Trimeles / O naší koleji / Elfové a šmelfové
Hog v kocke – 10. část – Tahali jste? Žluté duše ve fialovém hábitu – Tadäus Trottertickler 13 otázek pro filmové fajnšmekry Kytice- vyhodnocení a shrnutí Co se to kolem, ve světě mudlů, děje? Emoji na Hradě IV. Kytice- úkol osmý 13 otázek pro (ne)knihomoly Emoji na hradě III. Kytice- úkol sedmý Pohádka od Soptíka: O děsivém drakovi Emoji na hradě II. Kytice- úkol šestý Celohradní dražba 2022 Emoji na hradě Kytice- úkol pátý Tery Poe, Ben Gobha: „Trénink je společenská událost.“ Kytice- úkol čtvrtý Hog v kocke – 9. část – Ještěže jsou prázdniny Kytice- úkol třetí Jak si stojí jezevci na poli hradní novinařiny? Kytice- úkol druhý Hog v kocke – 8. část – Máme rádi famfrpál Jezevci a soutěže Kytice- úkol první Udílení novinářských cen – Šťastný galeon a Sázky Kytice – prázdninové soutěžení Hog v kocke – 7. část – Žlutý humor S jezevci o patronaci Susanino překladové okénko, díl 1. Cassiopea Zmklká: „Sklenici mám vždy napůl plnou!“ Deskohráčův stolek: Tajuplné Říše Cassiopea Zmlklá a návrhařina Lososi na hradě Jak se (ne)ztratit v rybím těle Deskohráčův stolek speciál – Harry Potter: Boj o Bradavice Závěrečná slavnost – modní policie Záblesky z Letňáku 21: Střelci a odrážeči Záblesky z Letňáku 21: Zachraň se, kdo nemůžeš Žlutý koutek Petromily – Červen Elfové a šmelfové Deskohráčův stolek: Draftosaurus V čem trénují žlutí? Kouzelné HOG Velikonoce Žlutý koutek Petromily – DUBEN Vzpomínáme na Velikonoce Švihnout a mávnout Deskohráčův stolek: Arboretum Dubnová usměvavá výzva Rok ve fialové Zápisky Tlustého Mnicha Velikonoční vybarvování Famfrpálová profiliga bude. Ale… Nejlepší jezevčí „kolejňáky“ Žlutý koutek Petromily – Březen Helen Miltonová: Oddělala jsem dvě šéfredaktorky! Vyhlášení soutěže ke Dni Mazlíčků Závěrečný kolejní večírek Žluté duše ve fialovém hábitu – Marylin Cuthbert Žlutý koutek Petromily – únor Zimní nováčkovská záchranná mise SELINA GARCIA: Budu tu strašit tak dlouho, dokud nezískáme Famfrpálový pohár!  Soutěž ke Dni mazlíčků! Vzpomínáme na Letňáček…. Tři soudky radí 9 THEODOR MUDD – Co dává v noci pod postel svým svěřencům? Nováčkovská tipovačka aneb co si představuji pod…. TST – 8. úkol Halloweenský večírek TST – 7. úkol TST – 6. úkol Halloweenská výprava za bezhlavým jezdcem TST – 5. úkol TST – 4. úkol TST – 3. úkol TST – 2.úkol TST – 1. úkol Netradiční rozhovor s profesory TNT je zpět a přináší sebou Bratříčka Není jezevec jako jezevec Korunami stromů a ještě dál aneb nováčkovská výprava do lesa je za námi Chvilka s jezevčími nováčky Cesta žlutých jednorožců Stezka prdících obrů Letní seminář počtvrté: Písmena, číslice, čáry a máry Letní seminář potřetí: Kouknu a vidím Letní seminář podruhé: Obětujte mi kus… Letní seminář poprvé: Hopity hop Jak jsem poprvé zakotvila na ošetřovně Večírek na závěr roku S kapesníčkem v ruce aneb budete nám chybět… Má první kolejní výprava aneb jak se pojídají škrny Tučňákoland Básnička věnována Mrzimorské koleji k Mezinárodnímu dni skřítků Rozhovor se studentkami B4 – 2.díl Holky, držíme vám palce! Rozhovor se studentkami bojujícími v B4 Do západu slunce na křídlech Gryfů Mrazivá výprava ze teplem Připomeňte si s námi Albu Jacquelin

O naší koleji

Elfové a šmelfové

Jak si jezevci vedli v lese, kde místo čištění tůní létali šípy, nepraví elfové a kamzíci? Otočte list a pojďte se s námi vypravit za dalším neuvěřitelným dobrodružstvím!

Naše šéfredaktorka měla pocit, že jsme málo akční, a příliš odpočíváme, a tak domluvila návštěvu a výpravu do Zakázaného lesa. Kluci se asi báli, že budou muset pracovat. Co si budeme povídat, na jaře je v lese práce víc než dost, že… a tak se nepřihlásil ani jeden. 

Tak jsme se sešly v jeden krásný podvečer ve velké síni. Výprava byla ryze dívčí. Kapitánka Selina ve slušivém oblečení, Hel se spoustou energie a věčným úsměvem, něžná a milá Rose a má maličkost. S hrubým kabátem a velkou svačinou, kapsy narvané mechem  (poučena z předchozích výprav).  Před osmou večerní si nás vyzvedla madam Barb, rozdala vstupenky a slíbila, že zažijeme věci nevídané.

 S velkým očekáváním a odhodláním jsme vešly do lesa. Uctivě pozdravily staré známé hlavy a vydaly se za madam. Výprava slibovala klid. Co by také mohlo být neklidného na čištění tůněk od podzimního spadaného listí?

Už na začátku nám ale byla divná jedna věc. Téměř ve všech stromech byly díry a z některých děr trčely šípy. Opatrně, obezřetně jsme se rozhlížely, ale madam Barb šla dál, jako by nic. Inu, šly jsme za ní, oddaně a důvěřivě. Děr i šípů přibývalo. A aby toho nebylo málo, z lesa se začaly linout opravdu děsivé zvuky. Znělo to jako ječení, halekání, hýkání a neskutečně nepovedené zpívání. To už nám nedalo, a tak jsme se raději zeptaly, co to má znamenat. Madam Barb se usmála, ledabyle mávla rukou a sdělila -jako by nic, že tady v lese žije šmelf. 

Že něco nacvičuje, a také že je sním těžká domluva. Odmítá opustit les. Všechny jsme vykulily oči, co že je šmelf. Madam nám tedy pověděla, že šmelf je chlapík, co se vydává za elfa. Ale že si vážně myslí, že je elf, a že je na to moc hrdý. A taky citlivý! Když mu někdo nevěří, že je pravý elf. Než dokončila větu, šmelf už před námi stál a důležitě nám  zkřížil cestu. Nestydatě se vrtěl a naparoval. Naše upřímná Seli jej pozdravila a samozřejmě zdůraznila oslovení šmelfa. 

A v tom se mladý šmelf  začal naparovat. Vytasil na nás věk, míry, výšku a váhu. Nás ovšem neobalamutil. Bylo nám jasné, co je zač! Šmelf v pubertě! Rašil mu knír a byl takový nějaký nedomrlý. Byl malý, nesvalnatý… takhle prostě elfové nevypadají! To ví každý! Cukaly nám koutky a vážně jsme se bavily. Šmelf pokukoval po nás, my po něm a pak na mě zamrkal! Okamžitě jsem hupsla za Helen a celou dobu jsem se za ní schovávala. 

Když jsme se trochu seznámili, zeptaly jsme se ho, co tady v lese dělá. Trochu stydlivě nám sdělil, že se učí střílet, aby se mohl zařadit mezi dospělé šmelfy… tedy elfy. Učí se nejen střílet a mířit. Učí se  rovněž přesnosti a rovnováze. Mlčely jsme. Moudře. Jeho střelecký um byl znát široko daleko. 

A pak se nám šmelf svěřil, že se tento.. no ztratil! Že hledá portál, aby se mohl vrátit domů. A my, jako správné jezevčice, jsme se nabídly, že mu pomůžeme. Ovšem kde začít? Vůbec nic nás nenapadlo a byly jsme popravdě trochu zoufalé. Avšak madam Barb nám přispěchala na pomoc a pomocí kouzla MAGICUS REVELIO  vykouzlila úchvatnou, malou zářící kouli, která kolem nás létala. Ta se pak zvedla a ukazovala nám cestu. Všichni jsme se vydali za ní a následovali ji. Pěkně po pěšině, krok za krokem. A pan šmelf? Kdepak, ten musí být pořád něco extra. Skákal ze stromu na strom, opravdu jako nefalšovaný kamzík. Aby toho nebylo málo, občas nějaký strom objímal a sem tam vystřelil šíp. Netrefil se nikdy. Ani do stromu, a díky Merlinovi, ani do nikoho z nás. Teď už jsme si nebyly jisté ničím. Je to elf? Je to šmelf? Nebo jsme se ocitli v National Geographic?

Každý, pohroužen do svých myšlenek, kladl nohu před nohu a postupovali jsme hlouběji do lesa. Došli jsme na mýtinu (někteří doskákali) a před námi se objevil ohromný portál. Zářil a lákal k cestě časem. Seli se už už chtěla rozběhnout,  vábena touhou po elfech z minulých výprav. V běhu jsme ji však stihly zabránit. Seli vábena elfskou mocí je totiž neudržitelná. Šmelf v běhu a kamzíkovském skoku nestihl přibrzdit a propadl portálem. Bez rozloučení! Portál jej pohltil, uzavřel se a světla pohasla. Byly jsme rády.

Nastalý klid a podvečerní svit lesa byl příjemnou změnou. A tak skončila výprava o elfovi-neelfovi. O pomoci a tůňkách, které snad někdo někdy vyčistí. My jsme to rozhodně nebyly! 

 

Pro Žlutý Trimeles
Petromila Nivalis

 

Zdroj obrázků:
Devianart.com
Zoewalker.wix.com

Napište k tomuto příspěvku komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

*