Advent je rozhodně časem, kdy sháníme svým blízkým (nebo i sobě) něco, co by udělalo radost pod stromečkem. Čtěte dál, a dozvíte se, čím udělat radost deskohráčovi. 

Po předvánočních slevách, které Vám odlehčily na peněžence a prodejcům vyprázdnili sklady, nastal čas pro novou várku. Možná se cítíte nějak takto:

Inu, nezvykejte si. Protože tohle je spíše takový průřez toho, na co se těšit a já osobně jsem z vybraných hrál pouze jednu z nich. Jednoduše proto, že to jsou novinky, které k nám mají v co nejbližší době dorazit nebo už jsou čerstvě venku. A já musel aplikovat metodu „Nejdřív zahraj, potom kupuj“. Samozřejmě jsou výjimky (ehm, rozšířko na Dunu: Impérium). Dalším důvodem je obsažen v názvu článku. Ano budou to pouze hry či rozšíření, které jsou od českých autorů!

Krycí jména: Zpět do Bradavic

Nezklamu a rovnou začnu tím nejméně očekávaným. Tím jsou samozřejmě Krycí jména v novém kabátku s HP tématikou. Přidávající do hry určitou asymetričnost v podobě kolejních schopností a karty spojené právě s HP. Na jedné straně slova, na druhé obrázky z filmů. Takže pokud máte rádi slovní či obrázkovou verzi původních Krycích jmen, nemusíte si pořizovat dvě krabice. Nebo, pokud podobně jako někdo na druhé straně, máte rádi trochu chaosu, můžete jednu kartičku dát tak, druhou onak. 

Kdo nezná jak se Jména hrají, rychle vysvětlím. Vyskládáte karty do čtverce 5×5. Rozdělíte se na dva týmy. Z každého týmu se vybere hráč, který dělá napovídače. Ti společně dostanou svou jednu kartu „minového pole“, kterým musí odnavigovat ostatní hráče svého vlastního týmu. To udělá tak, že řekne jedno slovo a číslo, které podle něho má asociaci s takovým množství karet barvy týmu ve čtverci. Zbylí členové týmu pak určují dané karty a podle toho jakou barvu mají, se vyhodnocuje. Pokud trefí správně, označí se jejich barvou, a mohou dál pokračovat. A to do tolika pokusů, kolik říkal napovídač, plus jedna. Když trefí neutrální barvu nebo barvu druhého týmu, jejich kolo končí a je na řadě druhý tým. Pokud však narazí na Filche, hru automaticky prohrávají. Jednoduché na pravidla, pekelné na naladění se na jiné. A návykové.

Stínadla

U autora Vladimíra „Vlaadi“ Chvátila na chvíli zůstaneme, a to s jeho dlouho očekávanou novinkou Stínadla. Pro některé toto odhalení bylo jako návrat Gandalfa Bílého. A jak název napovídá jedná se o hru na motivy komiksů a knih týkajících se Rychlých šípů. Pro nás místní je to takový návrat do dětství, pro ostatní, jako první setkání s tímto světem, to byla trochu ťafka. Co se o hře zatím ví je to, že se jedná o těžší hru na vítězství, kdy i při nejjednodušším nastavení je šance 50/50. Což není tak strašné jako u Andoru, přesto asi bude potřeba nějakého alfa hráče k jejímu zdolání. 

Zajímavější je, že se jedná o kooperativní hru, kdy se ve Stínadlech snažíte přijít na to, co se vlastně děje – tím, že se na počítadle bodů dostanete na její konec. V patách jsou samozřejmě Vontové se svými vlastními plány a bodovým počítadlem. Na obou jsou určitá místa, kdy se hra ztěžuje, například se přidá další skupina Vontů, nebo zjednodušuje. Vy, jako Rychlé šípy máte plnit úkoly na určitých lokacích nebo splnit dané podmínky. Každá postava má samozřejmě odlišné schopnosti. Hra se točí ohledně managementu karet na ruce, které slouží k pohybu postav, kdy abyste se pohnuli určitou cestou, musíte mít určitou barvu nebo trumfovou, která je však vzácná a otevírá tajné stezky mezi lokalitami. Tu ale potřebuje pouze jeden z hrdinů ve skupině, ostatním, pokud se snaží jít s ním, stačí zahodit jakoukoliv kartu. Ale karty také potřebujete k plnění úkolů. Ty máte vždy odhalené tři.
Karty také využíváte, když se Vontové dostanou na vaší lokaci nebo vy k nim. Kdy se odhalí (pokud jste předtím nezjišťovali), co vám Vontové chtějí provést. Vy podle toho můžete využít tři možnosti. Ukrýt se před nimi, „ukecat“ je, nebo kluci budou kluci a dají si na budku. Kdy pro ukrytí (žlutá varianta) musí každý hráč zahrát žlutou kartu nebo karty ve stejné nebo vyšší, pokud nechce nebo nemůže, Vontové ho zajmou. Tedy se odstraní žeton hrdiny, ten musí odhodit všechny karty a příští kolo začíná na startovní lokaci. Ale také se postoupí Vontové na své stupnici o jedno pole. Pro ukecání stačí modré karty jednoho hráče pro celou skupinu, ale pouze jednoho hráče. Má to však výhodu. Vonty můžete poslat na jakoukoliv jinou napojenou lokalitu. A červené karty, ty jsou na boj, kdy cílové číslo mohou dosáhnout spojenou silou všichni hráči v dané skupině. Kdy pro hráče, který může hrát za dvojitou postavu se počítají dvojnásob. Tak kola plynou, než jedna ze stran se dostane na konec své stupnice.

Jezírko

Hra jako určená pro madam Žábu. Neboť v ní budete do svého jezírka o velikosti 3×5 sbírat rostlinky, plnit vodou, ale především ŽÁBY, ropuchy a jiné rosničky. Jako jiné podobné hry, které nyní vycházejí, vše je o kombinování. Na začátku hry máte tři karty a můžete si vybrat další z nabídky tří. Ke každé z nich je připojeno to, že musíte posunout skokana o tolik, jakou kartu si zvolíte – 0, 1, 2. Skokan ukazuje na dvě možné pozice, pod které můžete zahrát jinou kartu z ruky jako jídlo pro vaše žabáky v jezírku. Ale to předbíhám. Takže zvolíte si kartu, dáte si jí na ruku. Posunete skokana a pak kamkoliv ve vašem jezírku zahrajete kartu z ruky a vyhodnotíte její efekty. Od dobrání si další karty z balíčku na ruku, po posunutí žabáka. Užité žáby mají různá bodování od potřeby určitého množství jídla, přes různé druhy žab ve vašem jezírku, po tři různé věci kolem (voda, rostlina, žába). Taktéž některé se bodují za skupinu, pokud splníte její podmínku a podle toho kolik jich ve skupině máte dostanete body. Jiné se odkazují na celé jezírko nebo pouze na sousední karty. Poté, co máte položeno svých patnáct karet, je zaskórujete. Kdo má nejvíce bodů, vyhrává. Vypadá to jednoduše, ale bude se vám z toho vařit mozek. Stejně jako z jiných her Tomáše Holka, který je nejnovější hvězdou nejen české deskoherní scény. Loňský rok sklidil ovace za jeho SETI, Galieo Galilei a Čajovou zahradu. Všechny tři hry se letos dočkaly svého rozšíření. 

Rozšíření pro Čajovou zahradu Puerh a Ztracený ostrov Arnak

Důvod, proč zatím odkazuji pouze na Čajovou zahradu je ten, že to už je venku. Pro ty na SETI a Galilea si pravděpodobně musíme počkat po svátcích. Čajovka je něco, co si chcete alespoň zkusit zahrát, pokud alespoň trochu holdujete tomuto nápoji. Tedy jinak než vložím pytlík do hrníčku a zaleji ho vodou. Ve hře totiž pěstujete čaj, sklízíte ho, fermentujete, prodáváte karavanám, pořizujete různé příslušenství, kupujete další plantáže a tu tam se mihnete u císařského dvora pro nějakou tu odměnu nebo nakoupíte lepší kartu. Vše za pomocí akcí, které spouštíte hraním karet s různou silou. Avšak každé kolo můžete udělat pouze tři akce, ta čtvrtá už stojí nějaký ten čaj. Puerh přidává další dvě hlavní akce, které můžete zahrát. Tedy více možností a z čeho získávat další vítězné body. 

Pro Ztracený ostrov Arnak přichází třetí rozšíření společně s velkou krabicí, do které můžete umístit všechny přechozí komponenty. Ta vám dokonce pomůže s přípravou a sklízením hry. Rozšíření bude v prodeji i samostatně, ale nyní před svátky pouze ve velké krabici. Především přidává další oboustrannou velkou mapu ostrova. Každá s vlastními novými mechanikami a stupnicí výzkumu. Takže pokud jste už prošli hru skrz naskrz, především s prvním rozšířením Velitelé expedic, ale chtěli byste zase něco víc, bedna je tu pro vás. 

Shrinkopolis

Jako jedinou hru z celého seznamu jsem právě hrál Shrinkopolis. Pokud vám něco říká počítačová hra Grounded nebo It Takes Two, má podobné téma. Tedy zmenšení se a musíte s tím nějak žít. V této deskové hře budete stavět svou malou čtvrť města. A získat nakonec co nejvíce srdíček, tedy vítězných bodů. Těch je ve hře spíše méně než více, takže se dostane třeba maximálně k osmnácti. Na počátku vyberete dva úkoly společné pro všechny hráče. Začínáte s jednou kartou ve svém čtvrti a jednou úkolovou ve své nabídce, kterou můžete postavit.

Vždy si vyberete jednu ze čtyř základní kartu města z nabídky, tu umístíte nějak napojenou na předešlé karty. Pokud spojíte některé zámky na dvou kartách, vezmete si dané suroviny nebo udělátka. Pak si vyberete další kartu právě těchto nástrojů, která sousedí s předtím vybranou kartou města. Můžete jí postavit za zaplacení dané hodnoty na své kostce stejné barvy. Vždy utrácíte celou kostku, pokud nepoužijete jeden z tří nástrojů, co říká něco jiného. Jiný hráč může také za pomocí zvířátek vás následovat ve vaší akci, tedy získat stejné suroviny a to tak, že pošle jeho zvířátko, které předtím získal, do vašeho města. Jakékoliv zvířátko má hodnotu jednoho bodu na konci hry, ale pokud mu to pomůže nyní v získání surovin, z kterých následně vytěží více bodů, je to přijatelné. Stejně tak se vám po čase může vrátit, když soupeř bude potřebovat zkopírovat něco od vás. Fialové karty vám především dávají vítězné body, ale také kostičky prázdných zámků, které můžete umístit kamkoliv na nějakou kartu, abyste tak mohli zabodovat alespoň část tohoto nově utvořeného zámku.
Po pěti kolech hra končí, sečtou se body na všech kartách, za osobní úkoly, za společné úkoly, za zvířátka. A kdo má bodů nejvíce, stává se starostou. To vše dokážete zvládnout do 45 minut i s vysvětlením pro další tři hráče. Za mě se jedná za velmi zajímavou rychlou hru, s tak akorát možnostmi, na co se chcete zaměřit, podle nalosovaných a získaných úkolů. Plus malá krabička si přímo říká o to s ní někam cestovat.

Letokruhy

Nakonec hra, na kterou jsem se těšil na svátky nejvíce. Merlinžel je nestihne díky problémům v továrně, takže se jí dočkám až v prvním kvartále příštího roku. Může vám na první pohled připadat jako podivná verze Catanu, ale není tomu tak. Jedná se o hru, kdy body, které máte na začátku kola, můžete utratit za různé akce. Od pohybu v lese vaším strojem, po kácení, nebo sázení, vytváření přemostění do další částí lesa, či získávání nástrojů. Pohybu vaším managerem na vnější straně desky a využíváním efektů daných podniků, jejich vylepšovaní nebo plnění zakázek, které vám vynášejí vítězné body.
Jedná se mírně pokročilé euro s tématem všude prorostlým. Kdy vaše největší dilema bude to, jestli právě budete něco dělat v lese se svým strojem, nebo běhat s managerem od podniku k podniku a vylepšovat je za různé odměny. Kterými si budete odemykat další akční body či plnit právě zakázky. To vše v deseti kolech. Dost mi připomíná mého oblíbeného Galilea Galileje, což není jen použitými komponenty, ale i spoluprací s Tomášem Holkem, který vytvářel sólo mód. Takže si s Michalem Peichlem trochu vyměnili role. Michal tuto hru vytvořil, ale zároveň dělal grafiku pro Galilea. A jelikož jsem se nyní zamiloval do těchto středně těžkých euro her s pozitivní hráčskou interakcí a velkým zaměřením na téma, tak Letokruhy do sbírky půjdou i přes jakékoliv brblání.

Příjemné svátky u deskoherního stolu!

Pro Žlutého Trimela
Theodor Mudd