Ultimátní hack č. 1: 

Jak správně tušíte, tahle vychytávka má své výhody i nevýhody. Mezi nevýhody patří, že vám svěřená smečka očekává, že něco dostane. Výhodou je, že to v pohodě vyřeší jedovatě barevné kokino za pár korun z Actionu. 

Zaměřme se ale raději na výhody. Mezi ty největší patří, že pokud nejste zrovna největší megera pod sluncem, s největší pravděpodobností se vám na stole naskládá slušné množství čokolád, káv, čajů, hrnků, propisek a náhodných sošek, které sice skvěle lapají prach, ale málokdy se vám trefí do vkusu. Stačí vytřídit všechno, co má na sobě nápis „pro paní učitelku“ a máte slušnou zásobu neutálních slušných dárků, které můžete směle distribuovat po méně oblíbeném příbuzenstvu. Těm nejméně oblíbeným klidně strčte i tu čokoládu pro učitelku a bez uzardění jim do očí tvrďte, že co se školy života týče, naučili vás toho habakuk.  Poslední rada: Pokud toto praktikujete více let po sobě, je vhodné zkontrolovat datum spotřeby. 

Další možností je prostě a jednoduše zneužít dětskou pracovní sílu – netvařte se na mě, že jste v životě nekoupili nic z Číny, tady to mají s obědem a v rámci řízené pracovní činnosti. Od přáníček pro všechny známé, přes ozdoby na stromeček až po přípravu vánočního cukroví (to ale jen pro odvážné, dětské hygienické návyky a třeba nepečené kuličky nejdou úplně dobře dohromady), to vše za vás může zvládnout jedna středně šikovná třída. 

Nu a pokud ve školství nepracujete? Zajděte si na vánoční jarmarky. Stojí to sice nějakou tu drobnou minci, ale ještě uděláte radost – a to se na Vánoce taky počítá. 

Ultimátní hack č. 2: 

Dobře, ano, i zde lze argumentovat, že Vánoce pro děti jsou více práce než Vánoce bez dětí. Zkuste mě ale vyslyšet! Ve chvíli, kdy už je máte, jste přímým přijímatelem všeho, co ve škole vyrobí, v tom dobrém i tom špatném. Navíc můžete chodit na školní jarmarky a nebude vás po školním prostranství pronásledovat školník, zda nejste úchyl (z 9 případů z 10 jde o bývalého celníka). 

Co je ale největší výhodou, že máte vlastně vyřešeno vánoční dárky pro všechny, kteří mají rádi vaše děti (nebo děti je, ono to mnohdy stačí). Babička? Obrázek stromečku! Dědeček? Obrázek sněhuláka! Teta, strejda, vzdálená padesátiletá sestřenice? Obrázek, přáníčko, obrázek! Ne vánočních stromků děsí se lesy, ale dětské spotřeby papíru.

No a pokud máte pocit, že je to přece jenom více dárek od dětí než od vás a je potřeba to doladit, je tu nekonečná nabídka fotodárků. Od samotných fotek, přes kalendáře, hrnky, puzzle, deky nebo trička, jak je na tom obličej milovaného vnoučete, je úspěch zaručen. Aneb jak staré přísloví říká: „Kam přijde vnouče, odchází vkus.“

Ultimátní hack č. 3: 

Stejně jako se nenosí dříví do lesa, protože je ho tam dost, není nutné na Vánoce stát u trouby a péct jak o život – lidí peče dost. Většina z nich neodolá a nějaký ten vzoreček donese do sdíleného pracovního prostoru. Nebojte se ničeho, chopte se příležitosti a vzoreček vezměte na poctivé zkoumání do domácího prostředí. Když se s vámi někdo chce podělit, bylo by ošklivé to odmítnout! 

Pokud pracujete sami nebo máte nevánočně smýšlející kolegy, co se o své vzorečky nedělí, nevěšte hlavu. Není to sice poctivé nepečení, ale pořád si pár hodin u těsta ušetříte – ono se totiž dá koupit těsto už hotové! (Pozn. autora: Já vím, že i cukroví se dá koupit už hotové, ale ceny za cukroví mi působí stres a tohle má být článek o tom, jak stres nemít). 

A pokud se pečení zcela určitě nevyhnete (nebo vyhnout nechcete, protože patříte k tomu pro mě nepochopitelnému druhu, kterému to přináší jakési podivné potěšení), zapište si na to aspoň semináře! Body budou krásným dárkem pro kolej!

Ultimátní hack č. 4: 

Vánoce jsou o oslavě života (nebo možná ne, ale hodí se to do pointy), proč si tedy stavět do pokoje mrtvolu stromečku, dítěte?! Navíc se musí někde sehnat –  a buďto zaplatit těžký prachy, nebo se vyděšeně třást v lese, aby na vás nepřišel hajný (pokud teda nejste hajný nebo jeho děti, pak jste celkem v pohodě). 

Vždyť ty dárečky se dají strčit pod cokoli zeleného. Ať už jde o stromeček umělý, který vytáhnete z půdy i ozdobený a jenom osprchujete od prachu, nebo o nějakou tůjku z balkonu. Ono ve výsledku cokoli na co navěsíte dostatek světýlek funguje stejně dobře – třeba takový stromeček poskládaný z knížek! 

Chápu, že by vám mohla chybět opojná vůně jehličí. I na mám skvělou radu – vonné svíčky! Jsou relaxační, vydrží déle než ten stromeček a když dovoní, na rozdíl od stromečku se vám vejdou do odpadkového koše. 

Nejvíc ultimátní hack č. 5: 

…a ideálně na vesnici. Ve chvíli, kdy máte hodnou maminku na vesnici, nemusíte vlastně řešit skoro nic. Cukroví? „A pro koho to já peču, si myslíš.“ Dárky? „Kolikrát ti mám říkat, ať si raději šetříte! Mě stačí knížka!“ Stromeček? „Na co byste kupovali, je tady toho plná hora.“ Adventní věnec? „Podívej se, jaké tata vyřezal vánoční polena. Na, jedno si vezmi.“ 

Jediný problém nastává ve chvíli, kdy nesplňujete hack 2 a tedy nemáte vlastní děti – pak se do velké části dobrých úmyslů vkrádá tiché, ale vytrvalé přání a najednou už to není knížka, co by jí stačilo. 

Na závěr se nevyvaruji troše patosu. Ať už to jsou maminky, tatínci, děti, prarodiče, partneři, přátelé či kamarádi – vždyť o tom ty Vánoce jsou, ne o věcech, ozdobách a žrádle (nebo taky, ale ne tolik). 

Všechno ostatní se dá ojebat, ale na ten čas, co svým drahým (nejen) o svátcích věnujeme, na ten nekašlejme. On ten čas je totiž jediný dárek, co se opravdu vrátit nedá.

Pro Žlutého Trimela

Olivia Wines (a robot na ilustrace)