Trimeles / Famfrpál / Nejžlutější kapitánka - Jenny Layla Gilesová
Knižní beseda Příčná kombinatorika III – Famfrpál Amanda Wright: „Nevyhrožuju, neslibuju, neuplácím.“ Dungeons&Dragons aneb Každý může být hrdinou I. Tři soudky radí 10 Magické podniky I. Jezevci na cestách aneb Žlutý sraz v Praze Hog v kocke 19 a 3/4 – Protože smíchu není nikdy dost Hog v kocke 19 – Kagíci? Kagíci! Jak jste tvořili frázevoloviny, a jak to s nimi dopadlo Jak to dopadlo s Březnovou knižní šifrou Rose Daninatali: „Jezevci, těšte se, až vás zase proberu ze zimního spánku.“ Cesta za pokladem LS2024 Mrzimorské výstřelky aneb co všechno z nás zase vypadlo Sebechvála nám nesmrdí aneb Jak dopadly trimelesí ódy Žlutá, kam se podíváš… Teda pardon, zelená?! Měsíc knihy DIY – 7. díl Zápisník jednoho dinosaura IV – Ať žijí technologie (aneb při čem všem jste byli zároveň na hradě) Malé, Malej, Malučký… Princ Hog v kocke 18 – Nový školní rok Březnová knižní šifra Žlutého Trimela Nováčkovská výprava pro Magíka Připravit k luštění – Březnová knižní šifra Žlutého Trimela na obzoru! Příčná kombinatorika II – Vetešnictví u Kšeftaře Deskohráčův stolek speciál – Harry Potter Vzestup Smrtijedů Valentýnské menu DIY – 6. díl Zápisník jednoho dinosaura 3 – Výzva tajemného kloboukového semináře 13 otázek pro profíky Enid Bloom: „Musím říct, že mi to otevřelo oči.“ Hog v kocke 17 – Kagíci Sprosté slovo na šest? Příčná kombinatorika 2024 – Co nás čeká a nemine I. Silvestrovské hemzulky Hog v kocke 16 – Vánoční smíchmajstr Vánoce, Vánoce, přicházejí Vánoční pohyblivé obrázky II – seriály Mrzimorský vánoční playlist Trimeles na cestách – kam za vánoční atmosférou? Vánoční pohyblivé obrázky Hog v kocke 15 – Školní rok v plném proudu Velká vánoční stávka Zápisník jednoho dinosaura 2 – Paměť není, co bývala Mrzimor získal magíka s názvem „Veselá kopa“ Vánoční dárky za hubičku DIY – 5. díl Cesta za pokladem ZS24 Pohřešuje se! Pomoz zatoulaným strašidlům najít cestu domů Last minute halloweenský kostým v Hog stylu Halloweenská křížovka plná (nejen) strašidel Moudra z čarostavů Podzimní tvoření DIY – 4. díl Luna Goshawk: „Očakávania boli, zatiaľ sa mi plnia a možno aj prevyšujú.“ Zápisník jednoho dinosaura – Rozmrazená, ale plešatá Rekapitulace Celoletní úkoly Prokletí termínové neděle Hog v kocke – 14. část – Zpátky do lavic! Ohlédnutí za TNT Rekapitulace Nisqa TNT: Úkol třetí Olivia Wines: „O Mrzimor se nebojím, my si poradíme.“ Směnárna na planetě Meeraha TNT: Úkol druhý TNT: Úkol první Rekapitulace Umubumbe Tradiční nováčkovský turnaj je zpět! Planeta Nisqa Rekapitulace Gezegen Prázdninové pohodové poslouchání: Potterovský podcast Emoji na Hradě V. Rekapitulace Domicilium Planeta Umubumbe Planeta Gezegen Jak probíhalo slavnostní ukončení školního roku u jezevců? Domovská planeta Domicilium Vesmírná odysea – mise začíná Vesmírná odysea Hog v kocke – 13. část – Souboják vol. 2 Harry Potter storkát jinak aneb jak očaroval mudlovskou literaturu Potter opustil ministerstvo, je teď ragbista Hog v kocke – 13. část – Souboják Souboj se stylem Famfrpálové perličky Jak se v Mrzimoru nosí NiT? Hogwarts Legacy Stále vzpomínám na Albínku Rozhovor s Ivy Emersonovou: „Mrzimor je moje srdeční záležitost.“ Rozporuplné pocity aneb jak se těšíme na nový HP seriál Remake, o který nikdo nestál – co se ví o novém seriálu Harry Potter Hog v kocke – 12. část – Umíme se sobě zasmát Tom Felton: Beyond the Wand Jarní dekorace DIY – 3. díl Deskohráčův stolek: Takenoko a rozšíření Panďátka Mrzimor napříč jazyky Jaké je býti nejbohatší v Mrzimoru? Žluté duše ve fialovém hábitu – Oresta McCollin Vianueva Hog v kocke – 11. část – Hradní novinky 13 otázek nejen pro shopaholiky Deskohráčův stolek: Architekti Západního království Novoroční vybarvování – vyhlášení Zimní dekorace DIY – 2. díl

Famfrpál, O naší koleji, Rozhovory

Nejžlutější kapitánka – Jenny Layla Gilesová

Jenny Layla Gilesová již třetí sezonu po sobě zaznamenala pod svým vedením velmi dobrý výsledek ve Školním famfrpálovém mistrovství. V několika anketách mezi studenty se často objevuje její jméno jako jednoho z potenciálních adeptů na cenu Helgy z Mrzimoru. A protože se blíží nejen konec roku, rozhodla jsem se si o všem nejen kolem famrpálu popovídat.

 

Helen: Vítám tě v mé malé soukromé a narychlo vytvořené zpovědnici U Tří košťat. V úvodu jsem zmínila tvé famfrpálové úspěchy. Vzpomeneš si na svůj první úspěch s týmem, kdy jsi už působila jako kapitánka?
Jenny:  Můj první úspěch s týmem byl ten, kdy mi dorazili hráči na zápas, udělali vše, co jsem po nich požadovala, a odehráli tak skvělou hru, která byla mou premiérou co se kapitánování týče.

Helen: A vyhráli jste ten zápas?
A když se tohle stalo, jaké místo vás v ŠFM nakonec čekalo? Bylo to vybojované nebo to bylo lážo-plážo?
Jenny:Tento zápas byl takový, řekněme, hořkosladký. Byla to má premiára kapitánování a také má první chycená zlatonka. K výhře nám to nestačilo a já chycením pouze ukončila zápas, kerý skončil 160:150 pro Zmijozel. Tu dobu to pro mě bylo takové nešťastné, jelikož nás přestříleli a nedocházela mi důležitost mé první zlatonky. Při posledním zápase tehdejší sezony (hráli jsme s Havraspárem) zlatonku chytl Chris Jericho (zápas jsme vyhráli), a tak jsme měli dvě zlatonky, jednu výhru a zasloužené 2. místo v ŠFM, které jsme si opravdu vybojovali.

Helen:  Což tě samozřejmě asi nakoplo k dalším výkonům. Když si měla za sebou jednu sezonu kapitánování, změnila si něco v té druhé? Měla si pocit, že je třeba například vést jinak tréninky?
Jenny: Pocit s jiným vedením tréninků jsem určitě neměla. Tréninky byly očividně v pořádku, protože se moji hráči neshromáždili na famfr hřiši a nezačali proti mě demonstrovat – mrkne – .
Co se jiných změn týče, tak jak vzpomínám, tak si žádnou radikální změnu nevybavuji.

Helen:  Dobře, takže, když bylo vše ok, tak jak se pak vedlo v tvé další kapitánské sezoně při ŠFM?  Je něco, co bys zpětně při zápasech udělala jinak? 
Jenny: Při další ŠFM se nám vedlo dobře. Jako tým jsme byli opět jednotní a to je pro mě důležité. Můžeš namítat, že jsme přece skončili poslední, ale jak říkám já: Někdy jsi nahoře, jindy dole. Pro mě je hlavní to, jak můj tým pracoval a řeknu ti, že makali dost a byla jsem na ně tu dobu hrdá.
Co bych zpětně udělala jinak? Teď vlastně ani nevím, možná bych si na něco vzpomněla, ale dle mě je opravdu zbytečné se o tomhle bavit, jelikož to, co se stalo, už nezměním, i když jsem čaroděj. – mrkne – 

Helen: Tuto sezonu jsem přišla jako nováček do týmu. A za sebe mohu říct, že to bylo úžasné. Scházeli jsme se jako dobrá parta.  Zhodnotila bys tedy i ze svého pohledu tuto poslední sezonu včetně ŠFM?
Jenny:  Tato sezona pro mě byla, dá se říct, tou nejlepší sezonou. Vše šlapalo tak, jak mělo, každý byl tam, kde být měl a dělal přesně to, co dělat měl. Povedlo se nám porazit Nebelvír, což beru jako velký úspěch, jelikož naposledy jsme nad Nebelvírem vyhráli v roce Léto 2006, což bylo před 13 lety.
Dalším úspěchem byla pro mě již třetí zlatonka chycená proti Zmijozelu a v neposlední řadě musím zmínit to, že jsme se k poháru přiblížili tak, jako snad nikdy předtím.

Helen: A přesto končíš… 
Po tak úspěšných třech sezonách. Chtěla bys nám k tomu něco říct?
Jenny: Končím především kvůli tomu, že už nadále nechci pracovat pod takovým vedením, které v koleji máme.

Helen: A je to jediný důvod nebo jich je víc?
Jenny: Je to ten hlavní důvod, který mě přiměl odložit odznak Céčka ze své hrudi.
Další je i mudl svět, kde budu více zaneprázdněná, ale myslím, že by se to dalo i s vedením famfru zvládnout. Tudíž se dá říct, že práce pod našim vedením je jediným důvodem mého odchodu z funkce. Víš, já se nerozhodla ze dne na den, že funkci složím. Vrtalo mi to v hlavě už delší dobu, a i přes to, že famfr je mou láskou, tak nedokážu dál snášet to, co musím. – mrkne – 

Helen: Takže se tě asi nemusím ptát, jestli se ti bude stýskat? Jestli ti to bude chybět?
Jenny: Bude se mi stýskat strašně moc. Po šíleném přemýšlením nad názvy týmu, nervíky před zápasy, radosti z výher, ponaučení z proher, lámání si hlavy nad atributy a strategií při zápasech, a hlavně po mém úžasném týmu- tím myslím každého človíčka, který mi dorazil na zápas a udělal něco pro to, abych já mohla z funkce odcházet s tím, že jsem něco vybudovala, a že to „něco“ je kus práce, která nebyla zbytečná a stojí za to, aby si lidé uvědomili, že i s Mrzimorem, který nikdy za existenci Hradu nevyhrál famfr pohár, se stále počítá.

Helen: Jinak nám, tedy pokud mohu mluvit za sebe, se bude stýskat taky moc. V tuhle chvíli si neumím trénink bez naší kapitánky nějak tak představit…. – mrkne s malou slzičkou u oka, kterou se snaží zakrýt urputným mnutím – 
Má další otázka trochu navazuje, i když to možná není na první pohled patrné.
V těchto dnech se budou vyhlašovat Ceny zakladatelů. Mé reportérské párání a slídění vyslídilo, že mnoho a mnoho studentů by právě tebe vidělo jako pravděpodobnou adeptku na Cenu Helgy z Mrzimoru. Já osobně ti to moc přeju a možná, že ve dnech, kdy článek vyjde už to budeme vědět.
Co ty si o tom myslíš? Přála by sis ji? Jako takovou třešinku na dortu s koncem kariéry…?

Jenny: Já si sama myslím, ač to vyzní sebevíc egoisticky, že cenu bych si za svou tříhogrokovou práci na famfr týmu zasloužila. Ano, nepřispívala jsem tolik do ostatních složek jako je kolejka, pokladna, atd. Ale famfrpálu jsem obětovala celý svůj volný čas a všechno, co jsem měla v trezoru u Gringotových. Myslím, že se mi povedlo pozvednout náš tým na zcela jinou úroveň.
Rozhodně, pokud k předání ceny dojde (ale osobně si myslím, že z určitých antipatií k mé osobě spíš ne), tak bych cenu nechtěla dostat jen proto, že mě ostatní tipovali, a že odcházím, tak abych byla spokojená a odešla i s cenou v ruce. Chci, aby to bylo zasloužené, a abych to neviděla jen já a zbytek Hradu, ale i ten, kdo mi cenu bude předávat.

Helen: Jenny! To je ode mě vše. Za mě a za další členy famfru, kteří jsme tu čest a byli jsme v týmu pod tvým vedením, ti chceme z celého srdce poděkovat. Nejen za tu super atmošku při trénincích, ale i za to, kam jsme se každý jednotlivě díky tvé péči ve famfru dostali.
Máme tě moc rádi, a i když už nebudeš naše nejkrásnější kápo, tak pro nás budeš naše Jenny velké C :)
Jenny:  Teda děkuji moc za tato krásná sova, zahřeje to u srdíčka :) Také děkuji za rozhovor a možnost se vyjádřit.  Čtenářům bych ráda vzkázala to, aby si užili léto (mrzimorští léto stráví na IT, je vám to jasný?! :D) a měli slunce v duši a úsměv na tváři. – zvedne ručku a ukáže peace – 

 

 

                                                                                                                                                                                                 Helen Miltonová

15 komentáře

  1. Aya Watanabe 30. 6. 2019 11:40

    Peace. +zvedne také ručku :-D+

  2. Andrew Uroboros 1. 7. 2019 18:37

    Upřímně? Celý článek vyznívá egoisticky. Jak to tu čtu, zůstává ve mně jen samé já, já, moji, moji… Moji hráči, moje družstvo, moje zlatonka, moje osoba. Já bych si zasloužila…
    Občas jsem si během čtení říkal, jestli je to tvé ego fakt tak velké. Ale není, Jenny. Ty jen potřebuješ, aby tě ostatní velkou viděli, viď? Třeba to někdy vyjde.
    A co se vedení týká… Nejsem tam a nevidím tam, ale pokud se ostatní shodnou a ty jediná jsi nespokojená a nemůžeš s nimi vyjít, počítám, že ten problém bude na jiné straně. Ne na straně vedení. Ono totiž vedení koleje je o spolupráci a ne o prioritách a požadavcích jednotlivce.
    Mimochodem, když kritizuješ vedení, uvědomuješ si, že jsi (byla) jeho součástí?
    A Peace? Vážně? Zrovna ty a Aya jste ve VS při udělování cen peace moc nepředvedly :o)

  3. Ken 1. 7. 2019 18:43

    Andy, vzal jsi mi to z pera. Minulé vedení -vaše bylo špatné a tohle taky? Přitom si stěžují ty samé hlasy. K smíchu toto.

  4. Aya Watanabe 4. 7. 2019 22:20

    Andrew, tehdy ve VS jsem dala najevo svůj názor a znechucení Vaší kolejní ředitelkou (Nebyla jsem sama, hodně lidí to však nahlas neřeklo.). Každý máme jiný názor jak na ni, na podobu Mrzimoru, tak sami na sebe, nemáme si co říct, tak aspoň nerýpej s všímej si svých záležitostí :-)

  5. Nicholas McElen 5. 7. 2019 15:36

    slečno ayo, vaše poslední věta vyznívá jako vynikající doporučení, které byste mohla vyzkoušet :)) ale kam jsme se to dostali, že když kolejní nedělá tak, jak by si pár lidí přálo, už se hned proti němu dělá odboj? neslyšela jste někdy o slovu respekt? letos řád nedostala vaše favoritka (stejně jako dalších několik desítek lidí z koleje), zřejmě momentálně jeho hodnoty v koleji reprezentuje někdo jiný. to je všechno, co je za udělením řádu. nic míň, nic víc. žádné antipatie o řádu nerozhodují, mimochodem. je navýsost hezké, že se tak staráte o lidi z jiných kolejí a především o blaho celé koleje, jen bych tomu rád víc věřil :)) já třeba taky ne vždy souhlasil s tím, co se rozhodlo (např. zpětné zrušení 2g za kozu), ale svůj názor a důvody, proč si to myslím, jsem dokázal vyjádřit kultivovaně. a když můj návrh neuspěl, rozhodně jsem neměl potřebu dávat najevo, jak nejsem schopný respektovat rozhodnutí ostatních :)

  6. Freddy Reddy 5. 7. 2019 20:07

    Ayo, promiň, ale myslím, že tvé ofenzivní komentáře nejsou moc na místě. Nebudu se vracet k tomu, co jsi předvedla ve Velké síni, ale pokračovat v tom i nadále se mi zdá opravdu přehnané. Schovávat se za argument, že si to samé myslí více lidí, je jen čistý alibismus a rozhodně to neomlouvá tvé činy. Myslet si můžeš co chceš, to ti nikdo nebere, ale to slovíčko, které zmínil výše pan Nich, tedy „respekt“, to ti asi opravdu moc neříká. A vůbec, domnívám se, že komentovat takhle ostře dění v jiné koleji ti absolutně nepřísluší. S prominutím víš velké kulové o tom, co se děje v jiné koleji a tvé úsudky a vlny nenávisti jsou pouze z doslechů, což svědčí o tvé vyzrálosti. Ocenil bych, aby ses starala o vlastní kolej, tedy o Havraspár a už vůbec přestala osočovat například Andrewa, který má právo se k celé věci vyjádřit rozhodně víc, jak ty.

  7. Aya Watanabe 5. 7. 2019 20:37

    Ofc, že to neomlouvá mé činy, ale Andrew dost ošklivě osočil Jenny, kterou vůbec nezná na to, aby o ní mohl tvrdit, že je egoistická. To urazilo mě, a tak jsem zareagovala možná víc, než bych chtěla, Kdybych se však omluvila, bojím se, že mi to ničemu nepomůže, ale i tak se omlouvám, alespoň pro svůj vlastní lepší pocit, že ze svého komentáře nemám nejlepší pocit O:-)

  8. Freddy Reddy 5. 7. 2019 20:57

    Ayo, já naprosto rozumím tomu, že máš potřebu Jenny bránit. Je to přirozené a pochopitelné. Souhlasím také s tím, že Andrew nemusí Jenny znát a nedokáže tak ocenit její pozitivní vlastnosti. Například já sám si Jenny pro mnoho věcí velice vážím. Ale pokud čtu dobře (a že jsem si Andyho komentář přečetl několikrát), tak komentuje pouze její vlastní slova v tomto článku. Jestliže se Jenny chtěla takhle silně a ostře vyjádřit veřejně, tak přece musela předem počítat s nějakou odezvou. Kontroverzní vyjádření obecně si už z principu říkají o kritiku a diskuzi. Tedy nevidím nic špatného na tom, že Andy má z jejího vyjádření určité pocity, které následně okomentoval. :)

  9. Andrew Uroboros 5. 7. 2019 23:15

    Já už se nechtěl vyjadřovat, protože reakce Ayi jasně vypovídá, že můj komentář nepochopila nebo přečetla příliš rychle a nezamyslela se nad ním.
    Nikde v něm totiž není napsáno, že je Jenny egoistická.

    Jenny znám dost dobře, i když jsem ji nikdy neviděl a nemám potřebu urážet ani rýpat. Tohle jde mimo mě. Takže jakkoliv bych nikdy nepopřel, že na postu kápa byla výborná a obdivoval jsem její schopnosti a cílevědomost, tak nemohu popřít, že představy o spolupráci, loajalitu a nezištnost vnímáme rozdílně. C’est la vie
    A o tom, z valné většiny, byl můj komentář.

  10. Aya Watanabe 6. 7. 2019 06:49

    Jenny opravdu neznas dost dobre, to ses fakt vedle..sorry not sorry :-D

  11. Zpytlehněv Zďáblíkov 7. 7. 2019 10:07

    Takhle se píšou články! To je to správný drámo!! :D

  12. Ansi 9. 7. 2019 21:07

    Slecno Ayo, mela byste se nad sebou zamyslet.

  13. Aya Watanabe 11. 7. 2019 04:54

    Sl. Anseiolo, nejen ja. Ale diky za radu O:-)

  14. Soo 19. 7. 2019 14:09

    No to je ale bouřka. :D

Napište k tomuto příspěvku komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*