Máme tu nové, již druhé, vydání obnovené rubriky U Tří Soudků.
Nebudeme to protahovat, neboť se určitě nemůžete dočkat na jejich odpovědi. Stejně jako my na vaše dorazy. Takže jedeme.

Smutná Isabella
Pociťuji příznaky šílenství. Poraďte mi, co mám dělat? Nebo na nás jen leze jaro, kterého je teď všude kolem plno? Bojím se, jestli si nemám rovnou rezervovat lůžko u Sv. Brůta…

Prasklý soudek: Co je pro jednoho šílenství, pro druhého může být normální pondělí, s tím si hlavu nedělej. Udělej tohle, zajdi si ke Třem, objednej si pampeliškový čaj, poklábos s přáteli a uvidíš, jestli šílenství nezmizí samo. Nebo se alespoň vyloučí to jaro. Každopádně rezervaci lůžka doporučuji každému. Nikdy nevíte, kdy si pro vás přijde.

Dutý soudek:Smutná Isabello,
nedělej nic a užívej si jara. Pokud se s příchodem léta tvůj stav změní, bude ti jasné, že šílenství to nebylo. Pokud se nezmění, k Brůtovi nelez. Tam ti stejně nepomohou. Vždyť i sám zakladatel byl šílený. Nebo jsi snad nikdy neslyšela „I ty, Brůte?“

Nalitý soudek: Přišlo jaro se sluníčkem, zem otvírá zlatým klíčkem. A my pivko spolu dáme, šílenství tak zažehnáme!

Žabák
Proč je Uršula taková práskačka? Slíbila, že nic nepoví a opět to porušila! Proč to jen dělá?

Prasklý soudek: Zamysli se. Jak je možné, že takový nanicovatý duch je stále na hradě? Ano, máme Protivu, ale s tím je občas legrace. Takže proč? Protože donáší. Za každý kvalitní drb dostane týdenní pobyt na záchodcích. Máš jí vidět chudinku, když začne okurková sezóna.

Dutý soudek:Milý žabáku,
Uršula má tichou dohodu s panem ředitelem. Za každé napráskání jí povolí nakouknout dírou v závěsu do koupelny prefektů.

Nalitý soudek: Inu, když se člověk napije, tak potom poví i co neví. Asi jí to v umývárně nudilo, a tak si nalila… snad ne ze záchoda. 

Nešťastník
Hledám to děvče a nenacházím, poradíte?

Prasklý soudek: Jeden moudrý muž pravil: „Pokud něco hledáte, nenaleznete to. Až v momentu, kdy přestanete hledat, naleznete, co jste hledali.“ Takže dočkej času jako husa klasu. Nebo se koukni po nějakém chlapci. Co já vím?

Dutý soudek: Samozřejmě, nešťastníku. Od toho jsme tu. Kup si brýle a pořádně se rozhlédni. Je tu jedno děvče vedle druhého.

Nalitý soudek: Kašli na děvče. 

Hádejkdo
Jak se máte? :o)

Prasklý soudek: To si tu tak ležím, radím. Čekám, až konečně zadělají tu díru. A co ty? Jak to jde?

Dutý soudek: Jde to, jde to, Imhotep! Co u tebe nového?

Nalitý soudek: Jak myslíš, že se má někdo s neustálou kocovinou?

Oresta V.
Mám pocit, že mne na hradě našla minulost z mého neřízeného divokého mladí a nevím, jak se s tím popasovat. Co mám dělat, soudky drahé? Nemohu si to k dané osobě jen tak nakráčet… Nebo jo?

Prasklý soudek: To vypadá vážně. No, jsou tři možnosti. Neuděláte nic a počkáte, až vás minulost převálcuje. Ostatně jako vždy. Můžete se připravit obranu na to, až si vás daná osoba najde. A doufat, že to bude stačit. Anebo rovnou zaútočit v moment největší zranitelnosti té osoby a být vítězem. Moc jsem nepomohl, co?

Dutý soudek: Ale samozřejmě, že můžeš. Minulost nemá co kde běhat a hledat. Ta má sedět na zadku a být minulá.

Nalitý soudek: Heh, vážně se ptáte nalitého soudku, co máte dělat? No.. takže tady máte skleničku, nalejte si něco ostřejšího a pak vám bude upřímně jedno, jestli vás najde minulost, přítomnost nebo budoucnost. 

Těšíme se na vaše další dotazy a už se můžete se připravit na příště.

Vaše Soudky