Manipuluju, manilujuleš, manipuluje… Aneb o neetických komunikačních technikách

Zcela očekávatelně jsem plně propadla druhé sérii Zrádců – co jiného taky očekávat o živém městečku Palermo, kterým vás provází fancy Vojta Kotek v dandy oblečcích a holí, kterou by mu mohl Lucius Malfoy závidět. Kromě upřímného pobavení si ale odnáším lehce zděšeně uvědomění – a to, jak je snadné lidmi manipulovat, když víte, jak na to. Natož v on-line prostoru, kde se nemůžeme opřít ani o ten pověstný pohled do očí. Znáte základní manipulační techniky?

Druhů manipulace je mnoho – od vědomé, nevědomé, aktivní, pasivní, po altruistickou či egocentrickou. Většinu z nich však provází stále stejné termíny. Dokážete je správně přiřadit?

Než se na jednotlivé pojmy zaměříme blíže, bylo by asi fajn nějak si shrnout, co to ta manipulace vlastně je a co zpravidla všechny manipulátory spojuje (a taky si možná trošičku přiznat, že během svého života se nějaké té malé citové vydíračky dopustíme asi všichni – minimálně jako děti před Vánoci, kdy nám rodiče nechtěli koupit psa).

Pro manipulátora vlastně existuje úplně jednoduchá základní definice – je to každý, kdo se snaží ovlivnit chování a myšlení druhé osoby ve svůj prospěch a používá k tomu místo zdravých argumentů společný vztah, případně vztahy dané osoby s dalšími lidmi. Pro naše potřeby použiji naprosto zlehčený příklad. Místo: „Nechoď na červenou, zajede tě auto,“ řekne: „Když půjdeš na červenou, bude maminka smutná, onemocní z toho a umře než nastoupíš na střední školu.“ Samozřejmě pro názornost zveličeno, ale myslím, že na myšlence se shodneme.

Zároveň nezapomínejme na to, že obětí manipulace může být kdokoliv. Není to chyba oběti, že se jí to stalo. Manipulátor agresor postupuje pomaličku a nenápadně. Projevy toxického chování jsou ze začátku nepatrné, až později se stupňují – kousek po kousku, postupně a vytrvale.

Většinu manipulátorů provází podobné rysy, a to:

Na začátku to jsou ti nejvíc úžasní, nejvíc charismatičtí lidi na světě. Pozorní, milí, naslouchají, vyjadřují lásku i podporu. Logicky. Aby s vámi mohli vláčet, potřebují prvně vytvořit otěže. (Nebo alespoň většina – malé procento vás nechá, abyste je zachránili a cítili se za ně navždy zodpovědní.)
Pasivní agrese je jejich druhé jméno. Řeknete: „Škoda, že nám na ten víkend nevyšlo počasí.“ Zpátky se vám dostane: „Z mé strany by bylo oceněno, kdyby se příště organizace ujal někdo, kdo umí kontrolovat počasí.“
Řídí se heslem: „Pravda je relativní a beze svědků (v našem případě printů) je to jen slovo proti slovu.“ Až na to, že relativní většinou znamená otočena o 180 ° na všechny strany, podle toho, s kým dotyčný právě hovoří.
Pro své ovečky staví plotečky – aneb je pro ně typické tlačit na omezení kontaktů obětí s lidmi, co do manipulátorova prizmatu nazírání ne úplně zapadají, často přes pomluvy, „on o tobě řekl ale toto“ a tak dále. Zároveň vytváří stále větší závislost oběti na manipulátorovi – tak, aby oběti ideálně nikdo jiný nezůstal. Klasicky se tohle promítá do romantických vztahů a vytracení vazeb oběti s rodinou a kamarády (samozřejmě nejen tam).
S plotečky se zároveň pojí opojný pocit exkluzivity. Zkrátka a dobře se manipulanti moc dobře postarají o to, abyste se cítili výjimečně, často jako člen vybrané společnosti. Na tomhle spočívá vlastně úspěch veškerých sekt, ale stejně dobře to funguje i v menším měřítku.
Hrozba „A o tohle teď přijdeš“. Díky tomu, že vás zavalí obdivem, komplimenty, pozorností – je hrozně děsivé o ten vztah přijít nebo ho ohrozit. A právě skrze tyto vytvořené otěže s vámi pak ořou, jak je libo. Protože – pokud se naštvali, že se s vámi nebaví, je to vaše chyba. Vždycky. Ono totiž vlastně nikdy nic není jejich chyba.

O společných bodech manipulátorů by se dalo mluvit dlouho (i o těch méně společných, protože co jsem vyjmenovala, je typické především pro narcistický typ osobnosti). Schválně mi sami napište, zda vás samotné napadá znak, který vám přijde pro manipulace a manipulanty klasický.

Ač pevně věřím, že úvodní testíček zvládli všichni bez obtíží (šlo jen o základní definice), neuškodí si na vybrané pojmy posvítit trochu více.

Král králů: Gaslighting

Co si budeme, v podstatě vše, o čem si budeme povídat níže, má jednoho taťku, bráchu, parťáka – zkrátka něco, pod co spadá, či s čím jde ruku v ruce. Ano, je to starý, všemi pády skloňovaný, dobrý gaslighting.

Gaslighting je forma psychologické manipulace a emočního zneužívání, kdy se manipulátor snaží u oběti vyvolat pochybnosti o její paměti, vnímání reality a příčetnosti. Cílem je získat nad obětí moc a kontrolu tím, že ji donutí zpochybňovat vlastní úsudek a pocity, často prostřednictvím lží, popírání faktů, bagatelizování a zmatení. Původ názvu pochází z divadelní hry a filmu Gaslight, kde se muž snaží přesvědčit manželku, že se zbláznila, a to i skrze postupné stmívání plynových světel, které ona vnímá, zatímco on popírá, že se něco děje.

Co si budeme, tohle je chuťovečka, co si svojí popularitu právem zaslouží. Ono totiž to, že vás někdo postupně nahlodá natolik, že úplně přestanete věřit vlastnímu úsudku a realitě, je celkem finálka. Navíc, aby se to manipulátorovi povedlo, využívá ohromnou škálu dalších technik a mechanismů – a žádná z nich není neškodná.

Jaký má takový gaslighter cíl? Abyste byli jeho (a ne, ne v dark romance stylu). Váš hlas, váš názor, vaše prostředky – jeho majetek. Tím, že se na manipulátorovi stanete závislým, mu toto všechno předáte na zlatém podnose. On to s radostí přijme a využije k dosažení vlastních cílů a potřeb.

Jo a jen tak mimochodem, je to natolik závažné chování, že se to bere jako domácí násilí. Tak jen, až někdo bude tvrdit, že o nic nejde – jde.

Jak takový gaslighting odhalit, když se za ním může skrývat skoro vše? Buďte pozorní. Pamatujte si, co vám lidé řekli. Všímejte si lží – ty jsou na denním pořádku. O věcech, které se staly, bude zarytě tvrdit, že se nikdy neodehrály. Každá vaše reakce bude přehnaná – a spousta věci bude jen vaše fantazie. Všímejte si, jak si různá tvrzení navzájem odporují. Nenechte se přesvědčit, že lžou všichni ostatní a jen jedna osoba na světě říká pravdu – i když jí tvrzení často nezapadají do sebe.

Jaké mechanismy a druhy chování může gasligting využívat? Například:

Negging

V jednoduchosti řečeno je to takové 2 v 1 – lichotka i urážka jedním vrzem. Do našeho Hog prostředí by se to dalo přenést asi takto: „No to jsi odvážná, že ses přihlásila na konkurz profesora. Už víš, co budeš učit, když nic extra neumíš?“ Například – prostě pochvala, za kterou se schovává pořádný kopanec do žeber.

Nebohá duše, která takový nesourodý balíček informací obdrží, je zmatena, že vlastně neví, jak je to myšleno. Navíc se prvně zasekne na lichotce a to ošklivo pod tím rozebírá až později a s takovým tím „a nepřeháním to?“ Zcela úspěšně tak jde podkopat něčí sebevědomí, zkazit radost z úspěchu nebo odradit od něčeho, v čem by jinak člověk mohl úplně na pohodu uspět.

Teď asi otázka, kterou si klademe všichni: „Jak se proti neggingu bránit?“

Je to krutý, ale nezbývá, než se smířit s tím, že občas budeme za ty, co přehání, občas budeme za ty, co nerozumí legraci a občas budeme za ty, co dělají vlny. Nezbývá totiž než jasně nastavit, hranice, že tahle forma komunikace nám nevyhovuje, nelíbí se nám a nepřejeme si ji. Vždyť – učí se to už malé děti, když se ti to nelíbí, tak to řekni. Pokud člověk místo respektování vašich hranic začne vyvádět, jaký jste kus podčlověka, s kterým se nedá mluvit – no, už víte s kým máte tu čest a co na vás zkouší.

Whataboutismus

Kdybych to měla vysvětlit zcela nadneseně a pomocí videa, použila bych toto: „Look over there!“

Zkrátka a jednoduše jde o argumentační faul, jehož výsledkem je odvedení pozornosti – když ne úplně pryč, tak alespoň na jiný problém. Většinou ještě hezky navlečeno tak, že nový problém vypadá jako důležitější a významnější.

Extrémní rozmach tato technika zaznamenala v době studené války, kdy na americké výtky ohledně gulagů a podobných chuťovek Sověti reagovali stylem: „Dobře, ale co to otroctví v té Americe, no?! Co budete dělat s tím?!“

V našem Hog prostředí bych si to uměla představit třeba jako: „Slečno, váš úkol vytvořila umělá inteligence – a není to první případ.“ „Ale já mám tři termíny neopravených úkolů!“

Výsledkem je, že se přestane diskutovat původní problém a akorát se do toho všichni zamotají. Nejčastěji původní iniciátor diskuze končí zkopaný do kuličky náhodnými argumenty a fakty, které s danou věcí nemají co dělat.

Co s tím?

Odpovědí je opět asertivita. Držet se původního tématu jak klíště a trvat na tom, že problémy se vyřeší postupně, ale právě teď se řeší toto.

Projekce

Takové to klasické zrcadleníčko, aneb co vidím na sobě, vidím v tobě. Teda, ono to zrcadlení nemusí být vždy využito k temným cílům, ale bohužel dost často je – i když zrovna tohle je často nevědomá akce. Tím hůř se rozpoznává a ještě hůř se s ní bojuje.

Manipulátor zůstane ve svém vlastním sebeobraze bezchybný, ale jen díky tomu, že veškeré své nedostatky hodí na někoho jiného. Klasickým příkladem může být to, že začne hádku, ale vás pak obviní, že se chcete hádat. Ještě větší klasika je, že ten první zahne, ale pak je bytostně přesvědčený, že nevěrnice nevěrná, proradná, pelešící se během oběhových pauz, je jeho polovička. Na Hogu by to mohlo být asi něco ve stylu: „Nějaký sobec mi vykoupil všechno z NiTě, aby to mohl za draho přeprodávat!“ Zatímco dotyčný to samé předvedl minulou sezónu a přitom nikdo žádné přeprodávání v plánu nemá. (pozn. autorky: Prosím, příklad je čistě smyšlený, ilustrační a na nikoho nenaráží, ale nic lepšího mě nenapadlo.)

Samozřejmě, existují i manipulativní projekce. Ty by mohly vypadat třeba takto: „Nezlobte se na mě, ale Hog jde poslední dobrou do háje.“ „Ty jo, proč myslíš? Mě to nepřijde.“ „Kdo nechce chápat, chápat nebude. Hádat se s tebou nebudu.“ „Hej, tak mi to reálně vysvětli.“ „Teď jsem řekl, že se s tebou nechci bavit, nevím, proč tady začínáš další drama.“

A tady už vidíte i krásný případ výše zmíněného gaslightingu, kdy božátko, co se dotázal, odchází z diskuze jako hádkochtivý mizera – a v nejlepším případě mu manipulátor v blízké další konverzaci, kde se třeba na na něčem neshodnou, napálí, že je na něj vysazený a vyhledává jenom konflikty. Ono se vždycky najde něco, na co to napasovat, když se člověk dostatečně snaží.

Co s tím je těžké. Je nutné znát sám sebe a nenechat si do hlavy natlouct cizí představu o sebe sama. Zase přímost, nastavování hranic – a jak by se dalo čekat, často se doporučuje i omezování kontaktu (to ale platí vlastně pro všechny případy).

Love bombing

Zní to krásně, bombardování láskou – akorát, že vůbec. Mechanika založena na tom, že dotyčný je zasypán až přehnaně vřelou pozorností. Cítí se jako člen skupiny, do které náleží více, než kamkoli jinam. Problém nastává ve chvíli, kdy oběť začne vnímat zbytek okolí jako nepřátelské, protože dojde již k výše zmíněnému omezení vztahů mimo dané toxické prostředí nastavené manipulátorem. Jen tak mimochodem, je to základní technika, jak kulty získávají nové členy…

Princip je jednoduchý. Během krátké doby se naváže tak silné pouto pomocí neustálého kontaktu, pozitivních reakcí, pochval a pozornosti, že velice rychle vznikne pocit závazku vůči osobě či osobám, která vám tento balíček pozornosti věnovaly. Zásadní problém pak vzniká ve chvíli, kdy manipulátor vytasí možnost, že všechnu tuhle náklonost si může vzít zpátky – klidně i při sebemenším důvodu. Co sebere náklonost, on ji nahradí úplně jiným balíčkem, samozřejmě s mnohem ošklivějším obsahem. Křik, obvinění, výčitky, vyhrožování… No, jestli se oběť raději nepolepší a příště nevyjde manipulátorovi vstříc. Musí to být přece její vina, že se tak odtáhl…

Co s tímto?

Zachovejte si chladnou hlavu. Ano, jsi moc milý, ale známe se týden, nepotřebuju si s tebou vytvářet tajnou abecedu. Jo, nechci se s tebou koukat na Predátora? Asi to není důvod po mě ječet, že jsem bezcitná sobecká osoba, která miluje jen sebe. Klídek. Nejsme v dramatu od Shakespeare.

Na závěr otázka do pléna – vybavíte si pohádkovou postavu, která Love bombing jede ve velkém?

Odhalit pohádkovou manipulátorku

Triangulace

Zní to složitě, ale v podstatě jde jenom o zavlečení dalšího chudáka do řešené situace. Funguje to? Ano. Ono vytvoření i jen zdánlivé většiny je nebezpečně účinné. Člověk totiž snadno sklouzne do pocitu, že pokud si to myslí sám, je velká pravděpodobnost, že si to myslí špatně…

Nejlepší na tom je, že dost často tam ta třetí osoba ani není, žádná přímá komunikace neprobíhá a je to celé formou: „Ale ona říkala… “ V našem prostředí: „Ale tady mám print, ke kterému sice neznáš kontext a co tomu předcházelo, ale potvrzuje to, že já mám pravdu a ty ne…“ Ono totiž, když třetí strana může mluvit přímo a sama za sebe, mohla by se vyjádřit i jinak, než je našemu milému manipulátorovi zrovna po chuti.

Pro lepší představu jsem vyštrachala tento jednoduchý graf triangulace – zábavné a děsivé na tom je, že jak manipulátor tak vy se můžete objevit vlastně na kterémkoli konci tohoto trojúhelníku. Ten nejvíc klasický model ale je, že se manipulátor hodí do role oběti, z vás udělá zlého vlka, který mu sfoukl domeček a u třetí osoby vyvolá dojem, že to všechno musí spravit.

Jak proti tomuto bojovat je v teorii velice jednoduché a praxi naopak velice těžké, protože je přirozené, že se konfliktům máme sklony spíše vyhýbat. Bohužel zde ale nepomůže nic než přímá komunikace: „Je to pravda, není to pravda, máme problém, nemáme problém…“ Nu a pokud se nechcete zapojit jako třetí strana, vždy lze říct, že se o téhle věci zkrátka a jednoduše nechcete bavit. Hranice, hranice, hranice….

Silent Treatment

Česky většinou kulantně nazýváno tichá domácnost. Ne, není tím myšleno, že jste slušní sousedi, kteří si nepouštějí muziku příliš na hlas a po nocích nepohoršují sousedy různými zvuky, ale to, že trestem za vaše chování je mlčení a ignorace. Zkrátka a dobře, staré dobré „neba“, co známe snad už od školky.

Opět je celá škála, na které to funguje. Od normálního krátkého „nechci si teď povídat“, přes trucování, až po manipulační techniku, kdy se druhého odříznutím od komunikace snaží dotyčný vmanévrovat ke svému cíli. Jde o pasivně agresivní způsob, jak v někom postupně vyvolat vinu, výčitky svědomí a pomalu ho dostrkat k názoru, že když se s námi manipulátor nebaví, asi jsme něco fakt dost přehnali a vina je na naší straně. Sice nevíte přesně co, ale něco určitě. Jinak by se tak dotyčný nechoval, že jo…

Super účinné je to třeba v kombinace s love bombingem, kdy vás nejdřív nameduje jak nedělní chleba, ale při první odchylce od jeho požadavků vás odstřihne od veškeré pozornosti, vzduch jste najednou.

Jak s manipulativní ignorací bojovat?

Když to řeknu hodně zjednodušeně, nepřistupujte na tyhle pravidla hry. Nehledejte důvody, proč se tak chová a co jste provedli, nemarinujte se v tom. Nabídněte otevřenou komunikaci a možnost vyřešení problému – a pokud nepřijme, není to váš problém. Ideálně vše v klidu.

Guilt triping

Pokud se bavíme o tom, že začneme mít pocit, že je něco naše vina, i když není – ano, přesně to je quilt triping. A dá se vyvolat mnohem více prostředky než jen tichou domácností. Skvěle funguje například přenášení odpovědnosti. Když to zveličíme, je vina profesora, že jsem dostala Trolla, protože kdyby žádný úkol nezadal, tak by se to bylo nestalo. Vlastně cokoli uděláme, má na chudáka manipulátora a jeho život děsivý dopad. Nový vztah? Nemáme na něj čas. Začneme k němu chodit častěji? Využíváme ho!

Skvělým doplňkem jsou emoční výlevy, ideálně doprovozeny slzičkami a nějakým tím hysterickým vzlykáním. „Hrozně mi ublížilo, že můj úkol byl podezřelý z AI!“ Zatímco reálně celý úkol je AIčko jak vyšité…

Krásně je to vidět třeba právě v práci a povinnostech. Například když dojdete za kolegou, zda už má hotové materiály (které měl mít hotové před měsícem), a ten se vám tam rozpláče, jak hrozně na tom dělá, ale nestihl to, protože musel se psem k veterináři/odvezli ho do nemocnice/zemětřesení mu zničilo barák/unesli ho mimozemšťani.

Většinou nezapomene zmínit, jak to co nejrychleji dodělá a snad to mezi převazy psa/operací srdce a slepého střeva/organizováním stavebních prací/porodem tří mimozemských dětí stihne – a vy se cítíte naprosto mizerně, že si po něm vůbec dovolujete něco chtít a skončíte tak, že ho ještě utěšujete.

Jak se s tím poprat?

Věřte vlastní realitě. Máte vlastní hlavu, oči, uši, používejte je. Ne, není vaše vina, že někdo něco nestihl, protože jste mu nepomohli – v první řadě to nebyla vaše povinnost. Ne, není vaše vina, že se někomu stalo něco špatného – pokud jste teda zrovna neřídili to UFO. Nevěřte všemu, co vám nakecají – já vím, že návštěvy veterináře se spočítají hůře než pohřby babiček, ale pokud je to opakující se vzorec, že se něco děsivého objeví zrovna, jak má dotyčný průšvih, je zde velká pravděpodobnost, že přehání, neříká celou pravdu nebo tu pravdu neříká vůbec.

Shifting the goalposts

V překladu „přemisťování branek.“ Neustálé měnění pravidel tak, abyste nikdy nemohli vyhrát. Dosáhnete ji jednoho cíle, ten se okamžitě mění, abyste navždy zůstali v pozici, kdy se za splněním požadavků manipulátora pouze ženete, ale nikdy jich nedosáhnete.

Proč by to někdo dělal? Zase o důvod víc, proč jste neschopní nebo proč je něco vaše vina. Zase je to důkaz, že manipulátorovi nerozumíte, málo se o něj zajímáte, vlastně na něj úplně kašlete a měli byste se stydět.

Jak se jim to daří? Kromě toho, že očekávání změní v průběhu (bez varování, a tváří se, že to tak bylo od začátku), tak ještě mají v oblibě nasadit naprosto nereálná očekávání a bagatelizovat dosažené úspěchy. Plus si tedy opět střihnou roli oběti.

U nás na hradě by se to asi mohlo objevit například v koleji, kdy by se soustavně měnily očekávání na školní rok – od: „Bylo by fajn dát alespoň jednoho kagíka“ po „je smutné, že někteří členové koleje nejsou na hradě 24/7 a nečtou každou zprávu, protože jsme si jasně řekli, že ty kagíky letos vyhrajeme a ostatní zadupeme do prachu porážky a deprese.“

I zde si můžete vzpomenout na pohádku, tentokrát více z klasických vod, kde se tento nešvar zcela jasně projevil. V pohádce ale byla daná osoba po zásluze potrestána…

Něco proti tomu?

Nežerte jim to. Pokud by někdo uprostřed hokejového zápasu vzal a přenesl branku jinam, taky byste neřekli: „Ale jo, má pravdu, ta branka tam byla vždycky,“ ale spíš: „Tak prrr frajere, pěkně sem naklusej a koukej vrátit tu bránu, kde byla, nebo příští věc, kterou tou hokejkou trefím, zcela rozhodně nebude puk!“

Nebo víte co, ono je to hodně podobné tomu předchozímu. Věřte svojí hlavě a nenechte si namluvit, že je s ní něco špatně.

Odhal pohádku

O zlaté rybce

DARVO

Jde o techniku, která se skládá se tří kroků: popření, útok a otočení rolí. Opět si pomůžeme infografikou:

Zkrátka a jednoduše situaci mistrně přehodí na vás a ještě vás přesvědčí, že celou situaci chápete špatně (ano, opět jsme u jeho výsosti gaslightingu).

Lidsky bych tuto metodu pojmenovala asi takto: „Já jsem tady ten největší chudák…“

Že je to nebezpečná zbraň v rukou lidí se špatnými úmysly dokazuje i studie z roku 2023, která dokázala, že okolí vyhodnotilo zločince jako méně nebezpečné, když na ně tuto metodu vyzkoušeli. Jiná studie (2017) zase ukazuje, že viník takto snadno v oběti vyvolá pocit, že si za to opravdu může sama – a čím déle je tomuto toxickému chování vystavena, tím víc tomu opravdu věří…

Ve školách se s tím můžeme často potkat ve chvíli, kdy se řeší šikana. Takový rozhovor pak může vypadat nějak takto:

Jak se proti tomuto bránit?

Opět je to podobné jako u předchozích případů. Nastavte si hranice a jasně vymezte, co nejste schopni tolerovat. Mluvte s lidmi – ať už o tom, jak vypadá komunikace jinde, tak o tom, co se vám děje. Ať se vám snaží nakukat kdokoli cokoli, nemusíte v tom být sami. Tak na to sami nezůstávejte. Pro nepříjemné konfrontace si klidně zapisujte, jak se věci udály a v jakém pořadí, ať máte něco v ruce, až se vás bude snažit manipulátor přesvědčit, že nebe je zelené a vždycky bylo.

Slovo závěrem

Většina těchto technik využívá nejen našich nejistot, ale především určité lidské slušnosti, dobroty a soucitu. Manipulátor agresoři dokáží vzít všechno tohle hezké a obrátit to proti nám samotným jenom proto, aby dosáhli svých potřeb a cílů – a ani to nemusí být cíle velké.

Buďme i nadále dobří, soucitní a empatičtí, ale nenechme se využívat. Nedávejme příležitost jiným, aby udávali naši vlastní sebehodnotu. On totiž největší problém těchto toxických technik je, že čím déle je jim člověk vystaven, tím více ztrácí sám sebe.

Uzavřela bych to mým oblíbeným citátem, který na toto téma sedí jak ulité:

Pro Žlutého Trimela

Olivia Wines (a robot na ilustrace)

Zdroje:

https://www.verywellmind.com/negging-how-to-recognize-and-overcome-it-7098095

https://www.healthline.com/health/mental-health/negging

https://www.verywellmind.com/negging-how-to-recognize-and-overcome-it-7098095

https://en.nikinclothing.com/blogs/nikin-blog/whataboutism-so-kannst-du-kontern

https://en.wikipedia.org/wiki/Whataboutism

https://bezfaulu.net/argumentacni-fauly/manipulativni-obsah/falesna-stopa/

https://psychologie.cz/projekce-nebo-manipulace/

https://www.umimefakta.cz/zsv/cviceni-rozpoznat-manipulaci

https://medium.seznam.cz/clanek/cesnekovabageta-psychologicka-projekce-nejspis-ji-kazdy-zazil-mozna-jsme-ji-nerozpoznali-96825

https://www.choosingtherapy.com/narcissistic-triangulation/

https://www.verywellmind.com/what-is-triangulation-in-psychology-5120617

https://www.counselling-directory.org.uk/articles/what-is-narcissistic-triangulation

https://www.flowee.cz/civilizace/11179-mlceni-jako-zbran-manipulatori-pouzivaji-ignoraci-k-ziskani-kontroly

https://psychcentral.com/health/narcissism-silent-treatmenthttps://medium.seznam.cz/clanek/jaroslav-kral-guilt-tripping-oblibena-technika-manipulatoru-jak-na-vas-vsechno-hodit-42703

https://www.terapie-osobniho-rozvoje.cz/l/guilt-tripping-oblibena-technika-manipulatoru-jak-na-vas-vsechno-hodit/

https://psychcentral.com/health/guilt-trip

https://www.psychologytoday.com/us/blog/intersections/202209/moving-the-goal-posts-cognitive-dissonance-and-preferences

https://ourlevitatedminds.com/7-ways-narcissists-shift-the-goalposts-to-manipulate-and-control-you/

https://www.choosingtherapy.com/narcissistic-triangulation/

https://life.forbes.cz/manipulativni-techniky-jak-je-poznat-a-jak-jim-nepodlehnout/

https://www.flowee.cz/civilizace/11635-darvo-ucinna-technika-gaslightingu-nasilniku-i-politiku

https://www.mojepsychologie.cz/vztahy/narciste-pouzivaji-taktiku-darvo-aby-se-vyhnuli-odpovednosti-naucte-se-rozpoznat-manipulaci-1853

https://www.choosingtherapy.com/darvo/

https://hedepy.cz/o-dusevni-pohode/nebezpecny-gaslighting-nenechte-se-znicit-psychickou-manipulaci

https://www.mojepsychologie.cz/vztahy/moderni-vztahy/tohle-si-moc-beres-to-jsem-nerekl-nezkousi-na-vas-nahodou-nekdo-gaslighting-702

https://kramerius.lib.cas.cz/view/uuid:010665c4-2aa6-47a4-8d6a-bb2035a3db89?page=uuid:48a951b5-4c64-4a5a-a5d1-49daecf56ed3

3 komentáře

Prin 12. 1. 2026 17:09

Díky za tenhle článek, Olivko! Nejen že je naprosto dokonale zpracovanej, ale hlavně důležitej pro nás pro všechny. Ať už v našem hradnim prostředí, tak v reálnym světě. :)

Odpovědět
Varda Elisabeth Rývorová 16. 1. 2026 14:46

Perfektní článek. Nechceš učit psychologii?
Mám takového manipulouška milouška mudlouška doma, a je to teda občas boj a diplomacie. :-D

Odpovědět
Meningitida 17. 1. 2026 08:47

Olivko, bezvadnej článek. Ono jim to podle mě vždycky jednou praskne, protože ve finále jsou to jen zamindrákovaný nedospělý děti, který nemají nic než falešnou moc z manipulace.

Odpovědět