Přiznávám, že této disciplíně zrovna moc neholduji, ale jak jsem zjistila, hodně mudlů tento sport provozuje. Ať už běhají krátké trasy kvůli kondici, nebo delší, pro radost či výdrž. Také je dost sportů, kde je běh součástí hry – fotbal, ragby, americký fotbal atd. Pak tu jsou samozřejmě i přímo běžecké disciplíny – sprint, překážkový běh, maratonský běh, orientační běh, triatlon atd.
Přiznávám, že vás dnes zavedu na kraj tzv. ultratrailového závodu – nebojte, sama ho běžet nebudu.
Co to je? Běžecký závod v terénu, který je delší než maraton (42,2 km). Běží se hlavně v přírodě, lesních cestách, turistických a horských trasách a jiných nezpevněných površích. Často se trasa vyznačuje velkým klesáním a stoupáním. Je zde časový limit, kdy se postupně uzavírají jednotlivé kontrolní body na trase – a samozřejmě i určitý čas na doběhnutí do cíle.
Příklady takovýchto závodů:
-
Lysohorský Ultra Trail – cca 67 km, převýšení 4 100 m. Kdo byl někdy na Lysé hoře, tak ví, že jen na ni vyjít je fuška.
-
Beskydský Ultra Trail – má 82 km, výškové převýšení je 3 021 m. Běží se přes Pustevny a i přes Lysou horu.
-
Čertovskej Ultra Trail – je dlouhý 66,6 km, převýšení je 1 800 m. Startuje se z hradu Houska přes Bezděz, Ralsko také hrad Stohánek a Děvín, cíl je u Hamerského jezera.
-
Krkonošská 50 – jak název napovídá, jedná se o 50 km s převýšením 1784 m. Start i cíl je ve Špindlerově Mlýně.
-
Ultra Fatra – má 55 km a převýšení 3 800 m. Startuje se v Dolnom Harmanci přes Japeň, Staré Hory, Polsků, Rakytov, Malinô Brdo – cíl je v Ružomberku.
-
Nízkotatranská stíhačka – hlavní trasa má 99 km, celkové stoupání je 5 640 m a klesání 5 540 m. Podle propozic dochází na cca 46 km k eliminaci a dál pokračuje jen 100 běžců.
-
Ultra-TRail du Mont-Blanc – zavítáme i do ciziny (Francie, Itálie, Švýcarsko), terasa je dlouhá cca 176 km a celkové převýšení je 10 000 m. Ti nejrychlejší to prý zvládnou za 20 hodin, ale většině běžců to „trvá“ 30-45 hodin.
A teď k závodu se kterým vás blíže seznámím:
Závod, kterého jsem se zdálky zúčastnila (ne jako běžec) je z Hostýnských vrchů. Oficiální název je Hostýnská osma (H8). Nejbližší město je Bystřice pod Hostýnem.
Závod startuje většinou druhou srpnovou sobotu (letos to bylo 9. 8.) a počasí je každoročně velmi náročné – většinou teploty okolo 28-30°C a málokdy zaprší. Letos se konal již 14. ročník. Trasa se každý rok trochu mění, letos to bylo cca 68 km a převýšení 3 050 m.
Start je ve vesnici Rajnochovice v 8:00, časový limit je 17,5 hodiny. Závodu se účastní maximálně 600 závodníků. A věřte, že registrační listina se velmi rychle zaplní. Registruje se ve dvou vlnách – první vlna je pro „staré“ mazáky, kteří se účastnili už minimálně desetkrát, druhá vlna se pak často zaplní v rámci minut (letos za 7).
Tento rok běžci překonali tyto vrcholy – Kunovickou hůrku (589 m n. m.), Čečetkov (687 m n. m.), Tesák (690 m n. m.), Čerňavu (844 m n. m.), Jehelník (852 m n. m.), Svatý Hostýn (730 m n. m.), Obřany (704 m n. m.), Pardus (672 m n. m.), Troják (618 m n. m.), znovu Tesák, Čerňavu a Kelčský Javorník (865 m n. m.).
Mapa k nahlédnutí (PDF ZDE):
Ti pozorní si už jistě všimnuli detailu, že se trasa kříží. Na mapě je krásně vidět, že má tvar osmičky. Na trase je většinou 6 občerstvovacích stanic. Celkově je kontrol 13.
Na každé takovéto občerstvovací stanici najdete vodu a iontový nápoj – pitný režim je zde opravdu nutný. Pak se to různí, někde mohou mít ještě kofolu – a jinde dokonce i pivo. Co se týče občerstvení, jsou k dispozici melouny, banány, rozinky, mix oříšků, nějaká ta čokoláda (v tom horku fakt chuťovka), oplatky, sůl nebo chleba se škvarkovou pomazánkou.
Na nějaké občerstvovačce je i polévka – někdy je to vývar s knedlíčky a nudlemi, jindy zeleninová polévka. Letos byly dokonce na jedné vzdálené občerstvovačce palačinky – čerstvě smažené. Ti, co běží na prvních příčkách, často ani nic na občerstvení nejí.
Na několika kontrolách jsou dokonce zahradní sprchy, kde se závodnici rádi (a často) osvěží. Podmínkou samozřejmě není běh po celou dobu, chůze je kámoš.
V cíli je občerstvení ještě pestřejší – guláš, grilovaný hermelín, klobásy, grilované kuřecí maso, pak také ovocné misky, frgále (kdo neví, koukněte se do hlubin internetu).
- Do cíle letos dorazilo 422 účastníků (a dvojic, protože v celkové listině obsazují jedno místo). Ale ten první dorazil v čase 6:54:09!!! 68 km po kopcích!! Takhle rychle byste měli problém i na kole.
- Druhý dorazil v čase 7:20:33
- První žena doběhla na celkovém 8. místě s časem 7:52:02
- Poslední nakonec dorazil a umístil se v čase 17:53:38 – trošku přes limit, ale přece
Během tohoto závodu se zároveň pořádá závod i pro drobotinu. Trasa má cca 8-9 km a lze ji projít i s kočárkem. Na trase se děti potkají s různými pohádkovými postavami a plní úkoly. Jaké pohádkové postavy zde můžete potkat? No… To se každý rok trochu mění, ale k vidění už byli indiáni, čerti, jezinka, Popelka, Šípková Růženka, Sněhurka, další princezny, bílá paní (tou si teď nejsem ale úplně jistá), čarodějnice, Cruella de Vil i s dalmatinem, královna Zloba – ta byla naprosto luxusní. V zázemí je také skákací hrad pro děti a naproti startu/cíli je krásné nové dětské hřiště.
Každý rok mě nějak obohatí, a teď se s vámi o nějaké postřehy a vzpomínky podělím:
- Věřte, že vyjít každý vrchol jednotlivě je náročné, ale všechny postupně, to chce hodně odvahy a snad i kapku šílenství v krvi.
- Někteří účastníci přespávají ve stanech, v autech, dodávkách, v tělocvičně – a dokonce jsem již zde viděla ty rozkládací stany na střeše auta. Takže se vyspí v těchto skromných podmínkách – a pak si jdou zaběhnout 68 km.
- Zde poprvé jsem se setkala (před několik lety, kdy to u nás tak známé nebylo) s ponožkobotami nebo i prstovými botami. Nechápu, jak v tom mohou běžet. Jednoho pána jsem dokonce zažila v sukni (nebo kiltu).
- Jednou bylo datum dokonce 8.8 (2020) a startovalo se v 8:08:00.
- Před několika lety se před startem závodu dokonce konala svatba. Už přesně nevím, v kolik se udál obřad (snad v 7:00), novomanželé si zatančili a pak si společně zaběhli závod. Nevěsta měla: bílý kšilt, bílý trikot i kraťasy – a k tomu krátkou tylovou sukni. Novomanžel měl bílé triko s potiskem klop a kravaty. Oba doběhli ruku v ruce v celkem dost slušném čase.
- Každý rok je úchvatný pohled na startující dav závodníků. Než všichni vyběhnou, trvá to přes minutu.
- Kontrolní bod na Svatém Hostýně – každoročně se zde nachází pořadatelé/dobrovolníci oblečení v bílých tógách a s věnci na hlavě.
- Závod má již pár let podtitul Memoriál Ondřeje Tabarky, ten zemřel při francouzském ultramaratonu v oblasti Mont Blanc v roce 2021, na trase H8 je dokonce pomníček jako vzpomínka na něj. Protože komunita běžců se prostě zná.
- Medaile jsou každý rok unikátní, někdy jsou kovové, jindy dřevěné, nebo skleněné.
- Každý rok má specifická trika – jejich potisk se vždy liší a barvy se snaží být také pokaždé jiné (jak pro pořadatele, tak pro účastníky).
- Na výročním V. a X. ročníku došlo ke změnám. Část účastníků se mohla přihlásit do závodu, který měl přes 105 km. Startovali tedy snad kolem 3. hodiny ranní s čelovkami.
- ANO, v nočních hodinách se běží jen za svitu vlastních čelovek, které jsou povinnou výbavou. Znáte z táborů stezku odvahy? Tak tahle je na steroidech. Na táboře jste pod dohledem, ale tady prostě běžíte skoro po jednotlivcích za svitu malé světlušky z kopce do kopce.
Pro Žlutého Trimela
Eivli SSelene
Moc pěkný článek. Plný zajímavých informací. Díky za něj. Kdysi jsem také běhala, takže ty mudly trochu chápu. Sice ne takové dálky, ale i tak to byla ta lepší část mého života.