Brzy už to bude skoro měsíc, kdy se uskutečnil mrzimorský sraz a někteří se už ptají, kdy bude další? A kde? Kam se mrzimorští vypraví tentokrát? Než ale dostane většina žlutých odpověď na všechny výše položené otázky, pojďme se podívat, jak probíhal březnový sraz, který nesl název „Deskoherní“.
Snad mi to, milí čtenáři, dovolíte, že tentokrát budu psát o srazu čistě ze svého subjektivního pohledu. Ano, většina srazujících by mi článek zcenzurovala jen proto, že chci říct čistou pravdu!
Již dopředu vám mohu prozradit, že to byla skutečně nádherná druhá březnová sobota, kterou mrzimorští strávili obklopeni dobrou společností a skvělými párty deskovkami. Osobně jsem vstávala okolo půl deváté a ještě s rozespalýma očima jsem četla, jak už někdo před sedmou cestuje na nádraží do Prahy. Mé já si ovšem již dopředu řeklo, že na místo srazu si doveze prdelku autem, takže jsem nemusela vstávat v tak nehezkou ranní hodinu.
Olivia Wines: Lol, kdo musel na nádr Boltem, páč včera našel nevíkendové spoje.
Oresta McCollin Vianueva: Olivka začíná adrenalin už brzo :D:D V kolik tě máme, madam, očekávat?
Olivia Wines: Pokud nezaspím a neprobudím se ve Františkových Lázních, tak v 10:40.
Jelikož mělo na sraz docestovat několik nových tváří, uvedli nám, jak je máme poznat.
Nikča Kety: Ok, tak když tam uvidíte někoho zmateně koukat na lidi jak psychouše, jsem to já, tak se mě prosím ujměte, než to udělá ochranka. :D
Sraz na hlavním nádraží byl u knihkupectví Luxor, kde měla Oříška jako poznávací znamení tašku z Luxoru. (Že by šla před srazem nakupovat? To se možná dozvíme pod článkem…) Každopádně myslím, že se měli „luxoráci“ srazit okolo půl jedenácté. Já osobně už jsem měla vyluxováno, umyté nádobí, pověšenou pračku, (pozn.: HAHA, to tak!) připravený oběd pro zůstávající a chystala se na sraz.
V jedenáct jsem odjížděla na místo srazu, a sice do Zdib. Cesta autíčkem byla příjemná, zaparkovala jsem u jednoho hostince, kde jsme poté měli strávit deskovkové odpoledne. Ale nejprve jsem se vypravila k motorestu Stará pošta, tam jsme totiž měli zarezervovaný stůl pro vydatný oběd.
U opravdu obřího stolu jsem seděla asi 10 minut sama a těšila se, až všichni dorazí. Tu najednou do dveří motorestu (ne nutně v tomto pořadí) vstoupili: Theo, Olík, Oříška, Olivka, Rose, Nikča, Naima, Feliska, Petronelka, Katie, Michaell a Candy.
Velmi pěkným momentem bylo přiskočení Michaella ke stolu, a darování růže mé maličkosti, jelikož byl Den žen. Všechny ženy od něj dostaly růži a musím říct, že nám krásně ozdobily stůl.
Po usednutí jsme se ponořili do různých rozhovorů, tedy hlavně o jídle, které si necháme přinést. Také ale o dalších různých mrzimorských věcech, které v článku ventilovat úplně nemůžeme.
Při debužírování skvělého jídla (ano, toto je doporučení na motorest Stará pošta!) se najednou rozlétly dveře a vešla neznámá tvář, která na nás promluvila slovensky. Někteří z nás se na sebe podívali takovým tím tázavým úsměvným pohledem a jiní (že jo Oří, Michaelli a další, co nic dopředu neprozradíte) vítali teď už pro nás známou Berti s jejím mudlou.
Po společném obědě jsme se procházkovým tempem vydali k hostinci, kde jsme měli hrát deskovky. Cestou jsme potkávali všemožné mudlovské tentononci… Třeba fakt obřího orla ze dřeva, nebo lávku, která se nejen houpala, ale prkna byla tak ztrouchnivělá, že se člověk bál, že se proboří. Také jsme potkali několik zvířátek jako kočku na plotě nebo psa na motorce… nebo speciální parkovací místo.
V hostinci nás přivítal usměvavý hostinský. Nebyl jím nikdo jiný, než Michaell (ano, z oběda zdrhnul dřív, aby vše připravil), který nám propůjčil svůj útulný hostinec pro deskoherní odpoledne.
Jezevci si posedali, objednali si pití, vybalili všechny deskovky a drobné zeleninové a chlebíčkové pohoštění. (Sraz bez jídla? To by nebyl sraz!) A pozor, čtenáři, teď se vlastně dozvíš důvod, proč deskoherní sraz vůbec proběhl. Naima se totiž chtěla naučit hru, kterou s Bloom dostaly. Theo se nabídl, že pravidla vysvětlí – no, a toho se chytlo celkem dost jezevců a vznikl deskoherní sraz. Tadá!
Nu ale pojďme zpět do hostince k Michaellovi. Po objednání pití přišlo jedno velké překvapení pro žlutou kolejní ředitelku Oříšku. Jezevci a havránci jsou totiž banda tajnůstkářů, spiklenců a tak trochu i – jak to říci hezky – podlých nezbedníků? (pozn. od Oříšky: Podlí, proradní, zákeřní šibalové!! :D) Zkrátka je vidět, že jezevcům i havránkům na Oříšce skutečně záleží, a tak ji nechali vyrobit krásný dort, přáníčka na míru, a ještě spousty dalších dárečků. Asi nemusím říkat, že Oříška byla rudá až na prd všude.
Deskovky!
Theo se ujal vysvětlování Villainous pro Naimu, Katie, Olivku, Berti a mudlu. A já s Olíkem, Rose, Feliskou, Nikčou, Candy, Michaellem a Peti jsme se pustili do deskovky Tvoje tvář má známý hlas (zpětně si neuvědomuji, kdo měl ten šílený nápad, si ji zahrát).
Další hry, které se dostaly na stůl, pak byly Nežádoucí účinky, kde jsem postřehla, že hráči mají na začátku hry přiděleny určité nemoci a cílem hry je najít na ně lék. Ale pozor, lék na impotenci může způsobit depresi!
Druhá skupinka pak hrála Mazec ale vůbec, kde jeden hráč řešil složité životní otázky, zda něco přijmout za cenu něčeho šíleného. Ostatní pak tipovali, zda to přijme nebo ne. První 3 kola jsme se téměř vždy shodli na tom, co si vybraný hráč zvolí… že Nikčo?!
Na stůl se dostala i jedna rychlá karetní hra s názvem Similo – pohádky. Poměrně nevinná hra, pokud víte, o jaké pohádky jde… Pokud byste snad pohádky neznali, rozhodně doporučujeme jinou variantu této hry.
Říkáte si, že pokračoval sraz v poklidu?! A jistě že ne! Teď totiž přijde drama! Osobně jsem se přesunula do druhé skupinky, abych naučila Berti, jejího mudlu, Katie a Naimu hrát Lovce noci. Velmi oblíbenou srazovou hru, kde vlkodlaci zabíjejí upíry, upíři vlkodlaky, a lidi na to jen divně koukají! .
Nu a druhá skupina začala hrát – Komu zvoní tramvaj. Kdo tuhle hru nezná, tak vlastně o nic nepřichází přichází o velkou dávku humoru! Jde tam o morální dilema – jste strojvedoucím ve vlaku a máte rozhodnout, po jaké koleji se vydáte, máte na výběr ze dvou. Jenže na obou kolejích někdo, či něco stojí. Takže se snažíte vybrat tu, kde vám nebude líto, že někoho/něco přejedete.
Osobně mám tuto hru ráda, ALE! Jakmile se na kolejích objeví štěňátka či jakýkoliv pejsek, odmítám ho přejet, i kdyby na druhé straně bylo cokoliv jiného! A teď přichází ten okamžik, kdy by mi někteří článek nejraději zcenurovali, ale já se nedám!
ROSE DANINATALI, primuska žluté koleje, přejela pytel štěňátek! Ona tvrdí, že štěňata smrděla, ale já mám důkaz, že ne! Však se podívejte!
A aby v tom nebyla sama, tak OLIVER MCCOLLIN, inspektor výuky, přejel slepého psa a celou Roseinu rodinu, aby zachránil pandy… Rose byla v šoku a za trest řekla, že její děti Olíkovi nenakreslí žádný obrázek, kterým ho chtěla uplatit, aby jí nepřejížděl rodinu!
Blížíme se k závěru mého článku, protože čas pokročil a postupně jsme se museli rozcházet. Pár jedinců ještě naskákalo do aut a rozjeli se vstříc noční Praze a útulnému podniku Magická sova. Mé kroky směřovaly sice také do auta, ale já se odebírala směrem k domovu. Tak zase příště žluťásci. Další sraz si rozhodně nenechám ujít až do konce!
Pro Žlutý Trimeles
Kim Sarah Reevesová
Citim se urazena, ze nikde v clanku nezaznelo, jak nam to s Petronelkou sluselo s nasima klobouckama!
Epesní byly!
Heeej a mali ste vidieť tie klobúčiky, čo mali Feliska a Peti! Feliske sa tak páčil, že jej za neho ponúkal jeden náhodný pán na ulici celý dom a milión k tomu a ona sa aj tak nedala! :-)))
To je takové to redaktorské okno, kdy jdeš jen potom, abys tam hlavně napsala, že zabili ty štěňátka xDD ale samozřejmě kloboučky byly skvělé! :))
To je stejně vtipné, jak dva nejvyšší chlapi rámují tu společnou fotku a taktkně každý z jedné strany a mezi sebou tu tlupu bab a schovaného výčepního. :D
Meli jsme je vyfotit zvlast s Rose uprostred
Taky mě to napadlo, když jsem teď na tu fotku koukal :D že je to geniální rozestavení :D :D :D
Jééé já bych chtěla vědět kdo je kdo. Poznám jen paní ředitelku kolejní , páč jsem si ji vystolkovala na FB :-D
Super tlupa. Ráda bych se příště přidala :-)
https://i.imgflip.com/9qz52a.jpg
lépe to vyjádřit asi nešlo…. :D
Byl to super sraz :)
Jen si toho moc nepamatuju, tak tenhle článek mi to aspoň trochu osvěžil :D
Ty jooo, aký fajný zrazík ste mali. Keby že nie som z Košíc, hneď sa k Vám najbližšie na taký pridám. Ale keď si zoženiem metlu, priletím určite – hier mám doma miliardu takže prihodím do hermioninkinej kabelky a mažu za váma :)
Olivia B.
Ty joooo :) aký krásny zrazík ste mali. Škoda že nemám obracač času, aby som ho vrátila a pridala sa k vám. Ale ak sa taký bude konať najbližšie, požičiam si nejaký fajnový Nimbus, do hermioninej kabelky vezmem tých milión hier čo doma máme a prchám za vami až z Košíc :)
Oliv.