Zdravím všechny příznivce tvůrčího psaní (a čtení).

Jestli máte zájem, pojďte se se mnou podívat na pár typů, jak psát článek případně povídku.

Předem už mávám a loučím se s každým, komu právě proběhla hlavou myšlenka, že na tom nic těžkého není. To je fatální omyl. Psaní je dřina, u které je nutno zapojit hromadu mozkových buněk. Je ale také potěšením. Minimálně pro ty, které baví.

První a nejdůležitější věc: MÍT NÁPAD. A když je navíc ještě dobrý, je to skoro výhra.

Dobrý nápad je základem úspěchu. Pokud jej tedy nepohřbíte pod tunou balastu a v náplavě gramatických katastrof.

Než se pustíte do psaní, promyslete si, co chcete článkem říct.

Kupříkladu budete psát o famfrpálovém zápase a více než polovina článku bude probírat nové hábity Nebelvíru, případně červený pupínek na Zpýťově nose. Chyba! Takové informace jistě do článku patří, ale jen jako zpestření. Běžně se totiž očekává, že se čtenář dozví, jak se zápas hrál, jaký byl průběh a jak dopadl (huráááá, Mrzimor vyhrál!! – mrk, mrk).

Ale pokud píšete článek pro módní časopis, pak se směle a klidně pusťte do komentování každého stehu, který červení na novém hábitu mají – usmívá se –

Dobře. Máme tedy nápad, promysleli jsme si, co budeme chtít čtenáři sdělit a můžeme se do toho pustit.

Budu psát v bodech, abychom to měli přehlednější.

• Pokud potřebujete, připravte si předem poznámky a obrázky (upravte si je v editoru, abyste se tím později nemuseli zdržovat).
• Pište přirozeně. Nesnažte se být něčím/někým, čím/kým nejste.
• Dbejte na gramatiku. Nic čtenáře neodradí více, než čtení článku s chybami. Jednak je otrava něco takového vůbec číst (na nás, co milujeme češtinu, se dopouštíte vyloženě trestuhodného násilí) a jednak ukazujete světu svou genialitu.
• Stejně tak dbejte na stylistiku. Odstavce a forma textu (zarovnání, zvýraznění, podtržení), výběr slov, stavba věty… výrazně ovlivní pohodlné čtení a orientaci v textu.
• Snažte se vyvarovat opakování slov a nadužívání zájmen. Nač psát „Bolelo mě moje koleno.“ když jiné koleno vás ani bolet nemůže ;o)
• Vulgarismy do článků prvoplánově nepatří! Pokud je použijeme v citaci, je to přípustné.
• Začátek článku/povídky je velmi důležitý. Na něm totiž záleží, jestli čtenář zůstane nebo po pár slovech stiskne delete, protože jsme ho už předem unudili. Začátek tedy musí čtenáře navnadit. Musí v něm vzbudit zvědavost a chuť pokračovat ve čtení.
• Pište tak, abyste čtenáře neztratili a aby se čtenář neztratil u vás – mrkne – Já se třeba nikdy nedokázal prokousat romány Aloise Jiráska. Jeho mnohastránkové popisy mne spolehlivě uspaly. Možná to bude faktem, že nebyl jen realista ale i politik.
• Závěr by měl být pozvolný. Může obsahovat shrnutí, může obsahovat poděkování, může obsahovat rozloučení. Může obsahovat téměř cokoliv, ale určitě by měl na čtenáře působit pozitivně, aby odcházeli s pocitem, že čas věnovaný čtení, nepromarnili.

Je toho samozřejmě mnohem víc, ale to bych vás unudil. Třeba se ještě někdy sejdeme u „psaní o psaní“ a budeme pokračovat v načatém díle. Zatím vám moc děkuji za pozornost a doufám, že jsem vám alespoň maličko pomohl a inspiroval vás k napsání článku do kolejního periodika.

Pro

Andy

P.S. Uvítáme každou další radu, která pisálkům a redaktorům pomůže v jejich práci.