Přeji krásný den všem čtenářům Trimela!

S novým týdnem jsme dostali i my nesedmibojaři možnost si jeho úkoly vyzkoušet. Pokud jste měli tu odvahu si nechat dobrovolně otestovat vaše nervy a trpělivost, mohli jste narazit na v podstatě složitější úkol, než byl ten první. Myslím si teda, že se takhle dobré půlce hradu vážně jevil. Druhá půlka tvrdila, že by takové úkoly mohly být i nadále a těžké jim to přišlo tak normálně. Pak tu máme i některé ojedinělé názory, (že ano, Rorrsko) které si troufaly tvrdit, že tento úkol byl přeci ještě jednodušší než ten první. – pobaveně vrtí hlavou –

Myslím, že nejenom mně vrtalo neustále hlavou, jakýpak to asi bude úkol, když jeden soutěžící ho zvládne okolo deseti minut a jiný se s tím nimrá více než hodinu. Navíc i penalizace trhaly pomalu rekordy. Největší žlutá byla dokonce 18000 vteřin a stala se tak největší vůbec. Ovšem myslím si, že některým obyvatelům hradu na výsledném čase ani nezáleželo a byli tuze rádi, že se živí, zdraví a bez újmy na psychickém zdraví dokodrcali ven z arény.

Zažila jsem i minulý sedmiboj, ale abych pravdu řekla, moc si z něj nepamatuji. Ovšem jeden úkol mám před očima úplně živě dodnes a to stany, které mě tehdy úplně dostaly, a během jejich vypracovávání jsem zahodila nejméně sedmkrát flintu do žita. Modlila jsem se, ať se tomuto úkolu vyhne letošní sedmiboj obloukem. A to nějakým opravdu velkým. Ale pak jsem vešla do arény, zahlédla dobře známou tabulku a mé oči se samy od sebe jen zvedly v sloup. Letos to sice nebyly stany, ale stejná logická hádanka v námětu sov a dopisů, které se musely doručit. Tedy poměrně těžká doplňovačka, která spočívá v tom, že jste ke každé sově museli dodat právě jeden dopis, ale tak, aby se počet dopisů v řádcích a sloupcích shodoval s číslem na konci řádku či sloupce. K tomu všemu se nesměly dopisy nikterak dotýkat a ještě jsme je museli roztřídit rovnou na dvou místech- v malém a ve větším sektoru. Správnost dopisů jste si mohli nechat zkontrolovat, ale zaplatili jste za to penalizací. Musím říct, že jediné, co jsem stíhala v aréně sledovat, byly houkající sovy a to, jak jsem pomalounku a polehounku ztrácela nervy, takže když jsem se z arény nakonec nějak dostala, tak jsem svým časem byla opravdu velice mile překvapena. Musím uznat, že jsem si to užila víc než v minulém sedmiboji a nebylo to vlastně vůbec hrozné. Možná i naopak. Ovšem když tak koukám na časy některých studentů, nevím, jestli jim náhodou nějaké sovy i s dopisy neuletěly a neměli to lehčí. Jinak si totiž nejlepší čas 04: 32, který zaznamenala profesorka Cerridwen Lowra Antares, prostě nedokážu vysvětlit. Samozřejmě každému sedne něco jiného a myslím si, že většině jezevců sedl právě tento úkol! Svědčí o tom totiž naše výsledky.

Naše sedmibojařky se s úkolem popraly skvěle. Eiv zaznamenala čas těsně nad hodinu a jedenácté místo, který ji zajistily především penalizace, ale i tak se jedná o krásný výsledek. Další pěkné umístění vybojovala Sherly s časem naopak těsně pod hodinu a zařadila se tak na deváté místo. A absolutním uragánem celého kola se stala naše Rorrska, která jen o minutu minula hranici deseti minut, což pro ni znamenalo vítězství a neuvěřitelný čas patří k jednomu z nejlepších z celého hradu. Blahopřejeme! V počtu hvězdiček jsme se zařadili po praktickém úkolu na třetí místo.

Přímo úžasné byly i časy našich nesedmibojařů. Celkově 27 se rozhodlo vyzkoušet, co na ně v aréně čeká. Nakonec se našlo 19, kteří se probojovali až k úspěšnému splnění. A to je ještě slabé slovo, protože dokonce pětice jezevců se vlezla svými báječnými časy do 11. místa. Nejlepší tři časy zaznamenaly Vea Sophie Williams s časem 16 minut a 49 vteřin, stříbro by brala Kim Sarah Reevesová s časem o 46 vteřin lepším než Vea a na pomyslný stupínek nejvyšší by dosáhla Patricia Baloure s časem 14:01. Penalizace se v tomto kole rozdávaly více než hojně, a tak uznání patří sedmici žlutých, kteří to zvládli s nulou.

A nezapomenu ani na barvou sice fialové, ale duší stále jezevčí obyvatele hradu. Nejlépe si vedl náš pan bývalý kolejní Nicholas McElen, který proletěl arénou za čtyřicet minut a to dokonce bez jakýchkoliv penalizací! Čtyřicítku uzavřela Marylin Cuthbert svým skvělým výkonem a o dvě desítky dál se zařadila se svým výkonem i naše madam kolejní Oresta Vianueva.

Kreativní úkol měl poměrně zvláštní zadání. Dopsat čtyři chybějící stránky v deníku, který se týká stěhování hradu a jednu stránku ručně vyhotovit. Byly uděleny tři penalizace- jedna postihla i naši Eiv. Po zveřejnění hodnocení se však vzneslo spoustu otázek a nepochopení nejen ze strany sedmibojařů, ale i ostatních obyvatel hradu. Zadání jim přišlo nejasné a upřesňující sova, která sedmibojařům přišla, je podle všeho snad ještě víc zmátla. Pokud jsem dobře poslouchala, stálo v ní totiž něco ve smyslu, že si sedmibojaři mohou vše vymyslet. Ovšem někdo to mohl špatně pochopit a psát úplně volně. Z toho, co jsem tak postřehla, bylo nedorozumění mnohem více. Na druhou stranu se mohli ohledně úkolu sedmibojaři ptát organizátorů. Já osobně však obdivuju všechny, co se snažili zadání alespoň nějak pochopit a splnili i druhý kreativní úkol, protože to se mi tentokrát teda opravdu nepovedlo. Snad budou další úkoly zadány konkrétněji.

A koho se mi podařilo odchytit tentokrát? Úplně první tu mám bývalou sedmibojařku a pokladničku se skvělými časy v praktických úlohách Patricii Baloure.

Ahoj Pat,
Jak vnímáš sedmiboje na hradě? Přeci už si nejeden zažila a v jednom si účinkovala. Je to něco na co se těšíš? Nebo to už nějak víc neprožíváš? – připraví si pergamen –

Ahoj! Sedmiboj pre mňa znamená spomienku na zložité časy, ktoré ma ale riadne posunuli vpred. – na tvári sa jej mihne nostalgický úsmev – Nemôžem povedať, že by som bola priamo nadšená, keď sa blíži, ale rada si porovnám, o koľko ďalej som dnes oproti môjmu súťaženiu.

Jak moc se změnil sedmiboj za ty roky? Vidíš nějaký pokrok? Funguje pořád stejně, nebo se organizátoři poučující ze svých chyb a napravují je? – vyzvídá –

Čo sa týka kreatívnych zadaní, myslím, že organizátori sa snažia napraviť chyby minulých Sedmibojov, lenže vo výsledku skáču z extrému do extrému. V mojom ročníku sme mali zadania dlhé takmer ako vypracovania, kde boli desiatky jasných podmienok, až občas kládli medze fantázii. V tomto ročníku sú zadania zasa tak stručné a všeobecné, že súťažiaci vlastne nevedia, čo robiť.
Ale všeobecne sa Sedmiboj veľmi nezmenil. Podľa mňa by mu veľmi pomohlo, keby súťažiacim nesľuboval, čo nemôže splniť, napríklad úplnú anonymitu vypracovaní, a tým nemyslím len Slovákov. A tiež keby sa netváril byť tým, čím naozaj nie je.
Aby som však nebola len negatívna, som rada, že praktické úlohy v princípe zostávajú rovnaké, pretože väčšinu z nich som si veľmi obľúbila.

A co letos? Zatím se ti v oblasti praktických úkolů daří získat přímo úžasné časy. – listuje výsledkovou listinou – Jsi spokojená s výsledky?

Ďakujem. Priznám sa, že ma moje časy tešia, pretože sú každým ročníkom lepšie. Škoda, že som také nemala, keď som súťažila. – zasmeje sa – No, nervozita urobila svoje, ale ani teraz sa mi dobre nepracuje pri časomiere.

A samozřejmě neopomenu na kreativní. – zamyslí se – Zaregistrovala si, že byly teď u sedmibojařů zřejmě nějaké nedorozumění ohledně druhého úkolu? A co ty? Pochopila si zadání nebo ti taky něco přišlo nejasné?

Ako každému na hrade, aj mne prišlo druhé zadanie nejasné, dokonca až nedomyslené. Sedmibojári to už tak majú náročné, teda mi príde nezmyselné, aby si mali ešte aj skladať zadania z indícií a sov organizátorov. Sedmiboj má byť niečo viac, no v tomto prípade je zadanie akejkoľvek súťaže na hrade prepracovanejšie, a to je škoda. Takisto ma zamrzel postoj niektorých organizátorov. Keď úplne všetci vidia, že ste urobili chybu, a vy im namiesto ospravedlnenia či pokusu o nápravu vymenujete dôvody, prečo sú hlúpi, že nepochopili vaše výborné indície, a ešte za tie „argumenty“ jeden druhého (čiže sami seba) chválite, tak čo na to povedať? Po prvé je to detinské a po druhé samochvála smrdí.

Je nějaký úkol, který doufáš, že se v letošním sedmiboji objeví a třeba se na něj i těšíš? Pokud ano, tak jaký a proč zrovna ten? – usměje se –

Každý Sedmiboj sa teším na puzzle, pretože ich milujem skladať už od malička. A podobne som sa tešila na sovy, čo sa zrejme aj prejavilo na mojom čase. – Pyšne sa narovná. –

Další šťastnou se stala Veasse Waterlee. Skvělá odrážečka a studentka pátého ročníku, která měla třetí nejlepší čas v prvním praktickém úkolu.

Ahoj Veuš,
Tohle je už tvůj druhý sedmiboj na hradě, pokud se nepletu. Máš dvě témata, dvě poroty, dva jiné roky…kdyby sis musela vybrat, v kterém sedmiboji by ses chtěla účastnit raději? – namočí brk do inkoustu –

Ahoj,
jelikož druhý sedmiboj prozatím nebyl dokončen a první jsem zas tolik nesledovala, nemohu na tuto otázku odpovědět. – pokrčí rameny –

V prvním praktickém úkolu se ti povedlo zaznamenat jeden z nejlepších žlutých a vlastně i hradních časů. – složí poklonu Veušce – Ovšem druhý si nedokončila. Kde byl problém? Přišlo ti to moc těžké nebo ti nesedl typ úlohy? A zkoušela si v minulém sedmiboji stany?

Tak dobrý čas jsem zase neměla. Problém? Nějak jsem se do toho zamotala, potřebovala jsem pauzu a pak jsem odjela pryč, takže jsem se k tomu nevrátila. Ano, zkoušela jsem i stany, ale byla jsem na tom podobně jako v tomto případě.

A co kreativní úkoly? Vyhýbáš se jim raději obloukem nebo sem tam něco zkusíš? – usměje se –

Kreativním úkolům se snažím co nejvíce vyhýbat, ale kdo ví, třeba budu mít v blízké době kreativní náladu a zkusím i tento typ úkolů. – pousměje se –

Přemýšlíš, že bys někdy v budoucnu sedmiboj zkusila, nebo to je spíš něco, co bys nikdy nechtěla zažít? – zvědavě čeká odpověď –

Neříkám, že bych to vyloženě nechtěla zažít, ale zároveň po tom nijak netoužím. Bojím se, že bych se zasekla jako při tom úkolu s dopisy a nemám ráda, když mě někdo nutí ke kreativní činnosti. Občas pořádně nic nenapíšu i půl roku.

A co by byl sedmiboj bez pořádného fandění. Chodíš někdy třást třásněmi či pořádně zakřičet do mluvítka na tribunu? Nebo raději sleduješ výsledky z povzdálí? – zasměje se a kontroluje své třásně pod stolem –

Dávám přednost sledování výsledků z povzdálí a fandím tiše, bez pokřikování z tribuny. Nějak jsem nebyla tolik nakažena sedmibojařských nadšením, které by mě nutilo trávit spoustu času pokřikováním z tribuny, ale úkoly si zkouším ráda.

A jako poslední vás možná zaujme rozhovor s Alex Teerovou, která se letos o sedmiboj velmi zajímala a nakonec se dokonce přihlásila do výběru. Jak se ji daří teď?

Ahoj Alex,
Tohle je tvůj první sedmiboj na hradě, ale přesto si se chtěla účastnit. Bohužel ses nakonec nedostala do užšího výběru. Věděla si vůbec, o co v sedmiboji přibližně půjde? Zjišťovala sis nějaké informace, nebo si to prostě chtěla zkusit? A co tě na něm tak lákalo? – vyzvídá –

O Sedmiboji jsem nevěděla skoro nic. Znala jsem jména několika výherců a odměny za výhru. Nikoho jsem se moc neptala, spíše jen naslouchala tomu, jak si o něm někdo povídá. Taky jsem četla články v DV z minulého ročníku, ale moc jich nebylo… Nejvíce jsem se dozvěděla na setkání s účastníky z minulých let, kde jsem se na vše potřebné doptala. A co mě na něm lákalo? Asi ta sláva. Možná i ta bodová odměna do Jiné, protože stále bojuji o Bodohrotiče.

Překvapil tě sedmiboj něčím nebo sis ho takhle nějak představovala? – usrkne čaje –

Představovala jsem si úkoly o hodně jednodušší. Třeba ty sovy jsem z manuálu naprosto nepochopila. Ale musím říct, že úkoly jsou moc pěkné z vizuální stránky.

Praktické úkoly se ti moc nevedou. Ani jeden si sice nedokončila, ale patří ti má úcta, že jsi to vůbec šla zkusit. Ale zajímá mě, proč si je nedokončila? Přišly ti moc obtížné nebo jsi nenašla čas? A hodláš zkusit i další? – mile se usměje –

Obojí. Ani nevím, co jsem si pod praktickými úkoly představovala, ale dost mě zaskočily. Pravděpodobně ale hrál největší roli ten čas, protože mám hodně úkolů jak sem, tak k mudlům. Další možná zkusím, uvidíme, jak mi zbude čas. – zasměje se –

A co kreativní úkoly? Zkoušela jsi i ty? Jaký z nich máš pocit?

Tak ty jsem opravdu nezkoušela. Na mě je to moc tvoření. První úkol byl hlavně o tom malování a druhý byl sice spíše psací, ale i na tvoření přišlo. Trošku bych to tvoření omezila, vždyť kreativita nespočívá jenom v kreslení a vyrábění.

Teď už alespoň víš, co sedmiboj obnáší. – mrkne – Změnilo to nějak tvé rozhodnutí přihlásit se do sedmiboje nebo bys to pořád chtěla třeba v budoucnu zkusit jako soutěžící?

Už asi ne. 700 bodů, 100 G, jméno v Síni slávy a čokožabka je sice super motivace, ale nejspíše na to nemám. Možná až budu v rozšiřujícím studiu nebo jako fialová organizátorka. – usměje se –

Po dvou celých úkolech si držíme ve hvězdičkách pěknou třetí pozici. A co nás čeká tento týden? Netuším, ale pan ředitel tento úkol zvládl za 45 minut a první sedmibojařka, co prošla úkolem, popisovala, že měla v jeden moment pocit, že má projevy infarktu a jiná, že jí pomalu vypadly oči z důlku. Tudíž to bude asi něco zákeřného. Doufejme, že je ošetřovna řádně připravena na veškerá zranění, protože tohle zní opravdu vážně!

Zase za pár dní se těší
Mandy Wright