Z temného lůna hlubokého moře
povstane nový, mladý svět;
široké lípy v mém otcovském dvoře
ponesou zase vonný květ.

– z básně Věštkyně od K. J. Erbena

To nedohledno, které jsme měli před sebou, je nakonec tady. Poslední úkol klání Kytice a předposlední květinově laděný článek. Ani jsme nestihli mávnout hůlkou a prázdniny jsou zase za námi. Za dva týdny tu máme školní rok Zima 2023 a s ním i spoustu nových dobrodružství, zážitků a přátelství. Ještě než ale zavřeme za Kyticí dveře úplně, tak se spolu podíváme, co na nás tedy čeká v tom posledním úkolu.

Každý máme určitě nějakou svou vysněnou dovolenou. A já bych po vás chtěla, abyste mi ji přiblížili a ukázali a ztvárnili ji za pomocí oblečení. Někdo si přeje jet do Alp, a tak by se oblékl do sportovního, jiný by zvolil plážové, asijské, španělské… Zkrátka cokoliv. Ale s outfitem si vyhrajte. Mělo by být jasné, co má oblečení znázorňovat. Využívat můžete věci své, ale když vám něco chybí, rozhodně se nebojte navštívit převlékací kabinku. Jakmile budete s outfitem spokojeni, použijte kouzlo printscreen a výtvor mi pošlete. Rozhodně mi napište i proč je to a které místo vaším vysněným.

Pokud si pamatujete první článek ke Kytici, zmiňovala jsem tam, že jedno kolo trvat dva týdny, jak jsme měli ve zvyku, nebude. Vzhledem k tomu, že 4.9. už bude probíhat zápis a budeme mít zajisté jiné starosti, tak toto kolo bude končit netradičně posledním srpnovým dnem (31. 8.). Na vypracování tedy máte 10 dní, což si myslím, že je vzhledem k typu úkolu adekvátní. Vypracování ze sedmého a osmého kola si potom budete moci prohlédnout spolu s vyhlášením a rekapitulací v závěrečném článku, který vyjde během prvního týdne v září.

Doufám, že adresu, na kterou zasílat vypracování, už znáte i pozpátku. Ale pro úplnou jistotu připomínám amandawright027@gmail.com

V kole šestém, které se dneska ukončilo, jste se věnovali taktéž dovoleným a psali double drabble o C. A. Partovi. Šestého kola se zúčastnilo osm lidí a jejich zkušenosti i zážitky si můžete přečíst níže. I když dvě vypracování nejsou double drabble, přece jenom to je letní soutěž a přimhouříme trošku oči. 

Enselis Ismenia

Cestování. Pro někoho otrava, pro jiného nezbytná součást prázdnin. Já jsem ten druhý typ člověka. Prázdniny bez dovolené si neumím představit a jsem ráda, že cestovní agentura nabízí tolik možností a já mohu každý rok cestovat do jiné destinace. Prozatím jsem služeb využila dvakrát, na hradě ještě nejsem tak dlouho. Poprvé jsem vycestovala za druidy do Irska. To byla úžasná dovolená. Zelený ostrov mě lákal svou svěžestí a v parném létě bylo příjemné procházet se vlhkou trávou a pátrat v rozvalinách po keltských symbolech. Strava by ale mohla být lepší, Irsko není moc vyhlášené svou kuchyní. Alespoň já jsem si vnitřnosti v ovčím žaludku moc neužívala. Ale zase jsem na dovolené něco málo zhubla, hehe. Z dovolené jsem si přivezla malého zeleného Strážce stromoví, který vypadá jak rozkošná pochodující brokolice. Letos jsem dovolenou volila hlavně podle mudlovské dovolené a ve stejném termínu C. A. Part nabízela Ramsesův orienťák. Opět úžasná volba. Faraoni, pyramidy a mumie byli ohromně zajímaví. Oproti loňsku jsem si užila i to pravé rozpálené léto v poušti. Skvělým osvěžením byl pak výlet do nedaleké oázy. Jako suvenýr jsem si odvezla Tutanchamonovu masku. Tedy, kopii samozřejmě. Tu pravou jsem nechala v hrobce. Určitě také někam vyraž, stojí to za to!

Veronica Narcissa Williamsová

Když někde povím, že každé prázdniny cestuji s capartem, dívají se na mě jako na blázna. A to není jen tím, že jsem vzala pozici kolejního ředitele! Musím pak sáhodlouze vysvětlovat, že je to jen cestovní agentura Part. Jako zámožná studentka jsem jezdívala ráda. Ale nebudu lhát, zájezdy jsem si vybírala podle suvenýrů. Díky za ten článek v DV. Jako fialová už mě ty zájezdy netankují. Magíky mám (chybí mi jen zimní výlety, ale ty se ředitel rozhodl zarazit), docela jsem pokukovala po té žraločí ploutvičce nebo pirátskému klobouku, ale zatím se termín odjezdu neztotožňoval s mým mudlovským odjezdem na dovolenou. Myslím, že má úplně první dovolená s C. A. Partem byla do Japonska. Tehdy, ještě posedlá Kouheiovými výklady, jsem obdivovala japonskou kulturu a pyšně pořád nosila suvenýr ze zájezdu. Pak mě zaujaly paranormální jevy a už jsem se uchytila na Bermudy. Občas není na škodu na týden (jednou i dva, když jsem lovila olgoje chorchoje!) z hogu zmizet. Smutné je, když člověk ten týden zrovna musí prosedět doma a najít si jinou kratochvíli, místo aby mohl dohánět resty na hogu. Ale možná tam je kámen úrazu. Všeci jsme závislí na našem virtuálním světě. Někdo by nám měl dát do pořádku hodnoty!

Enola Gatito

Jsem nováček. A právě proto jsem nevyrazila na dovolenou s C. A. PARTem. Jsem hlavně ráda, že po měsíc a půl dlouhém stepování před hradem, jsem uvnitř, a ještě abych dobrovolně někam jezdila a nemohla se tak týden přihlásit do školy. To je jedna věc. No a potom dávat za to ještě galeon? Že mě do hradu nepustí? Vrhla jsem se se vší vervou do soutěží a brigád, abych si vydělala dostatek financí na pěkné oblečení, školní pomůcky a musím mít také dostatek na zápis do školy a na výuku. Každý galeon je tak nesmírně cenný. To je věc druhá. Takže v součtu bych dala galeon za to, že si další týden nemůžu vydělat žádný další. Ne, ne, nic takového. Na dovolenou se pojede až příští rok, až budu řádná studentka, dávno mezi mazáky. Ale už teď přemýšlím, kam to vlastně pojedu. Myslím, že nakonec bude nejhorší vybrat si správnou dovolenou. Když se podívám na aktuální nabídku cestovní agentury, nejvíce se mi zamlouvá asi Druidské putování. Starodávné runy je předmět, který se chystám letos studovat. Druidi a jejich umění je též téma, které mě nesmírně zajímá. A tak v součtu je pro mě taková dovolená tou správnou kombinací odpočinku, objevování a cestování.

Ema Taila

Na dovolené s C. A. Partem jsem nikdy nebyla. Donutili jste mně popřemýšlet proč. A došla jsem k závěru poměrně rychle. Je to jednoduše proto, že Hog mám opravdu moc ráda. Baví mně. Odpočívám tady, relaxuju, sbírám síly, když je to u mudlů těžké. Mám tady i mazlíky, o které se moc ráda starám, a asi by mi chyběli. A nedej Merlin by mi ještě utekli. Samozřejmě tady mám i kamarády kouzelníky. Asi by mi bez nich bylo smutno. No a došla jsem k dalšímu závěru. Nejsem tak nějak trochu závislá? Nezpůsobují to i neomezená data? Hog je první hra, kterou jsem kdy hrála. Děkuji za dobrý podnět, kdy jsem se pozastavila a trošku srovnala myšlenky, co je vlastně důležité. Je to jen hra. Ten pravý a reálný život je jinde. Pohlcuje mne Hog víc než bych chtěla? Kdo ví, každopádně musím říct, že asi nějaká dovolená by nebyla marná. Ti praví přátelé jsou kolem mne. V reálu. V srdci. A to je třeba si uvědomovat. A tak kdybych si měla vybrat, určitě bych jela někam do teplých krajin. Zimy tady máme až až. A jako bonus dostat upomínkový předmět? To je opravdu moc krásný nápad. Myslím, že příští rok určitě popřemýšlím.

Princess Star

Člověk by nevěřil, jak může být takový týden dlouhý, když nemůžete na hrad ani nakouknout. Ale mnohým z nás to může byt určitě ku prospěchu. Připodobnila bych to asi “suchému únoru”, kdy se mudlové nesmějí napít ani kapky alkoholu. Pro někoho je to naprosto přirozené, jiní to už tak dobře nezvládají. Abych ale řekla pravdu, až budu mít za sebou všechny destinace, co nám jsou k dispozici, pravděpodobně už s C. A. Partem cestovat nebudu. Jedině, že by přišla agentura s novou nabídkou zájezdu a tím i novými suvenýry. To bych se nejspíše nechala přemluvit. Určitě ale každému letní výlet mohu doporučit. Pročistíte si hlavu, podíváte se s kamarády na zajímavá místa a suvenýr už je jen třešnička na dortu.

Eillen McFir Elat

Sedím u tří předmětů, které by měly vyvolávat vzpomínky na dovolenou. Ale má mysl odmítá spolupracovat. Dřevěná budka, zlatá helma a to poslední už ani nedokáži slovy popsat. Alespoň vím, že to je dárek na památku z dovolené u Merlinova moře. Naštěstí si vzpomenu, že každý předmět je očarovaný a nese v sobě vzpomínku na prožité chvíle. Stačí přiložit ruku a kouzlo se aktivuje.

Dotknu se dřevěné budky a najednou se ocitám v lese a dívám se na úžasný dřevěný srub. „Ach, skautský tábor,“ vydechnu s nostalgickým úsměvem a zaposlouchám se do zvuku hořícího ohně a písní, které si u něj osadníci zpívají. Zavřu oči a užívám si té nádherné pohody.

Ruka se samovolně přesune na zlatou helmu a místo se mění. Lesní stín střídá spalující slunce. Z dálky slyším poklidnou hudbu a kousek ode mě místní připravují paellu. Voní tak úžasně, že se až sbíhají sliny. Usedám do stínu olivovníku a začínám v teple pozvolna klimbat. Spánek se přese mě přelije jako chladivá vlna.

Mořská vlna, která mě vzala zpět k Merlinovu moři. Ležím na nafukovacím lehátku a líně se houpám v mírných vlnách. Kolem mě plavou delfíni a sem tam – jen tak pro zábavu – vyskočí nad hladinu. Mám už dost slunce a tak se převalím z lehátka do vody. Abych si mohla užít plavání s delfíny, ještě vyslovím to správné zaklínadlo umožňující dýchat pod vodou a poté se ponořím pod hladinu a užívám si mořského království.

S povzdechem odkládám poslední předmět zpět na poličku a vracím se do přítomnosti. Přemýšlím, že už jsem dlouho neměla dovolenou. Beru do ruky katalog cestovní kanceláře a uvažuji, kam bych se podívala tentokrát. Za rok možná vyrazím do Japonska.

Tery Poe

Je nádherný teplý podvečer, slunce se pomalu ukládá k obzoru, cikády zpívají, moře šumí a já píši pohledy svým blízkým z dovolené u Merlinova moře. Na dovolené s C. A. Partem jsem poprvé a jsem naprosto nadšena. Velkou výhodou je celokouzelnické ubytování, takže se čarodějnice nemusí ohlížet přes rameno, zda ji zrovna nějaký mudl nepozoruje. Strava je zajištěna po celý den, včetně pečených holubů, kteří létají přímo do úst. Počasí je zatím ideální na koupání – modré nebe bez mráčku s občasným osvěžujícím větříkem. Cestuji sama, protože mi vyhovuje svoboda mého rozvrhu. Někdy se smočím v moři s ostatními účastníky zájezdu, jindy vezmu batoh a objevuji okolí. Fauna i flora kolem Merlinova moře je unikátní, a všem bych tedy doporučila alespoň krátký výlet po okolí, ideálně s některou z Mlokových knih v ruce – kouzelník se přece učí pořád. Ze všeho nejvíc ale ráda klábosím se zahraničními kouzelníky a čarodějnicemi, kterých je v místním letovisku nepočítaně. Určitě si budu chtít odvézt i suvenýr, ale ten zpravidla pořizuji až poslední den dovolené. Zájezd jsem si vybrala náhodně, přihlásila jsem se na poslední chvíli, když jsem v kalendáři zahledla volný týden. Ráda bych zůstala klidně déle, ale škola volá, takže hrade brzy na shledanou.

Charlie Ann Whitaker

Tak asi jsem taky barbar, neboť jsem se k zájezdům ještě neuchýlila. Ne, že by šlo o peníze, čas či nechuť k poznávání nových věcí a krajů. Ne, pravda je mnohem jednodušší. A totiž ten fakt, že hrad opouštím poměrně často (někdy i na několik týdnů či měsíců) k mudlům –  ne vždy dobrovolně, ale tento výpadek mi bohatě stačí. Když už na hradě jsem, tak si chci užít toho magického místa, a ne někde courat. A taky co kdyby mi na zájezdě došly zásoby havraspárské čokolády? To bych asi nezvládla a kazila jim tak statistiku přeživších. Kdybych se přeci jen někam rozhodla jet, tak to bude asi ten Skautský tábor. Tábory jsou vždycky fajn. Spousta zajímavých lidí, nových dovedností, her a zpěvu. Taky dvakrát nehrozí, že bych se tam ztratila a nemohla se tak domluvit (jakoby tomu určitě bylo někde v pyramidě s mumií. Brr. Navíc tábory většinou nebývají postaveny v centru velkoměsta, které tak nesnáším.  Takže pár dnů v přírodě by mi jistě udělalo radost. Ještě by mě lákalo Irsko, ale už podle popisu to zní spíše jako výjezdní seminář, než výlet. A učení k prázdninám pro mě jaksi nepatří. Takže s největší pravděpodobností jejich služeb nikdy nevyužiju.

A tentokrát to nebude „v pondělí zase naviděnou„, a tak vám popřeji, abyste si ještě užili zbylé volné dny a nabrali dostatek energie na školní rok. Nezapomeňte si pořádně nabrousit lokty na zápis!

Pro Žlutého Trimela
Amanda Wright