Král má pro tebe – jednoho ze svých architektů – úkol: Zvelebit jeho království mistrovskými skvosty, a když ne skvosty, tak alespoň dát dohromady nějaký ten mlýn, špeluňku, akvadukt nebo jinou užitkovou budovu. Nastal tedy čas sebrat svých dvacet vyžírků (čtěte pomocníků) a najít pár řemeslníků, co se vyznají v oboru. A když nic nevymyslíš, vždy se můžeš přidat ke stavbě katedrály, i když hlavním královským architektem může být pouze jeden. Budeš jím ty?

Co to je?

Architekti Západní království jsou čistý worker placement euro pro 1-5 hráčů, trochu na začátku okořeněný draftem. Ano, už zase vám nadávám, proto si to projdeme. „Worker placement“ znamená umisťování pracovníků. Ti můžou být tlustí, tencí, různobarevní, inu, jaké si zrovna autor usmyslí. Povětšinou jsou ale jednoho druhu a nesou vaši barvu. Následně své pracovníky dáváte na různá místa na hracím plánu, kde provede danou akci.

Tyto akce Vás následně přibližují k vítěznému cíli hry. V případně Architektů je to dosáhnout největšího počtu bodů.

“Euro“ je terminus technikus v deskovkářské branži, označující hry, které mají menší nebo žádné procento náhody. Tedy je možné si svůj tah a tah spoluhráčů promyslet i na několik tahů dopředu.

Nakonec “draft“ si pamatujeme s Draftosaurů, to jest vybírání si z dostupné nabídky a zbytek jde dalšímu hráči.

V případě Architektů to jsou karty budov, které se snažíte postavit.

Jak se hrají?

Na začátku partie si každý zvolí barvu svých 20-ti pracantů. Připraví se hrací plán podle instrukcí, rozdá se počet mincí podle pořadí hráče a každému se rozdají 4 karty budov. Z těch si postupně draftováním vyberete 3. Tedy tu poslední nechtěnou od soupeře dáte dolů do dobíracího balíčku budov a první hráč může začít.

To tak, že vezme jednoho, ze svých pracantů a položí ho na nějaké políčko na hracím plánu. Například vám může donést dřevo, cihlu, kámen, peníz, cihlu zlata. Sehnat další plán budovy nebo kvalifikovaného řemeslníka, zaběhnout do královského skladu směnit některý přebytečný materiál a tím si zvednout reputaci nebo za mramor, či ho za úplatu „najít“ na černém trhu. Ale může i na rynek, kde sebere určitou bandu pracantů, a to i cizích, které pak může ve strážnici vyměnit za určitý obnos. Také si může zahrát na výběrčího daní a přijít si na zajímavé peníze. Nakonec to nejhlavnější – postavit budovu. A to buď jednu z těch, co má na ruce, nebo katedrálu (v případě, že je stále v přízni krále), kdy musí splňovat určité podmínky, od množství surovin po řemeslníky. Suroviny se takto odloží, řemeslník zůstává, ale daný pracant, který je takto zazděn do budovy, se nevrací. A tím se odpočítává konec hry. Taktéž mít v očku svoji počestnost, neboť moc čestní nemohou na černý trh, ale za to mají vítězné body na konci hry. Ti proradní to sice mají na černém trhu za málo, platí za to ovšem budoucími body, nemohou stavět katedrálu a v určitých momentech hry se dostávají do dluhů.

Hodnocení

Architekti jsou prý nejjednodušší hrou ze série Západního království. Určitě tomu tak je z hlediska použitých mechanismů a množství pravidel. Což není úplně na škodu, protože to pro hráče znamená velké rozpětí, koho a jak rychle se dá naučit. To je rozhodně velké plus. Přesto bych pravděpodobně doporučil hrát s dorostenci až od 7 let. Taktéž není úplně vhodná pro ty, kteří trpí analytickou paralýzou (viď Theodore) a optimalizací tahů. Těch možností, kam pracanta strčit, je hodně, a než si to někdo spočítá na další tři a více tahů, tak mu to může trvat. Po několika tazích se přesto každý rozkouká a postupně objevuje svoji cestu k vítězství. Hra tak rychle odsýpá a do hodiny a půl máte první hru za sebou.

Co už není tak úžasné a skvělé, je krabice. Narvat do ní celý obsah je někdy samostatné puzzle. Jak se to vezme, znamená to hodně muziky v menším balení, přesto by se z toho jeden zbláznil. Dále je tu i stránka ilustrací, které se někomu – třeba mně – nemusí líbit. Ikonografie není vždy jednoznačná, takže je dobré mít u sebe pravidla s vysvětlivkami. Podobně jako samotní řemeslníci, kdy by k rozpoznání kladívka od zednické lopatky občas bylo potřeba nechat si zvýšit dioptrie na brýlích. Větší mínus  vidím ovšem v tématu, kde ne vždy úplně sedí a je za kartou nebo místem spíše vidět mechanika a funkčnost.

Takže to máme paralýzu, bedna, ilustrace, téma, ale jinak je to výborná hra. Po nějakých deseti partiích stále nemám objeveny všechny možné strategie, kdy se dá hrát i na záporáka, a většinu materiálu tahat z černého trhu a stavět jak na běžícím pásu. Podobně se dá zaměřit i na zajímaní pracantů ostatních hráčů nebo i sólo mód a rozdílné startovací hodnoty. To mluvíme o základní krabici. Hra má další dvě rozšíření, která dále rozvíjejí možnosti plánu a řemeslníků. Pokud tedy rádi hry pitváte (čtěte: koupíte jednu dvě ročně a hrajete je do zblbnutí), Architekti v plné polní jsou to pravé pro vás.

Pro ŽT
(stále živoucí) TM