení tak moc jako Pati? Jak se tato cho- eee… jak se to projevovalo?

Rosmerta > Fialková voda pro Patriciu Baloure

Andrew > Nevím, jestli stejně jako Pati, ale čtu moc rád. Jsem takový čtenář – pokusník. Dost často jsem chodil do knihoven, to je mudlovská pokladna s knihami, a půjčoval si knihy. Když mne některá zaujala, přečetl jsem od toho autora, na co jsem narazil – usměje se a zavzpomíná – A některé, které jsem si fakt zamiloval, jsem si pořídil i domů.
A pokud chcete vědět, jak tenhle vztah začal u mne, tak vězte, že to bylo knížkou Polámal se mraveneček. Dostal jsem ji, když mi byly asi tři roky a bezmezně jsem tu knihu miloval. Máti mi ji musela číst pořád dokola i několikrát za den. Uměl jsem ji nazpaměť. A když už jednou… jak se to říká… chytila nervy a poslala mne, hošíčka malého, do háje, sedl jsem si a dělal jsem, jak čtu. Opakoval jsem každé slovo a obracel stránky a… to bylo moje první čtení :oD

Nicholas > – Rozesměje se a přikyvuje – Ale roky postupovaly dál, oba jste rostli a rostli a začalo vás lákat psaní knih… – Podívá se na Andyho – Před kolika lety to bylo poprvé?

Andrew > Já psal už dávno… nevzpomenu si, kdy poprvé jsem koketoval s psaním. Byly to samozřejmě takové pokusy. Třeba jsem napsal tátovi kovbojku – řehní se – a pak povídky. Zkrátka kratší věci. No, a pak přišla doba, kdy jsem zjistil, že mám v hlavě nápad, který bych chtěl dát na papír

Nicholas > Pati, o vás se taky šeptá, že sama chcete být autorka. Taky jste začínala od krátkých děl, než jste usedla k nekonečnému pergamenu?

Rosmerta > Ostružinové víno pro Nicholase McElena

Nicholas > – Opatrně usrkává, aby si nepobryndal deníček

Patricia > Ja som začínala s „písaním“ asi vo ôsmych rokoch, ale to boli také príbehy, že nazvať ich písaním je urážka. – zahanbene sa zasmeje – Potom som na niekoľko rokov prestala úplne a skutočne som začala písať až po príchode na Hogwarts. Najskôr úlohy a súťaže, potom krátke poviedky a teraz knihu.

Nicholas > – Usmívá se a zapisuje – Oba tedy máte rozepsané knihy. Ale… některé už máte i ukončené – Pohladí hromádku knih po hřbetu – Pati, vy jste psala o vodním a zemském živlu. Ostatně, ze živlové magie máte i zkoušky NKÚ na vynikající. Mají tyto knihy něco společného s touto zkouškou?

Patricia > So skúškou majú spoločné všetko. Tie knihy sú moje vypracovanie NKÚ zo Živlovej mágie. Madam Larrie z neho bola nadšená, ale verejná archivácia skúšok nie je možná, preto mi navrhla, aby som text rozdelila podľa živlov a poslala ho do školskej knižnice. Mňa tento nápad prirodzene nadchol.

Nicholas > Ahááá! – ukáže čtenářům obě knihy – A vy jste psala o všech čtyřech živlech? – Nejistě se podívá na dva kusy

Nicholas > Teda pěti…

Patricia > Nie, mala som si vybrať dva, ktoré sú mi najbližšie. U mňa je to primárne zem a sekundárne voda.

Nicholas > – Úlevně vydechne, že žádnou knihu nepřehlédl – Andy, vy jste rovněž napsal dvě knihy, pokud jsem správně prohlížel knihovnu. Jaké to bylo, psát knihy do knihovny?

Andrew > – chvilku mlčí, pak pokrčí rameny – Jaké to bylo… prvotně nadšení, pak trochu sprcha. – ukáže na první knihu – Tuhle knihu jsem napsal v prváku, když jsem sedával v parku pod stromy a sledoval všechny ty kouzelné tvory, co se ukazovali na okraji lesa. Její napsání mi netrvalo moc dlouho. Na vydání jsem si ale počkal. Tehdy byla knihovnicí slečna Sivinka, pokud si pamatuju dobře a mám pocit, že jsem jí už pěkně lezl na nervy, jak jsem se ptal, kdy kniha vyjde.
Druhá mě od dalších pokusů bohužel odradila úplně.

Nicholas > – Prolistuje několik stran Lexikonu domácích kouzelnických mazlíčků. Omylem se dostane k pavoukům, ihned to zaklapne a na rukou se mu objeví husí kůže – Eh… tedy ano. Vaše druhá kniha nese název B4 – skvělá školní soutěž nebo nácvik na zhroucení. Je to asi nejinteraktivnější kniha z naší knihovny. Perfektně zpracovaná s krásnými detaily. Chtěl byste nám říct, cože vás to odradilo? – Zadívá se na něj

Rosmerta > Ostružinové víno pro Nicholase McElena

Andrew > Problémy a hlavně přístup. Ta kniha byla docela obsáhlá, plná citací a přesných záznamů rozhovorů, odkazů na úkoly a snahy zachytit atmosféru, kterou jsme tehdy všichni prožívali. Když jsem ji dával do knihovny, byla knihovnicí slečna Radimaru? Nejsem si úplně jist jménem. Ale pár měsíců nato odcházela z postu a nastoupil pan Javor. Ten mi sliboval, že knihu vydá co nejdřív. Pak prý nastaly problémy technického původu a pak byly další problémy a asi i problémy s problémy… Zkrátka kniha nebyla a nebyla a já už měl na skladě hromadu slibů a nic z nich. Pak jsem napsal dotaz na MK a ozval se mi tehdejší pan ředitel. Pan Ronald. Slíbil, že se na to podívá a asi se i podíval, protože nakonec kniha vyšla…

Nicholas > – Přikyvuje a zapisuje si potíže – Pati, co vaše zkušenosti?

Patricia > U mňa to nebolo také hrozné. Knihy boli vydané mesiac po odoslaní. Jediný mínus bol, že som nemala nárok na finančnú odmenu, ale to bolo pochopiteľné.

Nicholas > Ale živlovou magií není vaše pisatelská kariéra na hradě u konce, že ne? :)

Patricia > Na hrade… hm… – zamyslí sa nad svojimi plánmi – Netvrdím, že už sem určite nikdy nič nenapíšem, ale na dobu dlhú a neurčitú to zrejme koniec je. Momentálne všetku pisateľskú energiu vynakladám do knihy určenej muklom. Viete, oni knihy o mágii milujú, majú pre nás dokonca žáner zvaný fantasy.

Nicholas > Ano, ano, to je rozumné :) Andyho postoj už známe, ale pane, o čem byste si rád přečetl v naší knihovně?

Andrew > Stejně jako Pati i já mám rád historii, takže by mne nejspíš potěšila kniha o začátcích Hogu, o všem, co s tím souviselo :o)

Nicholas > A vy, Pati? :)

Patricia > Tu Andyho musím opraviť. Históriu rada väčšinou nemám, Harry Potter je svetlá výnimka.
Neodpoviem prekvapivo, ale rada by som si z knižnice raz požičala nejaký príbeh, v ktorom by výrazne figurovali naše hradné zvieratá. Ukecaný sovinec alebo neblahý útulok v Godrikovom Dole iste skrývjú zaujímavých hrdinov.

Nicholas > To jsou nádherné náměty! Andy, měl byste tip, o který byste se chtěl podělit s případným spisovatelem knih do naší knihovny?

Andrew > Já vám nevím, sire. Takhle rovnou z „voleje“ mě nic nenapadá. Ty nápady mým směrem chodí zcela nevyzpytatelně a po zvláštních cestách, protože je nikdy dopředu nevidím.

Nicholas > Rozumím :) A Pati, vy byste měla nějaké to doporučení? :)

Patricia > Nebojte sa originality! Ak sa nápad páči vám, akokoľvek je zvláštny, skúste ho realizovať. – žiarivo sa usmeje

Nicholas > – Zasměje se – A teď možná originální otázka, Pati… Je něco, na co byste se chtěla Andyho zeptat ohledně našeho tématu? :))

Rosmerta > Limonáda pro Andrewa Uroborose

Andrew > – hlídá sira kolejního, aby v případě nutnosti honem odložil sklenku

Patricia > – listuje v hlave a hľadá niečo vhodné medzi toľkým sarkazmom

Nicholas > Tak se zeptáme zatím Andyho, jestli by něco neměl? :) – Pobídne ho a mrkne

Rosmerta > Zmrzlinový pohár pro Nicholase McElena

Andrew > – Zubí se na Pati a ví, že od ní přijde nějaká jobovka, protože Pati ho už léta hladí kladivem – No, já bych se možná zeptal, jestli bychom společně nenapsali knihu o učení kouzel v soubjáku – řehní se

Patricia > A ja by som v tej knihe písala čo? Na konci každého odseku „Áno, to, čo povedal Andy, mínus frfľanie.“ :D

Nicholas > – Rozesměje se na celé kolo, zaskočí mu zmrzka a začne se dusit

Andrew > Jestli jsem to nečekal – směje se a vrtí hlavou – a přitom já v soubojáku nefrflám, to Pati přehání. A když už, nadáváme svorně na Aspekty

Patricia > Frfrle, vážne, verte mi.

Andrew > – zabrblá si pod vousy a dál se pochechtává

Patricia > Už viem otázku! – prihlási si ako v triede

Nicholas > – Konečně se nadechne a ještě se řehní – Pati, ptejte se!

Andrew > – začne se modlit

Nicholas > – Pro jistotu odloží pohár i pití –

Patricia > Andy, čítaš, pretože ťa to upokojuje, alebo si obohacuješ slovník, aby si mohol frflať novými spôsobmi?

Andrew > Pati, ono to jde asi ruku v ruce. Čtu, protože čtu rád a současně to obohacuje můj slovník. Nejenom frflací – ušklíbne se na ni – :o))

Rosmerta > Ostružinové víno pro Nicholase McElena

Patricia > Neverím, že máš aj iný slovník, ale nechám ťa v tom :D

Andrew > A příště s tebou v soubojáku nebudu vůbec mluvit, abys nemohla říkat, že frflám :oD

Patricia > Andy, práve frfleš na to, že sa brániš, že nefrfleš :D

Nicholas > – Má zakrytou pusu rukou a dělá, že nedusí smích – Děkuju moc vám oběma! Přeju vám hodně sil, trpělivosti i úspěchů při psaní a doufám, že jednou se mi dostanou všechny vaše knihy pod ruku :)

Patricia > Ďakujeme, p. Nich. Ak sa kniha dostane na svetlo sveta, určite sa k vám dostane. – žmurkne

Andrew > Díky, sire. :o)

 

Nicholas McElen

Napište k tomuto příspěvku komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

*