Dnes si predstavíme jednu našu spolužiačku, ktorá je na hrade už nejaký ten piatok, dokonca aj piatačka je nejaký ten rok (snažím sa ju presvedčiť nech tento rok spraví skúšky – nenápadne však?) a je to aj zakladateľka našej slávnej Cesty za pokladom :) Áno, je to naša milá Vicky a v nasledujúcom rozhovore si predstavíme jej šatník :)

Ahoj Vicky, som veľmi povďačná, že si si našla aj cez prázdniny trochu času a oboznámiš nás s tvojim šatníkom. Počula som, že ty máš toľko šiat, že by si ich mohla aj rozdávať. Je to pravda?

Ahoj Mischel, to já děkuji Tobě, že jsi mě zapojila do svého úspěšného projektu. Moc se mi líbí, baví mě nahlížet do šatníků ostatních a ráda ukážu i něco z toho svého.

Nic nerozdávám! Ale pravidelně půjčuji, ano můj šatník přijde v kolejce na přetřes snad před každou slavností, kdy na poslední chvíli půjčuji šaty těm méně šťastným. Posledně jsem s nadsázkou prohlásila, že bych mohla obléknout na slavnost celé dámské osazení koleje. Když nad tím přemýšlím, tak taková nadsázka to vlastně zase nebyla. Víc jak dvacet slečen asi od nás na slavnost nepůjde a tolik rób bych našla. Kdyby šly všechny, jistě bychom to z mé skříně nějak poskládaly, mám také spoustu halenek, dlouhé sukně, ale i třeba slavnostní hábity. Rozhodně by to byl zajímavý experiment. Jen by mi pukalo srdce, jak by mi najednou klesla majetnost a taky bych přišla o nervy, než (a jestli) by se mi všechny kousky vrátily. — směje se —

Vicky moja pravidelná otázka, si shopoholička?

Hm, jakkoli to k velikosti mého šatníku bude znít neuvěřitelně, za extrémní shopaholičku se nepovažuji, určitě jsou na hradě větší. Samozřejmě mě nové kolekce nemíjejí, každou minimálně obhlédnu a většinou i nějaký kousek vyberu. Mám ale také ráda svoje konto. Dnes tedy už operuji s nějakou stálou sumou, která mi dovoluje nakoupit si nové kousky bez toho, aniž bych přišla na buben i při větším nákupu, ale umím se krotit.

Čo pre teba znamená nakupovanie?

Bolestivý zásah pro moje konto. Ale ne vždy. Třeba o Vánocích moc ráda vybírám dárky pro své kamarády, v tom se vyloženě vyžívám, co komu a hlavně miluji vybírání barev krabiček, jsem schopná u toho strávit desítky minut. Pro tyto případy často šetřím v hrudkách zlata nebo nepotřebných lektvarech ze sklepení a pak prodám třeba desítky kusů najednou. Zvlášť ujetá jsem na lektvary štěstí. Třeba před důležitými zkouškami nikdy nechci prodávat lektvary štěstí do vetešnictví, protože se bojím, že mi uletí štěstí, no to prostě nepochopíš, ale jsou to pro mě důležité rituály podobně, jako si v den zkoušek dávám tady na hradě do ruky čtyřlístek — klepe si na čelo — Vůbec moje hogrituály by vydaly na samostatný článek, kdybych to tu všechno líčila, mohlo by to iniciovat návrh na mou hospitalizaci U Svatého Munga a dostat čtenáře do pochybností o mém zdravém rozumu, takže raději k další otázce. — usměje se —

Páči sa ti tvoj šatník, či je ešte len v nejakom rozvoji?

Netajím se tím, že část mého šatníku je poděděná po osobnostech, které z hradu odešly. Jestli byl lord Voldemort Zmijozelův dědic, tak já jsem nepochybně hradní dědic. A řekněme si na rovinu, určitě je zajímavější dědit krásné drahé róby než nějakou nestvůru. Takže z tohoto hlediska ve vývoji je. Je to prosté. Lidé se registrují, přicházejí, odcházejí a Vicky dědí. — vysvětluje Mischel koloběh oblečení na hradě  —

Ne, teď vážně, můj šatník se samozřejmě stále vyvíjí, nové oblečení si nakupuji a také dostávám od přátel. A samozřejmě je také spoustu vysněných kousků, na které číhám a jsem za to ráda, protože právě nesplněné cíle mě stále drží na hradě a doplňování šatníku mezi takové mety patří. Jako celek se mi ale můj šatník líbí a jsem s ním spokojená.

Stala sa ti nejaká trápnosť s oblečením?

Vím, že tady mí předchůdci líčili, jak někde lítali polonazí, něco takového se mi asi nestalo, ale to víš, že za ty roky jsem se ne všem trefila do vkusu a párkrát mě Módní patrola pěkně zdrbla. — usměje se —

Spravila si už aj nejaký návrh oblečenia? Ak áno aký?

Ne, ne, v tomto směru se vůbec neangažuji.

Ukážeš nám svoje obľúbené modely?

Model č. 1 – Minišaty

Jako první z mého šatníku musím vytáhnout minišaty. Jedná se o můj úplně nejoblíbenější kousek šatníku, a to snad od nepaměti. Jsou slušivé, praktické a skvěle kombinovatelné s různými pásky, kterých mám také hromadu, hlavně tedy z NiT. V poslední době je ráda kombinuji hlavně s touto slunečnicí. Váže se k nim taková vtipná historka. Kdysi jsem v Soubojovém klubu vedla s Marq Laux diskuzi o nejkrásnějších šatech na hradě. Tenkrát jsem v zápalu boje prohlásila, že Marq je kamarádka nad všechny šaty světa a srovnatelná s těmi černobílými. Myslela jsem jimi právě tyto. Marq pak tuhle moji průpovídku dlouho měla ve svém čarostavu. — s úsměvem vzpomíná na ty časy — Každopádně šaty i Marq pořád zbožňuji!

Jinak dole sedí Mrzimorská věštecká koule madam Helgy. Další moje srdcová záležitost, jedná se o první odměnu vůbec, kterou jsem dostala, je to můj nejoblíbenější kolejní předmět, ráda u sebe tahám i deníček a nejrůznější brky, to je teda mimochodem další závislost.

Model č. 2 – Tulipány

Ráda bych Vám také ukázala svého kebuláčka, jedná se o jeden z vánočních dárků od Fleutýny, kebuláčků jsem postupem času také skoupila více, ale tento fialový zůstává můj nejoblíbenější, moc ráda ho kombinuji s fialovými věcmi. Třeba s těmito tulipánovými šaty. Tulipánové šaty mě okouzlily, jsou v krátké i v dlouhé variantě (v dlouhé je mám v modré). Pro mě jedny z nejkrásnějších šatů, které se v poslední době na Příčné ulici objevily. Jinak zase doplněné brkem, jak říkám, závislost!

Model č. 3 – Domina

— Uklidí šaty do skříně a vytahuje další — Jé, šaty Domina, moje nejoblíbenější dlouhá róba. Svůj vztah k nim jsem se snažila vylíčit v jednom úkolů do Fantazírování profesorce Lilien Emity Meissed. Vysvětlovala jsem jí, že ty šaty pro mě ztělesňují moc, středověk, červenou knihovnu, dobu silných rytířů a křehkých princezen, a že se v nich cítím prostě dokonale a jako v jiném světě. Slečna tehdy ze mě byla hotová, co si s těmi šaty spojuji. No každopádně pro mě další srdcovka!

Model č. 4 – Tulákův plášť

Tak, teď opatrně. — Vytahuje nedbale vypadající plášť. — No, jako pozor, to je strašná vzácnost! Je jich jen několik na hradě, Tulákův plášť byla výhra v jedné z Čaropřehlídek. Já tedy neměla to štěstí, ale vydražila jsem ho v rámci jednoho večírků pořádaného Mrzimorem na podporu kolejní pokladny. Přesnou cenu si už nepamatuji, vím, že jsem se o něj dlouho přebíjela se slečnou Cerridwen, a že konečná suma byla v řádu desítek galeonů. Taky si pamatuji, jak jsem tehdy vydražila nějakou kartičku z žabky jen na truc Tadovi asi za dva galeony. Druhý den jsem měla zkoušku a potřebovala jsem dobrou karmu, tak jsem ji Tadovi darovala. Ale neboj, vynahradila jsem si to, potřeboval ještě jednu, kterou jsem náhodou měla a prodala mu ji tehdy za ty dva galeony. To mám ale obchodního ducha, viď? Taky si pamatuji, že jsem při tom večírku byla nemocná a příšerně jsem chrchlala na celou Komnatu nejvyšší potřeby, až mě chtěli vykázat, protože jsem některým údajně kazila obchody. — směje se na celé kolo —

Každopádně Tulákův plášť samotný moc nenosím, přiznávám, že se mi těžko kombinuje, ale beru ho je to jedinečný a těžko dostupný kousek, jsem moc ráda, že ho mám. A mimochodem, pod ním mám Máguv zlatý plášť, ten jsem kdysi dostala od Sophie Glis Glisové, bývalé primusky a šéfredaktorky Žlutého Trimela, kam asi tu vítr zavál. — vzpomíná —

Jinak Tři oříšky jsou podle mě nejpovedenějším zimním suvenýrem!

Model č. 5 – Rozsypané květy

Teď zase nějakou róbu, jo? Rozsypané květy, také jedny z nejkrásnějších šatů z Příčné. Jsou mi památkou po Ellce Willowe, vůbec první žluté držitelce Snaživce roku a také skvělé prefektce. I ona mi na hradě moc chybí, byla to strašně tvrdá soupeřka v Soubojovém klidu, moc ráda bych si to s ní zase rozdala… — posmutní —

Model č. 6 – Famfrpál

Ale z trochu veselejší stránky. Famfrpál. Dokud to šlo, hrála jsem aktivně za kolej. Už v raných studentských letech jsem si pořídila vlastní famfrpálovou výbavu, včetně Forcera. Kolej jich tehdy neměla právě závratné množství a byl to další způsob, jak jsem jí mohla pomoci. Mít vlastního Forcera byla pro mě tehdy, jako chudou studentku, jejíž majetek ještě nebyl smísen s majetkem Alanise Olien Harlin, Samanthy Ulvenové, Elyssey Ellesméry a dalších, obrovská meta, podobně jako Bubuingová hůlka.

V tomto dresu jsem odehrála spoustu zápasů a pochytala i pár zlatonek. Když jsme u těch zlatonek, také s úsměvem vzpomínám na to, jaké vzpouře jsme čelili kvůli naší kolejní odměně v podobě zlatonky, některým leželo v žaludku, že ji máme jako odměnu, ačkoli jsme zlatonek pochytali ze všech nejméně. To byla taky kauza. Tuším, že jsem o tom psala i článek. — vzpomíná a uklízí famfrpálovou výbavu —

Model č. 7 – Zimní kožešina

Tady si prosím nevšímej ani tak róby, jako spíše zimní kožešiny. To je geniální kousek. Dostala jsem ji k Fleutýnce od Heky. Moc ráda ji nosím jak k tílkům a tričkům, tak třeba i šatům nebo róbám, univerzální obleček, vůbec nechápu, jak jsem před tím bez něj mohla žít!

Model č. 8 – Frankenstein

Mimochodem, když jsem u těch dárků, musím Ti ukázat ještě tenhle kabátek — štrachá ve skříni — Frankensteinův. Minulé Vánoce se mi sešly dva stejné dárky tenhle byl od slečny Seleny a tento od Marq, mám tady značku, vidíš?  — ukazuje rub kabátku — Obrovská náhoda, když si vezmeš, kolik oblečení je na Příčné, viď? Jinak zase ukazuji další brk, tentokrát inkoustový, můj nejnovější.

Model č. 9 – Chladné ráno

Tohle jsou další vzpomínkové. Když se mazala Samantha Ulvenová, vybíraly  jsme spolu šaty, ve kterých ten hrůzný čin učiní. Pro tu příležitost jsem jí tehdy darovala své Paví šaty (ty z NiT, předváděla Ti je už tady Pat). Možná se k ní dá ještě proklikat přes původní verzi famfrpálu. Já od ní dostala na rozloučenou tyto. Patří k mým oblíbeným, byly v NiT dostání v mnoha barvách, já je mám pak ještě v modré. Mimochodem myslím, že ty náušnice a girlanda byly stvořeny snad přímo k nim. Dokonalé doplňky!

Model č. 10 – Zlatá rybka

Ještě k šatům z Nit… Neskutečné dilema jsem řešila u šatů Zlatá rybka. Objevily se ve dvou variantách – bílozlaté a černozlaté. Vůbec jsem nevěděla které, myslela jsem, že v kabinkách butiku vystojím důlek, tak to dopadlo tak, že mám oboje. — bezradně pokrčí rameny — Není to první a obávám se ani poslední případ. Obdobně jsem dopadla s řasenými šátečky, režnými triky, šálami, jeansy, triky s gradientem… No fakt mi není pomoci. Jinak brk numero… už nevím kolik.

Model č. 11 – Školní uniforma

No a konečně… Starou školní uniformu také považuji za vzácnost. Samozřejmě tahle není moje, je po mých předcích, já jsem samozřejmě tuhle už jako nynější páťačka nemohla zažít. O ou! — honem začne sbírat ruličky vysvědčení z pátých ročníků — To je ta karma, no a to je ten čtyřlístek, o kterém jsem Ti už vyprávěla na začátku — ukazuje — A to by tedy byl nepatrný zlomek mého šatníku, který jsem Ti chtěla ukázat. A tenhle bleskobrk Ti dnes půjčím, aby se Ti článek lépe psal, asi jsem Tě trochu zahltila, omlouvám se! — kaje se —

Vicky krásny šatník, čo iné dodať :)Si ma ním riadne potešila a inšpirovala :) 

A my sa za ďalší mesiac kukneme na šatník Dylan Annie Future. Teším sa na vás. Pekný deň :)