Řekla jsem si, že je čas prozkoumat další podnik, který je nějakým způsobem zapojen do světa Harryho Pottera. Kam jsem zavítala, jak a jestli se mi podnik líbil? Určitě se už nemůžete dočkat, až se s vámi o své dojmy podělím!
Tentokrát jsem zavítala do podniku Magic Rooms v Budapešti. Do Budapešti jsem původně vyrazila za účelem návštěvy Akvária a nočního koupání. Ovšem, jak jsem se dozvěděla, že mají v centru magický podnik, shodli jsme se s doprovodem jednohlasně, že se do něj musíme podívat a porovnat. Zjistili jsme, že mají několik poboček. Jednu dokonce s únikovou místností, ale tu jsme kvůli jazykové bariéře zavrhli. Další je pak ve stylu klasického posezení. Na mapách se ukazovala ještě třetí pobočka, ale ta vypadala, že se teprve připravuje, takže tu jsme taky vynechali.
Podle mudlovského navigačního skřítka jsme došli na místo, plni očekávání, že se zabavíme před nočním lachtaňováním, jenže jsme spatřili obří frontu, která stála před vchodem. Řekla jsem si ale, že to zkusíme vystát a třeba to půjde rychle, protože bylo teprve něco mezi pátou a šestou hodinou a otevírací doba byla do jedenácti.
Bohužel po chvíli vylezl pán z obsluhy a poslal všechny, kteří nemají rezervaci, domů, že se dnes na ně již určitě nedostane. Zvedám obočí s údivem, jak to takhle může předem vědět, ale… vem to čert. Vyfotila jsem si výlohu a šli jsme hledat něco k zakousnutí jinam. Sice trochu zklamaná a hladová (čti protivná), navíc už mě bolely tlapky, ale vydali jsme se na průzkum.
Nakonec jsme se ale rozhodli pro nákup v marketu a občerstvení na hotelovém pokoji. Stále ještě plni rozčarování jsme začali blíže zkoumat webovky Magic Rooms, jestli se dají udělat rezervace online. A daly! Rezervovali jsme si následující večer a mezitím jsem získávala odvahu na to, obléknout si po letech plavky a jít v nich na veřejnosti do lázní. Byla to hotová muka, ale nakonec noční koupání, kdy máte po celý večer přístup do celých lázní a ne čistě dle toho, na co si zakoupíte vstupenku, mělo svoje kouzlo. Vlastně celé ty lázně byly nakonec úplně super a nebýt toho, že jsme neměli s sebou pití, takže jsme po třech hodinách museli odejít. Bylo nám již trochu šoufl a samozřejmě platidla jsme nechali v převlékárně… No, poučení pro příště, i to, že si s sebou můžu vzít dokumentátko, abych vám ty lázně přiblížila. Pokud ovšem i vy chcete vidět noční Budapešť z kopule s vířivkou či zažít kouzlo nočního koupání, mrkněte zde nebo zde. Určitě doporučuji!
Budapešť se mi líbila hlavně v noci. Mají to fakt skvěle vše osvětlené.
Následující večer jsme opět vyrazili do Magic Rooms, celí natěšení. Chvilku jsme si venku postáli, než začali volat ty, kteří mají rezervace (podle počtu lidí na uvolněný stůl). Koukáním přes výlohy to vypadalo uvnitř zajímavě. Nakonec jsme se svého stolu dočkali i my – když dlouho nikdo nevycházel, vešli jsme dovnitř sami (přitom byly prázdné stoly). Bohužel člověk neměl moc času se rozhlížet, hned nás tlačili si sednout – obsluha i další návštěvníci.
Místo zvenku vypadalo hezky, magicky. Když se vejde, tak na baru je cínový kotlík, který se sám míchá. To bohužel na videu nemám, ale aspoň dvě fotky s důkazem, že naběračka je jednou tak, podruhé jinde.
Nedostanete moc prostoru na to se rozhlédnout a rozkoukat. Ihned vyfasujete nabídku a koukejte si okamžitě vybrat. Jako první vás donutí si objednat pití, protože dle toho se odvíjí to, jestli dostanete magický kotlík nebo ne. Ten dostanete, pokud si objednáte pití, ale ne ledajaké… Musí to být kouzelnické pití, tj. pití s alkoholem. Jiné se do toho nepočítá. Objednali jsme si rovnou i jídlo, variaci miniburgerů a kuřecí maso v lupínkách s batátovými hranolky. Drink jsme dostali brzo, ale limonády jsem se ani nedočkala… Můj drink byl ke všemu jen poloviční, protože zapomněli přidat důležitou složku, díky čemuž jsem vysloveně pila čistý rum s ovocem. Druhý drink byl enormně silný s drobně nevyváženými chutěmi. Ani po připomenutí, že mi stále chybí ta limonáda, jsem se jí nedočkala.
Ihned po objednání přišel jiný bručoun – ano, pracovníci vypadali, že je to tam vysloveně „baví“ – a postavil před nás kotlík s tím, že jsme si objednali magický nápoj a tady teda máme kotlík. A to bylo vše. Žádná zábava, žádné otázky nebo doprovodné cokoliv, prostě nulový zájem.
Když jsme čekali na své drinky a jídlo, měli jsme možnost se rozhlédnout. Bohužel jen v sedě, protože stoly jsou na sebe tak namačkané, že sotva projde i párátko, natož někdo jako já. Dekorací tam měli mnoho. Některé byly zajímavé a hezké, jiné méně. A bylo jich tam mnoho. Popravdě to celé bylo šíleně přeplácané. Narvat co nejvíc obrazů a dekorací vedle sebe s kouzelnickou tématikou je sice fajn, ale méně někdy může opravdu být více. Hned za mnou byly schody do vyššího posezení, které ale spíše sloužilo pro nějakou soukromou oslavu.
Lidí tam bylo opravdu hodně a to i obsluhy, která lítala sem tam, aby vše obešla. Na jednu stranu se tedy nedivím, že neměli úplně náladu. Místo opravdu působilo spíše na nahánění peněz než příjemné místo, kde se dá posedět delší dobu. Všeho všudy, i když rezervace byly na dobu neurčitou, vydrželi jsme tam maximálně tři čtvrtě hodiny. Co jsem pozorovala, tak hodně lidí přišlo, rychle něco snědlo a odešlo. Doufala jsem, že alespoň jídlo bude stát za to, ale ani to nebylo nijak ohromující. Nejen, že jsme po odchodu měli hlad a šli se najíst jinam, ale já měla vše kompletně spálené a přesolené, a burgery byly syrové. Chtěla jsem si dát dezert, protože ty vypadaly lákavě, ale po tom, co jsme tam 20 minut seděli na suchu, obsluha kolem nás procházela, ale nikdo se na nic nezeptal, jsme se zvedli a odešli platit. Toalety jsem dokonce ani nezahlédla… -pokrčí rameny-
Chtěla jsem si to tam ještě projít a vyfotit, že jsem se třeba spletla a nakonec tak zklamaná nebudu, ale nenechali mě. Nebylo to jenom nedostatkem místa, protože se mezi stoly dalo sotva procházet, ale i obsluha se koukala dost zle, když jsme měli zaplaceno a já si chtěla udělat památku. Což na mé náladě a hodnocení pro ně rozhodně nepřidalo. Prostě přijít, objednat, najíst se a odejít. Je to ovšem škoda, když se takhle vede něco na sílu a na lidi, ne pro zábavu, požitek a radost.
Suma sumárum, je možné, že druhá pobočka je na tom lépe, protože hodnocení se rozdělit nedala. Vše se hodnotí najednou – a po tom, co jsme viděli a zažili, si nedokážu představit, jak to může mít tak vysoké hodnocení. Hned po návratu domů jsem si musela zajít do Sovy se uklidnit a dát si dobrý drink.
(Poznámka redakce: A pokud si chcete spravit chuť i vy, naši čtenáři, ZDE je článek o pražské kouzelné kavárně Magická sova.)
Zde pár fotek podniku, které jsem měla možnost ze svého místa zahlédnout. Jak vidíte, moc toho nebylo. Seděli jsme v okenním výklenku.
Ať jen nehaním, interaktivní dekorace se mi ovšem líbily! Bylo to asi to jediné, co dokázalo pořádně zaujmout… Jen škoda, že vlastně nemáte šanci to zachytit bez procházení mudlů. Původně jsem si říkala, že jsme jen trefili blbý večer, kdy bylo narváno, ale chodili jsme kolem toho schválně a žádná změna za celou dobu. Aspoň ty hýbací obrazy byly super!
Jakože, nebylo to až přímo špatné, ale přeplácaný styl na lovení mudl penízků jen proto, že mám magické předměty, není úplně můj styl. Třeba ten další mě osloví více. Rozhodně se mi více líbily ony lázně, které měly své kouzlo a akvárium! Normálně je tam nádrž rejnoků a ty si můžete hladit!
Pro Žlutého Trimela
Oresta McCollin Vianueva
S tímto pajzlikem máme obdobnou zkušenost. My jsme to vlastně vzdali ještě před jídlem. :D
Obdivují, že jste to vzdali ještě před… Jako mě to bylo blbé, když už jsme k tomu šli několikrát… Alespoň, že to akvárium stálo za to. 😁